POZNÁMKA. Horečka spojená s umělou inteligencí stále stoupá a spousta uživatelů pořád vůbec neví, jak tento nástroj používat, aby jejich jednání bylo v souladu se zákony. AI se začíná dostávat do stále více oborů lidské činnosti, ale přesto ani sami vývojáři nevědí, jakým směrem se bude ubírat.

Platí, že umělá inteligence zatím nevymyslí sama vůbec nic. Je to sběrač dat a osamostatnění třeba u českého gigantického superpočítače v Ostravě má trvat dalších 15 let.

I přesto je nutné vědět jaká pravidla platí pro jeho použití a kdo je autorem výstupu AI.

Kdo je autor díla?

Pokyn pro AI, aby začala konat, se označuje jako prompt, tedy vstup. Vstupem začíná sama činnost umělé inteligence, ale nastává otázka, kdo je vlastně autorem v okamžiku, když předává AI pokyn k začátku činnosti?

Když jako autor vložím své autorské dílo do AI systému a ten ho upraví (nebo na jeho základě vytvoří nový výstup), zůstávám sice autorem původního díla, ale již nejsem autorem toho, co AI sama vygenerovala.

Jinými slovy: jsem autorem textu, který jsem do AI vložil, nikoliv autorem výsledného výstupu.

V obdobné situace, kdy já vložím prompt do AI a je to autorské dílo, kterého já nejsem autorem a AI provede jeho úpravu, tak já ani tehdy nejsem autorem výstupního díla upraveného, ale je to pořád ten původní autor.

A jsou na to již i judikáty.

Pěkný obraz do soutěže

I Česká republika se již zařadila mezi země, které začaly soudně projednávat spory spojené s umělou inteligencí. Konkrétně šlo o otázku, kdo je autorem autorského díla, kdy byl dán pokyn AI, aby sama vytvořila obraz. Je to zadavatel promptu, vývojář AI nebo sama umělá inteligence?

Dle českého autorského zákona může být autorem pouze a jen fyzická osoba, tedy AI nemůže být autorem obrazu.

Výsledkem rozhodnutí soudu tedy bylo, že obraz vytvořený umělou inteligencí není autorské dílo, protože nesplňuje kvalifikační znaky autorského díla, kterými je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby, tedy autora.

V USA si jistý muž nechal od umělé inteligence vytvořit na zadání obraz, který následně přihlásil do soutěže, již pak dokonce vyhrál.

Věc skončila u amerického soudu, který shledal, že muž není autorem obrazu. A navíc, tento nově vytvořený obraz tedy může použít kdokoli a jak uzná za vhodné (soud ale ještě kvůli odvolání pokračuje).

Mohu tedy já, jako podnikatel, využít výstup, který vytvořila AI ke svému podnikání? Vždy záleží na původních podmínkách použití, ale zde je odpověď spíše ano: většinou je souhlas dán dopředu k využití v podnikatelské praxi (záleží však na licenčních podmínkách konkrétního AI nástroje). A dokonce i mohu tento výstup prodávat dále.

Mohou naopak třeba obchodní korporace zakázat používání AI u svých zaměstnanců ve své firmě? Zde je odpověď kladná. Zákaz používání může být omezený jen třeba na nějaké konkrétní firemní operace nebo jen část firemního oddělení.

A doporučení: obchodní korporace by měla vždy mít předem určeného zaměstnance, který bude bdít na výstupy ze strany umělé inteligence, a navíc i sledovat novinky.

Když dá robot slevu

To, že lidský dohled je stále potřeba, dokládá případ letecké společnosti Air Canada využívala ke svému prodeji letenek nejpoužívanější nástroj k užívání AI a to ChatBot.

Jeden z kanadských zájemců o letenku se jej doptal, jestli může dostat slevu, když letí na pohřeb svého příbuzného. Dozvěděl se, že ano a tak zájemce začal slevu uplatňovat. Až pak se zjistilo, že ChatBot si tuto slevu vymyslel.

Došlo to až k soudu a ten rozhodl, že Air Canada je za svého chatbota plně zodpovědná a musí cestujícímu zaplatit rozdíl mezi zaplacenou a slíbenou cenou (plus něco málo navíc), konkrétně 812 kanadských dolarů.

Pořád tedy platí, že odpovědnost nese konkrétní člověk, či firma. Cokoli vytvoří AI, člověk musí zkontrolovat, než uzná za vhodné tento výstup AI pustit do světa.

Při používání AI je nutné také dodržovat transparentnost. Kdekoli využívám umělou inteligenci, tak tento kontakt s ní a je výstupy musím označit a říct, že to je „produkt“ AI.

Kupříkladu všude tam, kde jsou uživatelé nebo veřejnost a stejně tak, když se se jedná o veřejně dostupné webové stránky, kde třeba použiji fotografii nebo právní smlouvy mezi stranami.