,

Proč dnes vítězí lži nad fakty? Sociální sítě překrucují realitu, řešení tohoto stavu se přitom nabízí několik

Napsal/a -pes- 3. srpna 2017

Již roky roste rušivá moc nových medií, perverzně zvaných „sociální“ sítě. Až nyní si ale západní demokracie uvědomily jejich schopnost překrucovat realitu. Je na čase s tím něco udělat.

Americké prezidentské volby v roce 2016 byly jedinečné hned v několika směrech. Nejenže zvolený prezident, republikánský kandidát Donald Trump, získal o tři miliony (!) hlasů méně než jeho poražená soupeřka, demokratka Hillary Clintonová, ale došlo k něčemu ještě bezprecedentnějšímu: snad poprvé v historii demokratického volebního klání dominovaly veřejné debatě lži a nepravdy, které faktům berou význam.


Autorem textu původně publikovaného v anglickém jazyce v Aspen Review je polský analytik Konrad Niklewicz. Text zveřejňujeme se souhlasem Aspen Institute Central Europe. Titulek a mezititulky jsou redakční.


Není to jen nabubřelá fráze, v roce 2016 lži skutečně zvítězily nad fakty. Stalo se to díky internetu: podle (nyní již slavného) vyšetřování serveru BuzzFeed, 20 nejúčinnějších falešných a lživých zpráv z hoaxových webů a politicky zaujatých blogů získalo 8 711 000 sdílení, reakcí a komentářů na Facebooku, největší sociální síti na světě. Oproti tomu 20 nejúspěšnějších volebních zpráv pocházejících z 19 zavedených zpravodajských webů celkem na Facebooku získalo 7 367 000 sdílení, reakcí a komentářů.

Vzhledem k tomu, že sociální sítě spolu s dalšími online platformami jsou nejdůležitějším zdrojem informací pro většinu Američanů (pro věkovou kategorii 18–29 let jsou dokonce médiem číslo jedna), můžeme si jen tipnout, jak mocně ta záplava dezinformací zahýbala konečným výsledkem voleb.

Klamné zvěsti a lži

Postfaktická komunikace není jen doménou Spojených států. Sociální sítě jako Facebook, Twitter a další získávají na popularitě také v Evropě. Faktem je, že žádné jiné médium v posledních letech nedosáhlo podobného nárůstu uživatelů.

V listopadu 2015 považovala většina obyvatelů Evropské unie internet za třetí nejdůležitější zdroj informací (hned po televizi a rádiu), a 59 % jej používá každý den. Na podzim roku 2015 používala sociální sítě zhruba polovina Evropanů alespoň jednou týdně, což je o celých 15 % více, než v roce 2011.

Podobně jako v USA, také v Evropě po sítích kolují klamné zvěsti a nepravdy. Když v Británii probíhala kampaň před referendem o Brexitu, na internetu se šířily nepravdivé informace o britském postavení v EU (například falešné tvrzení, že členství v Unii stojí britské daňové poplatníky 350 milionů liber týdně). Nedávno po italském referendu o ústavě také internetové diskuze zkalil příliv falešných zpráv vyráběných weby propojenými nebo sympatizujícími s populistickým Hnutím pěti hvězd. Do značné míry bylo možné stejný fenomén pozorovat během polské volební kampaně v roce 2015.

Lze si jen představit, jak mocně fakta překroutilo falešné zpravodajství, když vezmeme v potaz, že sociální sítě jsou v Polsku v široké oblibě: dle posledního průzkumu Eurobarometru jejich obsahu důvěřuje až 53 % Poláků.

Důležitost problému postfaktického komunikačního prostředí narůstá zejména v posledních několika měsících. Prominentní politici – včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkelové – si kladou otázky ohledně možného negativního dopadu nekontrolovaného šíření falešných zpráv.

Otázka zní, co se s tím dá dělat?

Nabízí se dvě řešení. Jedno by bylo možné provést celkem rychle, to druhé by zabralo více času, ale také by mohlo působit trvaleji.

Komunikační protiútok

První řešení lze označit jako „komunikační protiútok“. Mnoho institucí a lidí nese přímé či nepřímé následky postfaktického komunikačního kontextu.

Vezměme si jako příklad Evropskou unii. Radikálně populistické proudy se jeden od druhého liší, ale jedno mají společné: touží oslabit nebo přímo zničit EU (francouzská Front National). Kampaň před referendem o Brexitu je jen jednou z ukázek toho, jak účinně lze využít sociální sítě k šíření protievropské propagandy za pomoci lží. Po většinu kampaně tábor pro odchod dominoval v online debatě díky emotivním a zábavným vzkazům (takové už nápadité lži bývají).

Dostupný výzkum ukazuje, že na Twitteru kampaň pro odchod porazila kampaň za setrvání v ohromujícím poměru: na každý prounijní tweet připadlo sedm pro odchod. Na Instagramu (jedna ze sociálních sítí, které jsou teoreticky civilizované a hate-free) bylo 35 % vzkazů týkajících se referenda pro odchod. Pouhých 7 % příspěvků nabádalo k volbě zůstat v EU.

Je to symbolické a dobře to ilustruje, jak tábor „Zůstaňme“ prohrál komunikační bitvu. Poučit z této prohry by se měli všichni politici, instituce, nevládní organizace, občané a vůbec každý, komu není lhostejné bránit pravdu ve veřejné diskuzi a tím paralelně chránit politické výtvory liberální demokracie (z nichž EU je jen jedním příkladem). Tyto výtvory jsou napadány populisty. Měli bychom jim odpovědět se stejným zápalem, s podobnými emocemi.

Prounijní kampaně musí být viditelnější a zároveň lépe nasměrované. Přítomnost EU na sociálních sítích je potřeba zmnohonásobit, obsah prounijních vzkazů je nutné formulovat podle očekávání cílového publika. Na to vše je potřeba vynaložit více zdrojů (lidských i finančních), nejdříve na průzkum a pak na komunikaci s lidmi prostřednictvím známé čtveřice „vlastněných“, „sdílených“, „získaných“ a „placených“ médií.

Zejména je nutné tuto novou komunikační strategii zaměřit na pečlivě vybraná zvučná témata a tuto snahu vynakládat dlouhodobě. Nesmí z toho být jen další plácnutí do vody.

Regulace jako u starých médií

Druhé řešení vyžaduje mnohem více času a asi i nepoměrně více politické vůle, veřejné diskuze a porad s byznysem. Nicméně odměna by za to stála. Oním řešením je… regulace.

Když do éteru vstoupilo rádio, a o pár dekád později televize, vyvolalo to důkladnou revoluci v masové komunikaci. Televize i rádio, na rozdíl od moderních „sociálních médií“, byly podrobeny speciálním zákonům hned od začátku. Už v roce 1927 v USA vstoupil v platnost zákon o rádiu, tedy pouhých pět let poté, co bezdrátové přijímače dobyly Ameriku (ostatně vysílací stanice podléhaly licenčnímu schválení hned).

Když první pravidelné televizní vysílání zahájilo provoz v roce 1928, zákonnou půdu už mělo připravenou a také existovala federální komunikační komise. Bylo nutné žádat o licence, obsah podléhal kontrole. Když v USA v padesátých letech televizní vysílání získalo na popularitě, „zásady slušnosti“ byly tvrdě vymáhány.

Ačkoliv sociální sítě nelze jednoduše srovnat s médii „starými“, některé základní rysy mají stejné. Pokud se na věc podíváme z obchodního úhlu, podobnost nás praští do očí: jak popsal Grzegorz Piechota, oba typy médií shánějí obecenstvo, aby pak vydělávaly na tom, že přístup k onomu obecenstvu prodají inzerentům.

Když dojde na byznys, Facebook se neliší od ostatních mediálních organizací. I v obsahu najdeme podobnosti. Facebook svůj obsah sice nevytváří, ale jeho uživatelé využívají seznam nejnovějších příspěvků a zpráv sestavený firemním algoritmem, stejně jako čtenáři tisku využívají lidmi editované zprávy a komentáře.

