Pixabay, zdroj

Žíznivý atom. Sucho a stále teplejší řeky ohrožují i provoz jaderných elektráren

Napsal/a Milan Smrž 23. května 2018

KOMENTÁŘ. Jádro je ze všech způsobů výroby elektřiny největším konzumentem vody. Spotřebovává jí víc než uhelné i plynové elektrárny, protože při chlazení je třeba odvést větší množství tepla.

Obnovitelné zdroje, kromě tepelných výrob, potřebují malé množství vody na omytí panelů v případě fotovoltaiky;  vítr vodu nepotřebuje vůbec.

Někdy krátce po roce 2000 na konferenci v Berlíně prohlásil Herman Scheer (1944 – 2010), německý politik, iniciátor a konstruktér německé „Energiewende“, ale i evropské a světové energetické proměny, že má silný argument pro obnovitelné zdroje. A to vodu potřebnou pro provoz tepelných elektráren.

Dobře se pamatuji, že sál nezašuměl překvapením. To, že je voda potřebná pro chlazení tepelných elektráren, jsme všichni věděli. Ale pádný argument? Při diskuzi o přestávce jsem žádný významnější souhlas s touto tezí nezaznamenal.

Hermann Scheer byl realistický vizionář, který již v roce 1988 prohlašoval, že je možné úplné zásobování obnovitelnou energií. Pakliže se pokusíte v České republice vyrukovat s touto tezí, i když to v některých místech na světě je realita, sklidíte posměch.

Příliš teplé řeky

Vodní krize byla před patnácti lety vzdálenou skutečností. Dnes, jak je se situace s deficitem srážek stále zhoršuje, je to realita.

Většina evropských jaderných elektráren je chlazena říční vodou, jen asi jedna pětina, celkem 17 elektráren ve Francii, Švédsku, Finsku, Španělsku a Spojeném království, stojí na mořském břehu a je chlazena mořskou vodou.

V USA a v Evropě se vyrábí v současné době okolo 90, resp. 70 procent elektrické energie termickým způsobem, jenž přímo závisí na dostupnosti a teplotě vodních zdrojů pro chlazení.

Během teplých a suchých lét bylo několik tepelných elektráren v Evropě a jihovýchodních Spojených státech nuceno snížit výrobu v důsledku nedostatku chladicí vody.

Termoelektricky generovaná elektřina, především fosilní a jaderná, je ohrožena změnou klimatu v důsledku kombinovaných dopadů nižších letních průtoků řek a vyšších teplot říční vody.

Modelování teplot v kombinaci s výrobou elektrické energie ukazuje na letní průměrný pokles kapacity elektráren o 6,3 – 19% v Evropě a 4,4 – 16% ve Spojených státech v závislosti na typu chladícího systému pro klimatický scénář v období let 2031-2060.

V minulých letech se již několikrát stalo, že v obdobích s nedostatkem vody bylo nutno některé západoevropské jaderné elektrárny odstavit.

„Přehřáté“ elektrárny

Zvyšující se teplota chladící vody snižuje účinnost elektrárny, přispívá k růstu řas a sinic v okruzích chladící vody a při nedostatečném průtoku je nutno elektrárnu odstavit. Když se podíváme na zvyšující se srážkový deficit, bude tato situace u vnitrozemských tepelných elektráren stále častější.

Tepelné a především jaderné elektrárny vodu nejenom spotřebovávají, ale také ohřívají a odpařují. Voda pod velkými elektrárnami, především těmi jadernými kvůli jejich velikosti, obsahuje s ohledem na zvýšenou teplotu nižší množství rozpuštěného kyslíku, což se podle intenzity může projevit nárůstem anaerobních procesů a potlačením života v řece.

Problémy s chlazením tepelných elektráren nejsou specifické jen pro jižní Evropu a USA. Veliké problémy má rovněž Indie a jižní Afrika.

Případy neplánovaných odstávek jaderných elektráren způsobené nedostatečným průtokem řeky, z níž se odebírá chladící voda pro chladící okruh, zásadně zpochybňují funkci jaderných elektráren jakožto zdrojů pro zajištění základní spotřeby.

V následující tabulce jsou uvedena průměrná rozmezí spotřeby vody na jednotku vyrobené energie:

Energetický zdroj  a spotřeba vody
(v m³ na gigajoule vyrobené elektřiny)
příprava jaderného paliva (centrifugy): 0,018 – 0,312
jaderná výroba elektřiny:                          0,378 – 0,705
jádro celkem:                                               0,396 – 1,017
výroba elektřiny z uhlí:                              0,308 – 0,742
výroba elektřiny z větru:                            0
fotovoltaika:                                                 0,001 – 0,027

Z dat v tabulce je patrné značné rozmezí spotřeby vody nutné na provoz jednotlivých zdrojů elektřiny, které je dáno různou konstrukcí chladicích systémů a rovněž závisí na termodynamické účinnosti elektrárny.

