Reklama
,

Významný objev v léčbě rakoviny otevírá nové cesty. „Potřebujeme neziskové léky,“ říká vědec Boris Cvek

Napsal/a Ondřej Krupčík 23. prosince 2017

ROZHOVOR. V prestižním vědeckém časopise Nature se mezi autory nedávno znovu objevili Češi. V první polovině prosince otiskl magazín článek týmu českých a zahraničních vědců o využití antabusu při léčbě rakoviny. Jde o látku s dlouhou historií, kterou nelze patentovat, a tedy komerčně využít to ukazuje na potřebu rozvoje neziskových léků.

Jeden ze spoluautorů studie, chemik Boris Cvek z Institutu sociálního zdraví Univerzity Palackého v Olomouci, v rozhovoru pro HlídacíPes.org vysvětluje, jak neziskové léky mohou v budoucnu změnit zdravotnictví na celém světě.

  • Vaše zjištění by se dala shrnout do hesla „antabusem proti rakovině“. Připomenete, k čemu jste došli?

Potvrdili jsme, že disulfiram, známý právě pod komerčním názvem antabus, je na úrovni buněk a u zvířat účinný proti rakovině. V minulých přibližně čtyřiceti letech vyšly na toto téma desítky článků. Problém byl, že většina z nich vysvětlovala účinnost antabusu jiným způsobem. Náš článek v časopise Nature přináší snad definitivní vysvětlení. Podařilo se nám ukázat, jakým způsobem antabus zabíjí rakovinu na úrovni buněk a zvířat, která mají nádory.

  • Můžete ten mechanismus jednoduše popsat?

Boris Cvek

Většinu práce na článku udělala olomoucká laboratoř profesora Jiřího Bártka. Významná je také studie, součást našeho článku, kolegů z Dánska. Těm se podařilo ukázat, že mezi alkoholiky s rakovinou byli zdravější ti, kteří brali antabus. Také jsme potvrdili mou starou hypotézu, že za protinádorovou aktivitu této látky je zodpovědná jedna konkrétní sloučenina, která vzniká v těle z antabusu a mědi.

Dříve jsem ji označil CuET. Pozoruhodné je, že se hromadí v nádorech. To je sen snad všech onkologů. Tedy dostat lék do nádoru, a naopak ho nemít ve zdravých tkáních. Doufejme, že se to potvrdí také u lidí.

V buňkách tato látka způsobuje zastavení degradace bílkovin. Brání tomu, aby z nádorových buněk byl odstraňován odpad, přesněji nepotřebné bílkoviny. Ty se hromadí uvnitř a buňka umírá. A brání tomu unikátním způsobem, dosud nepopsaným. V tom je zřejmě největší vědecký přínos našeho článku.

Nadějné, ale ne definitivní

  • Bude antabus léčit lidi?

Hlavním problémem všech podobných preklinických výzkumů, tedy těch prováděných na buňkách nebo zvířatech, je jejich přenositelnost na člověka. Byť by výsledky byly sebenadějnější, vůbec to nemusí znamenat, že látka bude podobně fungovat také u lidí. Mezi preklinickým a klinickým výzkumem může být propastný rozdíl.

Na základě našeho článku v Nature v žádném případě nelze říci, že antabus bude léčit rakovinu u lidí. Lze pouze říci, že je zapotřebí udělat klinické testy antabusu u onkologických pacientů. Nyní máme velice pádné argumenty, proč s tím začít.

  • Na co se ještě čeká?

Kdyby existovala farmaceutická firma, která má antabus patentovaný a vlastní ho, začala by na základě našich dat provádět klinické testy u celé škály nádorových onemocnění. Jenže antabus nemá žádnou firmu, která by si ho vzala pod křídlo. Má dlouhou historii, nelze ho patentovat, a tedy komerčně využít.

Kdyby do něho kdokoli investoval peníze a zároveň se ukázalo, že skutečně léčí lidi, někdo jiný by jej mohl začít vyrábět a levně prodávat. Na klinické testy antabusu potřebujeme veřejné peníze. A to je podle mého názoru nejdůležitější sdělení našeho výzkumu.

Ve veřejném zájmu potřebujeme veřejné nebo charitativní peníze. Potřebujeme antabus dostat do klinických testů neziskovým způsobem. Model vyvíjení neziskových léků je naprosto nový a podle všeho má potenciál globálně změnit zdravotnické systémy.

Vlády můžou vyléčit statisíce lidí

  • V čem přesně je ten potenciál celosvětové změny?

V současnosti neexistuje způsob, jak u neziskových léků financovat klinické testy na velkých souborech lidí. Kdyby byla možnost zaplatit je nekomerčním způsobem, mohli bychom získat účinné léky, které jsou zároveň velice levné. A to je změna globálních zdravotnických systémů.

To prosím není snění. Jsou to myšlenky z článku, který jsem v roce 2012 publikoval v časopise Drug Discovery Today a který prošel náročným recenzním řízením. Nazval jsem ho Neziskové léky jako spása pro světové zdravotnické systémy. Ukazuji v něm třeba to, že jeden z nejvyšších výskytů rakoviny prsu mají velice chudé země v Africe, které nemají přístup ke standardní onkologické léčbě.

Můj argument je velmi jednoduchý. Pokud by vlády a charity pomohly financovat klinické testy těchto neziskových léků a pokud by tyto testy byly úspěšné, pomohly by sobě, ale i statisícům lidí v rozvojovém světě. To jsou dvě mouchy jednou ranou.

  • Vznikly už nějaké neziskové léky?

Zatím existuje jeden jediný lék, který byl vyvinutý takto neziskově. Šlo o nemoc, která se jmenuje viscerální leishmanióza neboli černá horečka. Je to smrtelné parazitické onemocnění, které se vyskytuje pouze v chudých oblastech Indie, Bangladéše nebo Afriky.

Ve chvíli, kdy se na základě výzkumů zjistilo, že by tuto nemoc mohlo léčit staré, zapomenuté antibiotikum paromomycin, se Bill a Melinda Gatesovi (multimiliardář, zakladatel společnosti Microsoft a jeho manželka, pozn. red.) společně se Světovou zdravotnickou organizací a dalšími organizacemi rozhodli, že zaplatí klinické testy. Ten lék funguje. Zásadním způsobem se podařilo pomoci lidem, a přitom udržet cenu na velmi nízké úrovni. Člověk byl vyléčený za čtyři eura během tří týdnů. V antabusu se možná skrývá podobná příležitost.

 

14 komentářů

  1. petrph napsal:

    Ten problém je někde úplně jinde. Veřejných peněz je dost – přece zrovna u nás je většina akademických vědeckých i klinických pracovišť hrazena z veřejných peněz.
    Jde čistě o jejich přerozdělení podle nějakých pravidel důležitosti.
    Ale jak by to dopadlo kdyby kvůli nějakému výzkumu léku na rakovinu stát omezil financování studií o genderu, multi-kulti, otázce menšin nebo podobným? Za takový přízemní materialismus by nás jistě musel civilizovaný Západ tvrdě kritizovat. Nakonec i těch půl miliardy co jde teď ze státních peněz na odkup vepřína v Letech by jistě bylo pro léčení rakoviny škoda, že?

    • KalEl napsal:

      Opravdu bych nečekal, že i pod takovýmto článkem budu nucen číst tyhle nenávistný rasistický bláboly. Autoři zmíněného výzkumu by z Vás určitě měli velikou radost “muck“

    • BB napsal:

      Kdybyste se o to opravdu zajímal, tak byste zjistil, že na všemožný výzkum v přírodních nebo technických vědách se u nás i ve světě vydává mnohem víc, než na výzkum ve společenských vědách. Ten problém není v tom, že by na výzkumy v exaktních oborech nebylo dost peněz, ten problém je v tom, jak jsou rozdělovány a jak je jimi mnohde plýtváno.

      Jenže lidé, jako vy, vědí houby, jen kdesi slyšeli, že se na rozmanité sociální projekty vyhazují peníze, a tak to papouškují a papouškují, čímž, mimochodem, napomáhají i tomu výše zmíněnému neúčelnému rozhazování v tvrdých oborech, protože tam hloupý lid naopak věří, že každá koruna (dolar) na ně vydaná, je dobrá.

      • Richter napsal:

        Nějak jsem to nepochopil. Vydávají se na „že se na rozmanité sociální projekty vyhazují peníze“, nebo ne. Podle vašeho názoru asi ne a pan petrph si jen sprostě vymýšlí a pomlouvá sociální projekty, jež si autoři platí z vlastních peněz.

