Zdeněk Svěrák, Radkin Honzák i další osobnosti se před volbami obrátily na prvovoliče a mladé lidi, aby šli volit a nepromarnili svůj hlas. Letošním „lákadlem“ by se pro ně mohl stát rekordní počet kandidátů do třiceti let. Nejen, že stoupl jejich počet, ale v rámci předvolební kampaně byli i mnohem víc slyšet a vidět, a to i díky iniciativě 30 pod 30.

Ve volbách v roce 2021 se do Poslanecké sněmovny probojovali tři kandidáti ze dvou set, kterým bylo pod třicet let. Tento věkový práh už navíc mezitím překročili, takže v dosluhující sněmovně není jediný kandidát mladší třiceti let.

Nedostatek mladých poslanců považují mladí voliči za problém, což potvrdil i průzkum, který se vzorkem 520 mladých lidí ve věku od osmnácti do třiceti let provedla v červnu agentura Ipsos.

Podle její závěrečné zprávy se 65 % respondentů domnívalo, že zastoupení mladých politiků není v české politice dostatečné. 81 % pak věřilo, že právě mladí politici by mohli pro mladou generaci pomoct dosáhnout pozitivních změn.

Přičemž počet mladých zastupitelů by měl podle respondentů být kolem 30 %. Za mladého politika považovali účastníci průzkumu kandidáty od 25 do 35 let. Letošní volby by poprvé mohly mladé lidi přilákat k volebním urnám i z toho důvodu, že mladých kandidátů do třiceti let je letos rekordní počet.

Maláčová a Feri jako „zástupci mladých“

„Podle Českého statistického úřadu letos kandiduje o 107 více politiků a političek do třiceti let, než v roce 2021, a to v situaci, kdy je celkově méně kandidátů. Převedeno na procenta, v roce 2021 se ucházelo o křeslo ve Sněmovně 5,86 % kandidátů do 30 let. Letos je to 9,27 %, což je docela velký rozdíl,“ uvádí Alice Mikulášová, iniciátorka projektu Bold News 30 pod 30.

Alice Mikulášová. Foto: Tereza Engelová / HlídacíPes.org

V jeho rámci dostali mladé političky a politici dosud nebývalou možnost, aby představili své vize a dostali se do většího povědomí veřejnosti.

„Naším cílem bylo vlastně poprvé v historii zviditelnit mladé kandidáty, protože z průzkumu, který jsme jako Bold News v červnu dělali ve spolupráci s agenturou Ipsos vyplynulo, že je v podstatě nikdo nezná. A také, že mladí voliči by vlastně chtěli jít k volbám, ale nevědí, koho volit. Takže i jim jsme chtěli pomoct se v mladých kandidátech zorientovat,“ popsala pro HlídacíPes.org Alice Mikulášová, která je zároveň šéfredaktorkou webového portálu Bold News orientovaného na čtenáře z generace Z.

Podle ní v průzkumu řada respondentů uvedla jako nejmladší známou kandidátku do Sněmovny Janu Maláčovou a coby „povědomého mladého politika“ Dominika Feriho, což se rozhodla změnit.

„My jsme viděli, že mladí kandidáti tu jsou, jenže neměli dostatečný respektive prakticky žádný mediální prostor,“ vysvětluje Mikulášová, proč s projektem 30 pod 30 oslovili všechny strany, které měly v minulých volbách nad 3 % a dle jejich nominací sestavili portfolia třiceti kandidátů napříč politickým spektrem, kterým prostřednictvím intenzivní mediální kampaně dali veřejný prostor k prezentaci jejich vizí.

„Pomohli jsme jim nejen s prezentací v médiích, ale také, aby byli vidět na billboardech, což je důležitý milník, protože mladí kandidáti nikdy dřív takový zásah ve veřejném prostoru nedostali,“ vysvětluje Mikulášová, jak se snažili upozornit na témata, která mladou generaci trápí.

Co mladí chtějí?

Podle průzkumu agentury Ipsos stávající politická garnitura neřeší dostatečně dostupnost bydlení (uvedlo 39 % mladých respondentů), korupci a důvěryhodnost politiky a politiků (30 %), ale třeba i boj s dezinformacemi a posilování informační gramotnosti obyvatel nebo podporu mladých rodin s dětmi (obojí 23 % respondentů).

Téma dostupnosti bydlení mezi mladými lidmi podle Alice Mikulášové rezonuje zásadně, a i to je podle ní jeden z důvodů, proč se v letošních volbách více stran rozhodlo „nasadit“ více mladých kandidátů, než bývalo zvykem.

„Myslím, že je za tím velká míra pragmatismu. Protože například téma dostupného bydlení je mezi mladými voliči zásadní a strany si dle mého názoru řekly, že se jim pro celkový pozitivní volební výsledek vyplatí nasadit k němu mladé kandidáty,“ říká Mikulášová.

Mezi další témata mladých voličů i oslovených kandidátů patří podle ní zdravotnictví a stav českého školství.

„Překvapivě mezi mladými voliči rezonuje téma dostupnosti zdravotní péče. Což nám přišlo zvláštní, protože toto téma obvykle řeší starší cílová skupina,“ upozorňuje Mikulášová.

„Probírali jsme to s výzkumníky a vysvětlujeme si to tím, že mladší generace více řeší problematiku duševního zdraví a vnímá akutní nedostupnost psychologů a psychiatrů. Dá se říci, že se možná poprvé v moderní historii takhle mladá voličská skupina dostala do situace, kdy potřebuje nějakou lékařskou péči a ona není.“

Co se týká tématu školství, tam mladé voliče i kandidáty trápí kvalita vzdělání v České republice. Především v souvislosti s modernizací školství.

„Tam mladí kandidáti volají po jasném metodickém plánu, jak vzdělávání uzpůsobit, aby studenty vybavilo pro praktický život, protože doba je velmi dynamická, vznikají nebo naopak zanikají různé obory a podle nich neexistuje skutečný koncepční plán, který by zahrnoval inovace,“ říká iniciátorka projektu 30 pod 30.

Vysoko hodnoceným tématem byl podle ní také boj s dezinformacemi, ale i obecně důvěra mladých lidí v politiku.

Generační změna jako východisko

Průzkum agentury Ipsos uvedl, že kolem 30 % mladých voličů má pocit, že politici nedostatečně bojují s korupcí.

„Překvapilo nás, jak nízká je mezi mladými lidmi důvěra v politiky, a to především kvůli korupčním kauzám,“ říká Mikulášová, podle níž si přitom mladí kandidáti nedělají iluze, že by se s korupčním jednáním během svého mandátu nemohli setkat.

„Jsou ostražití. Oni se spíš trošku bojí, jestli budou umět vždy stoprocentně rozpoznat, že může jít o korupci, protože ta může mít spoustu podob.“

Podle Mikulášové ale většina mladých lidí věří, že čím víc zástupců své generace by mezi poslanci měli, tím větší je šance na zlepšení a reálné změny. Což tvrdí i data agentury Ipsos, podle níž se 81 % mladých respondentů domnívá, že vyšší počet politiků z řad vrstevníků by mohl vést k pozitivním změnám.

Sami mladí kandidáti na to ale v rámci projektu 30 pod 30 říkají, že šanci prosadit změny mají pouze v případě, že se jich do Sněmovny dostane vyšší počet, tedy nikoliv jednotky, ale desítky.

„Z našich rozhovorů s oslovenými mladými kandidáty vyplynulo, že věří, že by se dokázali domluvit lépe než jejich starší straničtí kolegové, protože jde o jejich budoucnost a vnímají, že pokud by chtěli v rámci těch ,svých‘ témat dosáhnout změn, že musí táhnout za jeden provaz,“ říká Alice Mikulášová.

Podle ní má současná generace mladých politiků skutečnou motivaci ke změnám, čímž se nutně nemusí lišit od předchozích generací mladých politiků.

V něčem ale možná přeci. „Generace Z je, dá se říct, nejvíc ,mladá, stará‘. Musí řešit problémy, které si předchozí generace tolik nepřipouštěly. Třeba to, že skutečně nemají šanci dosáhnout na vlastní bydlení, že životní náklady jsou velmi vysoké. Oni vlastně ztrácejí důvěru v systém a propadají se do určitého nihilizmu. Takže mladí lidé, kteří jdou do politiky, v ní často vidí poslední možnost, jak s tím něco udělat, jak to zkusit změnit nejen pro sebe, ale pro celou generaci.“

Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.