Printscreen: YouTube,

Zabarvený slovník televizních zpráv. Nejde jen o jazyk, ale i o demokracii, varuje studie

Expresivní jazyk ohrožuje objektivitu zpravodajství, české televize ho však v hlavních zprávách vesměs využívají, včetně veřejnoprávní ČT. Vyplývá to z analýzy tuzemského televizního zpravodajství, kterou zpracoval tým z Univerzity Palackého v Olomouci. Podívejte se do Maďarska nebo do Polska, ukazují autoři studie, kam až může expresivita zpravodajství vést.

Jazyk novinářů a moderátorů ve zpravodajství by měl být ideálně být emočně nezabarvený, nehodnotící, spisovný a čistě informativní.

Tváře hlavních zpravodajských relací největších českých televizí, včetně veřejnoprávní ČT, však využívají i citově zabarvené výrazy. Ukazuje to analýza, která zkoumala jazykovou expresivitu hlavních zpráv České televize (Události), TV Nova (Televizní noviny), FTV Prima (Velké zprávy) a TV Barrandov (Naše zprávy).

ČT nejvíc při zemi

Podle jednoho z autorů, Viktora Jílka z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky olomoucké univerzity, přitom právě expresivita může vést k manipulaci publika:

„Má schopnost jej citově ovlivnit. Manipulace mohou vést k naplnění skrytých záměrů komerčních, ale také společensko-politických,“ říká bohemista a expert na čestinu v novinářské praxi Jílek.

Manipulace publikem zase může podle něj v krajním případě vést i k ohrožení společenského systému a k posílení autoritářských tendencí:

„Nejedná se o virtuální realitu, ale o skutečnost,“ odkazuje Jílek na vývoj v Rusku, Maďarsku, Polsku nebo Turecku. Média, včetně veřejnoprávních, v těchto zemích pomáhají interpretovat realitu tak, jak to vyhovuje vládnoucí garnituře, a to s cílem udržení či posílení její moci.

 

 

Z analýzy vyplývá, že novináři zpravodajského pořadu Události České televize využívají expresivitu nejméně ze všech sledovaných zpravodajských pořadů, a to téměř ve všech jazykových rovinách. Výraznější citová zabarvenost a hodnocení byly zřetelné hlavně v rovině lexikální, tedy ve využité slovní zásobě. Naopak nejhůře na tom s expresivitou jsou Naše zprávy na TV Barrandov.

I novináři České televize ale často využívají expresivní výrazy s persvazivní nebo získávací funkcí. Zjednodušeně řečeno je to snaha autora působit na postoje příjemců, formovat jejich názory a ovlivňovat je. Získáváním se zase může autor snažit motivovat diváka k určitému typu jednání. Ten si to však nemusí vůbec uvědomit.

Přesto to podle analýzy neznamená, že by sledované televize musely být nutně neobjektivní. Novináři hlavních zpravodajských relací však objektivitu v různé míře porušují.

Hodnocení jako součást informace

Jak už bylo řečeno, Česká televize z analýzy vyšla jako nejméně expresivní. Není to nijak překvapivé zjištění, protože kultivovanost jazykového projevu a nastavování měřítek pro správnou češtinu patří k jednomu z úkolů veřejnoprávních médií.

„Hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a aktuálně publicistických pořadů jsou povinni vyjadřovat se v pořadech zásadně spisovným jazykem, ledaže by citovali či interpretovali výrok či chování jiné osoby nebo by se použití nespisovného výrazu jevilo nezastupitelným vzhledem k situaci,“ píše se například v Kodexu ČT.

Přesto očividně i Česká televize objektivitu, neboli zásady informační kvality, do jisté míry porušuje. Snaha oslovit diváky atraktivnějším jazykem podle Jílka ale vede k tomu, že pak ČT balancuje mezi veřejnoprávností a komerčně-prestižními důvody a soutěží mezi televizními stanicemi o co největší sledovanost.

„Je možné, že novináři z České televize i ostatních stanic podléhají bludu, že příjemce lépe pochopí složitou realitu, když mu ji interpretují nebo vysvětlí. Velmi pravděpodobné je, že žurnalisté obecně už ani nejsou schopni rozlišovat mezi informací a interpretací informace, takže do sdělení běžně vkládají hodnocení,“ myslí si Jílek.

Porušení objektivity jednotlivým novinářům navíc podle Jílka jejich média přinejmenším tolerují. „Pokud to dokonce přímo nepodporují či nevyžadují, což je dle mého případ komerčních médií,“ dodává.

Dodržení objektivity ve zpravodajství je důležité proto, že jeho cílem je informovat, nikoli interpretovat či zprávy poutavě prezentovat. Informace ze zpravodajství diváci také většinou přijímají bez kritického přístupu, typického pro publicistické formáty.

Právě proto tolik záleží na výrazech, které autoři zpravodajských relací použijí. „Pokud není dodržen informativní režim ve zpravodajství, dojde k porušení objektivity a je možné s příjemci manipulovat, aniž by si toho museli všimnout,“ zdůrazňuje Jílek.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

18 komentářů

  1. liberal shark napsal:

    O tom, že se ČT dopouští jazykového spinningu se můžeme přesvědčit v každých zprávách. Mnohem horší je ovšem selektivní výběr informací a informační embargo na „nepohodlné“ lidi a události. ČT 2021 se v tomto stále více podobá ČST 1970.

    • martin napsal:

      televizi nemam, tak nemuzu uplne hodnotit, jediny co obcas sleduju je CT24 pres internet a tam mi prijdou objektivni.
      jestli se to horsi, tak to je dusledek tlaku z hradu a od premiera, a instalace xavera a lipovske do rady CT. ti dva mi prijdou jako skutecni paroubkovi martani

    • Roman Vlasák napsal:

      Nekomentujte jenom ČT, jsou tady i jiné televize a tam je to podstatně horší

      • Petr Vacek napsal:

        Horší? Možná, to je věc názoru. Ovšem nutí Vás někdo za sledování těch „jiných“ TV platit? Nenutí, že? Tak ať si tam plácají , co chtějí!
        Ovšem, když po mně někdo chce peníze za něco, co se mně nelíbí, to je „silný kafe“. To je jako za bolševika!

        • Oskar (hanák z Hané) napsal:

          Ty „jiné“ TV žijí z příjmů z reklamy a ty ať chcete nebo nechcete, platíte v ceně všecho zboží, které nakoupíte, základními potravinami počínaje. Je to horší než za bolševika, tam byly marže obchodních n.p. maximálně 25% podle zákona a zisky byly z převážné části (až 90%) odváděny do státního rozpočtu. Dnes řetězce samy přiznávají marže až 300% a zisky jdou do kapes zahraničních majitelů.

          • martin napsal:

            z tehdejsi prumerny cisty vejplaty sis koupil dejme tomu 200kilo masla nebo 220 litru benzinu, dnes 600kilo masla nebo 800 litru benzinu.

        • Sam napsal:

          Platit za odpadky se vám také nelíbí? Když se vám nelíbí být občanem ČR a platit za veřejnou službu, odstěhujte se.

    • Tondach napsal:

      Ale houbeles! Vy snad pamatujete ŠT z roku 1970?

    • Nejedlý napsal:

      a jaky mate nazor na TV barrandov, nova, prima ? dekuji za odpoved.

  2. A. S. Pergill napsal:

    To je snad jasné, to se vědělo už před desítkami let. Ostatně, na spinningu stál i pan Barnum se svými prvními bulvárními plátky, který redaktorům říkal, že čtenář, když otevře noviny, musí se chytit za hlavu a zařvat „Ježíšmarjá!“. Ovšem, pan Barnum není prototypem seriózního a věcně správného zpravodajství, spíš jeho pravého opaku.

    • petrph napsal:

      Což je jistě pravda, jenže Barnum své teorie publikoval v době, kdy ještě ani žádné jiné aktuální médium než noviny nebylo. Tudíž první vysvětlení je, že v té době byly noviny tak levné že si každý mohl/musel koupit těch novin povícero, aby byl současně „seriózně a věcně informován, a ještě se při tom pobavil při čtení bulváru :)))))

      A nebo že tehdy asi byli lepší novináři než dnes, takže i když si lidé přečetli bulvár, tak stejně z něj pochopili co se děje, a jestli pak vykřikli „Ježíšmarjá!“., tak bylo proč….

  3. Tondach napsal:

    Rád bych viděl někoho z toho týmu z Univerzity Palackého v Olomouci před kamerou nebo mikrofonem! Ono se to dobře kritizuje, když to člověk nedělá a ani nehrozí, že by to někdy dělal!
    Ale to je běžnou vlastností každého „kritika“!

  4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    To, co popisuje článek, se skutečně děje, ba stalo se to téměř normou a to je víc než špatně. Zejména mladým, nevycvičeným „čtením mezi řádky“ v Rudém právu, to silně zkresluje důležitost a závažnost informace.

    • petrph napsal:

      To je sice pravda, jenomže právě proto by ty mladé měli naučit ve škole pracovat s různými zdroji, sami mezi němí nacházet rozpory (ve faktech a názorech), a tyto rozpory si umět vysvětlit různou ideologickou/politickou/atd.. příslušností toho zdroje. A až potom, s touto vlastní znalostí pak dojít k vlastním závěrům a postojům..
      Nikoliv obráceně mu sugerovat, že snad u nás existují nějaká vybraná naprosto správná, naprosto vševědoucí, naprosto objektivní , atd média, která mu zcela sterilně a bez emocí sdělí všechny potřebné informace, a žádné jiné už nepotřebuje…

  5. petrph napsal:

    Bohužel nikoliv. On to totiž pan Jílek píše sám, cituji „..Manipulace publikem zase může v krajním případě vést i k ohrožení společenského systému ..“. Tedy – pouze –>můžekrajním případě“. A navíc by se v tomto případě muselo jednat o účelovou manipulaci.
    Bez toho aplikovat tato pravidla na veškerý ? zpravodajský přednes je groteskní.. Ale bohužel i nebezpečné. Na to si snad ještě starší generace pamatuje, že právě ti, kdož se pokoušeli v 50.letech protestovat proti bolševické totalitě a to přímo „expresivně ! skončili v lágrech…

  6. nemec napsal:

    Televizní zprávy by měly být krátké, jen to nejdůležitější přednesené jednou osobou. Důležitý je obsah. Zatím je to manipulace veřejným míněním. Například záběry zatýkáním u nichž se časem prokáže nevina atd.

  7. Doušová napsal:

    Souhlasím se článkem. Když musím ČT platit, tak by zprávy měly objektivní a bez emocí. Je to veřejnoprávní televize.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *