Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto. Mládež v Izraeli. Foto: Profimedia
,

Znají Tóru, ale tápou v počtech a nemůžou najít práci. Izrael řeší, co s žáky ultraortodoxních škol

Skupina ultraortodoxních mladíků v Izraeli zažalovala stát za to, že jim nezajistil plnohodnotné vzdělání. Podle nich měl prosadit výuku sekulárních předmětů, hlavně matematiky a angličtiny, i na ultraortodoxních náboženských školách. Soud ale žalobu zamítl. Podpořil tak izraelskou vládu v argumentaci, že za vzdělání dětí nesou odpovědnost rodiče výběrem vzdělávací instituce a žalovaní mají být případně oni. Problém rozdílů ve vzdělávání je ale v rámci Izraele mnohem hlubší. Může ovlivnit i budoucí vývoj celé tamní společnosti.

Před soudem mladí muži argumentovali tím, že je absence předmětů jako matematika, angličtina, zeměpis nebo základy přírodních věd hendikepuje při uplatnění na trhu práce. Stát měl podle nich školám výuku sekulárních předmětů nařídit.

Izraelská vláda se ale brání s tím, že pokud někoho chtějí děti vinit, pak své otce a matky za to, že jim odepřeli možnost vzdělání ve veřejných a všem přístupných školách. Soud dal teď státu za pravdu, uvedl server Al Monitor.

Bez počtů a bez práce

Kontroverzní žaloba v izraelské společnosti znovu rozvířila citlivou otázku vzdělávání příslušníků ultraortodoxních židovských sekt. Ti tvoří kolem 12 % izraelské populace. Velká část ultraortodoxních Izraelců posílá své potomky do ultraortodoxních náboženských škol, které jsou vyňaty ze státního vzdělávacího systému. Nemusí se řídit izraelskými školními osnovami a studenti na nich studují převážně náboženské předměty, Tóru a Talmud. S omezeným vzděláním ale v běžné společnosti velmi těžko shánějí práci a to začíná vadit i některým rodičům.

„Kromě úplných základů matematiky a hebrejštiny se dnes děti nic nenaučí. My žádáme, aby i v nezávislých školách dostaly děti možnost naučit se základní minimum sekulárních předmětů. Nemáme strach, že by to nějak poškodilo náš světonázor,“ uvedl v anonymním rozhovoru pro Al Monitor otec žáka jedné jeruzalémské ultraortodoxní školy.

Ty se v Izraeli označují právě jako „nezávislé“. Většinou nespadají pod kontrolu ministerstva školství a od státu dostávají jen omezené dotace na svůj provoz. Ulraortodoxní rodiny do nich posílají své potomky právě proto, že je škola „nekazí“ sekulárními názory či vědeckými teoriemi, třeba o vzniku světa či člověka. V poslední době se ale i v rámci konzervativních kruhů začínají ozývat názory, že by se poměry na náboženských školách měly změnit.

Tóra i zeměpis

„Já jsem se jako dítě učil aritmetiku, angličtinu, dokonce i zeměpis a inženýrství, aniž bych se vzdal studia posvátné Tóry. Nechápu, proč dětem tyto základní předměty dnes upírají, když sami pedagogové, kteří na našich školách učí, se tyto předměty jako děti samy učili,“ argumentoval pro Al Monitor rodič z progresivnějšího křídla chasidské sekty.

Své názory „pokrokovější“ rodiče v rámci ultrakonzervativních kruhů podporují i příkladem amerického státu New York, který chce sekulární předměty zahrnout do výuky i na náboženských školách. K záměru se teď vyjadřuje veřejnost a rozhodnout by se o něm mělo počátkem září.

K podobnému kroku se odhodlala i jedna z hlavních izraelských ultraortodoxních sekt – chasidská dynastie Belz. Podle týdeníku Mishpacha se její čelní představitelé dohodli s vládou, že zařadí jejich vzdělávací instituce do systému veřejného školství, tak, že budou spadat přímo pod ministerstvo školství. Od něj pak budou dostávat peníze na financování základních sekulárních předmětů. Výuka matematiky nebo angličtiny se podle belzského rabína Israele Eichlera stane součástí osnov jejich škol.

„Souhlas ministerstva školství poskytnout finanční prostředky na sekulární studia, aniž by se to dotklo čistoty našeho vzdělání, je důležitým a historickým úspěchem pro vzdělávání v haredi judaismu a jeho nezávislosti,“ citoval Eichlera server Izraelské národní zprávy.

Jak učit o stvoření světa

Jeho prohlášení ale vyvolalo pozdvižení v ultraortodoxní komunitě. Proti se tvrdě postavili rabíni z aškenázské litevské frakce Degel HaTorah, která je společně s frakcí Agudat Israel zahrnující i Belz sdružená do politického uskupení Sjednocené judaistické strany Tóry. Té teď kvůli rozhodnutí dynastie Belz hrozí rozpad.

Představitelé strany Degel HaTorah obvinili vládu, že se ultraortodoxním Židům snaží sekulární studia vnutit a jde podle nich o velmi nebezpečný krok, který by v jejich pojetí „legitimizoval“ státní vzdělávací systém. S ním ultraortodoxní sekty nesouhlasí už od založení státu Izrael a doteď se proti němu vymezují právě systémem vlastních náboženských škol. Rabíni litevské frakce dokonce volají po potrestání belzské frakce.

Proč se tak zarytě brání modernizaci svého školství, pro server Times of Israel dopodrobna rozebral profesor Sam Lehman-Wilzig, bývalý šéf katedry politických studií na univerzitě Bar-Ilan. „Ve středověku nebylo nic, co by zásadně podkopávalo Tóru a vše, co Židé považovali za posvátné. Vědecká revoluce posledních několika set let to však změnila. Země už není středem vesmíru. Nebylo žádných ‚šest dní stvoření‘, ale vývoj od rostlin přes zvířata k lidem zabral spíše miliony let, a co je ještě horší, lidé jsou přímo ‚potomky‘ lidoopů. Bibli téměř jistě nenapsal jeden autor. A tak dále,“ říká profesor Lehman-Wilzig.

Podle něj je výuka takových věcí pro judaismus Tóry smrtelně nebezpečná, protože fakticky zpochybňuje jeho základní hodnoty.

„Sekulární moudrost, která mohla být přijatelná ještě ve středověku, není už v moderní době udržitelná. V informačním věku, bez širokého vzdělání, včetně angličtiny, matematiky, informatiky, nějaké formy věd se nedá mnoho dělat, respektive vydělat,“ popisuje ekonomické pozadí „obratu“ v názorech belzské frakce Lehman-Wilzig. Absolventi konzervativních náboženských škol nejsou konkurenceschopní na trhu práce. Buď si musí ve vyšším věku vzdělání složitě doplňovat nebo jsou závislí na dávkách od státu či darech ze zahraničí.

Kulturní válka

Kvůli vyšší porodnosti tzv. haredim – tedy vyznavačů ultraortodoxního judaismu to navíc začíná být problém nejen ekonomický, ale i společenský. Německý institut SWP (Stiftung Wissenschaft und Politik) zveřejnil před dvěma lety studii, která rozpory mezi nábožensky a sekulárně orientovanou částí izraelské společnosti označila za kulturní válku. Za druhý nejpalčivější problém izraelské společnosti ji podle studie označilo 77 % respondentů.

Podle izraelských politologů Ashera Cohena a Bernarda Sussera se stále důrazněji bojuje o vztah mezi státem a náboženstvím, o budoucí nastavení izraelské společnosti. O co víc se její sekulární většina vzdaluje tradičním náboženským rituálům, o to víc na jejich dodržování lpí ortodoxní menšina a požaduje to i v rámci státních nařízení.

„90 % sekulárních Izraelců věří, že náboženství a stát mají být oddělené, 82 procent haredim (ultraortodoxních Izraelců) naopak očekává, že stát bude prosazovat náboženské hodnoty. To v rámci společnosti způsobuje velké napětí. Velká část izraelské společnosti má pocit, že ultraortodoxní spoluobčané mají příliš velký vliv na jejich životy,“ uvádějí autoři studie nazvané Haredim jako výzva pro izraelský stát.

Podle studie vnímalo devadesát procent dotázaných ultraortodoxní jako ekonomickou zátěž a stěžovalo si na nespravedlivé rozdělení břemen a povinností. Tzv. haredim se zdržují placené práce, žijí ze sociálních dávek a studenti Tóry nemusí ani nastoupit povinnou vojenskou službu. Právník Mordechai Kremnitzer pro to dokonce použil termín „hegemonní menšina“.

Na cestě k náboženskému státu?

Vlastní studii na podobné téma vydala také izraelská Haifská univerzita, která došla k závěru, že Izrael směřuje k tomu, aby se stal „náboženským státem“. Obavy z „převzetí moci ultraortodoxními“ u sekulárních Izraelců rostou.

Ultraortodoxní komunita má mnohem více dětí. Počet jejích příslušníků se od roku 1980 ztrojnásobil. V současné chvíli tvoří přes 12 % Izraelců, očekává se ale, že v roce 2040 už to bude 20 %. S rostoucím zastoupením v rámci izraelské populace se dá předpokládat i větší vliv ultraortodoxních na chod státu.

Ultraortodoxní politické strany se pasují do role „obránců židovského charakteru státu“, snaží se prosadit například větší význam pro principy náboženského práva. Jak ale uvádí studie SWP, nejen ultraortodoxní komunita mění izraelský stát a společnost. Vlivy jsou oboustranné. Podle autorů studie lze v rámci části ultraortodoxní komunity sledovat od přelomu tisíciletí určitý posun v tom, že se její příslušníci přestávají tolik izolovat. Více se účastní například kulturních akcí nebo se stěhují i do smíšených čtvrtí. Mezi muži tzv. „nových haredim“ roste i míra zaměstnanosti.

Podle studie klesla nezaměstnanost ultraortodoxních Izraelců za posledních 20 let na 50 %. Přidává se také větší zájem o používání internetu nebo studium na vysokých školách. Právě tomuto trendu by mohlo napomoct i rozhodnutí chasidské frakce ultraortodoxních Izraelců o zařazení alespoň základních sekulárních předmětů do jejich osnov.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

10 komentářů

  1. Horymír napsal:

    Všude,kde se náboženství dostane k vládnutí,jde pokrok,prosperita a svoboda do kopru.A je jedno,o jaké se jedná náboženství.

  2. Rita napsal:

    Svého času jsem četla,že tito ultraortodoxní Židé nepracují a trvají na tom,že se za všechny modlí a tudíž jsou všichni povinní je živit i s početnými rodinami.Něco podobného se děje i u státem chráněného etnika u nás,až na to,že ti se ani nemodlí.

    • Simona napsal:

      Líp to napsat nejde…..

    • petrph napsal:

      Tak v tomto máte pravdu, ta krutá pravda se dá poměrně snadno dohledat na internetu „..přestože ultraortodoxní židé neuznávají stát jako partnera k rozhovoru a pravidla a zákony země, ve které žijí, pro ně nejsou závazné, většina z nich se nebrání státním sociálním dávkám“..

      V čem je možná ten historický rozdíl, v biblických dobách kdy se formulovala tahle ultraortodoxní pravidla skutečně muži na těchto vyšších pozicích pracovat nemuseli, a ani jiné znalosti nepotřebovali.

    • Nofar napsal:

      To je pravda. V ultraortodoxní společnosti jsou často živitelkami rodin ženy, které pracují jako ucitelky, účetní, apod. Ale jejich mzda není nijak vysoká a uživit z tohoto platu třeba dvanáctičlennou rodinu je i s finanční podporou státu nemožné.

  3. petrph napsal:

    Což je ale podivné, protože to bylo právě to co umožnilo Židům přežit ty dva tisíce let diaspory, že kromě udržení si své ortodoxní víry, se naučili taky dělat prvotřídně byznys.
    A ani nedá tvrdit, že by na tom byli dneska tak superdobře ,aby se mohli jako pozitivisté na Západě říkat „my NaTo“ máme..

  4. A. S. Pergill napsal:

    To samé jsou muslimové.

    Prostě, náboženství se do dnešní doby nehodí. Ta jasně ukazuje jeho totální bezcennost a nesmyslnost. Můžeme věřící tolerovat, ale tato tolerance musí mít jasně dané meze (které jsou, obávám se, ve vetšině států, včetně nás, už překročeny.

  5. Mirek napsal:

    Je to paradox a svým způsobem ohrožení budoucí existence a přežití státu Izrael a Židů v této oblasti. Čím více by bylo ultraortodoxníxh židů jen s náboženským vzděláním a minimálním sekulárním vzděláním a bez povinnosti sloužit v armádě a tedy bez vojenského výcviku a technických znalostí a schopností používat moderní techniku a zbraně , tím méně bude schopen Izrael čelit vnějším i vnitřním hrozbám. protože sice bude mít hodně obyvatel, ale ti nebudou mít schopnosti jak Izrael vojensky bránit. Protože to nebudou umět. Ortodoxní judaismus sice pomohl Židům jako národu přežít, ale v současné době může zničit jediný židovský stát Izrael. Protože Izrael pro svoje přežití potřebuje nejen lidi co budou znát zpaměti Toru, ale také pilotovat letadla a držet v ruce útočnou pušku či ovládat tank.

  6. Nofar napsal:

    Žijí v Izraeli osmnáct let, ale stále znovu mě překvapuje drzost mých ultraortodoxních souvercu. Od vzniku Státu Izrael naše vláda dotuje praceschopne muze a jejich neustále rostoucí rodiny, přivítá oči nad jejich neustále rostoucími požadavky včetně absurdit typu oddělené chodníky pro muže a ženy v ultraortodoxních čtvrtích – tady je dlužno podotknout, že k něčemu podobnému nedošlo – a promiji službu v Izraelských obranných silách, která je jinak pro všechny ostatní povinná. Byly případy, kdy si ultraortodoxní muži dokonce dovolili požadovat v ženách v prostředcích hromadné dopravy, aby se přesunuly do zadní části vozu. A teď si troufají zažalovat vládu jich dotujiciho státu za neposkytnutí patřičného vzdělání? Neuvěřitelné. Mimochodem nezaměstnatenych je v ultraortodoxní společnost až sedmdesát procent mužů. Ostatně kdo jim brání uklízet toalety nebo pracovat v továrně u pásu, dokud si nedoplni potřebné vzdělání. V tomto případě je možné obrátit se na Úřad práce, který jim může poskytnout rekvalifikační kursy, apod. Stejně jako mne před několika lety poskytl kurs práce na PC. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.