Michał Sacharewicz via Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Neznámý majetek po předcích v katastru našlo už 40 tisíc lidí, ostatní mají čas do roku 2023

Napsal/a Robert Břešťan 18. října 2017

Když doktor práv Václav Mostecký v roce 1948 opouštěl Československo, nechával tu kromě jiného i dva nevelké zemědělské pozemky na Jindřichohradecku. Po bezmála 70 letech je – ke svému překvapení – mohou získat zpět jeho potomci žijící ve Švédsku. 

Václav Mostecký se svou rodinou emigroval do USA a působil tam jako profesor práv na několika univerzitách, včetně prestižního Harvardu.

Jeho manželka Iva byla dcerou významné vojenské osobnosti československých dějin – brigádního generála Josefa Ereta, který působil v odboji během obou světových válek a po roce 1948 též odešel do exilu. 

Příběh doktora Mosteckého po desítkách let ožil díky pátrání po majetku, který je sice zapsaný v Katastru nemovitostí, ale je jedním z desítek tisíc, který má (či donedávna měl) neznámého nebo nedohledatelného vlastníka.

155 tisíc neznámých

„Podařilo se nám najít ve Švédsku dceru manželů Mosteckých a informovat ji o jejím dědictví v jižních Čechách,“ říká mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.

Od chvíle, kdy v březnu 2014 stát poprvé zveřejnil seznam 192 tisíc soukromých nemovitostí, jejichž vlastník není známý, se o majetek po předcích úspěšně přihlásilo bezmála 40 tisíc lidí.

Nový katastrální zákon uložil právě ÚZSVM ve spolupráci s obcemi povinnost pokusit se vyhledat neznámé vlastníky, respektive jejich dědice.

„Pokusy o podvody neevidujeme, lidé musí projít celou vkladovou procedurou na katastru,“ podotýká generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Nárok na zápis konkrétní nemovitosti po předcích je nutné prokázat – například původní kupní smlouvou, smlouvou o pronájmu, fotografiemi či jinými listinnými důkazy.

Podle aktuálních dat z Katastru nemovitostí nadále patří přesně 203 302 pozemků a 6 496 staveb celkem 155 251 „neznámým, či nedostatečně identifikovaným osobám“.

Do roku 2023

„Naprostá většina jsou pozemky malých výměr, třetinu tvoří orná půda, pětinu ostatní plocha, pak trvalé travní pozemky, lesy a nejméně je vinic, ovocných sadů a chmelnic. Ze staveb jsou to byty, chaty a garáže, dokonce tam najdeme i jez nebo hráz,“ vypočítává Kateřina Arajmu.

Nejvíce takového majetku je na Břeclavsku, Hodonínsku a v okolí České Lípy.

„Naši kolegové na Plzeňsku našli například pozemek, kde figuroval v katastru člověk s datem narození 1825. S ohledem na to bylo zřejmé, že už nežije. Byl původně pastevcem a nám se podařilo dohledat jeho dědice, což považuji za úspěch,“ nabízí jiný příklad Arajmu.

Seznam všech nemovitosti je k dispozici ve formátu excel , ale i interaktivně.

Důležitým mezníkem je konec roku 2023. Pokud nebude do té doby v katastru zapsán skutečný vlastník, přejdou nemovitosti do vlastnictví státu.

 

 

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies