GLOSA. Zločin na fotbalového diváka. Chudáka, co tomu našemu národnímu sportu tak věří – a oni ho takhle nečekaně zklamou. Kdo? Šíbři. Hráči. A mafiáni. Vládci podsvětí. Máme pocit, že se někdo zbláznil. Ne snad, že by se ony čuňárny, jak je média popisují, neodehrály. Možná, možná ne. Problém je v tom, co všechno zde může být vydáváno za důkaz, že se to stalo.

Pokud by člověk věřil internetovým serverům, zejména těm, které se dění ve fotbale většinou nevěnují, odehrát se to mělo takhle: Před zápasem Jablonec – Příbram, v němž hosté potřebovali k záchraně aspoň remízu, se přímo na trávníku sešli šéf svazu a Jablonce Miroslav Pelta, sportovní ředitel klubu Ivan „Ivánek“ Horník a majitel Příbrami Jaroslav Starka. Bývá to vydáváno za indicii, že zápas byl ovlivněn ku prospěchu Příbrami.

Pro začátek je třeba rozdělit role. Zloduchy máme – Pelta, Starka, „nesestoupitelná“ Příbram. Hodného sehraje chudák Olomouc a její majitel Josef Lébr. Veřejný diskurs je naladěn těmito větami: „Týmu Sigmy Olomouc nepomohlo ani to, že nastřílel Teplicím šest gólů, ale stejně sestupuje. Na hřišti v Jablonci se totiž hrál zápas, který mnohým fanouškům i znalcům fotbalu připomněl divadlo s předem dohodnutým scénářem,“ napsalo kupříkladu Echo24.

Čili fakt, že Sigma Olomouc, která v dosavadních devětadvaceti kolech nastřílela přesně devětadvacet gólů, a držela tak trapný průměr gólu na zápas, najednou smázne Teplice rozdílem dvou tříd, nikoho nezajímá. Jsou to ti hodní.

Zmíněný Josef Lébr teď v rozhovorech vyvolává dojem, že jeho Olomouc musela sestoupit, protože se v závěru ocitla v kleštích – buď Sigma, nebo nesestoupitelná Příbram. Fajn, slova se říkají a pocit ublížení je špatný rádce. Úplně ovšem v téhle konstrukci chybí základní fakt, že Příbram Olomouc v sezóně dvakrát porazila. Na hřišti. Tečka.

A teď do Jablonce. Tam se to odehrálo jak? Před začátkem utkání na hrací plochu poblíž postranní čáry nastoupila ona sestava bossů a vládce podsvětí, abychom znovu citovali Echo24, a dohodla remízu 0:0. Fakt? Tohle je vážně myšlený závěr seriózní novinařiny?

Ale pozor, to není všechno. Investigativní reportér Jaroslav Kmenta na twitteru napsal: „Btw. Ten čtvrtý do party v bílé mikině je šéf podsvětí Spěvák, viceprezident Příbrami.“

A novináři hurá. Šéf podsvětí. Tak to máme pod střechou. Zamyslel se někdo, jaký to dává smysl? Byl tam proto, aby už svou přítomností případným vzpěčujícím se hráčům naznačil, že kdo dá góla, bude mít problémy? To nám chtěli novináři říct?

Celá tahle šaráda nám má ukázat, jak je na tom fotbal v Česku špatně a jinde by se to nestalo. Nebudeme zde vypisovat seznam zemí, které jen za letošní sezónu prošly podobnými skandály, jako je ten z Jablonce. Aby bylo jasno – netvrdíme, že se špína nestala, jen se podivujeme, co může být vydáváno za její důkaz.

A abychom téma trochu odlehčili, nabídneme malou historickou vzpomínku. 22. června 2004 se v Portu odehrál zápas, který vstoupil do dějin. Před zápasem Švédska s Dánskem na Euru stačila oběma týmům k postupu remíza 2:2. Ne obyčejná remíza, ale přesně dva:dva.

V souběžně hraném utkání na stadionu v Guimaraesi Italové, kterým šlo rovněž o postup, vydřeli výhru 2:1 nad Bulharskem. Vítězný gól padl v samotném závěru, řeklo by se až v „italsky“ dlouhém nastavení. Ty záběry obletěly svět: Italové se radují z postupu, běží ke střídačce, kde se ovšem dozvídají, že v Portu Švédové v samotném závěru vyrovnali – na 2:2.

A teď kontrolní otázka. Přáli jste to tehdy Italům?