Pomoc Bosně je v našem zájmu. EU by potřebovala balíček viagry, říká Kolář
Dva dny před 30. výročím masakru v Srebrenici vydal Evropský parlament zprávu o stavu a fungování Bosny a Hercegoviny. Země měla loni zahájit přístupové rozhovory s Evropskou unií, místo toho se ale potýká s krizí a její rozpad stále není zažehnán. Podle zpravodaje parlamentu pro Bosnu, českého europoslance a člena zahraničního výboru Ondřeje Koláře, je země v nejtěžší situaci v Evropě – hned po Ukrajině. Silný vliv si tam buduje Rusko i Čína.
Dne 11. července 1995 zavraždili v bosenském městě Srebrenica srbští vojáci více než osm tisíc bosenských mužů a chlapců. Mezinárodní soud to později označil za genocidu; v té době se jednalo o největší masovou vraždu v Evropě od konce druhé světové války. Masakr byl součástí téměř čtyřleté války, při níž zemřelo na sto tisíc lidí. Konflikt ukončil oficiálně podpis tzv. Daytonské mírové dohody v prosinci 1995.
Bosna a Hercegovina je v současnosti rozdělena na tři regiony – Republiku srbskou ovládanou Srby, federaci Chorvatů a bosenských Muslimů a neutrální okres Brčko na severu země. Země má tripartitní předsednictví, které se skládá z bosňáckého, chorvatského a srbského zástupce, kteří se v pozici předsedajícího střídají.
„Mezi třemi národy v Bosně jsou stále hluboké příkopy. Je přitom zřejmé, že pokud je nedokážou zakopat, nikam se neposunou,“ řekl webu HlídacíPes.org Ondřej Kolář, který je autorem zprávy a v Bosně v Hercegovině byl v dubnu na monitorovací misi. „Musíme najít způsob, jak této zemi pomoci dosáhnout plné integrace do západních struktur.“ Řešením ale podle něj není přijímání stále nových rezolucí, po kterých nenásleduje žádná akce.
„Země je rozdělená a mám pocit, že části politického vedení tento systém vyhovuje. Mírová mise EUFOR a jednotky NATO měly v zemi sídlit pouze dočasně, aby zemi pomohly přenést se ,od Daytonu k Bruselu‘. To se ale stále nedaří a a část politiků opakuje, že je potřeba, aby byly tyto instituce naopak ještě posíleny. A zároveň druhá část politické reprezentace naopak využívá přítomnosti těchto institucí k nařčení, že EU dělá z Bosny protektorát,“ popisuje Kolář.
Evropská unie musí podle něj začít s politiky Bosny a Hercegoviny jednat bez rukavic. „Musíme jim natvrdo začít říkat, co je špatně, a že se musí postavit na vlastní nohy. Musíme tvrdě vymáhat naše pravidla. Stát si za tím, že pokud neprovedou potřebné reformy, EU nepošle další peníze. Evropa by potřebovala spolykat balíček viagry, aby si získala zpátky postavení velmoci.“
Krajní variantou by podle něj mělo být i přerušení přístupových rozhovorů. Ty beztak stále nezačaly, přestože Evropská komise doporučila jejich zahájení v polovině března 2024 a Evropská Rada toto doporučení následně potvrdila. Země má kandidátský status od prosince 2022.
Již tehdy EU vyzvala Bosnu a Hercegovinu k provedení nezbytných reforem a k splnění 14 klíčových priorit stanovených Komisí. Země podmínky ale stále nesplnila. Jde především o změnu volebního zákona, který je stále diskriminační, ústavní reformu a nedostatek nezávislosti soudnictví. Je také potřeba ukončit násilí páchané na ženách, menšinách a zranitelných skupinách.
Výměnou za reformy by Bosna měla mimo jiné možnost integrace do jednotného evropského trhu a získala by až miliardu eur od EU.
