41 komentářů

1. Wenkovan napsal:

   21.11.2017 (9:27)

   „Autor je zakladatel a předseda sdružení Eurosolar – národní sekce evropského sdružení pro obnovitelnou energii, viceprezident evropské organizace Eurosolar“ – ve světle této skutečnosti je třeba číst fatasmagorie, obsažené v článku (a pevně držet svoji peněženku).

   • Milan Smrž napsal:

     21.11.2017 (10:15)

     Vážený pane, děkuji Vám za váš pohled. Je jasné, že kdykoliv se setkáváme s novými a odlišnými pohledy, pokládáme je fantastické, případně fatasmagorické, jak píšete. Bylo by možná zajímavé se více věnovat faktům citované studie. Přeložil jsem ji do češtiny a naleznete ji na našich stránkách eurosolar.cz
     Pokud se týče peněženek, doufám, že jste nepřehlédl v tomto článku srovnání výsledné ceny obnovitelného systému a ceny. Držme si peněženky (nejenom) budeme-li pokračovat dosavadním směrem energetiky (nejenom).

     • František napsal:

       21.11.2017 (11:23)

       Přeji vám hodně štěstí. Bude to těžké jít proti jaderné a proti-ekologické propagandě a zakořeněným mýtům, jako například, že atomová energie je „čistá“ a levná, které se jim podařilo lidem nasadit do hlavy jako pravdu. Dle mé zkušenosti je obzvláště obtížné je lidem vysvětlit externí „utajené“ náklady fosilní a atomové energetiky. Nevzdávejte to!

     • nováček napsal:

       21.11.2017 (13:09)

       Marně heldám údaje, kolik m2 (či ha nebo km2) bude potřeba zastavět solárními panely a kolik km2 krajiny bude znehodnoceno výstavbou stožárů s vrtulemi. O ceně je lépe nemluvit, potože na př. cena třeba potřebných pozemků není také nikde uvažována. Jde o studii pro studii.

       • Milan Smrž napsal:

         21.11.2017 (15:04)

         K dispozici jsou jenom data pro celý svět, jak se můžete dočíst ve zprávě EWG na níž článek odkazuje. Existují také hrubá data pro ČR (zastoupení jednotlivých zdrojů). Většina elektřiny by byla z fotovoltaiky. Prof. Breyer z finské univerzity může udělat detailní plán pro ČR, včetně obnovitelného tepla a mobility, která by nebyla založena na sporných biopalivech. Alespoň takto zněla naše předběžná domluva.
         Pro úplné pokrytí ČR obnovitelnou elektřinou z fotovoltaiky by bylo třeba cca 10% zastavěné plochy, nebo plochu Prahy. S ohledem na BIPV (fotovoltaiku integrovanou do staveb) i na existující realizace na povrchu silnic plocha nepředstavuje problém. Jistě, že to je jen příměr, nemělo by smysl opomíjet další zdroje a vše vyrábět z fotovoltaiky.
         40% celkové energie padá na vrub budov. Ty je potřeba sanovat či vybudovat v autarkní formě. Realizací je (na Západě) dost; nové stavby vyrobí i 100-200% více energie, než samy spotřebují, při sanacích se investice vrací v 7-8 letech.
         Větrná energie může pro mnohé představovat estetický problém. Je to ale jistě menší zlo, než kolaps ekosféry globálním oteplováním.
         Musíme vždy porovnávat co získáváme a co ztrácíme. Pro použití drakových elektráren Kitegen ve chvílích, kdy by se nedostávalo slunečního proudu by bylo přijatelné i pro příznivce nenarušených horizontů.

         • Adam napsal:

           23.11.2017 (14:29)

           Pro Boha, to je zcela fatasmagorický článek
           za prvé – neovnoměrnost výkonu
           Nyní v zimním období při jasné obloze svítí smysluplně slunce 6 hodin. Když je zamračeno, mlhavo zkrátka jak tomu často v zimním období bývá, k disposici je jen minimální zlomek výkonu ze skunce.
           U inverzí a zatažených dní, nebo stačí jen noc; představte si, že nefouká, nesvítí a tedy ani nevyrábí, pokud ano, tak jen zlomek instalovaného výkonu.

           za druhé neekologičnost a nerentabilita: Baterie vše vyřeší? Vážně? A těžba lithia a dalších vzácných komodit se děje ekologicky? Jakou trvanlivost mají stožáry s fofrníky? u solárů instalovaný výkon postupně klesá s časem. Co s recyklací výše uvedených?

           Ničení půdy: Záborem orných půd, jak bylo v poslední ddobě zvykem?
           Já nehoruji pro uhelky, nýbrž pro jádro. To při všech svých problémech má nejmenší zátěž pro životní prostředí. Nevím o tom, že by Temelín nebo Dukovany kromě vodní páry (ale tu mají i standartní uhelky) neprasí vzduch žádným polétavým prachem a dalšími emisemi smradů + pár tun odpadu ročně (srovnejte to s vlakem uhlí denně do uhelek a odlučovači SOx, popílku apod)
           Dále jaderka zabere dejme tomu půl kilometru půdy, zatímco lány soláru a větrné farmy stonásobky.

           Ano, souhlasím s využitím střech domů a hal pro solární panely, příjde mně to velmi rozumné jako doplňkový zdroj elektřiny i jako jistou nezávislost vůči případnému blackoutu, ael nikdy ne jako zdroj hlavní.

           přeji pěkný den

           A,

           Ps, již nyní ve jménu ekologie se staví bioplynové stanice, spaluje se sláma a štěpka …. jenže tyto vstupní suroviny chybí pak půdě a té se dedostávají živiny.
           Čím pak se to asi sklízí a vozí. Těžká technika s dieselovým „eko“ 😀 pohonem.
           Celý ekobyznys se podílí tedy a navíc na ničení půdy a její erozi, Je to doslova zločin

       • Oskar (hanák z Hané) napsal:

         21.11.2017 (16:09)

         „Heldáte“ nováček údaje, neheldejte, ale ani nehledejte, tolik péče autoři té studie nevěnovali . Pro jistotu.

       • mk napsal:

         21.11.2017 (16:52)

         Ty plochy jsou už dávno zastavěné – řešení spočívá v solární střešní krytině a akumulaci, Proud se akumuluje/spotřebovává v místě, kde se vyrábí. Eliminují se ztráty při stakilometrových přenosech a na trafech. Lokální bioplynky pomůžou v noci a JE jen jako záložní řešení při dlouhodobém bezvětří, silných mrazech nebo trvale zatažené obloze. Není třeba dotovat zelenou energii, stačí jen zavést ekologickou přirážku na tu hnědou.

     • Jindřich Mitter napsal:

       22.11.2017 (0:21)

       Co je to prosím fosilně-jaderným energetický systém? Přece nechcete srovnávat jádro a fosilní paliva. A vůbec nezmiňujete množivé reaktory či termonukleární fúzi. V tom vidím já budoucnost, ne v solárech. Ty mají jedno omezení, nedostanete z nich víc energie než 1360 W/m2. S tím nehnete.

       • Milan Smrž napsal:

         22.11.2017 (10:54)

         Děkuji za otázku.
         Fosilně jaderný systém je přece současný energetický systém, i když jádro kryje něco okolo 2% z celkové energetické spotřeby celého světa (ne elektrické). V některých zemích je podíl samozřejmě vyšší.
         Uvedený článek obsahuje základní informace z citované studie, proto tam nerozebírám celou energetiku.
         Fúze a množivé (rychlé) reaktory stály spoustu investic (Superfénix, Kalkar) a v současné době jsou na světě v provozu jen dva zkušení a poměrně malé. Získání dalšího štěpného materiálu z využitých palivových článků (zatím asi 1%) je složitou a rizikovou operací. Zamoření plutoniem z MOX paliva ve Fukušimě je dramatické. Cena jaderně generované elektřiny z nových elektráren není nižší, než generované z větru.

2. Josef napsal:

   21.11.2017 (11:50)

   Tohle skutecne neni objektivni clanek. Studie je spis takova jednostranne zamerena propaganda. Vychazi z hodne hrubych dat, a podle tech se da domyslet skoro cokoliv, zadne technicke detaily.
   Pokud by mel nekdo skutecne zajem o moznostech obnovitelncyh zdroju na nasem uzemi, doporucuji clanky o obnovitelnych zdrojich na lupe.

   • Milan Smrž napsal:

     21.11.2017 (15:28)

     Mrzí mě pane, že pokládáte studii, která byla nedávno představena na celosvětovém setkání COP 23 v Bonnu za propagandu. Můj článek je jenom kratičkým resumé, můžete se podívat na uvedený odkaz.
     A nakonec i kdyby to byla propaganda, myslíte, že je špatné propagovat čistou a levnou energii? Lokálně vyrobenou a lokálně spotřebovanou? Zrušit závislost na dovozu surovin i technologií a být samostatný, to je špatně? Nemuset s potýkat s exhalacemi CO2, popelem z elektráren, PM a narůstajícím objemem radioaktivního odpadu, to je taky špatně?

     • josef napsal:

       22.11.2017 (10:26)

       Na odkaz jsem praveze koukal. Propagovat cistou a levnou energii spatne neni, ale s rozumem. A tahle cesta nebude urcite uplne cista ani levna. Prijde mi zcestne propagovat za kazdou cenu cistou energii, ktera se soucasnym stavem technologii na nasem uzemi nemuze pokryt nase potreby na ukor technologii, ktere mame k dispozici. Ano mam na mysli eneregii z jadra. Prave proto ze muze snizit zavislost na uhelnych elektrarnach a snizit produkovani co2 a prachu.
       Na dovozu budeme zavisli stale, ani solarni panely ani vetrniky s potrebnou ucinosti se u nas nevyrabi. Nemluve o tom ze nejvhodnejsi mista pro vetrniky jsou u nas kopce v nardnich parcich.

3. Petr Kaminsky napsal:

   21.11.2017 (13:07)

   To je srandovni, ze zrovna dnes vysel na HP i clanek o tom, jak uz se pripravuje vystavba novych jadernych bloku. Predpokladam, ze nasi politici (zkorumpovani ruznymi lobby) ucini vse pro to, aby se co nejrychleji zacaly stavet. A samozrejme pri tom „odklonit“ nejake ty miliardy.

4. jan m. napsal:

   21.11.2017 (15:56)

   Obávám se, že ta studie je dost mimo. Vyrobit baterie, na kterých tato studie leží je extrémní zátěž pro přírodu, navíc jakou mají životnost. Další jsou solární panely, a jejich likvidace. Jasný z jaderné elektrárny je radioaktivní odpad, ale toho je jen pár desítek ročně z 1 GWe reaktoru, což je množství, které se vejde do větší místnosti. Ze solárů by bylo odpadu řádově více a není to tak netoxický odpad jak si někteří myslí. A už pak vůbec nemluvím o stabilitě energetiky, která by se stala silně závislá na počasí…

   Takže všechny tyto studie bych bral opravdu se silnou rezervou…

   • Milan Smrž napsal:

     22.11.2017 (9:35)

     Děkuji za názor.
     Solární panely jsou recyklovatelné , recyklace se provádí v evropské systému PV- cycle, který již běží asi 8 let. V tomto rozmezí bylo dosaženo 96% recyklace křemíkových panelů, https://www.pv-tech.org/news/pv-cycle-achieves-record-96-recycle-rate-for-silicon-based-pv-modules
     Každopádně je fotovoltaika s recyklací na tom principiálně lépe, než recyklace použitého paliva, radioaktivních zbytků i konstrukčního materiálu jaderných elektráren. Zde: https://thebulletin.org/rising-cost-decommissioning-nuclear-power-plant7107 naleznete údaje o likvidaci Yankee Nuclear Power Station in Rowe, Massachusetts z 60.let. Likvidace trvala 15 let, pětkrát déle než vlastní stavba a nominální cena byla více než dvacetinásobná. Odhad nákladů na likvidaci staré elektrárny podle profesora Davida Rose z roku 1985 byl 10 -15% stavebních nákladů.
     O životnost panelů tak mnoho nejde, jako o energetickou návratnost a ta je v každém případě pozitivní a ne jak se někdy tvrdí, že panely nevyrobí tolik energie, kolik stála jejich výroba.
     Pokud se týče stability dodávky (SAIDI), tak podle údajů německé síťové agentury stabilita sítě roste s procentem elektřiny z OZ. https://www.energiezukunft.eu/netze/netzausbau/mehr-netzstabilitaet-dank-erneuerbaren-energien-gn103526/

     • Rostislav Prokop napsal:

       9.12.2017 (11:20)

       Vazeny pane, zijete v nebezpečném bludu. Solarni a vetrne zdroje jsou v principu nestabilni, jak mohou prenosovou soustavu stabilizovat!? Prectete si co pise skutecny odborník Dr. Wagner.

5. Jos napsal:

   21.11.2017 (19:17)

   To je strašné. Autor tady vydává krajinu zaplevelenou modrými lány a znetvořenou alejemi fofrníků za ideál „nulových emisí spojených s výrobou elektřiny“. A říká tomu čistá a levná energie. A plánuje tady úžasný rozvoj energetiky s bateriemi, které jaksi doposud ani neexistují. A asi ani neví, že už před časem byly zpracovány mapy potenciálu využití větrné energie pro území celé republiky, které z jeho čísel dělají hausnumera. Je to propagandista a čistokrevný ekologický komsomolec.

