Tragedie řízení s doktorem Rathem: Jak nás šlendrián policie a žalobců připravil o možnost dozvědět se pravdu

Napsal/a Robert Malecký 2. března 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Středočeský krajský soud vrátil žalobcům a policii k došetření druhou větev údajné korupční kauzy kolem bývalého hejtmana Davida Ratha. Stejně jako v dřívějším případě rozsudku zrušeného vrchním soudem jde o nezákonně pořízené odposlechy. Nešlo tedy o exces: Justice odkrývá systematické zneužívání moci v přípravném řízení. Nejde o málo, ve hře je samotná existence právního státu.

„Tak doktor Rath je čistej jak lilie. Šaškárna.“ Na sociálních sítích je vývoj v Rathově kauze přijímán s nelibostí.

Byl chycen s krabicí plnou peněz, je vinen. Dalšího dokazování netřeba – tak vypadá zjednodušené vidění světa.

Ve skutečnosti se stalo následující: skupina státních zástupců a kriminalistů ze severu Čech si za pasivního přihlížení soudců udělala z Ústavy, Listiny a trestního řádu trhací kalendář. Tragedie celé věci je v tom, že nás i doktora Ratha prakticky zbavili možnosti dozvědět se pravdu o jeho příběhu tím jediným v civilizaci možným způsobem – totiž v řízení před soudem.

Jako když píchne

Místo pokorného přiznání viny jsme ze strany státního zastupitelství svědky opaku; jako když píchne do vosího hnízda. Závěry soudu jsou přepjatě formalistické, slyšeli jsme po prvním odmítnutí odposlechů ze strany vrchního soudu.

Co jsme naopak neslyšeli, je hlas nejvyššího státního zástupce: Okamžitě dávám do soustavy pokyn, aby tato příšerná praxe ustala. Neslyšeli jsme ani náznak úvah o kárné odpovědnosti žalobců, kteří jsou pod nezákonné návrhy podepsáni. A soudců, kteří pod ně sázeli kulatá razítka. Když už pro nic jiného, pak proto, aby o takové případné vině rozhodl soud.

Kárný návrh není stigma – ale jeden z prostředků kontroly mocných státních zástupců a soudců. Nikdo z těch, kdo je kárnou pravomocí vybaven, se k tomu neodhodlal.

Psychopatická distribuce viny

Reakce státního zastupitelství je psychopatická v nejvlastnějším významu toho slova. Psychopat manipuluje, zásadně nepřiznává chybu, mistrovsky ovládá metodu zvanou distribuce viny.

Ne my, ale soudci za to mohou. A ne ti hodní; ti zlí, formalističtí soudci z vrchního soudu hážou písek do dobře rozjetého stroje výkonu spravedlnosti. Teď se navíc nákaza rozšířila i na středočeský krajský soud, který v první kauze Ratha shledal vinným.

Rathův případ je dlouhodobě veřejnosti předkládán jako příklad dokonale zvládnuté policejní práce při odhalování korupce. Dalo by se podle ní vyučovat, jak na korupčníky. Veřejnost dlouho na takovou velkou rybu čekala a nelibě nesla, že se policii nedařilo jí krmi dodat. Už byla hladová – a do té atmosféry přišlo zadržení doktora Ratha. Sousto jako víno!

Teprve později jsme se dozvídali, co tomu předcházelo. Jak policisté a státní zástupci věc utajovali před nadřízenými, aby nevytékaly informace. Dozvěděli jsme se, jak se přes Nejvyšší státní zastupitelství dostala na sever Čech, do správných rukou.

Co se asi tak děje v kauzách, podle kterých by se tedy vyučovat nedalo? I to už víme: třeba bývalého libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka dostali na základě odposlechů povolených na domnělé skutky, které se vůbec nestaly. Ale „uši“ pak už ovoce přinesly.

