Je nemožné, aby se Evropa po teroristických útocích vzdala v zájmu větší bezpečnosti svých svobod a lidských práv. Zajistit je třeba obojí. Slova českého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera přišla tři dny po atentátech Islámského státu v Paříži. Mnohé nepotěší – okamžitě se totiž vedle systémových opatření týkajících se ostrahy hranic nebo posílení rozpočtů policie, armády a tajných služeb objevily i hlasy po omezení občanských svobod. Jako ostatně vždy v podobných situacích – naposledy v lednu po útocích na Charlie Hebdo.

„Co mi nedá spát, je představa chlapce za počítačem, který loví zprávy od Islámského státu a jiných šiřitelů nenávisti. … U PlayStation 4 je sledování daleko složitější než u WhatssApp.“ Slova belgického ministra zahraničí Jana Jambona ukazují, jakým směrem se ubírají myšlenky lidí, kteří vidí nebezpečí v technologiích, které nejsou primárně určeny ke komunikaci, ale prý mohou být teroristy zneužívány.

Celý zvýšený „cvrkot“ kolem herní konzole Playstation se točí kolem faktu, že byla nalezena u jednoho z podezřelých z osnování pařížských atentátů, zadrženého v Belgii. Zahraniční média řeší, zda byly herní konzole použity jako nástroj komunikace, na českém internetu pak kritický text k tématu vyšel na serveru Lupa.

ICQ, WhatsApp, SnapChat a ti druzí

Komunikační nástroje jako je třeba WhatsApp mají velkého nepřítele v britském předsedovi vlády Davidu Cameronovi. Jeho plán na jejich omezení ale narazil na článek osm Evropské úmluvy o lidských právech, zaručující ochranu soukromí. Britská média píší, že by se tak Cameronův boj za zákaz prostředků používajících šifrovanou komunikaci mohl stát předmětem vyjednávání podmínek před případným referendem o členství Velké Británie v EU. To Cameron slíbil vypsat do konce roku 2017.

Co se týče PlayStation 4, publicista Daniel Dočekal ve zmíněném článku na Lupě připomíná, že samotné nalezení herní konzole nemusí vůbec nic znamenat. „Jediné,  co samozřejmě víme, je to, že svět online her je stejný jako jakákoliv jiná online komunikace. Teroristé by mohli komunikovat přes cokoliv dalšího, co komunikaci umožňuje. Klidně přes prastaré ICQ nebo přes nejnovější Telegram, WhatsApp či Snapchat,“ píše Dočekal.

Co čeká svět?

Ihned po pátečních událostech v Paříži se objevily hlasy volající po změně přístupu k bezpečnosti. Mluví se například o odposleších nebo přísnější pasové kontrole.

Francouzský prezident Francois Hollande zároveň požádal parlament, aby zvážil ústavní změny. Ty by se měly týkat například možnosti vyhlásit válečný stav na omezenou dobu nebo zabránit příchodu do země lidem se dvojím občanstvím. Mluví se též o možnosti odebírat teroristům občanství, občané Francie vracející se z válečných zón by pak mohli být drženi v domácím vězení.

Právě na podobné návrhy reagoval český ministr Dienstbier. „Pokud bychom se ze strachu z toho, co může přijít, vzdali našich hodnot sami, tak by to byla naše prohra. Nijak nezpochybňuji, že je potřeba myslet i na bezpečnost. Ale to, že se v zájmu bezpečnosti vzdáme ochrany lidských práv, by prostě byla nepřijatelná myšlenka,“ citoval Dienstbiera server ceskenoviny.cz.

Přesto Dienstbier připustil diskusi o možném omezení lidských práv a svobod „na přechodnou dobu“. „Pořád je pro nás zvladatelné zajistit bezpečnost i lidská práva pro obyvatele evropských zemí,“ řekl. Zdůraznil i roli politiků, kteří by se podle něho neměli podílet na šíření strachu.

Co doma? Tajné služby letos pravomoci dostaly

Diskuse o posílení pravomocí tajných služeb, které v Česku reprezentují kontrarozvědná BIS, rozvědný Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství, které má obě složky, se vedla už po lednových útocích džihádistů na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo. Výsledkem je zákon posilující tajné služby ve třech oblastech, prezident Miloš Zeman ho podepsal na konci srpna.

Psali jsme: Rok 2015: Další útok na soukromí. Víc chce vědět Babiš i BIS

První oblastí je prolomení daňového tajemství. Tajné služby budou moci žádat daňové informace od Generálního finančního ředitelství. I zde ale stále platí omezení, údaje nebude muset finanční správa poskytnout., pokud by to ohrozilo výběr daní. Starší právní úprava byla pouze jednosměrná – počítala s tím, že zpravodajské služby poskytovala informace daňové správě.

Další rozšíření pravomocí služeb se týká údajů chráněných bankovním tajemstvím. Ty mohla dosud tajná služba požadovat pouze v případě financování terorismu. Nově se zpravodajské služby dostanou i k informacím účtech občanů u spořitelních a úvěrních družstev, potřebují k tomu nadále povolení soudce.

Třetí změna se týká záznamu o provozu mobilních telefonů. Nově se vedle obsahu hovoru, telefonních čísel a například pohybu aparátu po mobilních buňkách dostanou i k informaci, komu telefonní číslo patří.

Politici mají v ruce i další nástroj, a tím je navýšení rozpočtů policie a armády. Po tom volá ve videu zveřejněném v pondělí na twitteru ministr financí Andrej Babiš. „Musíme posílit naši armádu, musíme vybavit policisty moderními zbraněmi,“ řekl.

Podle již dříve ohlášeného plánu ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by měly v českých ulicích do roku 2019 přibýt čtyři tisíce policistů.