Zabarvený slovník televizních zpráv. Nejde jen o jazyk, ale i o demokracii, varuje studie

Napsal/a Jan Žabka 8. ledna 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Expresivní jazyk ohrožuje objektivitu zpravodajství, české televize ho však v hlavních zprávách vesměs využívají, včetně veřejnoprávní ČT. Vyplývá to z analýzy tuzemského televizního zpravodajství, kterou zpracoval tým z Univerzity Palackého v Olomouci. Podívejte se do Maďarska nebo do Polska, ukazují autoři studie, kam až může expresivita zpravodajství vést.

Jazyk novinářů a moderátorů ve zpravodajství by měl být ideálně být emočně nezabarvený, nehodnotící, spisovný a čistě informativní.

Tváře hlavních zpravodajských relací největších českých televizí, včetně veřejnoprávní ČT, však využívají i citově zabarvené výrazy. Ukazuje to analýza, která zkoumala jazykovou expresivitu hlavních zpráv České televize (Události), TV Nova (Televizní noviny), FTV Prima (Velké zprávy) a TV Barrandov (Naše zprávy).

ČT nejvíc při zemi

Podle jednoho z autorů, Viktora Jílka z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky olomoucké univerzity, přitom právě expresivita může vést k manipulaci publika:

„Má schopnost jej citově ovlivnit. Manipulace mohou vést k naplnění skrytých záměrů komerčních, ale také společensko-politických,“ říká bohemista a expert na čestinu v novinářské praxi Jílek.

Manipulace publikem zase může podle něj v krajním případě vést i k ohrožení společenského systému a k posílení autoritářských tendencí:

„Nejedná se o virtuální realitu, ale o skutečnost,“ odkazuje Jílek na vývoj v Rusku, Maďarsku, Polsku nebo Turecku. Média, včetně veřejnoprávních, v těchto zemích pomáhají interpretovat realitu tak, jak to vyhovuje vládnoucí garnituře, a to s cílem udržení či posílení její moci.

 

 

Z analýzy vyplývá, že novináři zpravodajského pořadu Události České televize využívají expresivitu nejméně ze všech sledovaných zpravodajských pořadů, a to téměř ve všech jazykových rovinách. Výraznější citová zabarvenost a hodnocení byly zřetelné hlavně v rovině lexikální, tedy ve využité slovní zásobě. Naopak nejhůře na tom s expresivitou jsou Naše zprávy na TV Barrandov.

I novináři České televize ale často využívají expresivní výrazy s persvazivní nebo získávací funkcí. Zjednodušeně řečeno je to snaha autora působit na postoje příjemců, formovat jejich názory a ovlivňovat je. Získáváním se zase může autor snažit motivovat diváka k určitému typu jednání. Ten si to však nemusí vůbec uvědomit.

Přesto to podle analýzy neznamená, že by sledované televize musely být nutně neobjektivní. Novináři hlavních zpravodajských relací však objektivitu v různé míře porušují.

Hodnocení jako součást informace

Jak už bylo řečeno, Česká televize z analýzy vyšla jako nejméně expresivní. Není to nijak překvapivé zjištění, protože kultivovanost jazykového projevu a nastavování měřítek pro správnou češtinu patří k jednomu z úkolů veřejnoprávních médií.

„Hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a aktuálně publicistických pořadů jsou povinni vyjadřovat se v pořadech zásadně spisovným jazykem, ledaže by citovali či interpretovali výrok či chování jiné osoby nebo by se použití nespisovného výrazu jevilo nezastupitelným vzhledem k situaci,“ píše se například v Kodexu ČT.

Přesto očividně i Česká televize objektivitu, neboli zásady informační kvality, do jisté míry porušuje. Snaha oslovit diváky atraktivnějším jazykem podle Jílka ale vede k tomu, že pak ČT balancuje mezi veřejnoprávností a komerčně-prestižními důvody a soutěží mezi televizními stanicemi o co největší sledovanost.

„Je možné, že novináři z České televize i ostatních stanic podléhají bludu, že příjemce lépe pochopí složitou realitu, když mu ji interpretují nebo vysvětlí. Velmi pravděpodobné je, že žurnalisté obecně už ani nejsou schopni rozlišovat mezi informací a interpretací informace, takže do sdělení běžně vkládají hodnocení,“ myslí si Jílek.

Porušení objektivity jednotlivým novinářům navíc podle Jílka jejich média přinejmenším tolerují. „Pokud to dokonce přímo nepodporují či nevyžadují, což je dle mého případ komerčních médií,“ dodává.

Dodržení objektivity ve zpravodajství je důležité proto, že jeho cílem je informovat, nikoli interpretovat či zprávy poutavě prezentovat. Informace ze zpravodajství diváci také většinou přijímají bez kritického přístupu, typického pro publicistické formáty.

Právě proto tolik záleží na výrazech, které autoři zpravodajských relací použijí. „Pokud není dodržen informativní režim ve zpravodajství, dojde k porušení objektivity a je možné s příjemci manipulovat, aniž by si toho museli všimnout,“ zdůrazňuje Jílek.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)