Co máte? Prý bere…

V kauze Rath to začíná vypadat podobně. Odposlechy nebyly řádně odůvodněny, v některých případech se dokonce státní zástupce neobtěžoval soudci ani sdělit, co měli podezřelí vlastně spáchat. Dodnes nebylo zodpovězeno, a trochu se bojíme, že taková otázka zatím ani nepadla: Co měla policie vlastně na Ratha v ruce, když šla žádat o odposlechy? Jaké to byly odůvodněné poznatky, že se dopouštěl korupce? Rodí se podezření, že si pro odposlechy šli na základě drbů, že „Rath bere“. Pokud to tak bylo, je to zrůdnost.


ČTĚTE TAKÉ:

Nezákonné odposlechy. Jak inspekce díky nim zatočila s bývalým policejním šéfem z Liberce

Zemanovy úvahy o kárné žalobě na soudce v kauze Rath? Populismus nejhrubšího zrna!

Kauza Rath a doktrína ovoce z otráveného stromu

Když žalobce a soudce jedno jsou. V kauze Rath se povolovaly odposlechy metodou Ctrl+C Ctrl+V

Zákulisí korupce: Jak policie dostala Davida Ratha


Jak číst následující větu z aktuálního usnesení krajského soudu: „(Soud) dále konstatuje, že polovina příkazů pak neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.“ Uvažujme obráceně: Jaký důvod by policie měla tajit před soudcem, z čeho Ratha vlastně podezřívá? Proč by se nepochlubila, co konkrétně na něho má, a zesílila tak tlak na povolení odposlechu?

Destrukce právního státu

Policie, státní zástupci i justice jsou nadáni značnou mocí. Proti tomu stojí občan – podezřelý, obviněný, nakonec postavený před soud; ani on není bezmocný, má ze zákona řadu prostředků, jak této moci čelit. S pomocí advokáta má možnost dosáhnout tzv. rovnosti zbraní v řízení před soudem. V ideálním případě jsou nástroje v rukou obou stran stejně mocné – a jde pak o souboj argumentů, chcete-li důkazů.

Tato rovnost končí, pokud jedna strana svého postavení zneužívá nebo své nástroje posiluje pomocí nefér metod. To nastane třeba v případě, kdy státní zástupce a justice málo nebo vůbec nekontroluje počínání policie v přípravném řízení. Nebo když se nechá obalamutit lajdácky sepsanými žádostmi o odposlechy.


Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.


V Česku panuje v tomto ohledu právní bezvědomí. Nejlepším důkazem takové neznalosti jsou komentáře a nálady zmíněné v úvodu: K čemu důkazy, když mají krabici od vína? Rath je lump, ať jde sedět. Je pozdě vysvětlovat lidem jejich ústavní práva v přípravném řízení až ve chvíli, kdy stojí před soudcem při vazebním zasedání. Že se to právě mně nemůže stát, je nejspíš jedna z nejčastějších myšlenek splachovaných do záchoda v cele předběžného zadržení.

Je zde poslední dobou – v případě nepohodlných rozsudků – vytvářen obraz justice coby advokáta, nebo hůř – spoluviníka – nepotrestaných korupčníků. A to z úst ústavních činitelů, jejichž úlohou naopak má být kultivace právního vědomí. Ve skutečnosti zase vidíme opak: politici, kteří stále doufají v příznivý vítr tzv. protikorupční revoluce, si podněcováním těchto nálad kupují přízeň ohlupeného lidu, a hřejí si tak svou populistickou polívčičku.

To je snad ještě horší než samotné excesy, které justice pomalu sbírá odvahu odhalovat. Když tato odvaha bude zlomena, už nebude nic, co by zdivočelým orlům práva bránilo z excesu učinit normu.

Je úlohou politiků, soudců, právníků všech profesí, aby lidem říkali: policie nesmí dělat věci, které kdybyste dělali vy, dostanete přinejmenším pokutu. Destrukce právního státu se tomu říká.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)