AKTUALIZOVÁNO Už to bude skoro dvacet let, co se i v Česku podařilo schválit zákon, jehož přijetí politici poté nepochybně mnohokrát litovali – zákon o svobodném přístupu k informacím, takzvanou „stošestku“.

Díky ní má široká veřejnost možnost vyžadovat od úřadů, ministerstev a veřejných institucí informace vztahující se k jejich činnosti a působnosti.

Nyní však mají poslanci skrze novelu zákona o ochraně osobních údajů (ve vztahu k GDPR) na stole změnu zákona 106, který může přístup k informacím významně zkomplikovat. A to především v citlivých kauzách týkajících se často politiků.

S požadavky EU na ochranu osobních údajů tyto změny přitom nijak nesouvisejí.

Chraňte svoje úředníky

Jak upozornil Oldřich Kužílek, expert na svobodný přístup k informacím a muž, který byl jako někdejší poslanec spoluautorem znění zákona, téma je navýsost aktuální – pokud by změna začala platit, vztahovala by se do budoucna například i na kauzy typu Čapí hnízdo.

Oč jde?

Výjimka na povinnost poskytnou informace by se nově měla týkat porušení závazků, které má Česká republika vůči EU. To by znemožnilo získávat od tuzemských úřadů například informace o vyšetřování dotačních kauz – jako je třeba právě Čapí hnízdo.

Tok informací by byl jednostranný – záleželo by jen na úřadech či ministerstvech samých, co třeba formou tiskové zprávy zveřejní. Otázky by mohly ignorovat.

Změna by se dotkla také práva na informace o průběhu trestního řízení a „osobách na něm zúčastněných“. Informace by veřejnosti byly dostupné až po vynesení rozsudku.

Podle ministerstva vnitra, pod něž zákon o ochraně osobních údajů spadá, jde o ochranu spravedlivého procesu.

A to i v případech, kdy jde více než o „zvědavost“ o veřejný zájem. „To se přitom nemusí týkat jen politiky, ale může to být třeba havárie železničního mostu ve Studénce. Jde o veřejný zájem a je pochopitelné, že se novináři ptají na průběh vyšetřování. A taky musejí mít zákonné právo na odpověď,“ argumentuje na svých stránkách organizace Rekonstrukce státu.

Změna počítá například i s tím, že by všichni úředníci, kteří byť jen jednou přijdou do styku s utajovanou informací (třeba i v nejslabším stupni vyhrazeno), byli z působnosti zákona vyjmuti. Tak by úřady snadno mohly odrazit všechny požadavky na práci státních zaměstnanců, na jejich platy a odměny.

Celkově by se tak značně rozšířila možnost úřadů jednoduše zamítnout žádost o poskytnutí informace.

Poslanci pana Babiše

Ne, že by byl zákon o svobodném přístupu k informacím nedotknutelný. Po celých téměř dvacet let trvá přetahovaná o to, na koho se vztahuje výjimky z poskytování informací, zákon se dočkal už osmnácti novelizací a výklad zákona svými verdikty několikrát určily i soudy (například v tom, za jakých okolností a komu mohou být poskytovány informace o platech státních zaměstnanců).

Sama tato vláda v programovém prohlášení ujišťuje, že „zlepší přístup občanů k informacím, a to i o hospodaření veřejných institucí tak, aby byly informace poskytovány včas a bez nepřiměřených nákladů“.

Má k tomu skvělou příležitost. Vládní poslanci můžou zapomenout na náhubkové přílepky a přijmout ty pozměňovací návrhy, které nedávají úřadům spíše novou paletu možností, jak se dotěrných žadatelů zbavit.

Budoucí podobu tuzemské svobody přístupu k informacím mají do značné míry v rukou poslanci za ANO. Týkají se úzce i současných problémů jejich trestně stíhaného předsedy Andreje Babiše. Jakpak se asi zachovají?

Aktualizace: Poslanci ve středu 5. prosince nakonec schválili kompromisní návrh předložený Piráty. Z úpravy tak vypadla navržená omezení práva na informace. I nadále bude možné žádat informace o probíhajících trestních řízeních (a zveřejňovat je bez hrozby sankce) a nezavede se ani široká výjimka pro osoby disponující bezpečnostní prověrkou.