      • petrph napsal:

        Jak doufám vidíte, píšete přibližně to stejné jako já „Ten problém není v tom, že by na výzkumy v exaktních oborech nebylo dost peněz, ten problém je v tom, jak jsou rozdělovány a jak je jimi mnohde plýtváno.“…
        Ten rozdíl je v tom, že já uvažuji všechny peníze veřejné vkládané do vědeckých projektů, a už u nich se rozhodovalo podle priorit.
        Zatímco Vy vyžadujete aby se napřed rozdělily peníze pro exaktní a společenské vědy – a toto rozdělení dle priorit se dělo až potom. Tím se skutečně podobné diskuze jako zda je přednější nějaká x-tá studie o genderu a nebo klinické testy léku proti rakovině vylučují… Což mi tedy z morálního hlediska příliš správné nepřipadá….
        Asi se Vám bude zdát že uhýbám ještě jinam, ale jestli je tohle systém, který udržoval a podporoval pan profesor Drahoš coby předseda Akademie věd, pak není moc důvodů aby byl prezidentem.

        • BB napsal:

          „Zatímco Vy vyžadujete aby se napřed rozdělily peníze pro exaktní a společenské vědy – a toto rozdělení dle priorit se dělo až potom.“
          Tenhle požadavek jste u mne našel kde?
          Dnes se rozděluje podle priorit, ovšem ne podle těch vašich. Toť vše.

      • nováček napsal:

        Vy si opravdu myslíte, že třeba to že víme, že ženy vydělávají méně než muži je důležitější, než lklinická studie levné a dostupné látky pro léčbu rakoviny?
        A to si troufáte i napsat?

    • Zdenek napsal:

      Bezpochyby mate pravo na svuj nazor, at uz je jakkoliv kratkozraky, zalozeny na hloupych stereotypech, nenavisti, az hlouposti. Asi si myslite, ze podobnemu blabolu kazdy vedec z neziskove biomedicinske sfery zatleska. Ja se venuji vyzkumu rakoviny priblizne dvacet let a z toho, co jste napsal se mi dela spise nevolno.

  2. Boris Cvek napsal:

    Děkuji všem za názory. Pokud jde o můj názor, vyjádřil jsem ho nedávno v americkém odborném časopise Health Affairs a dá se shrnout tak, že do výzkumu nemocí je dáváno obrovské množství peněz zbytečně. Jen v USA je ročně vyhozeno podle odhadů v prestižním časopise PLoS Biology 28 miliard dolarů. Tyto peníze by se daly použít na klinické testování neziskových léků. Více zde: https://www.healthaffairs.org/doi/full/10.1377/hlthaff.2017.0803 Velice širší veřejnosti doporučuji i tento článek: http://www.bmj.com/content/359/bmj.j4528

    • Zdenek napsal:

      Gratuluji k clanku v Nature, to je jiste uspech, ktery potesi.

      Trochu mne prekvapuje vas postoj o zbytecnosti znacne casti investic do biomedicinskeho vyzkumu, myslim, ze je to presprilis velke zjednoduseni, ktere je od insidera necekane. Zda se mi, ze smesujete dve naprosto rozdilne veci. Ve vasi poznamce v HA pisete o problemu reprodukovatelnosti vyzkumu, tento problem bezpochyby existuje a jen jeho cast je zpricinena nizkou kvalitou prace, ci nedostatecnou osobni integritou, se kterou se lze setkat i u nekterych vedcu. Vase idea, ze veskere prostredky investovane do takoveho vyzkumu jsou „vyhozene“ neobstoji pri konfrontaci s realitou. Jen namatkou par argumentu: 1) Laboratore, ktere overovaly publikovana data se mohly at uz umyslne nebo neumyslne dopoustet stejnych omylu, jako autori puvodnich praci. 2) To, ze jeden vystup z vyzkumu se behem nasledujicich let ukaze jako nepravdivy nebo zavadejici, jeste neznamena, ze k nicemu nebyl, minimalne stimuloval praci jinych vedcu, ve vysledku prispel k hlubsimu poznani v oboru. 3) V laboratorich, kde takovy vyzkum probihal, bylo dozajista vychovano mnozstvi studentu a dalsich pracovniku, kteri sve prakticke znalosti uplatnili pri praci na jinych projektech. 4) Pracoviste, po jejichz zruseni, resp. ztrate financovani volate, spoluvytvari vedeckou komunitu, ze ktere tezi i ty, ktere by podle vaseho presvedceni na penize dosahnout mely. Pod slovem komunita mam na mysli sdilenimknow-how, technologii, kriticke diskuse, verejna sluzba.