Jako by válka skončila včera
Obrovským problémem v zemi je podle Koláře stále korupce. „Peníze se ztrácí jako v černé díře. Institucionární korupce je na takové úrovni, že finanční pomoc z EU není téměř vůbec vidět. Minulý týden jsme si připomněli masakr v Srebrenici. Jeden bosenský historik tady ve Štrasburku připomněl, že v této obci dnes není vůbec nic, ani pekárna, natož hotel. Autobusové nádraží vypadá, jako kdyby válka skončila včera. Peníze z evropských fondů se nedostanou tam, kde jsou potřeba. Místní lidé proto nemohou ani vidět naději a smysl toho, proč by měli chtít do EU,“ popisuje europoslanec.
Zpráva, jejímž je hlavním autorem, vyzývá EU a členské státy k přijetí cílených sankcí proti všem destabilizujícím aktérům, zejména představiteli Republiky srbské Miloradovi Dodikovi a dalším, kteří poskytují politickou a materiální podporu separatistické politice.
„Musíme si uvědomit, že existuje riziko rostoucího protievropského nacionalismu v regionu i mimo něj. Vyzýváme EU, aby zůstala ostražitá a vyhnula se tomu, co nazývám gruzínským scénářem pro Bosnu a Hercegovinu.“
Velmi důležité je podle Koláře také sjednotit vzdělávací systém. V současné době se žáci v chorvatské, srbské i bosenské části učí ve školách něco jiného, a to i ve vztahu k moderní historii včetně událostí v Srebrenici.
„Musíme se zaměřit na pomoc občanské společnosti a na to, aby se z Bosny a Hercegoviny stalo místo, kde chtějí mladí lidé zůstat a budovat pro zemi lepší budoucnost.“
Vliv Ruska, Číny a Íránu
Evropský parlament ve zprávě také připomíná doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO), která se týkají boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování a zvýšení ochrany novinářů.
„Evropský parlament je znepokojen zhoubným zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi zahraničních aktérů v Bosně a Hercegovně, zejména Ruska a Číny, jakož i jejich šířením prostřednictvím místních médií a politických struktur, zejména ze strany entity RS; vyjadřuje hluboké znepokojení nad podporou separatistické rétoriky ze strany Kremlu, pokusy o delegitimizaci státních institucí a vměšováním do soudních a volebních záležitostí.“ Zpráva zmiňuje také rostoucí zhoubný vliv Íránu v zemi.
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl letos v březnu odsouzen za odpor proti nařízením vysokého představitele a separatistické aktivity. Dodik následně požádal o pomoc Rusko, které chce v Radě bezpečnosti OSN vetovat prodloužení mírové mise EUFOR.
Pokud by k tomu došlo, úřad vysokého představitele by skončil letos v listopadu. Dodika podporuje kromě Ruska také Srbsko a Maďarsko.
Mise EUFOR dohlíží v zemi na dodržování zmíněné Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila téměř čtyřletou válku, jež si vyžádala na sto tisíc obětí. Na implementaci Daytonské dohody v zemi dohlíží tzv. vysoký představitel, kterého jmenuje OSN. Od roku 2021 je jím Němec Christian Schmidt. Vysoký představitel může mj. přímo odvolávat volené politiky nebo rušit rozhodnutí jednotlivých státních orgánů.
Přes řadu výzev autoři zprávy včetně Ondřeje Koláře zdůrazňují, že Evropský parlament stále silně podporuje cestu Bosny a Hercegoviny do EU.
„Bosna a Hercegovina hraje klíčovou roli ve strategii rozšíření Evropské unie a stane se součástí evropské rodiny. Myslím, že teprve po vypuknutí plnohodnotné války na Ukrajině v roce 2022 si plno lidí uvědomilo, že rozšiřování EU má smysl i z bezpečnostního hlediska,“ podotýká český europoslanec.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Šílencův mír, lidské safari a chaos na Balkáně
Sto dní po Putinovi. Opoziční projekt připravuje Rusko na možný pád režimu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
Asi jediná rozumná věc by bylo opuštění od zcela nefunkčního soustátí a rozdělení B+H podle etnicity obyvatel. Srbové nemohou bosňákům, a hlavně muslimům, odpustit vyvraždění řady vesnic a ničení kulturních a historických památek, ti druzí Srbům zase to, že si dovolili se bránit.
