Žiješ? Dnešek bude pro záchranu obětí tureckého zemětřesení zásadní. Pak už šance rychle slábnou
„Oznamte přátelům, že jste v pořádku,“ byla první zpráva, která na mě ráno zablikala v mobilu. Nejdřív jsem nechápala, co se stalo. Než mi došlo, že na Facebooku mám jako místo pobytu stále udané své staré bydliště – turecký Gaziantep. V noci na dnešek tam nejsilnější zemětřesení za posledních 84 let zabilo desítky lidí. V dalších městech v oblasti jich zemřelo přes 900, ale to se bohužel během následujících hodin určitě ještě změní. I ti, co přežili a jsou uvězněni pod troskami, můžou zemřít na podchlazení.
„Žiješ? Jsi v pořádku?“ Napsala jsem hned ráno kamarádce, co bydlí v tureckém Gaziantepu. Když jsem v tomto jeden a půl milionovém městě před osmi lety žila, vídaly jsme se docela často.
Bydlí v přízemí menšího obytného domu na sídlišti, kterých je v Gaziantepu bezpočet. Kdyby se její dům zřítil, všechny trosky by se propadly na její byt.
„Ano, žiju, ale byt mám nohama vzhůru, vše je popadané, rozházené, bylo to opravdu hodně silné,“ odpověděla mi kamarádka v krátké zprávě, která ale přinesla obrovský pocit úlevy.
Podle seismologů zasáhlo Turecko největší zemětřesení od roku 1939, kdy pod troskami zemřelo téměř 30 000 lidí a 100 000 jich utrpělo zranění. Tehdejší zemětřesení mělo stejnou sílu, tedy 7,8 stupňů Richterovy stupnice.
Spása moderních měst
Od konce třicátých let se naštěstí hodně změnilo a stavební materiály i postupy, jak se nové domy v Turecku staví, jsou jiné. Počty obětí, jakkoliv jdou bohužel do stovek, snad nevystoupají do deseti tisíců. Právě Gaziantep, kde v první chvíli napočítali nejvyšší počty obětí, je příkladem města, které obrovské otřesy zvládlo „ustát“ relativně dobře.
Staré historické centrum je totiž obklopeno z větší části relativně moderními domy. Velká část sídlišť tu vyrostla během posledních třiceti let, kdy se do Gaziantepu přistěhovalo hodně lidí z venkova. Po začátku války v Sýrii pak v další vlně přes 300 000 syrských uprchlíků. Ne všechny, ale větší část těchto moderních domů zemětřesení zvládla bez vážnějších známek poškození, a to navzdory tomu, že epicentrum zemětřesení se nacházelo 54km od Gaziantepu u městečka Pazarčik.
Menší města se starší zástavbou jsou na tom ale o poznání hůř. Záběry z Kahramanmarase, ale také z Adany a Hataye jsou o poznání mrazivější. Pod troskami přišlo o život přes 900 lidí (v době uzávěrky článku) a ti, co případně přežili, musí čekat na záchranu v dešti a zimě. V celé oblasti je jen několik stupňů nad nulou a zima tu bývá kvůli vlhkosti od moře velmi lezavá.
Naděje na hodiny
Z osobních zkušeností během zemětřesení v íránském Bámu si pamatuji, že mi čeští záchranáři, se kterými jsem se do zcela zničeného města tehdy dostala, říkali: „První den po zemětřesení je pro záchranu přeživších zásadní. Pak už naděje rychle klesají.“ V Bámu, ačkoliv byl prosinec, se teploty pohybovaly kolem osmnácti, dvaceti stupňů. To rozhodně není případ jihovýchodního Turecka. Zimy jsou tu velmi nepříjemné a současný déšť situaci ještě komplikuje.
Což je i případ severu Sýrie, která je zemětřesením také postižená. Podle serveru BBC si zemětřesení na severozápadě země vyžádalo přes 500 obětí, jejich počty ale také určitě ještě porostou. Pomoc tu bude složitější než v metropolích, jakými jsou Gaziantep nebo Adana.
„Tady měli paradoxně štěstí uprchlíci, kteří žijí ve stanech,“ okomentoval situaci známý, který pracuje pro jednu z místních nevládních organizací. Ve stanech tu kvůli válce stále žijí už několik let stovky tisíc vnitřních uprchlíků.
Nejdůležitější je teď co nejrychlejší pomoc. Ať už záchranných týmů, které můžou pomoct pátrat po přeživších, ale také s odklízením trosek a péčí o lidi, co přišli o střechu nad hlavou. Pomoc už Turecku nabídly desítky zemí. Gaziantep i Adana podle informací místních médií uzavřely letiště pro civilní lety. To se ale nebude týkat speciálních letů záchranných týmů, když jejich přistání nebudou komplikovat povětrnostní podmínky. Ty především v Gaziantepu komplikují leteckou dopravu i za běžného provozu.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Neodolatelné kouzlo černobílých diplomatů a úloha pandy v dějinách
Migrace a školství. Menšinové koalice v Sasku a Durynsku jedou v kolejích AfD
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
I my máme kvalitní záchranáře, schopné detekovat zavalené a živé lidi.
Je to tragedie, která postihla Turecko a Syrii. Sýrie občanská válka a islámský stát, přesto dávám šanci Sýrii, že se zvedne.
Naopak Turecko se dostává do svizelne situace, prezident Erdogana, který si začal hrát na prezidenta regionální mocnost, má Kurdy, kteří usilují o samostatnost. To, že blokovál Finsko a Svedsko s jejich vstupem do NATO to bylo ještě trochu pozitivní, ale jsou daleko horší postoje a nyní, kdy bude potřebovat pomoc, proniknout do země síly, které ovlivni vývoj a může dojít ke střetům velmocí o Turecko. To nikdy není pozitivni situace, příklady jsou známé z minulosti.Tedy Čína a USA za asistence Ruska, Íránu a EU. Hodně brizantni směs s blízkosti Izraele.
Ono se docela dobře může stát, pokud se Turkům nepodaří odstavit Erdogana a spol. a nasměrovat se opět k civilizovaným poměrům, že povedeme s Turky válku na život a na smrt (jako v historii už vícekrát. A v takovém případě zaplať pánbu za každého nyní zahynulého Turka, kterého nebudeme muset se ztrátami likvidovat na válečném poli.
Kdyby takové, nebo ještě větší, zemětřesení postihlo Turecko někdy krátce po roce 1500, mohli by tu ještě vládnout Jagelonci.