Na příkaz Alexandra Lukašenka vzniká v Bělorusku poblíž Minsku v utajení nová továrna na dělostřelecké náboje. Se zjištěním přišel BelPol, sdružení bývalých běloruských příslušníků bezpečnostních složek. Závod má být podle plánu dokončen v druhé polovině letošního roku, ohrozit jej ale mohou sankce. BelPol také začal zveřejňovat seznam podniků, které se zapojily do militarizace běloruského průmyslu.

Výrobní závod, který má munici vyrábět, nese nenápadný název „Učastok“ (Pozemek). Vyrůstá na území bývalého vojenského arzenálu poblíž vesnic Pavlivky a Šišice ve Sluckém okrese v Minské oblasti. „V místě, kde se v minulosti nacházel sklad munice, který v roce 1996 explodoval,“ upřesnil pro HlídacíPes.org člen skupiny BelPol Uladzimir Zhyhar, bývalý důstojník kriminální policie.

120 tisíc kusů munice ročně

V minulém roce některá média informovala o tom, že v tomto místě vyrůstá nová vojenská základna, kde by mohl být umístěn i ruský raketový systém Orešnik. Podle zjištění BelPolu šlo ale o mylnou informaci a vznikající stavbou má být právě výrobní závod.

„Závod Učastok je budován s cílem vytvořit uzavřený výrobní cyklus pro dělostřelecké náboje ráže 152 mm a rakety ráže 122 mm pro raketové systémy MLRS Grad. V podstatě to znamená vytvoření nového odvětví výroby munice v Bělorusku,“ řekl HlídacíPes.org Zhyhar.

Produktivita podniku by měla být podle zjištění BelPolu 120 tisíc kusů munice každého typu ročně, hlavním odběratelem pak bude Ruská federace. Důkazy pro svá tvrzení předkládá BelPol ve videu na Youtube.

Reaktivní projektily pro MLRS „Grad“ jsou zbraně nerozlišujícího působení, určené k ničení všeho živého na velkých plochách, vysvětluje BelPol na svém webu.

„Očekává se, že projekt bude dokončen v druhé polovině roku 2026. Jeho realizace je založena na tajném příkazu Alexandra Lukašenka a provozovatelem je speciálně zřízený subjekt s názvem Továrna korpusového nábytku, který založily společnosti VolatAvto a státní Závod přesné elektromechaniky. Výstavba závodu je pod dohledem Státního vojensko-průmyslového výboru Běloruska,“ upřesnil Uladzimir Zhyhar.

Projekt je realizován s využitím úvěrů od běloruských bank (úvěrové prostředky Ruské federace) a také ze státního rozpočtu Běloruské republiky, doplnil.

Přestože se do militarizace běloruského průmyslu zapojily stovky firem, jedním z kritických problémů je absence podniků vyrábějících komponenty pro výbušniny na území Běloruska, podotokl dále Zhyhar. „Suroviny pro výbušniny hodlá Bělorusko nakupovat v Íránu, Pákistánu, Číně a Rusku,“ uvedl.

Jednání ale podle něj komplikuje diplomatický tlak a vliv by mohly mít další sankce. „Zavedení sankcí přinejmenším zpomaluje proces militarizace a má maximální vliv na výrobu. Vždyť mluvíme o tom, že běloruské podniky kriticky potřebují vybavení, komponenty a spotřební materiál západního typu,“ vysvělil.

Na výrobě raket pracuje i automobilka

Pokračující militarizaci běloruské ekonomiky popsal BelPol již koncem minulého roku. „Stovky běloruských podniků, které se dříve specializovaly na výrobu civilních produktů, dnes plní úkoly v rámci státní obranné zakázky Ruské federace a pomáhají obcházet sankce na výrobu zbraní. Zároveň se desítky podniků budují od nuly nebo se přestavují na výrobu vojenského zboží – a konečným příjemcem těchto procesů je výhradně Rusko,“ konstatuje BelPol.

Uvedl také řadu konkrétních případů. Dceřiná firma výrobce traktorů Amkodor se nyní zabývá vývojem vojenské techniky, především drony a systémy navádění dělostřelecké palby. Optické zaměřovače pro tanky vyrábí firmy Peleng či BelOMO, přední běloruské podniky v optoelektronickém průmyslu.

Firmy Integral a Planar se dnes specializují na mikročipy pro vojenské potřeby. To ovšem oficiální běloruské kanály nezmiňují, neuvedly to ani při lednové Lukašenkově návštěvě v podniku Planar.

„Právě zde, v Planaru, v 60. letech 20. století vznikl mozek a srdce sovětské mikroelektroniky,“ citovala pouze Lukašenka oficiální tisková zpráva.

Státní podnik MZKT (Minský závod kolových tahačů) zase vyrábí podvozky pro ruské raketové komplexy Iskander a protiletadlové systémy S-300/S-400.

Skupina vyšetřuje zločiny režimu

BelPol je monitorovací, analytické a investigativní centrum pro demokratické síly Běloruska. Tvoří jej bývalí zaměstnanci běloruských donucovacích orgánů, kteří v roce 2020 opustili službu na protest proti zmanipulování prezidentských voleb a porušování ústavních práv běloruských občanů, ale také ze specialistů (ekonomů, IT specialistů atd.).

„Unikátní vlastností BelPol je jeho síť zdrojů v zemi, které předávají kritické informace o tom, co se v Bělorusku skutečně děje. BelPol má díky tomu výjimečné schopnosti monitorovat a dokumentovat mnoho událostí v Bělorusku. Jedním z jeho unikátních nástrojů jsou interní databáze Běloruské republiky,“ vysvětlil HlídacíPes.org Uladzimir Zhyhar.

Mezi funkce skupiny BelPol patří vyšetřování zločinů režimu, příprava sankčních případů pro EU, USA, Kanadu, Velkou Británii, Japonsko a Ukrajinu, monitorování militarizace Běloruska, expertní briefingy pro západní partnery, účast na strategických dialozích se Spojenými státy, Kanadou a EU a poskytování analytických materiálů partnerským zemím a politickým strukturám.

Na výrobě raket se podílí například ocelárna BMZ, Běloruský automobilový závod BelAZ, dále firma Baztube, což je výrobce ocelových trubek tažených za studena či závod OAO Legmash, který se tradičně zabýval výrobou obráběcích strojů.

Podle BelPolu toto úzké výrobní a technologické propojení vytváří stabilní závislost běloruské ekonomiky na vojenských objednávkách Kremlu a prohlubuje její integraci do ruského systému obranné výroby.

„Tato integrace se provádí výhradně z Lukašenkovy iniciativy,“ zdůrazňuje BelPol ve své zprávě.

„Militarizace běloruské ekonomiky není dočasným opatřením ani vedlejším účinkem sankčního tlaku. Je to vědomá státní strategie zaměřená na posílení autoritářského režimu uvnitř země a zajištění jeho zahraničněpolitické podpory ze strany Ruska, s paralelní pomocí agresorovi jak ve válce proti Ukrajině, tak v budoucích konfliktech.“

Na plnění ruských státních obranných zakázek pracuje v současné době více než 500 běloruských podniků, uvádí BelPol. V tomto týdnu skupina zveřejnila prvních 120 z nich, odkrýt plánuje postupně všechny.