A co tam ti Srbové pohledávali ? Jo aha , představa “ Velikého Srbska“.
Srbové a Chorvati jsou tam autochtonní. Bosenští muslimové jsou až dílem turecké okupace. A ti dříve jmenovaní je právem považují za cosi cizorodého a na jejich území nepatřícího. Stejně jako Albánce, kteří na jejich území nalezli až po druhé světové válce.
Převelice se mýlíte. Zejména Albánci jsou zbytky původního osídlení předtím než se tam rozlezli Slované.
Jenže do Kosova nalezli Albánci až za Tita. A Bosňáci jsou poturčení Srbové a snad i Chorvaté.
Poučné. Netušil jsem, že bitva na Kosovo poli byla za Tita. Víte, že tam dostali Srbové na frak.
Bitvu na Kosově poli prohráli Srbové s Turky, a ne s Albánci. Navíc Albánci v té době byli křesťané a s Turky bojovali také. Islamizováni byli až dlouho po bitvě na Kosově poli.
Navíc Kosovo tehdy tvořilo centrální část srbského státu, asi jako u nás dolní povodí Vltavy (včetně Řípu a okolí). Takže Turci tam nalezli až relativně dlouho po porážce Srbska.
Zkrátka Albánci daleko dřív. Jestli byli křesťané je sporné, možná v rámci Byzantské říše. Srbové zase byli předtím pohané, jako všichni Slované. Dnes to pohanství vydrželo jen v Rusku, protože ruské pravoslaví se za křesťanství dá vydávat jen obtížně a ani původní pravoslavní v Řecku se k nim nehlásí.
Zase plácáte nesmysly. Srbové byli součástí Byzance a dodnes si zachovali řeckokatolické náboženství (proto mají nadstandardní vztahy s Ruskem, které je má také). Albánci dlouho vzdorovali Turcku, tudíž byli jeho nepřátele, a tudíž by je těžko Turci usazovali na území křesťanů.
Jen předvádíte nulové znalosti historie.
Co jin EU nabídne???Zmar,regulace,zdražení životních nákladů, nepochopitelné administrativní kroky, víčka přidělaná na PET lahvích, zákaz na zákaz. Do EU už dnes žádný rozumný stát nevstoupí, spíše naopak.Každý si přeje poslouchat narcistickou, egoistickou vládkyni, která zlikvidovala i Bundeswehr.Drží se u vesla zuby nehty a neštítí se vůbec ničeho. S partičkou nohsledů vede Evropu k ekonomickému a sociálnímu úpadku.
Jasně, můžete poslouchat Putina a ten Vám určitě nebude nic zakazovat.
Ano, to, co Jirka uvádí, může nakonec motivovat lidi k otevření „brány na východě“. A může to dopadnout jako závěr bojů ve filmu Sedm statečných, v němž vesničané ubili klacky a kusy nábytku zbývající členy Calverovy zločinecké tlupy.
V Bruselu sídlící EU-EK se zrádnými eupos.anci potřebuje okamžitě zrušit, tomuto dogmatickému režimu už nepomůže ani svěcená voda. Tak nač viagra ?
Už první větě autorky je podstatný faul… Napsat v roce 2025, že „zaútočili srbští vojáci – tehdy v r.1995,kdy tedy žádné samostatné Srbsko nebylo, tak to svědčí o bezduché zaujatosti nebo o neznalosti – tedy oboje by bylo špatné… V tu dobu byla už Bosna a Hercegovina samostatný stát a napsat, že „srbští vojáci zaútočili“, tak to mělo být bosensko-srbští a to už je zcela jiné… Za Srebrenicu nebyl souzen žádný (pozdější) generál Srbska, ale „jen“ Ratko Mladič, tedy generál bosensko-srbské armády….
