Foto: Profimedia

Zbytečná smrt chodce. Rámy na policejních autech jsou průšvih, který stát podporuje

Napsal/a Vojtěch Razima 12. prosince 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Na pražském Smíchově zemřel na konci listopadu chodec po střetu s policejním vozem vybaveným trubkovým rámem. Následky srážky byly devastující. Zbytečná smrt člověka je sama o sobě strašná, problém s takto vybavenými policejními auty je ale širší.

Policejní Kodiaq jel se zapnutými majáky, podle svědka ale bez zapnuté sirény, po tramvajovém pásu. Odhadovaná rychlost byla nejméně 70 km/h a vůz objížděl stojící tramvaj zleva.

Sluší se zmínit, že třeba řidiči vozidel záchranné služby v Plzeňském nebo Královéhradeckém kraji mají v podobné situaci interním pokynem omezenu rychlost průjezdu při objíždění tramvaje na 30 km/hod – právě kvůli extrémnímu riziku střetu s chodci.

Chodec přecházel před tramvají v zastávce, velmi pravděpodobné se přirozeně podíval jen doprava a policejní vůz jedoucí rychle podél levého boku tramvaje vůbec neviděl. Přišel náraz tvrdým rámem. Na běžném voze by přední „měkká“ část karosérie pohltila část energie nárazu do těla chodce a, co je důležitější, i do hlavy.

Rám ale způsobil pravý opak a sražený chodec na místě (respektive 17,35 metru od místa střetu) zemřel. Případ nyní šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Lze předpokládat, že řidič policejního SUV skončí jako obžalovaný před soudem. Ale spolu s ním by se na lavici obžalovaných měli posadit i ti, kdo mu dali do rukou nebezpečný pracovní nástroj.

Mrtví i těžce zranění

Rámy na policejních speciálech jsou příkladem naprostého ohýbání nikoli trubek, ale pravidel. Podle dostupných dat tyto vozy česká policie používá pro takzvaný PIT manévr jako jediná v Evropě. Jak to, když trubkové rámy jsou přitom již od roku 2009 zakázané nejen v České republice, ale v celé Evropské unii, a to nařízením číslo 78/2009?

Veřejnosti se to nicméně marketingově prodává jako „moderní boj s piráty silnic“. Ve skutečnosti to ohrožuje ty nejslabší účastníky provozu – chodce, cyklisty a motorkáře.​ Kolik takových poškozených je, policie odmítá sdělit, jak dokazuje odmítnutí žádosti o informace z 5. 12. 2025 podané organizací Kverulant, již autor tohoto textu vede.

Pár smutných případů známe. V únoru 2025 použili policisté v průmyslové zóně u Kralup nad Vltavou PIT manévr, po němž se pronásledovaný vůz převrátil na střechu a začal hořet, řidič na místě zemřel. Šlo o první doloženou smrt přímo spojenou s PIT.

K ní se nyní přidává mrtvý chodec na Smíchově. Dříve též minimálně dva těžce zranění chodci v Kladně a Opavě, doložené jsou i nebezpečné zásahy proti cyklistům.​​

Policie si rámy nechává nyní montovat na drahá SUV nejvyšší třídy, která jsou tak hůře ovladatelná a destruktivnější při nehodách. Po zmíněné smrti chodce na pražském Smíchově už nelze mluvit o ojedinělé nehodě, ale o systémovém selhání, za které nese odpovědnost vedení Policie ČR, Ministerstvo vnitra i výrobce, který konstrukci rámů dodal.

Policie zároveň nedokáže doložit, že rámy nezvyšují nebezpečnost a další související rizika. Jediným možným odpovědným krokem je proto odstavení těchto vozů z běžného provozu.

Česká policie rámy používá už od roku 2019. Jeden kus SUV Škoda Kodiaq s nimi vychází na 1,6 milionu korun. Ve výbavě jich má už kolem tří set. Kromě toho mělo tento rám i zhruba pět set policejních Octavií.

Správné jméno: útočný rám

Kverulant.org se dle zákona o veřejném přístupu k informacím zeptal Ministerstva vnitra, zda rozhodnutí o nákupu nových aut předcházela nějaká analýza dosavadního používání původních aut. Ministerstvo dopisem z 30. srpna 2023 sdělilo, že ničím takovým nedisponuje.

Když se pak redaktor Autowebu Lukáš Dittrich před časem zajímal, k čemu policie rámy pro násilné zastavování vozidel vlastně potřebuje, dostalo se mu vskutku bizarní odpovědi:

„Jejich hlavním úkolem je rychlý zásah u událostí s nejvyšší prioritou, tedy zejména u těch, kde je bezprostředně ohrožen život či zdraví občanů. K jejich zřizování přistoupila policie po tragické události v Uherském Brodě v roce 2015.“

Připomeňme si, co se tehdy v Uherském Brodě stalo. Dne 24. února 2015 tam v restauraci Družba třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil svými dvěma legálně drženými zbraněmi osm osob a jednu těžce zranil. Po necelých dvou hodinách od masakru spáchal pachatel při následném zásahu policejní zásahové jednotky sebevraždu. Jak přesně tomu předražená policejní vozidla Kodiaq s útočným rámem napříště zabrání, netušíme.

Kverulant si následně homologaci vozidla Škoda Kodiaq s trubkovým rámem vyžádal dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo vnitra mu dopisem ze srpna 2023 sdělilo, že „homologace byla schválena Ministerstvem dopravy – Odborem provozu silničních vozidel“, homologační protokol ale prý poskytnout nemůže.

Prý proto, že jeho „součástí jsou i informace, které považuje dodavatel Škoda Auto a.s. za obchodní tajemství a důvěrné vývojové informace snadno zneužitelné konkurencí“.

Následovala stížnost na neposkytnutí informace, odvolání a nakonec žaloba k Městskému soudu v Praze. Letos v březnu Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra a Městského soudu v Praze, které odmítly zveřejnit bezpečnostní testy vozů Škoda Octavia a Kodiaq vybavených útočnými rámy.

Soud konstatoval, že „státní orgány se vůbec nezabývaly tím, které informace by mohly být zpřístupněny bez ohrožení obchodního tajemství“.

Ministerstvo vnitra ale poskytlo jen silně zredukované  homologační  protokoly. To nejdůležitější, tedy dokumentace o certifikovaných  zkouškách při vysokorychlostním nárazu pro vozy Škoda Kodiaq a Škoda Octavia s rámem však poskytnuty nebyly. Odvolání nepomohlo a tak nezbývá, než se opět obrátit na soud.

Jde jednoznačně o veřejný zájem. Informace o bezpečnosti těchto zařízení na policejních vozech by měly převážit nad obchodními zájmy. Útočný rám, jak by se konstrukce měla správně pojmenovat, na policejní vozy nepatří.


Autor tohoto textu Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojníkem policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Později pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogovou organizaci Kverulant.org o.p.s., kterou od té doby vede.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)