   • Milan Smrž napsal:

     22.11.2017 (9:49)

     Milý pane, nepochybně každý rád pase své ovce.
     Modré lány (jako na jižní Moravě) nejsou nejlepší řešení, které bylo způsobeno špatně stanovenými výkupními cenami pro fotovoltaiku na rok 2010 (o 66% vyšší než v SRN). Do jaké míry to bylo způsobeno osobním zájmem politiků apod. , nechci spekulovat.
     Fotovoltaika patří na střechy a fasády (Tesla dělá střešní krytinu, která je architektonicky a esteticky kompatibilní). Rovněž již existuje na površích silnic v USA a Francii. Možností je mnoho.
     Jistě jste v článku zaznamenal odhad ceny OZE systému k roku 2050; plyne ze studií profesora solární ekonomie Christiana Breyera z LUT. Když se podíváme na křivky poklesu ceny, především fotovoltaiky, nemám pochyb o správnosti uvedených cen.

6. Weber napsal:

   21.11.2017 (22:43)

   Katastrofy jsou obvykle lemovány dobrými úmysly a ještě k tomu si mnozí mnou ruce, jak oni, nebo všichni vydělají. Nápad s tím, jak ze slunce mít ještě větší prospěch, než doposud , je něco podobného. Ti, co na ten byznys naskočili, si plní konta, těm, co z toho nemají a nebudou mít nic operativně navykládali, že jim hrozí katastrofa z globálního oteplování a vláček čisté a laciné energie se rozjíždí! No, neberte to. Zmanipulovaní politici se obklopili poradci na danou problematiku a vzhůru do boje s globálním oteplováním. Začalo se likvidováním potravin (obilovin, olejnatých produktů) ve snaze nahradit ropu v produktech k pohonu spalovacích motorů, jak se daří tato snaha se bojí oni politici pustit na veřejnost. Podobná je budoucnost čisté energie ze slunce, větru atd. Nepochybuji, že časem se objeví odvážní oponenti z vědecké obce, kteří asi už mají indicie, že současné využití slunce pomocí solárních parků a větrníků k výrobě elektrické energie taktéž, ovlivňují klima na Zemi více, než si hodlá člověk přiznat. S patřičným rozšířením laciných zdrojů energií přijde také důraznější výstraha naší matičky Země k tomu abychom se chytili za nos, otázkou je, zda bude cesta zpět.

   • Milan Smrž napsal:

     22.11.2017 (10:03)

     Vážený pane, patrně považujete globální oteplování za hoax. Musím říci, že by bylo příjemné, kdyby tomu tak bylo. Bohužel však. Existuje 97% konsenzus klimatických vědců o tom, že globální oteplování je realitou, a že má antropickou příčinu. Potvrzují to ledové analýzy, izotopické složení CO2, obecné modelace, nárůst hladiny moří i tání ledu.
     Souhlasím s Vám, že biopaliva z polí místo potravin či volné přírody jsou špatná. Vrhají především špatné světlo na celé OZE. Existují ovšem lepší možnosti, například plně syntetická paliva z oxidu uhličitého a vodíku z vody a OZE elektřiny a e-mobilita.

     • josef napsal:

       22.11.2017 (10:49)

       Bohuzel vse co pisete je zalozene stale jen na „odbornych“ odhadech. Nikdo zatim presvedcivy dukaz nepredlozil a obe strany maji studie, ktere obhajuji jejich postoje na zaklade dat z minulosti. Bohuze ta data jde vylozit ruzne. A mereni na ktera se muzeme spolehnout nejsou starsi nez 100 let.
       Osobne si myslim ze clovek nejaky vliv ma, ale urcite ne takovy jak nas strasi klimatologove.
       Mimochodem to ze se 97% klimatickych vedcu shodlo ze jejich prace ma smyl, mi jako argument neprijde.
       A vodik urcite neni lepsi reseni, na jeho vyuziti ve vetsim mnozstvi nam take schazi technologie. Problem je hlave se skladovanim a vyrobou.

       • Milan Smrž napsal:

         22.11.2017 (11:47)

         Ne vše, pane.
         Zde jsou některé státy, spolkové země a regiony plně zásobované lokálně vyrobenou obnovitelnou elektřinou: Uruguay (2016), Kostarika (2015), Burgenland (2013), Dolní Rakousko (2016), Samsoe (2003), El Hierro. Jsou desítky autarkních nových domů, z nichž některé poskytují 100 až 200 i více procent energie, než samy spotřebují. Existuje předloňská zdařilá energetická rekonstrukce Technické univerzity ve Vídni, (93%) energetické soběstačnosti. V centru města – dražší než jinde. Návrat investice 8 let.
         Takže existuje mnoho praktických příkladů, to že o tom u nás jí jen málo kdo, i když ty příklady máme za humny, je mimořádně snutné a je to hlavní důvod, proč publikuji a diskutuji.

       • ČERT napsal:

         23.11.2017 (9:21)

         Dodal bych k této debatě, co jsem před časem slyšel v Českém rozhlase, pořad Meteor… Podle toho je zcela prokazatelný nárůst CO2 v atmosféře, pod vlivem lidské činnosti, cca od poloviny 19.století, tj. právě cca od od doby, kdy se v důsledku průmyslové revoluce plně rozvinula praxe masivního spalování fosilních paliv. Tento jev je vydáván za fakt na 99,9 %. Ale zároveň se o něm mluví jako jen o jednom z faktorů, který ovlivňuje klimatické změny.
         Vždyť samozřejmě víme, že k velice, velice zásadním klimatickým změnám, byť často asi dost pozvolným a dlouhodobým, docházelo na Zemi i v dobách, kdy zde člověk vůbec nebyl, anebo (jako v souvislosti s koncem poslední tzv. doby ledové před cca 10 000 lety) byl technologicky na tak primitivní úrovni, že něco takového ovlivnit nemohl. Můžeme spekulovat o tom, že mamut byl prvním, nebo jedním z prvních živočišných druhů vyhubených člověkem, resp. o tom, měl-li člověk na jeho vyhynutí nějaký podíl (hodně odbočuji, ale nakonec to také může souviset s vlivem lidské činnosti na ekosystém), ale jistě mu nemůžeme přičíst vliv např. na ústup ledovce ze střední Evropy…

7. petrph napsal:

   22.11.2017 (8:12)

   Mimochodem, konečně pravdivá slova „..Baterie, jako klíčová akumulační technologie, budou v rámci scénáře pokrývat 97% celkového výstupu akumulace, přičemž náklady na ně odpovídají 31% celkových výrobních nákladů energetického systému.“
   Tady je potiž v tom. že za
   a) tato naprosto klíčová technologie dosud neexistuje – a je otázka zda kdy existovat bude..Ono je totiž rozdíl prezentovat určité zlepšení v kapacitě třeba autobaterií (v dojezdu ca 200 km), a je rozdíl uvažovat „bateriové“ /resp. akumulační) zajištění celého objemu spotřeby elektřiny
   b) Vzhledem k tomu že tato technologie neexistuje, je naprosto nemožné jí predikovat, jak z hlediska ceny, potřebných surovin, vedlejšími vlivy, nebo třeba následné likvidace.
   c) A konečně tedy vůbec není jasné, kdo by těch 31 procent navíc nejen zaplatil ale i zajistil. Da se předpokládat že producenti levné eko-elekřiny to chtít sami dělat nebudou, takže tedy stát? Nebo snad až koncoví spotřebitelé? Bude si snad každý občan muset zajištovat pro svůj dům ohromnou baterii, podobnou jako je v elektroautomobilu? A po několika letech si nakupoval novou? Nebo jak to mají páni eko promyšlené?

   • Milan Smrž napsal:

     22.11.2017 (10:39)

     Děkuji za diskuzi,
     studie z finské univerzity je výhledem do budoucna, jistě. Existují ale předpovědi vývoje, které jsou dosti spolehlivé, například Bloomberg: https://www.bloomberg.com/features/2016-ev-oil-crisis/. Existuje jasný vztah mezi objemem výroby a cenou. Je reciproký. Čím větší objem, tím nižší cena, tzv. scale effect. Platí velmi obecně, od ceny letenek až po různé kovy. Lithiové baterie přece existují a Musk staví své megafabriky, nebo snad ne?
     Lithiové baterie ovšem nejsou posledním výkřikem, jak zmiňuji ve svém článku v deníku Referendum: http://denikreferendum.cz/clanek/26375-lithium-technologicky-nenahraditelny-material-nebo-politicka-kauza. Švýcarská rada investovala do výzkumu sodných a hořčíkových baterií. Záleží pouze na směrování investic, lépe do baterií než do fúze. Mnohem větší profit za méně peněz.
     Těch 31% je v ceně elektřiny. Koupíte si baterie rád, protože na tom ušetříte. V Německu bylo již vloni dosaženo bateriové „grid parity“, tedy chvíle, kdy výrobní cena akumulované elektřiny z vlastní fotovoltaické střechy je v průměru nižší než od distributora. 34 let před rokem 2050. Jistě nevíme co bude, ale také nevíme jaké pokroky systém uskladnění elektřiny za tu dlouhou dobu udělá.
     Prosazuje se rovněž druhé využití automobilových baterií v domech, jakási druhá sezóna. V domech nezáleží tak mnoho na hmotnosti nebo objemu, jak v e-mobilech.