No, zkrátka Srb
Raději Srb … než váš srp s kladivem co máte dodnes na rudých prsou. Jen jste se postavil podle směru větru
Muslimský stát Bosna a Hercegovina pod vlivem Ruska a Číny se do EU absolutně nehodí. Problémy by byly mnohem horší než s Maďarskem a Slovenskem. Napřed si musí udělat doma pořádek, pochopit co je to vlastně demokracie na rozdíl od islámské diktatury a naučit se pracovat a spořádaně žít.
Bosenští muslimové vědí, co je to demokracie, a nestojí o ni, protože je neslučitelná s islámem. Ostatně, ten samý problém mají s demokracií i islámští imigranti na západě EU.
Opět se mýlíte co se týče Islámu. Ten je naopak velice decentralizovaný a svým způsobem docela liberální.
Islám je totalita, srovnatelná s nacismem nebo komunismem a doplněná udržovanými tradicemi raně středověkých barbarů za hranicí civilizovaného světa: Viz např. ženská obřízka, kamenování k smrti, vraždění homosexuálů, fyzická likvidace jinověrců. Onen „liberalismus“ je jen propagandistická fikce.
MMCH, v Brně je náměstí Svobody. Ačkoli ulice, vedoucí k němu od Hlavního nádraží měnila názvy snad častěji než sexuální pracovnice intimní prádlo, drželo si tohle náměstí svůj název bez ohledu na to, zda byla demokracie nebo totalita, a jaká konkrétně, protože i ty nejšílenější režimy o sobě prohlašují, že jsou svobodné.
Váš vztah k islámu je poněkud neinformovaný. Bezpochyby mi napíšete islámskou obdobu papeže, kardinálů a arcibiskupů. Já o nikom takovém nevím. V tom je ta liberálnost, že Korán je daný ale umožňuje mnoho výkladů. Neexistuje vlastně církev a její hierarchie.
Je mi líto, vycházím jednak z toho, co o islámu píší sami muslimové (třeba jakýsi Mohamed v Koránu), z dějin zemí, které prošly úspěšnými či neúspěšnými pokusy o islamizaci, a podobných validních zdrojů. A lze vyjít i z toho, jak si počínají islámštíá přistěhovalci v zemích, jako je Německo, Francie, Španělsko Belgie, Nizozemí, skandinávské státy a dalších.
Hmmm a kolikráte jste byl v islámských zemích ?Mimochodem, Mohamed neměl nic proti křesťanům a Ježíše uznával jako proroka . S muslimy jsme mohli vycházet docela v pohodě nebýt Křížových výprav. Pak se to vše popsulo. Mimochodem, většina radikálních islamistů vůbec Korán nezná a řídí se jen fanatickými imámy.
Jiří,
1. Křížové výpravy byly zcela legitimním pokusem zajistit Evropanům přístup do míst „posvěcených“ křesťanstvím. Kupodivu nebyly reakcí na samo zabrání těchto míst muslimy, ale na fakt, že křesťanští poutníci do „Svaté země“ byli muslimy systematicky vražděni.
Faktem je, že kdyby k tomu konfliktu došlo o cca 200 let později tak už Evropa tyto války logisticky zvládla.
2. S tím Ježíšem je to problém, protože islám neuznává Nový zákon (a Mohamed ho s vysokou pravděpodobností neznal). Pokud se v Koránu píše i Issa ben Miriam, jedná se o Miriam (=Marii) ze Starého Zákona, která sice byla příbuzná s Marií z Nového Zákona, ale předcházela ji o cca 300 let (tedy jako by si vás někdo spletl s vaším předkem, žijícím v době, kdy tu vládl Karel VI., otec Marie Terezie). A o synovi té starší Marie ani judaismus ani křesťanství nic nevědí.
3. Na vaši otázku o pobytu v islámských zemích rád odpovídám tak, že když vidím na flašce nápis „Kyanid draselný, zvlášť nebezpečný jed“, tak do ní opravdu nebudu strkat prst a olizovat ho, stačí mi opravdu text v učebnici toxikologie.
Nicméně: Za mých medicínských studií jsem měl více spolužáků z islámských zemí a jak z jejich chování, tak i z příležitostných hovorů s některými z nich jsem se dozvěděl mnohé. V mém okolí je také více lidí, kteří v islámských zemích pracovali (a léta) buď (za minulého režimu) v rámci pomoci rozvojovým zemím, nebo po roce 1989 na ryze komerční bázi, a mám spoustu informací i od nich. A někteří lidé s takovouto pracovní anamnézou o svých zážitcích a poznatcích napsali knihy. (dostupné i v češtině). Čili mám poměrně široký zdroj informací, který by mi vlastní pobyt v islámských zemích nenahradil.
Prostě nelze čerpat informace jen z Mayovek (o Kara ben Nemsí Effendim) nebo hlášek různých politických aktivistů.
Díval jsem se včera v ČT na besedu europoslancu o hlasování vEP o důvěře předsedkyní EK van Leynove, kde asistoval jako slon v porcelánu exdiplomat Votapek. GD a další kauzy EU, včetně celních sporu s prez. USA D. Trumpem, sama nereálna řešeni, čekání na vyhniti problemu, tak jsou řešeny všechny zásadní problémy. Zvolit do funkce GT NATO p. Rutte je silně podivné, je to začarovaný kruh, masakr v Srebrenici, sestreleni letu MH17. Kam se řiti EU, je možné jen konstatovat, že manévruje v minovem poli, nebo v zóně ohrožení. Balkan byl a je teritorium, kde se vaří budocnost Evropy a to +nebo -. Z minulosti víme, že to bývalo i hodně zlé.
Citace: “… Zpráva, jejímž je hlavním autorem, vyzývá EU a členské státy k přijetí cílených sankcí proti všem destabilizujícím aktérům, zejména představiteli Republiky srbské Miloradovi Dodikovi a dalším, kteří poskytují politickou a materiální podporu separatistické politice …”
A nebylo by daleko lepší srbskou část a chorvatskou část přiřadit k oběma zemím (pokud si to budou přát) a zůstalo by jen zdravé jádro? Odpadly by ty největší problémy.
Tedy obávam se že samotný výraz pana Kolaře, že Evropa? by potřebovala spolykat balíček viágry aby si tim získala postavení velmoci, je natolik sexistický, že by ho to mohlo stát kariéru, kdyby za to někomu stal, aby ho udal. Očividně, asi v jeho postavení, nestojí.
No ten problém je zkrátka v tom, že EU takove autoritativni postavení velmoci skutečně nemá a vůči cizím státum ho tedy nijak využívat nemůže. To opravdu a leda vůči slabším členům uvnitř vlastní unie, pokud se nechají.
Takže a se znalostí tohoto, ani státy které kdysi o vstup do EU staly, o tu kritiků neškodí.
Mimochodem, stejně je asi směšné vyhrožovat někomu zastavení finanční pomoci. Na to stačí v dnešní mediální době pár fotek ubrečenych dětí a zrovna EU ty prachy bude posílat dál, i kdyby stokrát věděla že si ty peníze rozdělí tamní politici mezi sebou a na hladové prcky nezbudou ani drobky. V tom je přece ta síla těch jediných správných médií..
Ostatně, viz USAID, kde 10 % peněz šlo nějakým strádajícím a 90 % toho, co dostali, šlo na režii této organizace. A to ještě z těch 10 % podstatnou část rozkradli místní papaláši.
Je otázka, zda je v našem zájmu podporovat muslimy.