facebookový profil poslance Zdeňka Ondráčka, Snímek z natáčení filmu Matč, vydávaný za aktuální foto z Ukrajiny

Poslanci a hoaxy: Je to jako dát dětem na hraní sirky, varuje Petr Nutil, který sleduje manipulátory

Napsal/a Robert Malecký 22. března 2017

Senátor Jaroslav Doubrava sdílel na svém facebooku hoax o zlé EU, která chce Čechům sebrat písmeno Ř. Stáhl ho až po několika týdnech poté, co na jeho kiks upozornil HlídacíPes.org. Doubrava v tom ale rozhodně není sám: ve sněmovně i v senátu sedí hned několik jedinců, jejichž schopnost rozeznat smyšlenou informaci je hluboko pod úrovní průměru. Namátkou Pavlína Nytrová, Jana Lorencová, Zdeněk Ondráček nebo Stanislav Huml.

„Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Slib poslance a senátora, jak ho předepisuje Ústava, je samozřejmě především deklaratorní výrok. Přesto poměrně přesně ilustruje rozpor mezi vznešenými cíli, které by zákonodárci měli sledovat, a praxí.

Ve sněmovně i v senátu totiž sedí několik osob, které podle svého nejlepšího vědomí a svědomí šíří ty nejtemnější bludy, které se na internetu nacházejí. A ve veřejném prostoru nechávají otevřenu otázku, zda tak činí z roztržitosti, z hlouposti, či dokonce ze zlé vůle.

Zlá EU chce zrušit písmeno Ř

Co ukázal případ senátora Doubravy, který naletěl na smyšlenou zprávu zábavného webu pravdive-zpravy.cz?

„Takoví lidé tím o sobě říkají, že buď neumí pracovat s informacemi a posoudit relevanci toho kterého informačního zdroje, nebo nejsou schopni či ochotni ani malé snahy o rozeznání pravdy od lži. V tom nejhorším případě se tak chovají vědomě a z jejich strany jde o laciný populismus a rozehrávání propagandistických, mocenských her,“ říká Petr Nutil, šéfredaktor portálu Manipulátoři.cz, který se na pojmenovávání šířených hoaxů specializuje.

Klíčová je právě úvaha o možném záměrném propagandistickém šíření smyšlených zpráv. Těžko se prokazuje, ale dopad na mediálně negramotné široké masy je okamžitý. Tím spíš, že informace pocházejí od veřejně činných autorit.

„V případě politiků je takový přístup problematičtější než u běžných lidí. A to především ze dvou důvodů. Jednak jsou určitými autoritami, které mají snadnější přístup do masmédií, jinak mají legální moc zasahovat do životů svých spoluobčanů,“ říká Petr Nutil.

Fašisté ve Lvově. Filmoví

K těm, kdo propagandu šíří „chytře“, patří třeba komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Na jeho profilu najdeme třeba tuto fotografii, kterou poslanec doprovodil následujícím komentářem.

17310367_10207612526985740_7867874923394410853_o

Přátelé,
situace na Ukrajině je stále horší!!! Na Donbase už zase zuří válka, kdy urkofašouni každým dnem a nocí obstřelují město Doněck a další obce v této oblasti. Každým dnem tam umírají lidé 🙁. Porošeno veřejně dává Rusku ulitimata a další jeho magoři dokonce Rusku vyhrožují vyhlášením války, přičemž veřejně říkají, že západ (zřejmě i my) jim pomůže.
To opravdu p. Zaorálek a všichni ostatní zabedněnci u nás a v UE nevidí co se tam děje? Jak se třeba slaví v městě Lvov? Je toto normální? Budeme stále mlčet a říkat, že se nás to netýká?

Ve skutečnosti snímek pochází z roku 2012, je z natáčení filmu Matč a nebyl pořízen ve Lvově, ale v Kyjevě. Problém je ovšem v tom, že Ondráček přímo netvrdí, že fotografie je aktuální. Jen vyvolává dojem – kterého se ovšem jeho publikum rádo chytí. V komentářích pak Ondráček o zveřejněném snímku tvrdí, že je ilustrační.

Putinovo moudro

„Výrok, který stojí za zapamatování.“ Těmito slovy doprovodila poslankyně Jana Lorencová obrázek s domnělým citátem ruského prezidenta Vladimira Putina.

13769411_1343774155636851_740354777272759101_n

Příspěvek stále na veřejném profilu poslankyně najdeme. A můžeme si na něm ilustrovat, jaký má taková informace dopad. Do dnešního dne ho sdílelo 1563 lidí, v komentářích najdeme například toto: „S dovolením sdílím. Fantastický, filosoficko pragmatický výrok…“

Problém tohoto fantastického výroku je ovšem v tom, že je falešný. Jak upozornili Manipulátoři.cz, Putin ho nikdy neřekl.

maalouf

Původ citátu je možné vysledovat až k novinářce Remi Maaloufové, která ho vyčetla kdesi v komentářích na sociálních sítích a překlopila ho na svůj twitter. Pikantní ovšem je, že v tomto případě nenaletěla jen česká poslankyně, ale řada médií.

A teď to nejlepší: Výrok „Odpuštění teroristům je jen na Bohu, poslat je za ním je zas na mně.“ ve skutečnosti pochází z filmu. Jde o upravenou hlášku Denzela Washingtona z filmu Muž v ohni (Man on Fire). Přesně zní citát takto: „Forgiveness is between them and God, it’s my job to arrange the meeting.“ Tedy v češtině: „Odpuštění je mezi nimi a Bohem, a moje práce je sjednat jim schůzku.“

[aesop_video align=“center“ src=“youtube“ id=“IfiL7pR90Mw“ disable_for_mobile=“on“ loop=“on“ autoplay=“on“ controls=“on“ viewstart=“on“ viewend=“on“ revealfx=“off“]

A jsme zpátky u nebezpečí, kterým je šíření falešných zpráv lidmi, které je možné považovat za autority. „Veřejná funkce je výkonem moci a je na místě očekávat od lidí takto exponovaných odpovědnost ve slovech i skutcích. Jsem přesvědčen, že není šťastné rozhodovací pravomoci svěřovat do rukou právě lidem nekriticky myslícím a mediálně negramotným,“ říká Petr Nutil. A v nadsázce dodává, že je to podobné jako dát dětem na hraní do rukou sirky.

Nytrová: Manipulují média

Poslankyně Pavlína Nytrová patří k těm, komu se rovněž nevyhnul skandál se šířením neověřených informací. Proslula například výroky o tom, že se homosexuálové budou snažit zrealizovat sex s dětmi nebo že v porovnání s heterosexuály nadprůměrně tíhnou k alkoholu.

Poslankyně Nytrová jako jediná z oslovených poslanců, kteří mají se sdílením falešných informací problémy, odpověděla na dotazy HlídacíPes.org. Říká, že nikdy nenaletěla.

  • Jak si ověřujete informace, se kterými dále pracujete, ať už při své zákonodárné činnosti nebo vystupování v parlamentu či veřejném prostoru, na sociálních sítích apod.

Využívám všechny dostupné veřejné zdroje, dále také Parlamentní institut, a je-li to možné, pak i osobní setkání či ověření v terénu, v praxi.

  • Stalo se vám, že byste „naletěla“? Čím to bylo podle vás způsobeno?

Nevím o ničem.

  • Měli by podle vás lidé obecně procházet nějakými školeními, osvětou, aby uměli rozeznávat pravé informace od falešných? A zákonodárci? Kdo by se o takové školení měl starat?

3667723--pavlina-nytrova--1-300x200p0

V době globální masové komunikace si každý člověk může sehnat potřebné množství informací a má možnost si sám udělat úsudek nebo představu. V době, kdy masová média manipulují s veřejným míněním, není potřeba další manipulace. Upřímně si nedovedu představit, jaký člověk, na základě jakých informací či zdrojů, má takové schopnosti, kompetence, kterými může poznat pravé a falešné informace a na základě čeho tak usoudí. Dobu totality a diktátu, co je správné a co ne, už máme na sebou. Žijeme v demokratické společnosti, což znamená, že si sami také utváříme své názory, postoje a pohledy na důležitá celospolečenská témata. Každé takové školení, či zřízení instituce, která by to měla školit, je jen tahání peněz z kapes daňových poplatníků pro určitou skupinu bez jakéhokoliv efektu.

14 komentářů

  1. petrph napsal:

    Což mi připomíná ten vtip, jak Pepíček ve škole prohlásil že jeho tatínek je prostitut. A když ho paní učitelka okřikla ať si nevymýšlí, tak přiznal, „Není, tatínek je poslanec za (stranu ať si každý dosadí sám), a my se za něj všichni doma stydíme..
    Neboli, ať pan doktor Malecký nemá starosti, poslanci PČR rozhodně nejsou pro svoje voliče autoritou, důvěryhodným a pravdivým zdrojem informací, aby záleželo na tom co si kecnou na facebooku. To zajímá leda některé novináře, aby to po nich ve svých médich opakovali.
    Jestli by se snad někde měl vyžadovat slib poslanců tak hlavně při hlasování o zákonech. Aby tehdy hlasovali dle svého názoru, nejlepšího vědomí a svědomí, a nikoliv jednotně, bez rozmyslu podle pokynů svých partajních bossů. Tím svým voličům obvykle uškodí obvykle víc než kdyby jim na sociální síti zvěstovali sebevětší hloupost..

  2. nováček napsal:

    O poslaneckém slibu trochu jinak : Nedokonalost lidského počínání je obecně přijímaným faktem. To se týká i Ústavy ČR. Zásadní chyba, ze které, kromě jiných, vyplývá ledacos z toho, proč politici kašlou na občany, samozřejmě s výhradou období „předvolebních slibů“, je znění slibu poslance : „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Mnohé by se muselo vpřístupu k výkonu mandátu jednotlivými poslanci změnit, kdyby mezi slova …lidu a podle…“ vsnulo slůvko „to“. Slib by pak zněl: „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a TO podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
    Zdůvodnění: Vědomí a svědomí, byť nejlepší, pánů zastupitelů (v tomto případě poslanců) je lidem v podstatě více méně lhostejné, co ale není lidem lhostejné, je výkon mandátu ve prospěch všeho lidu. Chybějící TO umožňuje výkon mandátu i jenom podle vědomí a svědomí, toho kterého poslance. A vědomí, ale hlavně svědomí, může u některých pánů poslanců zcela absentovat a to i dlouhodobě!

    • petrph napsal:

      Mimochodem, ani „TO“ nic neřeší. Ústava totiž zároveň v článku 5 uvádí „..Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran“
      Což tedy v důsledku znamená, že zvolení poslanci za politickou stranu hlasují jednotně, dle pokynů svých politických lídrů. Nikoliv tedy dle v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

      • nováček napsal:

        V článku 5 nikdo nic neslibuje a není tedy obvinit poslance z provinění, aspoň morálního, pro nedodržený slib. Pokud je to tak, jak píšete, a ono to tak skutečně většinou je, pak tak zvaná parlamentní demokracie, demokracií na žádný pád být nemůže a jakýkoliv ústavní slib, je jen fintou na občany, ale to už je o něčem jiném!

        • petrph napsal:

          Víte, v tom je právě ten fór. Naopak, článek 23 říká že „poslanec skládá slib, že..“, ale následující text “ vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ není formulovaná povinnost z ústavy, ale pouze citovaný text toho slibu“
          A to že politické sliby se plnit nemusí konstatoval Ústavní soud už několikrát.
          Jistě, lze pak poslance (třeba mediálně) morálně obviňovat z porušení toho slibu, ale právně nikoliv.

  3. nováček napsal:

    Oprava, správně má být: …, kdyby mezi slova „…lidu a podle…” bylo vsnuto slůvko “to”.

  4. nováček napsal:

    „Dobu totality a diktátu, co je správné a co ne, už máme na sebou. Žijeme v demokratické společnosti, což znamená, že si sami také utváříme své názory, postoje a pohledy na důležitá celospolečenská témata. Každé takové školení, či zřízení instituce, která by to měla školit, je jen tahání peněz z kapes daňových poplatníků pro určitou skupinu bez jakéhokoliv efektu.“
    Tento názor paní poslankyně sdílím. I některé další.