Několik aspektů sociálních sítí je potřeba zregulovat, nebo alespoň zprůhlednit jejich fungování.

Pryč s nebezpečným obsahem

Za prvé, urgentní je verifikovat obsah zpráv (co je pravda). Žádné „staré“ médium (tisk, televize, rádio) by si nedovolilo neustále publikovat okaté lži ze strachu z legálních a finančních postihů, nemluvě o ztrátě důvěryhodnosti. Pokud se televizní stanice dopustí podněcování nenávisti, opakované pomluvy apod., pak ve většině demokratických zemí zasáhne regulátor mediálního trhu.

Když tímto směrem nejdou sociální sítě dobrovolně, nezbývá státům nic jiného než jim přikázat, aby své uživatele povinně informovaly, že jimi zobrazené informace nejsou potvrzené (nebo jsou lživé). Ve většině případů, tam kde není pochyb, by administrátoři měli editovat nebo rovnou blokovat pomlouvačný a nebezpečný obsah.

Samozřejmě, dá se namítnout, že uživatelské podmínky odsouhlasené každým uživatelem při registraci na těchto sítích již nyní umožňují poskytovateli blokovat zakázaný obsah. Problém je v tom, že tato pravidla nejsou ani transparentní ani rozumně vymáhána.

Současný stav, kdy si online platforma sama určuje, co blokuje a maže, je čím dál důležitější kontrolovat – za příklad slouží známý případ norského listu Aftensposten, jehož facebookový profil byl zcenzurován administrátory Facebooku poté, co publikoval slavnou fotku vietnamské holčičky Phan Thị Kim Phúc, popálenou napalmem při americkém útoku v roce 1972.

Případ Aftenposten symbolizuje iracionální a přehnanou reakci platformy na publikovaný obsah. A přitom na opačném pólu je řada případů, kdy administrátoři reagovali nedostatečně (nebo vůbec). Celý problém lze datovat až do dávné minulosti: už v roce 2001 bylo třeba francouzského soudu, aby nařídil tehdy velmi populárnímu serveru Yahoo, aby zabránil (blokoval) Francouzům prohlížení nacistických memorabilií vystavených v online aukcích na Yahoo.

Shrňme si to: náležitá regulace je potřeba k tomu, abychom měli nejen jistotu, že budou podniknuty patřičné kroky, ale také k tomu, abychom zabránili možnému zneužití cenzury. Zvětšením právní odpovědnosti sociálních sítí by se mělo dosáhnout toho, že občan (nebo jakýkoliv jiný potenciální žalobce) bude mít jasný přístup k náležitým justičním mechanismům.

V informační bublině

Další oblastí k regulaci je anonymita. Některé platformy trvají na používání „skutečného jména“ u uživatelů, jiné ne. A pravidla se často nedodržují. Vydávání se za někoho jiného způsobuje skutečné problémy, stejně tak anonymní profily šířící falešný a někdy urážlivý obsah. Je to až paradoxní, že v současnosti si nelze v EU anonymně koupit předplacenou SIM kartu, ale anonymně komunikovat může přes sociální sítě kdokoliv.

Urgentní nápravu si žádá také problém „sociálních bublin“. Moderní sociální sítě, Facebook obzvlášť (je ze všech největší), používají algoritmy k tomu, aby poznaly, jaký obsah zobrazit jakému uživateli v jeho seznamu novinek. Jak přesně je to naprogramováno a jak tyto algoritmy fungují je přísně střežené korporátní tajemství.

Víme ale, že tyto algoritmy se vyvíjejí a upravují podle toho, jaký obsah si konkrétní uživatel už prohlédl, a ve výsledku uživatele shromažďují do skupin lidí stejného smýšlení, pevně uzavřené v „informačních bublinách“ nebo „komnatách ozvěn“.

Zjednodušeně to funguje takto: uživatel si prohlédne nějaký příspěvek (například extrémně pravicové názory), a po čase se mu v nových zprávách začnou samy řadit pouze podobně laděné zprávy. Ještě horší je to v tom, že se nikdo uživatele vůbec neptal, zda si přeje být takto automaticky izolován. A když tento uživatel ani neví, že takový mechanismus existuje a jak funguje, může nabýt upřímného přesvědčení, že celá síť je plná lidí sdílejících jeho postoje. Což nemusí být nutně pravda.

Legální vzduchoprázdno

A takto bychom mohli pokračovat dál: seznam problémů, kterým by prospěl nějaký druh regulace, je mnohem delší – například vztahy sociálních sítí k „tradičním“ médiím nebo nakládání s osobními informacemi, nasbíranými o uživateli, zatímco si brouzdá po sociální síti. Také je potřeba zaměřit se na užívání a ochranu autorských práv obsahu vytvořeného uživateli (jako jsou třeba obrázky a videa na sociálních sítích).

Nebude to snadné, ale s ubíhajícím časem to začíná být čím dál důležitější. Jak jsem napsal v úvodu, sociální sítě začínají dominovat v masové komunikaci. Demografické trendy ukazují, že internetová média vbrzku předběhnou ta tradiční a tohoto postavení dosáhnou v legálním vzduchoprázdnu.

Není náhodou, že televize a rádio podléhaly regulaci prakticky hned od svého vzniku. Je vidět, že otcové zakladatelé moderních západních demokracií chápali klíčovou roli masové komunikace lépe než my.


aspennew

Text zveřejnil HlídacíPes.org na základě spolupráce se čtvrtletníkem Aspen Review Central Europe, který přináší veřejnosti různé úhly pohledu na aktuální témata. V podání renomovaných autorů a myslitelů střední Evropy nabízí nezávislé komentáře, eseje, analýzy či rozhovory.

Aspen Review vydává Aspen Instute Centrl Europe. Jde o neideologickou platformu, na níž setkávají představitelé politiky, neziskového sektoru, byznysu a osobnosti z umění, sportu či vědy. Cílem Aspenu je rozvíjet mezioborovou spolupráci a podporovat středoevropské lídry z různých sektorů v jejich osobním a profesním rozvoji.

31 komentářů

  1. petrph napsal:

    Záležitost je to jistě složitá, hodna široké diskuze o tom jak nejen sociální sítě ale i celkově nové technologické prostředky mění způsoby, rychlost, ale i kvalitu předávaných informací.
    Přesto je nutné většinu zde navrhovaných opatření odmítnout, protože Ústava ČR stanoví v  článku 2:
    Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
    dále .. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno ..
    a dále pak v Listině základních práv a svobod : “ Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny., Cenzura je nepřípustná.
    Čili, ať soudruzi politici na nějaké protiakce a regulace rychle zapomenou..

    • misomus napsal:

      Pán asi zapomněl na Radu Pro Rozhlasové a Televizní Vysílání, nebo je to záměr?

      • loxo napsal:

        Vyskusal, nevyslo 😀 Keby bola podobna regulacia aj na socialnych sietach, tak by tie podvodne spravodajske stranky museli skoncit, alebo upravit obsah… tym by prisli o citatelov hladajucich senzacie, nasledne ludi co im platia za zverejenie svojich PR clankov, reklamu… Nakoniec by jednotlivci co su za takymito webmi prisli o svoj zdroj prijmov. Parlamente listy, Hlavne spravy, Badatel, Aeronet… ludia klikaju a ani netusia, ze hore sa z nich prevadzkovatelia smeju. Novy sposob ako zarobit na hluposti ludi… a viaceri politici to podporili v CZ, ked tym webom zaplatili aj za svoje clanky dost slusne sumy. Co tam po zodpovednosti, hlavne aby som ziskal volicov a pristup ku korytku s peniazmi.

        • petrph napsal:

          Keby, keby, jenže není. Ale nevěšte hlavu, na to nemusí být státní instituce. Klidně můžete nahlásit případné nepravosti těchto portálů na nejbližším oddělení policie osobně, jistě Vám poděkují. A kdyby jste tak činil častěji, rovnou tam můžete podepsat závazek spolupráce, třeba za to i něco dostanete :))))

      • Pat Cash napsal:

        Pán je známý troll z idnesu a echa24. Relativizace všeho je jeho oblíbenou pomůckou. Nevidí zlo, neslyší zlo.

        • petrph napsal:

          Bohužel, vidím zlo, slyším zlo, ale asi někde jinde než řada přítomných.

      • petrph napsal:

        Ale nezapomněl, nezapomněl. Ale jestlipak Vy víte proč může mít RRTV určitou pravomoc nad TV a rozhlasovými stanicemi a nikoliv nad internetovými médii? A že ta pravomoc je mnohem užší než je zde doporučováno, právě proto že by to bylo v rozporu s ÚStavou?

  2. Tondach napsal:

    Celý problém není ani v internetu ani v těch sítích ale v neustále klesající inteligencí lidstva ….. i u nás!
    Je prostě nepochopitelné, čemu všemu jsou lidi schopni uvěřit! a nedá se jim to vymlátit z hlavy!

    • Laj napsal:

      Prvním krokem k řešení problému je požadavek neumožnit „anonymitu“.

      • Jan Bárta napsal:

        Samozřejmě souhlas, je to nejlogičtější způsob; anonymně se lže nebo nadává snadno. V časech před společenskou destrukcí se anonymně jen udávalo. Slušní lidé se odjakživa podepisují, všeobecný úpadek vzdělání (všimněte si jen všech těch chybně napsaných -i/-y) a kultury dnes přináší ovoce.
        Takže určitě – začněme s léčbou, pryč s anonymitou. Ale jak na to !?
        Všimněte si, jak často nenajdete na domech (především na vilách) nejen jmenovky u zvonku, ale ani čísla domů (ač je to myslím protizákonné). Zbabělá anonymita je zjevně v módě i mimo tzv. sociální sítě.
        Takže znovu – jak na to ? Jak to vidíte Vy, pane dr. Rozehnal?

        • Pat Cash napsal:

          Když je někdo pitomej a neví, že Katastr nemovitostí je volně k dispozici na internetu, tak mu nechte jeho iluzi anonymity.

        • Tondach napsal:

          Taky jsem se kdysi podepisoval …. jenomže jsem se pak nemohl zbavit nějakého cvoka, který mi každé druhé ráno stál u vrátek a řval, že jsem bývalý major od SNB a komunista (ani jedno samozřejmě není pravda) a že si to se mnou dělnická třída vyřídí ….. údajně skončil na psychiatrii, ale jistě to nevím. To jsou ty výhody slušného a čestného člověka?

      • Jakub napsal:

        Obávám se, že není. Novinky jako takové to v ničem neposunulo.

    • Byewokko napsal:

      Inteligence lidstva neklesá, hloupí lidi tu byli vždycky. Akorát dřív nebyli tolik slyšet, neboť bylo mnohem těžší dostat se k prostředkům, jak promlouvat k davům. Dneska k tomu stačí veřejnej facebookovej profil a trocha sebevědomí.

      • loxo napsal:

        100% pravda. Staci sa opytat rodicov, ako sa v minulosti liecilo bravcovymi mastami, vykalmi, mocom, ako chodili kocovnici po domoch a odrbavali ludi, schovavali sa peniaze na smiesne miesta v dome, ludove liecitelky, baby co pomahali otehotniet, zabezpecenie vybraneho pohlavia nejakou procedurou… na dedine sa da najst este stale dost starsich ludi, co veria bludom minuleho storocia. V meste / u mladych sa tomuto len smeju, ale sami to len nahradili novou generaciou bludov a konspiracnych teorii… peniaze mali byt uz pred 20 rokmi len zdrapom papiera, lebo zlato… koniec sveta sa opakuje uz asi 15 rokov, 3. svetova vojna, vlada iluminatov, elvis zije, rakovina sa lieci ananasom, pitie vody s chlorom vylieci vsetko, staty same organizuju teroristicke utoky, zoadne popravy zidov neboli a aj fotky mrtvol su podvrh, ockovanie a autizmus… Hlupaci boli, su a aj budu. Menia sa len hluposi ktorym prave veria a spravanie systemu, ktory ich moze nechat tieto klamstva uplne beztrestne hlasat, alebo moze zavadzat pravidla, regulaciu a povinnosti. Reakcia hlupakov byva zvacsa v rovnakom style – mam pravo hovorit/pisat co chcem, aj ked by to bolo klamstvo a popieranie faktov… lebo sloboda prejavu.

    • felix.julec napsal:

      Taky mám takový dojem,když čtu vaše příspěvky.

    • Nevěřící Tomáš napsal:

      Myslíte třeba zmrtvýchvstání Ježíše? Taky nechápu, jak to někdo může brát vážně už přes 2000 let a ještě na tom postavit tolik církví, udělat si z toho živnost atd. stát by proti těmto šiřitelům „fake news“ měl zasáhnout, ale on je naopak dotuje…

  3. Tomáš napsal:

    Už samotný nadpis článku je demagogocký.V posledním roce se ukázalo jak jsou masová media mimo realitu a to na těchto příkladech ve V.Británii v USA a při pokusu o puč v  Turecku proti Erdoganovi.Volební maraton letos na jaře ve Francii se této skutečnost vymyká.Media tvrdila ,že V.Británie zůstane v EU,nastal brexit. V listopadu měla zvítězit Clintonová zvítězil Trump i když získal o 3 milióny hlasů méně,ale volí volitelé a těch získal D.Tramp více ,asi po páté se tak stalo v dějinách USA.Renomovaní novináři hlasatelé a komentátoři se sekli a nyní osočují internet,že je nedemokratický,když oni sežrali a veškerý rozum světa.A bude ještě hůř, prostí lidé mají dost namlsaných a rozežraných mediálních koček a kocourů.D.Trump oslovil ohrožené bílé Američany ,kteří chtějí pracovat.Starší generace Angličanů se necití v Británii bezpečně je tam mnoho přistěhovalců.Turecko a její prez.Erdogan se znelíbil kancl.Merkelové a také nynějšímu již exprez. Obamovi,který vyměńoval diktátory jako na běžícím pásu namátkou Huseina ,Kaddáfiho ,egyptského prez.atd.Puč ztroskotal, mnoho elit zapojených do puče uprchlo a v Tturecku se konají soudy.Německo je před volbami, migrační krize, fiasko ve vztazích s Tureckem a německý volič raději bude volit svoji kancléřku,která jde od debaklu k debaklu viz G20. I na ty německá auta došlo za zkreslování emisí v provozu.U voleb v Německu jsou již novinářští elitáři opatrnější,mají několik alternativ.Jedno nepřipouštějí že nastanou a špatné časy.Nedokážou připravovat národy na špatné časy jen melou svoji slabomyslnou obezličku.Volby u nás je to samé,jen ať neteče do děravého hrnce.

    • Pavel napsal:

      Pan asi nepostrehl, ze Nemecko je na hospodarskem vzestupu s makrodaty a politickou stabilitou ktere muzeme A JESTE BUDEME ZAVIDET?!

  4. Jaroslav Lukovský napsal:

    Také vidím problém v anonymitě účtů. Anonymita umožňuje, aby se lidé vyjadřovali na sociálních sítích bez zábran a nebyli zodpovědni za obsah svých příspěvků. Když bude snadná dohledatelnost těchto přispěvovatelů rasistických, xenofobních a podobných příspěvků s možným postihem, tak se jejich počet určitě značně sníží.
    A současná praxe je následná, že pokud pošlete upozornění administratorovi, že vám např. vyhrožuje fyzickou likvidací, tak ten vám odpoví, že příspěvek prověřil a, že ten je bez závad a v souladu s pravidly komunity. Takže i pravidla případné kontroly příspěvků je v současné době velmi benevolentní.

    • Pat Cash napsal:

      Pokud Vám pravidla a přístup adminů nevyhovují, nepoužívejte onu službu. Vy přijdete o rasistické a xenofobní příspěvky, provozovatel přijde o reklamní příjmy.

    • petrph napsal:

      Ale no tak, Vy přece dobře víte, nebo by jste měl vědět, že uvedená anonymita je pouze iluzorní a slouží leda tak účastníkům v rámci té diskuze mezi sebou. Ale že technicky jsou tyto (a vlastně všechny) zprávy evidovány s IP adresou odesílatele. Tudíž není žádný problém ho pak dohledat.
      Tady jde prostě o způsob jakým lidé chtějí lidé v této demokracii řešit spory. Pokud pluralitně a v diskuzi, tak Vám postačí napsat slušně tomu adminovi, tak Vám odpoví či zdůvodní tak či tak, to je i jeho právo názoru. Ale pokud Vám jde o to tvrdě prosadit svůj názor a oponenta ztrestat, tak to nahlásíte na policii a oni už si toho ptáčka najdou.
      Jistě, a proto Vám tu legitimitu neupírám, je velký rozdíl jestli skutečně jak píšete vyhrožuje osobně Vám a cítíte se ohrožen, a nebo pouze s tím třeba extrémním názorem nesouhlasite a (aby to zajímalo policii) porušuje nějaký formální politiky uměle zavedený předpis omezující svobodu projevu

  5. ex-nemo napsal:

    Jo, takže anonymita názorů vám pravičákům vadí ! A co anonymita voleb, které přece, na rozdíl od žvanění na webech rozhodují (aspoň to tak říkáte) to ne ? A přitom důvod je stejný; ochrana obyčejných lidí před možným šikanováním. Nechcete se vrátit k heslu z padesátých let, „veřejně k volbám „?
    Jak je vidět, demokracie, to jest diskuse, začíná pravicovému establišmentu už ve svých principech vadit, a chystají se „s tím něco udělat“

  6. Pavel-P-Lener napsal:

    Publikovaný článek balancuje na hraně ničím neomezované svobody slova, názoru (ale i vulgarit, obecného sprosťáctví, pomluv atd.) a předběžnou censurou. Kladu si však zásadní otázku: QUIS CUSTODIET IPSOS CUSTODES – čili: Kdo ohlídá hlídače samé. Domnívám se, že v souvislosti se současnými tendencemi (zejména vycházejícími z EU a byrokratů EK) nakonec převáží předběžná censura všeho a všech, samozřejmě – a jak také jinak – ve prospěch občanů.

    • Pavel napsal:

      Vite, je uz jaksi za hranou veskere slusnosti, etiky a novinarske profesionality treba tvrzeni Parlamentnich listu ve ZPRAVACH, ze za migraci mohou cykliste. Ve slusnym tistenym mediu NEMOZNOST!

  7. Miroslav Schleier napsal:

    Je třeba všechna media, která uveřejňují jiné názory než ty schválené oním Aspikem zakázat, zrušit, spálit. Tak bude moci hlásat svou jedinou pravdu. Pozdrav Goegelse

  8. Baron napsal:

    Zajimave jak lide pisi kdyz se jim po tolika letech dostalo svobody slova, ovsem zda se, ze budovani komunizmu nadelalo velkou paseku v nazorech obcanu.

    • petrph napsal:

      Toto ale má velice málo společného s přechodem komunismu. Toto je spojeno právě že s technickými změnami médií a hyperinflací informačních zdrojů. Mít tady jako po odchodu komunistů dvě televizní stanice, tři rozhlasové a pár celostátních tištěných deníků. tak taky žádné problemy nebudou ))
      .

  9. Frank Zappa napsal:

    Obelhávání mainstreamu nese svoje pozitivní ovoce aspoň v tom, že už jim nikdo nevěří. Takže oni mohou psát tak o počasí, opičkách v zoo, sportu a tím to končí.

  10. Miloš napsal:

    Bohudík máme demokracii, každý může svobodně vyslovit svůj názor. Ale lživá pomluva není názor, to je trestný čin. U nás by měl být řádně uplatňován § 184 – Pomluva po veřejně přístupné počítačové síti…, flastr až 2 roky. A co s prolhaným webem? To se řešit nebude? Na co se čeká? Až bude snadněji dostupná technika na zcela falešná videa včetně hlasu státníků?

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies