Před 47 lety – v noci z 20. na 21. srpen 1968 vpadly do tehdejšího Československa statisícové okupační armády Sovětského svazu a symbolické jednotky čtyř jeho satelitů. Brněnský publicista Kristián Chalupa v textu pro HlídacíPes.org vzpomíná na důstojníka okupační armády, který ho v roce 1970 velmi překvapil…
Řekové jsou velmi příjemní, komunikativní a pohostinní lidé. Ctí hosty a ani uprchlíci, kteří jsou nyní velkým problémem tohoto balkánského státu, nejsou vnímáni tak emotivně, jako třeba u nás či v Maďarsku.
Znevážit – byť omylem – hrdý řecký parlament je pro neinformovaného Čecha velmi snadné. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil spolupracovník serveru HlídacíPes.org Kristián Chalupa. Jak vypadá všední život v těžce zkoušeném Řecku očima brněnského spisovatele a novináře?
O „dokumentárním“ filmu Varšavská smlouva „odtajněné stránky“, který v květnu odvysílala ruská televizní stanice Rossija 1, Hlídací pes již informoval. Po opakovaném zhlédnutí snímku může pozorný divák zaregistrovat, že v první polovině snímku se objeví asi čtyřsekundový záběr z pražských ulic z května roku 1945, který je ale umístěn mezi záběry ze srpna 1968. Muž ozbrojený pistolí vede skupinu
Dvě naprosto rozdílné osobnosti úzce spjaté s Brnem mají své výročí. Katolický básník, politický vězeň z 50. let Zdeněk Rotrekl a přesvědčený komunista, později aktivní odpůrce posrpnového „normalizačního“ režimu politolog Jaroslav Šabata. Dva vzdělaní lidé, kteří stáli po únoru 1948 každý na druhé straně pomyslné barikády proti sobě, aby se po srpnové okupaci za tzv. normalizace sešli na
„Odtajněné stránky“ dění v Československu v roce 1968: palba z kulometů, zuřivá kontrarevoluce a bratrská pomoc. Pro někoho je dokument urážející, pro někoho směšný…
Propagandistický film ruské televize o srpnu 1968, který nakonec do Česka nedorazí, ale i tak zde vzbudil bouři nevole, má svého předchůdce v dobové „Bílé knize“ o okupaci. V některých ohledech se shoduje v tom, jak dnes Kreml popisuje dění na Ukrajině.
„Když čteme například jeho Budování státu či další texty, víme, kdo Peroutka byl. Myslím, že v tomto případě došlo k nešťastné, řekl bych, souhře,“ vložil se český primas, kardinál Dominik Duka do diskuse o Ferdinandu Peroutkovi a jeho údajně nekorektním chování za druhé československé republiky a protektorátu.