    • t117 napsal:

      Typicky „postfakticky“ nazor. Drive by se rikalo relativizujici vyrok (ve smyslu: nic neni jiste, proto je vsechno rovnocenne).
      Vas nazor doveden ad absurdum by mohl vypadat by mohl skoncit zrusenim lekarskych fakult a „statnich licenci“ k leceni lidi, prutoze, „kazdy si sve nazory a postoje utvari sam“. Stejne tak bychom mohli zrusit soudy, jakozto (alespon deklarativne) nezavisle posuzovatele, protoze „kazdy si utvari nazor sam“.. a vlastne celou vedu a techniku, zasady kritickeho mysleni a vedeckou metodu, technicke a zdravotni normy… vse… protoze „kazdy si muze udelat nazor sam“…
      Kolik je 2+2? – To zalezi na zkusenosti kazdeho, ze?
      No jo, holt doba trumpovskych „alternativnich fakt.“

      Nebo mate problem s chapanim informaci? – Nikde se nepise,ze by poslanci (a potazmo jacikoliv lide rozhodujici o osudu ostatnich lidi) meli podstupovat nejakej brainwashing, co si maji myslet. Ale meli by znat zaklady kritickeho mysleni a ziskavani a overovani informaci, a pouzivat je.
      Tak jako prakticky lekar musi mit zaklady anatomie, diagnostiky, leciv a lecebnych postupu a dalsich oboru tykajicih se fungovani lidskeho tela. A architekt/inzenyr mostu musi znat zaklady fyziky a vlastnosti materialu. A tak dale.

      Pozadavek na zakonodarce, aby meli alespon zaklady pravniho vedomi, krtickeho mysleni (a kritickeho zpracovavani informaci), socialni citeni a presah mi pripadaji jako SAMOZREJME a NEZBYTNE, byt ne dostacujici.
      Nevim proc zrovna ti, kteri nejvice ovlivnuji zivoty ostatnich, by meli mit bianco sek na sve ciny „jen tak podle nalady, pocitu a momentalnich dojmu“.

      • nováček napsal:

        Řeč je o tom, že školící instituce či úřad, který by nás školil nebo přímo určoval co si máme myslet, jaký máme mít názor, aby byl „správný“, je v demokracii nadbytečný. Pokud jsou dnes pokusy cosi takového zřídit, jedná se nejspíše o snahu zajistit absolventům různých tak zvaně humanitních studií zdroj příjmu, než o cokoliv jiného.
        A ještě poznámka: názory nejsou zpravidla od toho, aby se dováděly ad absurdum.
        Není od věci, dívat se i na názory jiných pod tímto úhlem.

  5. Jan Tichý napsal:

    K nijak novému tématu jsem psal (předloni) tuto glosu:
    http://reportermagazin.cz/a/it855/utopie-zterezina

    Není třeba měnit slib v Ústavě ČR. Kdyby některá strana změnila postupy při nominaci svých kandidátů, měla by před ostatními konkurenční výhodu…

    • petrph napsal:

      Tohle vůbec není nový nápad, tuhle metodu jako svou konkurenční výhodu používá dnes prakticky každá nová partaj pod heslem „Nejsme jako oni“. Když se nad tím zamyslíte, tak většinu těch navrhovaných kroků lze snadno zfalšovat, titul získat za pár měsíců, „ctihodných“ občanů se taky pár najde a vysoké skóre IQ si můžete „vytočit“ na řadě obskurních webů, za poplatek 99 Kč přes SMS.
      A navrhoval jsem jiné řešení. Totiž v době kdy se někteří poslanci snažili protlačit registr smluv přes parlament, aby se na to úsilí vykašlali a podobný registr si vybudovali občané sami a svépomoci. S tím že jeho nedílnou součástí by byl neustále aktualizovaný registr politiků. O ty přece jde – a nikoliv o ty smlouvy. U každého politika by se dalo snadno dohledat jeho historie, jaké smlouvy kde podepsal, pro jaké zákony či vyhlášky hlasoval, jaké návrhy kdy podával, v jakých dozorčích a podobných radách kdy kde seděl, jaké funkce zastával, klidně zpátky až do dob bolševika, Ergo potom by bylo pro voliče poměrně jednoduché aby se na každého kandidáta podrobně podíval než ho půjde volit. Tuto funkci by měla řešit nezávislá media, ale je to nepochopitelné, ta si obvykle negativní informace o většině kandidátů zjistí a publikují až řadu měsíců po volbách – a to už ti zvolení sedí bezpečně v nových funkcích..

Přidávání komentářů není povoleno