Ambasáda Íránu v Praze vydala pamflet proti Izraeli. Její aktivity sleduje BIS
Není příliš zvykem, aby o sobě íránská ambasáda v Praze dávala veřejně vědět. Nyní to v souvislosti s teroristickými útoky hnutí Hamás v Izraeli udělala. A nijak překvapivě z násilností obvinila Izrael. Íránské působení v Česku dlouhodobě sleduje tuzemská kontrarozvědka.
V tom, kdo je při nedávných krvavých útocích v jižním Izraeli viník, kdo zločinec, vrah a terorista, má demokratický svět jasno. Írán a v jeho zastoupení i íránská ambasáda v Praze to však vidí zcela opačně.
Ve svém v angličtině psaném „Prohlášení tiskového oddělení velvyslanectví Íránské islámské republiky k probíhající situaci v okupované Palestině“ zaslaném z oficiální e-mailové adresy íránského velvyslanectví mluví o „předem připraveném pokusu některých představitelů izraelského apartheidistického režimu po celém světě obvinit ve vztahu k probíhající situaci v okupované Palestině Írán z vlastních zvěrstev“.
Revoluční a brutální režim
V devíti bodech svého prohlášení pak mimo jiné tvrdí, že dění je „důsledkem dlouhodobého popírání legitimního práva palestinského lidu na sebeurčení, pokračující izraelské agrese proti palestinskému lidu a jeho zemi, znesvěcování muslimských svatých míst, včetně mešity a pokračujícího terorismu izraelského režimu“.
„Některé státy“ se podle něj musí vzdát dvojího metru a „spíše než agresorovi by podpora měla směřovat ke skutečným obětem v Palestině“.
Je to však právě Írán, kdo podle bezpečnostních expertů o chystaném útoku Hamásu v jižním Izraeli dopředu věděl a také jej dlouhodobě podporoval.
„Írán o tom nepochybně věděl. Írán cvičí Hamás, ať už přímo či skrze Hizballáh, dodává zbraně, dodává peníze. Írán bude přímo rozhodovat o tom, zda se zapojí či nezapojí Hizballáh, to je jistota, protože libanonský Hizballáh má přímé velení v Teheránu,“ řekl vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v podcastu Insider.
„Írán je režim revoluční, brutální, expanzionistický a musí se tak brát, zastavovat se dá jen silou a jakékoli ústupky vidí jako slabost, kterou využijí ve svém dalším postupu,“ dodal.
Írán je mimo jiné i klíčovým dodavatelem bojových dronů pro potřeby ruské války proti Ukrajině.
V kontrastu k tomu na stránkách íránské ambasády v Praze hned první text v sekci „press section“ začíná slovy: „Írán, průkopník míru a bezpečí.“
Jako na potenciální zdroj nebezpečí pohlíží na Írán a také jeho aktivity v Evropě i v Česku tajné služby.
„Zpravodajské aktivity Íránu představují dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro evropské státy včetně ČR. Íránští zpravodajci působí na různých pozicích íránského státního a soukromého sektoru a zaměřují se zejména na íránské opoziční entity, mapování cílů pro případný útok a obcházení platných sankčních režimů,“ konstatuje poslední dostupná výroční zpráva české kontrarozvědky BIS.
Česko, bezpečný přístav?
BIS se například věnuje „jedincům v libanonské komunitě, kteří by mohli udržovat vazby na teroristické hnutí Hizballáh využívající evropské státy zejména jako zdroj financí“.
Také země jako Dánsko, Nizozemí či Francie v posledních letech zveřejnily informace o tom, jak na jejich území íránské tajné služby chystaly nebo i dotáhly do konce vraždy politických odpůrců Íránu a politických aktivistů žijících v exilu. Stopy některých těchto akcí vedly i do Česka.
Česká republika, zejména Praha, ve vztahu k Íránu, ale i dalším zemím Blízkého východu patří díky historickým reminiscencím na socialistické Československo stále k takzvaným bezpečným přístavům – místům, kde se příslušníci tajných služeb mohou setkávat se svými kontakty, či si odpočinout a načerpat síly.
Příkladem byl plán íránské zpravodajské služby MOIS na útok na konferenci opoziční organizace Mudžáhedín e-Khalq ve Francii. Jedním z organizátorů byl íránský diplomat působící v Rakousku – na mapování jeho činnosti se podíleli i čeští operativci.
Právě tento diplomat Assadolláh Asadi, který byl v roce 2017 zatčen a později v Belgii odsouzen k trestu odnětí svobody za přípravu bombového atentátu, předtím opakovaně cestoval i do České republiky.
BIS se podle svých zpráv v uplynulých letech zapojila i do vyšetřování dalších českých stop teroristických incidentů z minulých let – spojených právě s útoky na Íránce žijící v zahraničí, kritiky stávajícího íránského režimu.
Cesta do Prahy a odsouzený profesor
Informace zevnitř BIS potvrzují, že „příslušníci íránských speciálních služeb využívají pro práci v zahraničí nejčastěji diplomatické krytí při zastupitelských úřadech“.
Aktuálně má podle diplomatické listiny íránské velvyslanectví pět diplomatických pracovníků včetně velvyslance. Tím je od září 2022 Seyed Majid Ghafeleh Bashi.
O tom, že Íránci situaci v Česku dobře mapují, svědčí i případ íránsko-kanadského profesora teheránské univerzity. V Teheránu byl zatčen v květnu 2020 jen krátce poté, co se na pozvání českých neziskových organizací účastnil v Praze tréninkového programu v oblasti práva.
V únoru 2021 byl odsouzen k sedmi letům vězení na základě obvinění ze „spolupráce s nepřátelským státem“ a „ohrožení národní bezpečnosti“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
3 komentáře
Velmi fandím statečným Íránkám a Íráncům v jejich těžkém boji za svobodu. Zúčastnil jsem se i demonstrací před velvyslanectvím Íránské Islámské Republiky s vědomím toho, že budu šmírován a zaevidován pracovníky ambasády a dokud ten současný islámsko-fašistický režim ajátolláhů nepadne, tak se do Íránu nepodívám. Měl jsem to štěstí se tam před lety podívat a už tehdy mi situace připomínala vzdáleně naše normalizační období 80.let. Peršané jsou velmi kultivovaní a vzdělaní lidé, navíc velmi pohostinní, přesto mi bylo jasně dáváno najevo abych si dával pozor na to o čem a s kým mluvím (takovéto drzý jazyk, brzy ruzyně), přesto mně odvaha a chuť komunikovat ze strany Íránců s cizincem z prohnilého a dekadentního západu velmi zasáhla u srdce. Írán je země prastaré, kulturní a vyspělé civilizace, která dala světu mnohé poznatky a vynálezy. Starověkou perskou civilizaci se svým zoroastriánstvím a náboženskou tolerancí zásadně pozměnil islám, ale ta šíítská větev islámu je v zásadě kupodivu tolerantní, více mystická, poutnická a srostlá s perskou identitou, než jak to vypadá ve finálním teokratickém diktátorském provedení ajátolláhů. Zcela určitě nebyla vláda Šáhinšáhů v perské historii nějakou rajskou zahradou, spíše vždycky tíhla k autokracii a tyranii, ale přesto dávala Íránu pozitivní impulsy včetně poslední vlády Šáha Pahlavího. Dnešní vláda ajátolláhovské teokratické diktatury je o mnoho horší a brutálnější než byla diktatura posledního Šáha. Zažil jsem tu zvláštní atmosféru v Íránu v roce 2012 a skutečně mi to připomínalo začátky konce normalizace v ČSSR v polovině 80.let. Když jsem měl skutečně jistotu, že mohu mluvit a moji íránští přátelé také, to se pak rozproudila neuvěřitelná paleta debat o všem možném a hlavně o tom zakázaném v Íránu ( tanec, západní hudba, filmy, literatura, dokonce i o sexuálních menšinách, staré zoroastriánské víře a konče zvědavostí, jak se daří v exilu Farah Dibě a princi Rezovi Pahlavímu). Bylo to neuvěřitelné. Mám Írán hodně hluboko v srdci po té návštěvě. Zajímal jsem se o něj už od dětství, ale osobní zkušenost je k nezaplacení.
Jinak na demonstracích proti ajátolláhovskému totalitnímu režimu bylo i pár Íránců, žijících v ČR. Někdo z ambasády nás též fotografoval docela dlouho a kamera tam byla také. No prostě, nejspíš vízum již nedostanu. Mám už v tomhle své životní zkušenosti s maoistickým režimem v Číně, kam již doživotně nesmím od r.2000 za spoluorganizování a účast na akcích na podporu Tibetu ( naštěstí se mi podařilo Tibet také 2x individuálně navštívit v 90.letech)
Iránci vyškolili našeho tlustého nevzdělaného chlapce a to je dobře pro něj i pro ČR.
Kdyby Izrael měl Koudelku, tak by izraelci o napadení Hamásem věděli až po 7 letech od napadení. Do té doby by nikdo nevěděl, kdo je napadl. Mít Izrael Koudelku, byl by ještě nejméně 7 let klid v pásmu Gazy. Koudelka by po 7 letech odhalil, že Izrael byl napaden agenty Čapigou a Myškinem. A to by ušetřilo mnoho životů na obou stranách.
OSA ZLA – Rusko, Čína a Írán
Rusko – ať dnešní putinovské nacistické či bývalé bolševické stalinistické, je největší okupant po skončení 2.světové války a anektovalo nejvíc zemí (Pobaltí, Královec, Karélie, Halič, Podkarpatí, Besarábie, Tuva, Kurily, Sachalin) a později intervenovalo a udržovalo okupační vojska v satelitních zemích východního bloku (NDR, ČSSR, MLR, RLR, BLR, MOLR), v Afghanistánu, Jižním Jemenu a nejnověji v Gruzii, Moldávii a nyní na Ukrajině.
Hned za nimi je maoistická ČLR se svou hanebnou anexí a okupací Tibetu, Východního Turkestánu, Vnitřního Mongolska a se svými krutými intervencemi v korejské válce, invazemi a útoky na sousední státy a podporou strašlivého genocidního polpotovského režimu v Kambodži.
Potencionální další silnou hrozbou je Írán a jeho fanatický teokratický režim, který má prsty v terorismu a destabilizaci Blízkého východu (Hizballáh, Hamás, různé fanatické islamistické milice atd.)
A k tomu ještě ty podporující menší obskurní a krutovládné režimy v KLDR, Myanmaru apod.
Stará osa zla Berlín-Řím-Tokio byla poražena v poslední 2. světové válce a její členové si prošli transformací a dnes jsou to silné a prosperující demokracie.
Nová osa zla Moskva-Peking-Teherán se stále více rozpíná a je čím dál nebezpečnější pro celý svět.
Proto je pro každého rozumného a kriticky přemýšlejícího člověka na místě si přát porážku a eliminaci putinovského nacistického režimu, maoistického režimu v ČLR a teokratického islamistického režimu v Íránu.