Trávíme vždycky část léta na chalupě a občas je potřeba zajít k sousedům řešit nějaké ty společenské a provozní věci. Nikdy se nám moc nechce, znáte to: hlava rodiny pije a je poněkud hlučný, mladej, co podniká v zemědělství, je zase nesnesitelný vejtaha. Mají ještě pár spratků, ten nejmladší jezdí po dvoře na alegorických trakařích a střílí do vzduchu ze vzduchovky, I letos jsme to nějak zvládli, je to ale rok od roku nepříjemnější. 

• Čili v zásadě Frau Merkel rozumíme, pokud se rozhodla projet Českem a nic moc nekomentovat. Třeba etudu, kterou kolem její návštěvy rozehrál místopředseda vlády Andrej Babiš. „Volají mi novináři, proč nejdu na Úřad vlády na jednání s kancléřkou Merkelovou. To je snad jasné. Mluví se tam přes tlumočníka,“ vyhlásil ve čtvrtek. Chvíli nebylo úplně jasné, co se za tímto podivným prohlášením skrývá, v sobotu se ale vše vysvětlilo. „Na Hradě se jednalo v angličtině bez tlumočníka, v uvolněné atmosféře. Dostal jsem prostor, který mi prezident tradičně dává, zatímco na Úřadu vlády to probíhá podle protokolu. Proto jsem zvyklý chodit na Hrad, když sem přijede nějaký cizí prezident nebo premiér,“ řekl Babiš v rozhovoru pro novinky.cz.

Čili to shrneme: místopředseda vlády nerad jedná na vládní úrovni, jednání tam mají protokolární pravidla, to raději za Zemanem na Hrad, tam je to v klídku. Představujeme si, jak se Merkelová ptá někoho ze svého doprovodu: „A tohle je kdo? Místopředseda vlády? Proč je tady, und nicht mit Herr Sobotka? Oni to tady takhle mají, ach so.“

Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu.

• Když jsme u premiéra Sobotky: možná už to po aféře s neexistující mluvčí sociálnědemokratického hejtmana Michala Haška nikoho nepřekvapí, na nás to ale udělalo dojem. Je totiž čím dál pravděpodobnější, že neexistuje ani Bohuslav Sobotka. Ještě úplně nevíme, jak to spindoktoři Lidového domu přesně dělají, přikláníme se k variantě, že jde o hologram. Indicie nabízejí některá jeho poslední veřejná prohlášení: „Téměř každý den stojíme před novými výzvami, které často nemají rychlá řešení,“ řekl prý Sobotka v pondělí na setkání s českými velvyslanci. Nebo tohle: „S kancléřkou Merkelovou jsme si potvrdili výborné sousedské vztahy, budeme je dále rozvíjet.“ A další: „Mluvili jsme s paní kancléřkou o tom, jak zahájit dialog o budoucnosti Evropy.“

V zásadě to v Lidovém domě dělají dobře. Počítají s tím, že se pravda jednou provalí a pak bude třeba revidovat historii. Celá kariéra Bohuslava Sobotky od jeho počátků v Mladých sociálních demokratech, přes jeho upřímný tandem se Stanislavem Grossem až po jeho nynější vystoupení v roli premiéra je proto koncipována tak, aby v českém veřejném prostoru nezanechala sebemenší stopu. Což se zatím vcelku daří.

• Češi prostě uvěří všemu, hologramům i chemtrails. Byla to právě Angela Merkelová, která zařídila slunečných pár dní a jasnou oblohu nad republikou, jak se praví na významné disidentské stránce Chemtrails Czech Republic. „To je ale náhodička, že když má přijet Merkelová, tak najednou 3 dny je nad Prahou a Středočeským krajem obloha bez „mráčků“ jako vymalovaná.“ Pak se ale zase začaly objevovat šmouhy. „Nemocní mocní nám dopřáli několik dní s modrou oblohou, nyní usoudili, že je opět nutné sprejovat, ze stromů asi spadlo málo suchých nemocných listů…“

Tohle prostě není pravda, na kterou by byl národ zatím připraven. Má navíc jiné problémy. V Praze na Vinohradech řádí opilý řidič, který v pravidelných intervalech odrbává zaparkovaná auta, prý bývalý policista. A hned se spustila smršť nářků, jak je možné, že tento vinohradský fantom vůbec ještě smí řídit. Nás to neděsí. Každé místo mělo odnepaměti svého ducha, společnost zbavená všech nebezpečí je šedá, prázdná, normalizovaná. Na Vinohradech prostě řádí Kadlec, jednou se o něm budou točit Večerníčky.

Jak tenká umí být hranice mezi možnostmi natolik odlišnými, jako ANO a NE, ukázala v pondělí veřejnoprávní agentura ČTK. „Praha musí firmě ČKD Praha DIZ zaplatit zhruba 1,7 miliardy korun, rozhodl dnes arbitrážní soud,“ informovala své odběratele krátce po skončení soudu o peníze za práce na tunelu Blanka. Vzápětí přišlo malé upřesnění: „Praha nemusí firmě ČKD Praha DIZ zaplatit zhruba 1,7 miliardy korun, rozhodl dnes arbitrážní soud.“

Ono to vypadá, že si prostě někdo v honbě za rychlostí zpravodajství připravil dvě verze – a pak odpálil tu špatnou. Ale nebuďme přísní. Je v tom filosofické poselství, které ve slavném románu Kladivo na čarodějnice nastínil Václav Kaplický. Takto nechal promlouvat mohelnického děkana Winklera: „Jsou-li dvě mínění protichůdná, ale stejně věrohodná, lze s dobrým svědomím přiklonit se ke kterémukoli.“ Což tehdy u inkviziční komise způsobilo zděšení, v dění kolem tunelu Blanka a u současné české justice je to ovšem moudro zcela případné.

Tak klidnou mysl, tu volbu mezi ANO a NE máte vždycky.

Follow @malecak