Spolek Svatopluk exdiplomata Petra Druláka poslal dopis šéfovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi. Vyzývá ho, aby přehodnotil rozhodnutí uspořádat v květnu tradiční Sudetoněmecké dny poprvé v České republice. Posselt to odmítl a Druláka na sjezd do Brna pozval také: „Respektuji jeho názor a prosím, aby on respektoval ten můj,“ říká šéf landsmanšaftu pro HlídacíPes.org. Dopis podepsalo přes čtyřicet signatářů, mimo jiné z hnutí Stačilo, z Institutu Václava Klause nebo serveru Parlamentní listy.

„Sudetoněmecké dny v Brně každopádně budou,“ shrnuje svou čerstvou korespondenci s Petrem Drulákem Bernd Posselt. Celkově tuto e-mailovou výměnu na trase Česko–Bavorsko popisuje jako „přátelskou“ a „zdvořilou“.

Oznámení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, že své tradiční každoroční setkání uspořádá v roce 2026 poprvé v historii v Česku, konkrétně v Brně, vyvolalo loni na podzim podle očekávání rozporuplné reakce. Ozvala se hlavně nacionalisticky laděná část politické scény a společnosti.

Paradoxně právě Václav Klaus a jeho okolí, stejně jako SPD Tomia Okamury, udržují dlouhodobé kontakty s německou stranou AfD, která má silné extremistické křídlo a sama se označuje jako ochránkyně zájmů německých vyhnanců.

Ostře se vůči akci vymezila například jihomoravská buňka hnutí SPD Tomia Okamury a pohrozila možným odebráním dotací pro iniciativu Meeting Brno, která sudetské Němce do Brna pozvala, pokud by tyto dotace byly použity právě na pořádání sjezdu.

Proti brněnské akci sudetských Němců vystupují i jejich tradiční odpůrci komunisté a jim blízké organizace, například krajně levicový Klub českého pohraničí. Ten kvůli sudetoněmeckému sjezdu vydal i stanovisko s podtitulem „Brno není Trójský kůň. Česká suverenita není na prodej“ a v Praze a Brně svolal protestní akce s účastí několika desítek lidí.

Právě i zástupci SPD, KSČM – respektive s ní spojeného hnutí Stačilo – a dalších politických stran i organizací podepsali dopis, který šéfovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu poslal exdiplomat Petr Drulák jménem svého spolku Svatopluk.

S ruskou a čínskou propagandou v zádech

Ten se profiluje jako vlastenecké sdružení, ve skutečnosti však na svých akcích i sociálních sítích dává prostor k obhajobě současných totalitních režimů v Rusku a Číně. Zástupci spolku také do Ruska a Číny jezdí na akce organizované státem.

Například správkyně slovenské větve Svatopluka Michala Gánovská kromě jiného natočila propagandistický dokument na Donbase. Ten šíří Kremlem opakovanou lež o tom, že zničení divadla v Mariupolu se stovkami mrtvých civilistů nebylo dílem ruského bombardování, ale že si ho Ukrajinci odpálili sami. Bratislavské premiéry filmu se zúčastnili kromě zástupců ruské ambasády na Slovensku třeba i hosté z české SPD.

Před loňskými sněmovními volbami zástupci spolku Svatopluk, který sdružuje různé politické proudy od SPD až po komunisty, na konferencích po celé republice propagovali „změnu režimu“. Teď se zaměřili na sudetské Němce.

„Jelikož bychom byli rádi, aby si česko-německé vztahy i do budoucna udržely konstruktivní duch spolupráce, vyzýváme Vás jako představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, abyste přehodnotili rozhodnutí uspořádat toto setkání v Brně či kdekoliv jinde v České republice,“ stojí v textu dopisu, který spolek Svatopluk zveřejnil na svém facebookovém profilu.

Mezi signatáři figurují například politici SPD, KSČM, Stačilo, Trikolóry, dále zástupci Institutu Václava Klause, Společnosti pro ochranu svobody projevu nebo vedoucí redaktoři serveru Parlamentní listy či ombudsman Stanislav Křeček.

Sudetoněmecký landsmanšaft už před deseti lety vyškrtnul ze svých stanov nárok na vrácení zabaveného majetku v někdejším Československu. Za smířlivá gesta v česko-německých vztazích v roce 2023 Posseltovi poděkoval i český prezident Petr Pavel.

Extremistům vstup zakázán

Exprezident Václav Klaus naopak krátce nato označil šéfa krajanského sdružení za „otazníkovou osobnost“ a Klausův tehdejší mluvčí a současný ministr zahraničí Petr Macinka vybízel „k obezřetnosti“ směrem k sudetským Němcům, které popsal jako „menšinu, dlouhodobě nostalgicky zahlížející po chalupách a továrničkách v českém pohraničí“.

Paradoxně právě Václav Klaus a jeho okolí, stejně jako SPD Tomia Okamury, udržují dlouhodobé kontakty s německou stranou AfD, která má silné extremistické křídlo a sama se označuje jako ochránkyně zájmů německých vyhnanců.

V loňských parlamentních volbách si AfD do programu napsala větu, že „utrpení vyhnanců z vlasti nesmí být zapomenuto“. Ve stejném programu stálo, že „německé dějiny je třeba ctít v celé jejich šíři“ a kromě „propadů se zaměřovat i na jejich vrcholy“.

Právě kvůli extremismu v AfD se od strany Posseltův Sudetoněmecký landsmanšaft už před lety odstřihl.

„Není možné být současně v landsmanšaftu a v AfD. Zakázal jsem AfD také vstup na Sudetoněmecké dny a nezveme je na naše akce. To platí pro pravicové i levicové extremisty,“ řekl Posselt v loňském rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Petra Druláka a další signatáře dopisu nicméně do Brna na Sudetoněmecké dny pozval: „Aby se na vlastní oči přesvědčil, že je to velmi pozitivní akce zaměřená na smíření, což potvrdí kdokoli, kdo tam kdy byl,“ dodává Bernd Posselt.