Budoucnost jádra? Na vodě…

Pro náš pohled je ale rozhodující rozdíl mezi spotřebou vody fosilně jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů zastoupených fotovoltaikou a větrnými elektrárnami.

Jaderné elektrárny mají v každém případě vyšší spotřebu, než je tomu v případě elektráren fosilních. Je to další argument, proč je nestavět a energetické investice směrovat do fotovoltaiky a větrné energetiky, rozšíření sítí a do akumulace.

Zastánci jaderné energie tvrdí, že tento energetický zdroj je nezbytný k omezení klimatické změny. Dave Lochbaum z Union of Concerned Scientists, expert přes jadernou bezpečnost, tvrdí ale pravý opak:

„Musíme vyřešit globální oteplování, pakliže chceme používat jadernou energii. Důvodem je právě veliká spotřeba vody pro jaderné elektrárny, protože zvýšení teploty představuje bezpečnostní riziko. Když se řeky a jezera, jež jsou zdrojem chladící vody, ohřejí díky klimatické změně či dokonce vodní zdroje vyschnou, bude to pro provoz jaderných elektráren představovat veliké problémy. Může to vést k snížení výkonu nebo jejich úplnému odstavení.“


Autor je zakladatel a předseda sdružení Eurosolar – národní sekce evropského sdružení pro obnovitelnou energii, viceprezident evropské organizace Eurosolar

Čtěte též

Reklama

15 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Tak to bude fakt srandovni az za 20 (30) let otevrou nove bloky v Temeline a Dukovanech a nebude cim je chladit. Budem mit krasne pomniky papalasskeho uvazovani nasich politiku/uredniku.

  2. liberal shark napsal:

    Tento problém jde snadno řešit jako u všech tepelných elektráren – pomocí „suchých“ nebo hybridních chladicích věží.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Copak atomové elektrárny, ale rostliny rostou na „suchých nebo hybridních“ polích také, nebo tam rostou přímo potraviny v širokém sortimentu?

      • Ondřej napsal:

        Rostliny nespotřebují tolik vody jako JE a taky jim nebude tolik vadit teplejší voda.

    • Milan Smrž napsal:

      Určitě lze řešit mnoho věcí. Je otázkou jaký to dává smysl. Při použití vzdušného chlazení, čímž patrně myslíte „suché“ chladící věže se ale sníží termodynamická účinnost clausius rankinova cyklu, protože termodynamický spád bude nižší.
      Hybridní chlazení spotřebu vody snižuje, ale neeliminuje. Takže bude daleko za fotovoltaikou či větrem.

  3. liberal shark napsal:

    Tento „problém“ lze u všech tepelných elektráren snadno vyřešit pomocí takzvaných suchých nebo hybridních chladicích věží. Projekty nových jaderných bloků s tím počítají. Další příklad omezenosti a nekompetence zelených …

  4. Amper77 napsal:

    Výborně, a teď zase nějaký článek od pana Wagnera.

    • Milan Smrž napsal:

      Plný souhlas. Pan Wagner pochválí jádro a napíše, že to bez něj nejde, protože u nás nejsou podmínky pro obnovitelné zdroje. Možná by bylo fajn se ho pak zeptat, zda to jádro doplatí sám nebo zda tu budeme muset udělat všichni. Vše totiž nasvědčuje tomu, že je jádro nejdražším zdrojem a že obnovitelný systém s backupem do plynů je levnější, nemluvě o dalších výhodách.

      • Amper77 napsal:

        Aha, proto má Německo nejdražší energii, když odstupuje od atomu. Vše spíše nasvědčuje tomu, že cena energie je dnes díky vašemu přičinění zcela nesmyslná. Vymysleli jste systém založený na mnohoúrovňových dotacích a pak se odvolávate na trh, chucpe.

  5. Jaroslav Bajer napsal:

    pan Wagner má tento týden dovolenou 🙂

    musíme počkat, až přijde zase do práce

  6. Jiří Rubeš napsal:

    Doporučuji nastudovat kolik vody se nenávratně ztratí při výrobě těch desítek tun betonu který je potřeba pro stavbu každé větrné elektrárny.

  7. Zdenek napsal:

    Neoznaceni tohoto silne jednostranneho clanku slovem „nazor“ popripade „reklamni sdeleni“ silne podryva duveryhodnost HP. Pokud jsou stejne standardy uplatnovany i na jine texty, tak potes koste.

    • Vojtěch Berger napsal:

      dobrý den, v patce textu je uveden profesní background autora, nejde tedy o žádné anonymní „reklamní sdělení“

  8. Nemec napsal:

    Problém by měli řešit odborníci a né politici. Stačili by dva. Paní Drábová s panem Cílkem. Pokud by se dohodli, stavět. Pokud by se nedohodli, nestavět. Rozhodně by neměl problém řešit hradní rozumbrada s trestně stíhaným člověkem.

  9. Dee napsal:

    Ježíšku nakřížku, tak takhle si to pracně vybudované renomé pěkně sundáte zase dolů…. melounová propaganda.. to jsem tu tedy nečekal.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies