ROZHOVOR. „Situace víry v Česku je velmi tristní,“ říká historik Radomír Malý. „Paradoxně za komunistické totality se úbytek lidí na bohoslužbách v kostelech neprojevil zdaleka tolik jako po listopadu 1989, i když máme církevní tisk, církevní školy a náboženskou svobodu,“ dodává. Náboženství podle něj likviduje konzumní mentalita. A jak likvidovala náboženství komunistická totalita?
V uplynulých dnech jsme vstoupili do roku, který má na konci sedmnáctku. Právě před sto lety, kdy probíhala první světová válka, postihla Rusko a celý svět velká pohroma. V Petrohradu provedli bolševici, vedeni Vladimírem Iljičem Uljanovem-Leninem, Lvem Davidovičem Bronštejnem-Trockým a dalšími „revolucionáři“, převrat, později nabubřele nazývaný jako Velká říjnová socialistická revoluce.
Po vyhlášení válečného stavu v Polsku 13. prosince 1981 bezpečnostní složky zabily desítky odpůrců komunistického režimu. Svoji brutalitou vybočuje vražda katolického kněze Jerzyho Popieluszka, připomíná v textu pro HlídacíPes.org brněnský publicista Kristián Chalupa.
Vyhlášení válečného stavu v Polsku přesně před 35 lety – 13. prosince 1981 – bylo jen malým zastavením na dlouhé cestě ke svobodě, píše v textu pro HlídacíPes.org publicista Kristián Chalupa.
GLOSA. Zatímco se oficiální Kuba halí do smutku, v Miami na Floridě davy kubánských exulantů hlučně oslavují smrt „nesmrtelné“ ikony mezinárodní revoluce Fidela Castra. A s nimi se určitě tajně radují i mnozí obyvatelé ostrova nesvobody v Karibském moři.
Vůdce kubánské revoluce a dlouholetý prezident Fidel Castro zemřel. Národu to v sobotu brzy ráno oznámil bratr zesnulého vůdce a úřadující prezident Kuby Raúl Castro.
Když před šedesáti lety, 4. listopadu 1956 po čtvrté hodině ranní, zahájilo pět divizí Rudé armády v rámci operace Vichr generální útok na Budapešť, byl si tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov prakticky jistý, že svobodný svět neposkytne Maďarsku žádnou ozbrojenou pomoc. Kromě jiných faktorů byla totiž pozornost světové veřejnosti od 29. října upřena na Blízký východ, kde se
REPORTÁŽ. Za nečinného přihlížení svobodného světa vrcholilo před šedesáti lety maďarské drama. Sovětské tanky drtily v Budapešti i jinde statečný odpor nedostatečně ozbrojených povstalců. Ale nebyly to jen „velké“ události: Maďarsko dnes vzpomímá třeba střelbu příslušníků tajné policie ÁVH do neozbrojeného davu, která vyvolala odvetnou reakci ze strany protestujících. Jeden z takových masakrů se odehrál 26. října 1956 v tehdy pětadvacetitisícovém okresním
Byli příslušníky speciálních složek americké armády a těšili se na nasazení v týlu nenáviděného nepřítele, za „železnou oponou“. Aby se jednou vrátili bojovat proti komunismu, bylo pro bratry Josefa a Ctirada Mašínovy hlavním důvodem dramatického odchodu do Berlína a za oceán. A pak přišel rok 1956: zejména krvavé potlačení revoluce v Maďarsku, od kterého na přelomu října a listopadu
Už druhá novela zákona by měla pomoci zmírnit majetkové křivdy Čechů, kteří museli v roce 1945 zanechat majetek na Podkarpatské Rusi. Novela je ve sněmovně před druhým čtením, a velká shoda na ní nepanuje. A to ani v odhadovaných počtech odškodněných, ani v objemu potřebných peněz.
