„Čína se pod vedením komunistické strany v mnoha ohledech podobá nacistickému Německu,“ tvrdí významný čínský exilový lidskoprávní aktivista Čou Feng-suo. V roce 1989 byl studentským vůdcem a účastníkem brutálně potlačených protestů na náměstí Tchien-an-men. Případná čínská invaze na Tchajwan a jeho obsazení by pro čínské komunistické vedení bylo „korunovačním klenotem“, říká v rozhovoru pro projekt Sinopsis.

V předvečer třiatřicátého výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu možná skončila hvězdná kariéra jednoho z nejslavnějších a komerčně nejúspěšnějších čínských influencerů. Čerstvě třicetiletý rodák z Chu-nanu Li Ťia-čchi, známý coby „král rtěnek“, byl 3. června odstřižen z internetu během živého vysílání v okamžiku, kdy se na obrazovce objevil zmrzlinový dezert ve tvaru tanku. Efekt byl ale přesně opačný,

Jen několik málo dní po ruském vpádu na Ukrajinu se nejvyšší budova na Tchaj-wanu – ikonický mrakodrap Tchaj-pej 101 – rozzářila barvami ukrajinské státní vlajky. Následovala významná finanční pomoc Ukrajině i jejím sousedům, která pokračuje dodnes. Tchajwansko-ukrajinské vztahy přitom byly dlouho složité. Teď se Tchaj-wan obrovskou vlnou solidarity s napadenou zemí snaží svým dlouhodobým spojencům připomenout,

Několik velkých čínských sociálních sítí se v posledních týdnech přidalo k boji proti tzv. „historickému nihilismu“. Kdo popírá historické zásluhy komunistické strany a jejích revolučních hrdinů nebo třeba upozorňuje na komičnost propagandy, která je oslavuje, musí v Číně počítat i s vězením nebo vysokou pokutou.

Nově uniklé dokumenty ze sinťiangské prefektury potvrzují přímé zapojení čínské centrální vlády do brutálních represí proti příslušníkům turkických menšin a dalším „nedůvěryhodným“ osobám. Naznačují také, že ústřední roli při plánování postupu proti Ujgurům, který některé státy označují za genocidu, sehrál samotný čínský prezident Si Ťin-pching.

Rusko a Čína se sice navzájem označují za strategické partnery, Moskva i Peking jsou si však nepochybně vědomy, že jde o asymetrický vztah. Ukazuje to i region střední Asie, kde Rusko dosud řešilo hlavně bezpečnost a Čína se zaměřovala primárně na ekonomiku a infrastrukturu. Tyto zájmy ovšem v posledních letech začínají do jisté míry splývat a

Ruská invaze na Ukrajinu s sebou přinesla i obavy o budoucnost vzdáleného Tchaj-wanu. Ten čelí stále se stupňujícím hrozbám ze strany Čínské lidové republiky, která opakuje svůj záměr Tchaj-wan připojit a navrátit jej do „lůna vlasti“. I když je invaze na Tchaj-wan v nejbližší budoucnosti spíše nepravděpodobná, odhodlání Tchajwanců bránit vlast stoupá. 

Čínská zvláštní administrativní oblast Hongkong zřizuje převýchovné programy pro mladé lidi zadržené po masových protestech v roce 2019. V některých ohledech připomínají mírnější podobu nechvalně známých převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Podle Pekingu mají programy přimět zadržené demonstranty „zamyslet se nad smyslem života“ a „přenastavit myšlení na pozitivní hodnoty“.

Vatikán je pro Tchaj-wan naprosto klíčovým partnerem, nejen proto, že je de facto jediným západním státem, jenž má s Tchaj-wanem oficiální diplomatické styky, ale také jako jediný uznává tchajwanské vedení jako legitimní vládu celé Číny. Nyní ale Vatikán v tichosti odvolal svého nejvyššího diplomatického zástupce z Tchaj-wanu.

KOMENTÁŘ. Česká národní banka loni nakoupila čínské státní dluhopisy za bezmála 27,5 miliardy korun, a vystavuje tak Česko mnohým rizikům spojeným s takovou investicí. Spekuluje se, že by nákup dluhopisů mohl být aktivitou velvyslance v Číně Vladimíra Tomšíka, dříve viceguvernéra ČNB a předtím člena bankovní rady. Nebo že jde o jeden ze splněných snů či úkolů Miloše