Intervence ČNB a oslabení kurzu koruny stále vyvolává velké emoce, exportéři jsou ale spokojení: čistý přínos intervence spočítali za rok 2014 na 21,7 miliard korun.

„Celkový přínos intervence byl pro exportéry 201,6 miliardy a 179,9 miliardy si intervence odnesla na straně importu,“ vypočítává Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.

… a 8,1 miliardy pro stát

Podle „Rozboru zahraničního obchodu České republiky za rok 2014“, který Asociace na základě statistických dat zpracovala, na intervencích vydělal i stát: „Do státní pokladny navíc přibylo 4,4 miliardy korun z daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Mandatorní výdaje státu s ohledem na podíl na snížené nezaměstnanosti odhadem o 3,7 miliardy korun,“ konstatuje studie.

„Je jednoznačně jasné, že přínos intervencí byl pozitivní. I když člověk nemusí mít zrovna Sorbonu, aby si spočítal, že když máme přebytek zahraničního obchodu, musela intervence víc přinést než odnést,“ podotýká Otto Daněk.

„Na slabší korunu jsme si už zvykli a pro letošní přínos intervence pro letošek odhadujeme někde na kladné nule. Možná pět, možná sedm miliard. Ale to už není přímý vliv intervence, ale vývoj na trhu, kdy koruna je zablokovaná odspodu a směrem nahoru se řídí tržními mechanismy,“ vysvětluje Daněk.

Nemusíme se jistit

ČNB začala s měnovými intervencemi na podzim 2013 s cílem udržet korunu poblíž hranice 27 korun za euro. Exportéři vítají i to, že ČNB opakuje, že kurz nad hranicí 27 Kč za euro bude držet minimálně do poloviny příštího roku. „Zvyšuje to pro příští rok jistotu a ušetří se díky tomu i spousta peněz za hedgování, zajištění proti kurzovým výkyvům,“ konstatuje Daněk.

Intervenci exportéři přičítají i to, že vloni měla česká koruna ve vztahu k euru nejnižší volatilitu ve své historii. „To je obrovský klad pro všechny, pro exportéry i importéry. Podle toho se daly natahovat hodinky a přesně plánovat náklady i výnosy,“ říká Daněk. V dřívějších letech se kurz kolísal v průměru kolem deseti procent.