     • petrph napsal:

       22.11.2017 (19:32)

       Aha.. takže ta věta „..Těch 31% je v ceně elektřiny. Koupíte si baterie rád, protože na tom ušetříte.“ patří až k údaji „akumulovaná elektřina z vlastní fotovoltaické střechy“ Tak to Vás asi majitelé a investoři fotovoltaických elektráren nebudou mít rádi, pokud snad nyní argumentujete že si konečný spotřebitel bude tu elektřinu vyrábět sám…..)
       Jenomže, pokud snad ten argument má platit, ukazuje se jak je vlastně celá ta studie nesmyslná, a vůbec neodraží ani světovou realitu. To co uvádíte snad může platit, pro rodinný dům,jehož plocha střechy pokrytá fotopanely může pokrýt jeho spotřebu elektřiny.
       Ale proboha, viděl snad někdo z autorů téhle studie věžák nebo mrakodrap, nebo vůbec nějaký vyšší činžovní dům? Dům ve kterém mohou být pod sebou třeba desítky bytů, kanceláří obchodů či provozů ale plocha střechy (přístupná pro fotopanely) je jednom jedna????? :A kontrolní otázka – to doufám mají autoři té studie zjištěné, bydlí (a pracuje) většina lidí v západní civilizaci v rodinných domech (resp. jedno-dvou podlažních budovách, a nebo právě v těch vícepatrových?

       • Milan Smrž napsal:

         22.11.2017 (22:11)

         Neuváděl jsem, že by FV musela být jenom na střechách, může být na mnoha místech, na fasádách, carportech, dopravní infrastruktuře…, vždyť jsem uváděl, že postačuje 10% zastavěné plochy na pokrytí teoretické spotřeby.
         Energeticky sanovaná administrativní budova TU Vídeň má 11 pater a je z 93% soběstačná.
         Usilovně hledáte výmluvy, že to není možné. Jste lepším profesorem solární ekonomie než Christian Breyer, nebo z principu nedůvěřujete nikomu a ničemu. Pak ale nerozumím proč důvěřujete uhlí a jádru? Připadá Vám současná špinavá energetika dobrá?

         • Scar napsal:

           27.11.2017 (0:03)

           jen bych upřesnil, že jakákoliv průmyslová hala, sklad nebo hala, kde jsou na střeše FVE vyrobí víc elektřiny, než spotřebuje (a to mluvím z vlastní zkušenosti 1000m2 střechy pokryto FVE panely, v hale strojírenská výroba 2000m2 s několika velkými stroji a el.svařečkami)…
           Obdobně nad parkovištěmi a obdobnými stavbami se dají dát panely a nikoho to v ničem neomezuje a žádná plocha pak není zbytečně zabrána…

8. Jaroslav Bajer napsal:

   22.11.2017 (8:41)

   Austrálie je daleko. To je asi jediné vysvětlení, proč se obecně nediskutuje objev domácího tisku solárních panelů pana prof. P. Dastoora (https://www.newcastle.edu.au/profile/paul-dastoor ) z australské univerzity. Slibuje, že jeho patent bude do pěti let vylepšen a solární články se budou „natírat“ jako např. omítky na domy nebo barvy na auta, silnice …
   41 vteřin australského patentu je možné shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?time_continue=8&v=ZOgxR9gpBMQ
   Vývoj jaderných zbraní už nebudeme muset povinně platit a jaderná energetika přestane skrývat svá vojenská poslání za civilní „mírové“ využití https://www.euro.cz/byznys/britove-v-uctech-za-elektrinu-zaplati-i-vyvoj-jadernych-zbrani-1377686

9. MichalR napsal:

   22.11.2017 (10:22)

   Kancléřka se hlavně spletla v tom, že OZE sníží emise CO2 ze zdrojů vyrábějících el. energii. Emise CO2 v Německu stagnují či mírně rostou. Neustále se říkalo, že se pokles projeví v budoucnosti, za rok, aha letos jěště ne tak snad příště. A nyní je zřejmé, že pokles nebude nikdy, protože nové OZE musí být suplovány uhlím a plynem za situace, kdy nesvítí a/nebo nefouká. Vydávají se stovky miliard EUR na dotacích, emise CO2 dále rostou, základní cíl zcela nenaplněn. Ale je třeba dělat gesta, tvářit se zeleně, planeta na prvním místě, energetika 21. století, bla, bla, bla, německý volič na to slyší. Prázdná gesta. Energiewende je promyšlená a domyšlená asi migrační politika Německa.

   • Milan Smrž napsal:

     22.11.2017 (11:15)

     Kancléřka brzdí obnovitelné zdroje, to bylo mnohokráte vyřčeno a napsáno. A podporuje uhelnou lobby. V Německu se staví nové uhelné elektrárny, alespoň tam, kde je odpor veřejnosti nezastavil. Proč? Jako podnikatelský záměr, nikoliv jako nutnost, protože SRN je netto vývozcem elektřiny.
     Letos v říjnu mělo Německo 44,1% elektřiny z OZE.
     Je v provozu asi 30 akumulačních jednotek, které z přebytečné elektřiny vyrábějí metan, či další produkty (P2G, P2X), tyto technologie budou schopny velkoobjemové akumulace plynu, kapalných paliv, případně tepla.

     • MichalR napsal:

       22.11.2017 (20:08)

       Pane Smrži,

       Německo je vývozcem elektřiny, protože má instalovanou kapacitu asi 106.000 MWh (jedná se o cca rok a půl starou informaci, dnes to bude více) a když jsou vhodné podmínky (slunce + vítr) produkují OZE v Neměcku obrovské množství energie, která jde ven, protože se v Německu nespotřebuje. To je tedy zejména období jaro a léto. Naopak v zimě, kdy svítí minimálně a spotřeba je nejvyšší má Německo akutní nedostatek (zejm. pokud ještě přestane foukat) a Německo musí dovážet.

       Což je sice fajn, ale jaksi to nemohou dělat i všichni sousedi, protože klimatické a meteorologické podmínky jsou podobné a systém by nefungoval pokud by všichni očekávali a požadovali, že v době nadvýroby okolí přebytečnou energii absorbovalo a době nedostatku nám jí dodalo (ideálně ještě za dumpingovou cenu, protože reálný trh jsme totálně pokřivili dotacemi).

       • Milan Smrž napsal:

         22.11.2017 (22:25)

         Je zcela běžné, že i ty země, které jsou netto vývozci elektřinu občas dovážejí.
         Prof. Breyer přislíbil z důvodů jednoduchosti i ceny studie modelování ČR jako ostrovního systému.
         Navrhuje v systému baterie, patrně proto, že cyklus nabití a vybití má vysokou účinnost, přes 90%. Jistě by se dal i použít systém Power to Gas a využít stávající infrastrukturu zemního plynu na uskladnění syntetického metanu. Stávající kapacita (vč. podzemních zásobníků) je na několik týdnů bez slunce a větru i za cenu relativně nízké účinnosti ca 36% el./el. Pakliže byste ale musel FV a vítr vypnout, pak by „účinnost“ byla nula.
         Breyer je ekonom a patrně mu baterie vycházejí levnější. Před pár lety to bylo opačně.
         Dnešní výrobní cena z FV je pod korunou (ca 0,75 Kč na 1 kWh). Situace na trhu OZE se mění mimořádně rychle.

   • Jaroslav napsal:

     22.11.2017 (12:43)

     Pane MichaleR, kde byste chtěl dnes nakupovat 1MWh, pokud byste podnikal ?
     dnešní ceny na trhu:
     Německo: 31,72€
     Francie: 59,43€

     To je rozdíl mezi Energiewende a jadernou Francií.

     Proč chtít levně, když to samé mohu mít jednou tak draze? To dá rozum, ne?
     Jen moje děti, jsou mazané. Kdybych jim u stánku se zmrzlinou řekl, že mohou mít vanilkovou za 60 nebo dvě vanilkové za 64, víte po které by děti sáhly?

10. Jaroslav Bajer napsal:

    22.11.2017 (14:15)

    Pro pana MichalaR

    Kde byste chtěl dnes nakupovat 1MWh, pokud byste podnikal ?
    dnešní ceny na trhu:
    Německo: 31,72€
    Francie: 59,43€

    To je rozdíl mezi Energiewende a jadernou Francií.

    Proč chtít levně, když to samé mohu mít jednou tak draze? To dá rozum, ne?
    Jen moje děti, jsou mazané. Kdybych jim u stánku se zmrzlinou řekl, že mohou mít vanilkovou za 60 nebo do každé ruky jednu a celkem za 64, víte po které by děti sáhly?

    • MichalR napsal:

      22.11.2017 (19:57)

      Pane Jaroslave,

      patrně máte na mysli spotovou cenu, která je velmi kolísavá a prodá se jí minimum celkového objemu. Ale budiž i forwardy jsou v Německu o něco levnější než např ve Francii.

      Jedná se bohužel o další lež. Je to velkoobchodní cena za silovou elektřinu, která má minimální vliv na konečnou cenu pro spotřebitele. Je to tím, že energetická burza v Lipsku je zcela deformována dotacemi do OZE. Stejně tak nelze např. brát za bernou minci „tržní“ cenu mléka v západní Evropě, kdy je produkce masivně dotována. Koncové ceny elektřiny pro spotřebitele jsou naopak v Německu nejvyšší v Evropě – někdo halt ty stovky miliard dotací zaplatit musí. Mluví se o tzv. energetické chudobě, kdy nízkopříjmové domácnosti vydávají stále vyšší sumy na elektřinu a již si to nemohou dovolit.

      Pro Vaši informaci, je garantovaná výkupní cena pro OZE v ČR 11.000-13.000 Kč/MWh, tj. cca 480 EUR/MWh, připojené pochopitelně do roku 2011, později byly dotace zcela zrušeny a nové instalace nejsou. Garanace 25 let. V Německu je situace složitější, nyní je systém aukcí, ale je tam rozmezí 80 – 250 EUR/MWh, opět garance. Platí daňový poplatník a spotřebitel.

      Ono by se s tím člověk i smířil, ekologie je důležitá a něco stojí, bohužel jak píšu výše emise CO2 vůbec neklesají, je to Potěmkinova vesnice.

    • petrph napsal:

      22.11.2017 (21:13)

      Mimochodem, že bych se zeptal, co to je za ceny elektřiny v Německu, které uvádíte?? Protože, jak se dá snadno dohledat, tak ceny pro koncového spotřebitele jsou tam zhruba na desetinásobku, kolem 300 eur za MWh..
      Já chápu že na začátku uvádíte „pokud chcete podnikat“ – tak snad máte na myslí nějaké ceny pro podnikatelské subjekty – ale ty udaje se hledají ve veřejných zdrojích hůř . Ale přece jen, deset procent z ceny pro běžného spotřebitele se mi zdá poněkud kách..
      Ale možná jste uvedl ceny na energetických burzách, což je ale něco naprosto jiného..Protože to je tak neomarxistické řešení, že proti tomu rozvinutý socialismus hadr. Tam jde totiž o to, že na energetické burze (a jen někdo) předem nakupuje za minimální nabízené ceny (třeba z těch fotovoltaik), takže opravdu suprovně levně. Průšvih je v tom, že toto není ta stejná energie /ze stejného zdroje), kterou pak obdrží v době nasmlouvaného dodání. Tehdy dostane energii ze zdrojů, které má centrální distributor elektřiny právě k dispozici, což znamená (v době nepříznivých podmínek). třeba z uhelných elekráren, nebo dokonce ze spalování plynu. Ta cena produkce je samozřejmě několikrát vyšší a centrální distributor si tyto ztráty musí nějak pokrýt . Právě tím že jí rozpočítá do zvýšených plateb spotřebitelům, takže pro ně ceny neklesají, spíše stoupají.
      Ale zase máte pravdu v tom, že oproti Francii je to pořád nebe a dudy. Francie už se svým marxistickýn systémem došla tak daleko, že odtud někteří podnikatelé utíkají i do Ruska, v naději že tam budou mít lepší podmínky :))))

11. Milan Smrž napsal:

    24.11.2017 (10:35)

    Možná by bylo dobré se více rozepsat o metodách modelování a simulace, které byly použity lappeenrantskou univerzitou.
    V prvním kroku se na základě meteorologických dat, předpokládané ceny zdrojů a akumulace ( budoucí cenu lze poměrně přesně odhadnout na základě křivky zkušeností – experience curve effects – předpokládaného růstu objemu výroby, který odpovídá zkušenostem z oboru) se stanoví počáteční složení zdrojů: tedy kolik fotovoltaiky, stacionární a dynamické, na střechách i jinde; kolik, jakých, případně kde větrných elektráren, a doplňkových zdrojů (voda, biomasa). Pak se nechává tento celý soubor počítat na základě reálných povětrnostních dat – osvitu, síle větru, případně srážkám a porovnává se s reálnou spotřebou. Tyto simulace se provádějí v hodinových krocích a mění se složení energetického mixu a jeho parametry tak, abychom dostali úplné pokrytí spotřeby každou hodinu.
    Můžete si vyzkoušet takový zjednodušený model na našich stránkách: http://www.eurosolar.cz/modelace-obnovitelne-energeticke-soustavy-1404042055.html
    Tento model je již staršího data a v jeho rámci jsme nepřihlíželi k ekonomických faktorům, pouze jsme chtěli demonstrovat reálnost předpokladu úplného zásobování OZE.

12. Petr Závodský napsal:

    27.11.2017 (9:01)

    Eurosolar.cz …. placený antiatomový web z peněz rakouských daňových poplatníků.
    Baterie – až budou v provozu akumulace z léta na zimu, tak lze řešit cenu a dopady na krajinu. Teď nic takového v potřebném měřítku TW a TWh není…

13. Vladimír Wagner napsal:

    2.12.2017 (9:23)

    Popis, jak je na realitě německé Energiewende vidět, kam vede koncepce pana Smrže je zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nizkoemisni-selhani-energiewende