Obezřetný manažer, kterým by ředitel České televize měl být, by se měl vyhnout byť jen podezření ze střetu zájmů, protože to snižuje jeho důvěryhodnost. Členka Rady České televize Hana Lipovská však s takovým podezřením přišla a je na místě prozkoumat, zda zákony danou situaci skutečně postihují.

Hana Lipovská nakráčela do budovy televize v doprovodu dvou policistů v civilu a na jednání Rady ČT prohlásila, že ředitel televize Petr Dvořák má podíl ve společnosti Gopas, a.s., která poskytuje České televizi školení v oblasti IT. To podle ní výslovně zapovídá zákon o České televizi, zákon o střetu zájmů i občanský zákoník.

Obvinění Hany Lipovské zní závažně. Na úvod je třeba poznamenat, že to, že ředitel České televize vlastní významný podíl ve společnosti, které stejná České televize platí za poradenství, skutečně není příliš vkusné. Jenže co není vkusné, ještě nemusí být protizákonné.

Porušil či neporušil?

Zákon o České televizi zakazuje generálnímu řediteli zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování.

Zda Petr Dvořák tento zákaz porušil, podle dostupných informací není možné posoudit. Petr Dvořák zcela jistě nezastupoval společnost Gopas, a.s. jakožto její statutární orgán. Mohl ji ale zastupovat jako tzv. shadow director, který sice není statutárním orgánem, a otevřeně tak neparticipuje na obchodním vedení ovlivněné korporace, ale jeho příkazy nebo instrukce jsou plněny statutárním orgánem nebo zaměstnanci. V takovém případě by Petr Dvořák zákon o České televizi porušil. Zda k tomu došlo či nikoli, však téměř jistě nebude možné zjistit.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Zákon o střetu zájmů na situaci popsanou Ing. Lipovskou také dopadá. Bez bližších informací však rovněž není možné konstatovat, zda Petr Dvořák tento zákon porušil či nikoli. Z dostupných dokumentů totiž není možné zjistit, zda se skutečně zdržel jednání, při kterém mohly jeho zájmy plynoucí z vlastnictví akcií společnosti Gopas, a.s. ovlivnit výkon jeho funkce generálního ředitele České televize.

Pro posouzení střetu zájmů podle tohoto zákona bude podstatný způsob, jakým Česká televize smlouvu se společností Gopas, a.s. uzavřela. Je totiž jisté, že se tato společnost nesměla účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.

Pokud by totiž byla na služby poskytované touto společností vyhlášena Českou televizí veřejná zakázka a Gopas, a.s. se do ní přihlásila, byla by ČT povinna tuto společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Česká televize by nesměla společnosti Gopas, a.s. zadat ani veřejnou zakázku malého rozsahu.

Zaplatit nejméně, inkasovat nejvíce

Rovněž občanský zákoník se střetem zájmů zabývá. Podle něho platí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Zájmy České televize a společnosti Gopas, a.s. byly při uzavírání smlouvy zcela jistě v rozporu. Zatímco zájmem České televize bylo zaplatit co nejméně, legitimním zájmem společnosti Gopas, a.s. bylo inkasovat co nejvíce.

Podle občanského zákoníku platí, že dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce, kterým Petr Dvořák jakožto generální ředitel je, se zájmem zastoupeného, kterým je Česká televize, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.

Z hlediska občanského zákoníku bude podstatné, kdo za Českou televizi smlouvu se společností Gopas, a.s. uzavřel. Pokud by touto osobou byl generální ředitel Dvořák, což je však nepravděpodobné, byla by taková smlouva neplatná a Ing. Dvořák by byl ve střetu zájmů.

Jak je z výše uvedeného vidět, jsou české zákony ke střetu zájmů celkem benevolentní. Jedním z řešení problému střetu zájmů by bylo povinné zveřejňování informací, které by upozorňovaly veřejnost a trh na transakce mezi propojenými osobami, což by byl účinný nástroj proti jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře ze strany manažerů.

Dalším ze způsobů, jak prověřit transakce mezi propojenými osobami, je ponechat jejich schválení na interních hodnotitelích, kteří nejsou na věci nijak zainteresovaní.

Schválení sporných transakcí nestrannými či nezávislými evaluátory má několik předností. První je to, že rozhodnutí je relativně levné. Další předností je to, že poctivé transakce zvyšující hodnotu společnosti budou schváleny a chráněny před zpochybněním ze strany dalších osob.

Důležitým mechanismem zabránění obchodů mezi propojenými osobami je také zákaz konkurence. Zákaz konkurence mezi vrcholovými manažery a jejich vlastními společnostmi je nezbytný, neboť takoví manažeři budou nevyhnutelně preferovat jednu z nich. Obecně platí, že obezřetný manažer by se měl vyhnout byť jen podezření ze střetu zájmů.