Čínskou sociální síť TikTok v posledním roce začala ke své práci běžně využívat místní média. Platforma má v Česku miliony uživatelů, a jde tak o zajímavý prostor k šíření novinářského obsahu. Teď ale Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování, ve kterém označuje síť za bezpečnostní riziko. A novináři řeší, co s tím.

„Varování NÚKIB registrujeme a bereme vážně. V současné době vedeme diskusi nad zavedením pravidel pro naše zařízení a zároveň se chceme postavit i k otázce zachování profilů Českého rozhlasu na této sociální síti,“ říká mluvčí veřejnoprávního rozhlasu Jiří Hošna pro HlídacíPes.org.

Český rozhlas má na síti, před kterou varoval NÚKIB především kvůli netransparentnímu nakládání s uživatelskými daty a čínskému vlastnictví, dva profily – účet zpravodajského webu iRozhlas s téměř pěti tisíci sledujících a účet stanice Radio Wave s necelými dvěma tisíci sledujících.

Jde o jedno z řady médií, která čínskou platformu v poslední době začala využívat k šíření novinářského obsahu. TikTok je pro novináře atraktivní novým formátem v podobě krátkých videí, popularitou u mladšího publika, na které tradiční média běžně nedosáhnou, a rychle rostoucí uživatelskou základnou, která nyní v Česku činí přes dva miliony lidí.

S varováním NÚKIB ale přišlo pro novináře a média dilema: Být, či nebýt na TikToku? „Jestli potřebujete být na TikTok, kupte si levný telefon a nainstalujte si ho pouze tam. Berte to jako vstupní bránu, se kterou ale pracujte v rukavičkách,“ upozorňuje americký bezpečnostní expert a technologický novinář Christhoper Guess v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Bezpečnost bereme vážně. Síť ale nelze ignorovat

Západní svět v posledních týdnech postihla vlna restrikcí vůči čínské sociální síti TikTok. Evropská komise zakázala využívání platformy na zařízeních institucí Evropské unie. Státy jako USA, Kanada, Belgie či Velká Británie zakázaly aplikaci na vládních zařízeních.

Důvody jsou vždy stejné – hrozí úniky dat směrem k totalitní Číně, tedy mocnosti, která nesdílí západní hodnoty. Před tím na začátku března varoval také český kyberbezpečnostní úřad s tím, že s obezřetným přístupem apeluje i na veřejnost.

Právě to podle vedlo k tomu, že české redakce řeší, jak s TikTokem naložit. „Varování NÚKIB vnímáme a bereme vážně. Přístup k TikToku průběžně přehodnocujeme, další kroky prozatím zvažujeme. Používáme vyhrazený firemní telefon, který citlivé údaje neobsahuje,“ odpovídá na dotaz redakce šéfredaktor webu Refresher Adam Smeták. Jeho web na TikToku sleduje skoro 70 tisíc lidí.

Refresher je internetové médium, jehož cílovou skupinu podle Smetáka tvoří především zástupci mladší generace, která na síti patří k nejaktivnějším. „Považujeme za zásadní přinášet náš obsah, včetně objektivního a ověřeného zpravodajství, i této skupině, která by se k němu jinak nemusela dostat,“ dodává s tím, že web informoval i o zprávě NÚKIB a rizicích čínské sítě.

Na TikToku působí i novináři-jednotlivci. Příkladem je investigativní novinář Jakub Zelenka, který se mimo jiné zabývá čínským vlivem v Česku. Ten síť používá dlouhodobě a podle svých slov od začátku síť odděluje od citlivých nástrojů pro svou práci. Je pro něj ale důležité sledovat, co se na tam řeší a šíří.

Zelenka ale připomíná, že nejde jen o digitální bezpečnost a úniky dat: „Omezil jsem všechny sociální sítě na mobilu, včetně těch od Mety (Facebook a Instagram – pozn. red.) a Twitter. Nejen kvůli odesíláni dat třetím stranám, ale i kvůli obavě o duševní zdraví. Sítě využívají adiktivní algoritmy a já jako novinář chci zvedat svá témata, a ne si je nechat diktovat masou na sociálních sítích,“ říká pro HlídacíPes.org

V Česku se podle dosavadních informací nestalo, že by nějaké médium TikTok přímo zakázalo nebo podniklo nějaké zásadní kroky k omezení sítě u svých zaměstnanců. Obvyklé to není ani u velkých západní médií, která na síti běžně působí a mají na nich i statisíce sledujících.

Výjimkou je dánská veřejnoprávní stanice DR, která zrušila svůj veřejný účet na síti a vyzvala své zaměstnance, aby ji nepoužívali na pracovní zařízeních. Pro novináře, kteří na ní analyzují obsah nebo z ní jinak čerpají informace pro svou práci, zřídila speciální „tiktokové telefony“, které si mohou půjčit a využívat pouze k těmto účelům.

Kapitalismus dohledu je problém

Společnost ByteDance, která vlastní a provozuje TikTok, v prosinci loňského roku potvrdila, že využívala síť ke sledování fyzické polohy západních novinářů pomocí jejich IP adres. Šlo o novináře a novinářky médií The Financial Times, BuzzFeed and Forbes, kteří o ByteDance informovali.

Sledování se měli dopustit minimálně čtyři zaměstnanci společnosti ByteDance, kteří byli následně propuštěni. Společnost následně oznámila, že přijímají další opatření na ochranu dat uživatelů.

„Důvěra veřejnosti, kterou jsme s velkým úsilím budovali, bude kvůli pochybení několika jednotlivců značně narušena. Věřím, že tato situace poslouží jako poučení pro nás všechny,“ napsal tehdy Forbesu šéf společnosti ByteDance Rubo Liang. Šlo o první důkaz, že síť může být pro novináře riziko.

„Považoval bych za velmi špatný nápad, kdyby investigativní novináři měli TikTok na zařízeních, která používají k přístupu k citlivým údajům ohledně jejich vyšetřování, zdrojů a podobně,“ varuje polský bezpečnostní expert Michał Woźniak, který se tématu TikToku věnuje.

Ten zároveň dodává, že za velkou hrozbu považuje jakoukoli sociální síť od velkých technologických společností, které shromažďují masivní množství dat. „Nejen pro investigativní novináře je kapitalismus dohledu hrozbou. Bez ohledu na to, odkud daná společnost pochází,“ říká pro HlídacíPes.org.

Zároveň je podle něj zásadní si uvědomit, že často člověk neví, jaká jeho data jsou „citlivá“: „Citlivost dat se mění na základě kontextu a kontext se mění v čase. Zeptejte se maďarské LGBTQ+ komunity, jak se informace, které se zdály být před zhruba deseti lety zcela bezpečné a v pořádku, dnes staly vážně citlivými a problematickými.“

To se týká podle Woźniaka všech sociálních sítí, které od uživatelů sbírají velké množství dat. „TikTok, Facebook, Twitter, Instagram si dnes berou data a my nemáme jak kontrolovat, kdo ta data získá za pět nebo deset let. Stačí se podívat na Twitter a zamyslet se nad tím, kdo všechno má přístup k těmto datům nyní a komu je prodá příště, pokud bude finanční krize ještě vážnější,“ vysvětluje.

Nejde podle něj o to, co o uživatelích tato data vypovídají „teď“, ale o to, kdo k nim bude mít přístup a co budou znamenat v sociálním a politickém kontextu v poměrně brzké budoucnosti.

Americký novinář Christhoper Guess ale upozorňuje, že mezi zmíněnými sítěmi je rozdíl. „Firma ByteDance je vlastněna čínskou společností a ze zákona má povinnost zpřístupnit, ne-li předat, všechna data Komunistické straně Číny. Ta má jasně deklarovaný protizápadní cíl a hodnoty,“ říká.

A dodává: „Rozdíl je v tom, že Komunistická strana Číny má policejní pravomoci, ale americké sociální sítě ne. Nemohou mě zavřít do českého vězení za to, že mluvím špatně o Zuckerbergovi, ale můžu tam skončit, když na TikTok v Číně nahraji něco kritického o čínském prezidentovi.“

Kde publikum je a kam ho vedeme

Podle výzkumu agentury Median, který v roce 2021 zveřejnil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, roste počet Čechů, kteří vůbec nekonzumují zpravodajství – jde o 37 % Čechů ve věku od 15 do 79 let. Právě část z nich je i na zmíněných sociálních sítích.

Je tak logické, že důvodem, proč novináři využívají sociální sítě, je i potenciální dosah, jaký může mít na těchto platformách jejich novinářský obsah. Může se tak dostat k lidem, ke kterým by se jinak nedostal, a ve formátu, který je pro ně atraktivní.

To je i základní motivace, proč autor tohoto textu založil na TikToku učet HlídacíPes.org. Tam, kde koluje množství neseriózního, neověřeného a často falešného obsahu, šlo o záměr tamním uživatelům nabídnout obsah kvalitní se zaměřením na mediální vzdělávání a dezinformace.

---

Redakce HlídacíPes.org má na platformě TikTok také svůj účet. Ve svých videích se věnuje problematice dezinformací a způsobům, jak nepravdivé informace vyvracet. Na ukázku videa se můžete podívat zde: 

@hlidacipes Jedna z nejčastějších konspirací – chemtrails – má malé zrnko pravdy a spoustu přidaných výmyslů. #PodpořenoNFNZ ♬ původní zvuk – HlídacíPes.org

---

Podle Woźniaka jde o novinářské dilema: „Je důležité být tam, kde je publikum. Na druhou stranu publikum je tam, kde je obsah, a novináři tak mohou síť činit zajímavější a pro lidi přitažlivější.“

To se podle něj ale opět týká i „stále pravicovějšího a toxičtějšího Twitteru miliardáře Elona Muska nebo Facebooku, který nelze po kauze Facebook Papers označit jinak než za zneužívače osobních dat“. Novinář by se neměl podle něj jen ptát, kde je jeho publikum, ale také kam ho vede.

Jako vhodné alternativy, na kterých mohou novináři sdílet svůj obsah bezpečněji, zmiňuje sítě Mastodon a Fediverse, které o uživatelích sbírají minimální počet dat. „Tyto platformy ukazují, že sociální síť může být vytvořena tak, aby nevytvářela obavy o bezpečnost a soukromí. Právě ty by se měly ukazovat,“ dodává.