      Oddelit zrno od plev a davat penize jen tem, kteri dozajista opublikuji neco uzitecneho, co nikdo nezpochybni, je myslenka krasna, nicmene nerealisticka. Nelze vsechny vedce seradit podle nejake uzasne metriky, udelat caru a rici tito ano, tito ne. Zadny univerzalni faktor pro deleni neexistuje a to ani v biomedicinskem vyzkumu. Vzdy bude velmi siroka seda zona, do ktere bude potreba penize lit i s tim rizikem, ze vysledek se do Nature nedostane.

      Druhou veci, kterou oznacujete za problem, je omezena podpora klinickych testu existujicich leciv pro pouziti novym zpusobem, podpora, ktera by mela jit z verejnych prostredku, protoze soukromym vydelecnym spolecnostem chybi motivace pramenici z mozne patentove ochrany. Nechci se oznacovat v tomto oboru za specialistu, nicmene minimalne NIH takove programy ma: https://ncats.nih.gov/preclinical/repurpose/late .

      Obecne sekce clanku „Vlady muzou vylecit statisice lidi“ je z meho pohledu zavadejici. Diky vladam a desetiletim investic vlad do biomedicinskeho vyzkumu, zejmena zakladniho, jsou leceny stamiliony lidi. Titulek ovsem naznacuje, ze „vlady“ brani statisicum lidi v lecbe. Soukromy vyzkum (a je to tak spravne) tezi obrovskym zpusobem ze studnice poznani, ktere je k dispozici vsem, protoze vznikla za penize verejnosti.

      Omezime-li diskusi na financovani ceske vedy, daleko palcivejsim problemem z hlediska objemu financi je snaha dotovat „aplikovany vyzkum“ v soukromych firmach primo (bez vetsi kontroly ucelnosti vynalozenych prostredku), misto toho aby se tak delo formou danovych odpoctu.

      • Boris Cvek napsal:

        Dobrý den a děkuji. Myslím, že právě proto, že jsem insider, jsem skeptický k velké většině výzkumu, který se v biomedicíně dělá. Ono je veliký rozdíl mezi tím, co se ví a říká v skrytu mezi insidery, a tím, co se ideologicky předkládá pak veřejnosti. Nicméně rozhodně netvrdím, že všechny peníze, které jdou na biomedicínský výzkum, by měly být zastaveny… to rozhodně ne. Je ale zapotřebí začít velmi pečlivě rozlišovat. 28 miliard dolarů ročně v USA rozhodně není celý rozpočet biomedicíny v USA – ten je hodně přes 100 miliard dolarů. Ta debata, která se dnes vede, ale jasně ukazuje, že rozhodně ne všechny tyto peníze jsou použity účelně. Velmi doporučuji novou knihu Richarda Harrise „Rigor Mortis“… zde ji představuje na konferenci firmy Google (podle mne z téhle debaty už nelze vycouvat a takové ty běžné fráze, které byly desítky let používány k obhajobě základního výzkumu v biomedicíně, jsou už jen prázdné ideologické floskule): https://www.youtube.com/watch?v=LUgAAziZO8Q

      • Boris Cvek napsal:

        Ještě tady k tomuto: „Obecne sekce clanku „Vlady muzou vylecit statisice lidi“ je z meho pohledu zavadejici. Diky vladam a desetiletim investic vlad do biomedicinskeho vyzkumu, zejmena zakladniho, jsou leceny stamiliony lidi.“ BC: To je právě ten paradox, že v minulosti se dařilo za mnohem méně peněz a v mnohem menší počtu lidí dělat mnohem větší objevy, jako jsou třeba antibiotika. Většina zlomových objevů v medicíně byla přitom plodem náhody (hezká recenze důležité knihy v NEJMu: http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMbkrev58488#t=article), nikoli „racionálního designu“. Naopak: posledních cca 30 let, a to zejména v onkologii, je katastrofálních. Aneb jak říká Harris: čím více peněz dáváme, tím méně pořádných léků máme. Když k tomu připočtete tu zprávu z British Medical Journal, na kterou odkazuji výše – a která říká, že ze všech nedávno schválených léků pro klinické použití v onkologii jich velká část nefunguje vůbec a zbytek jen marginálně – máte obrázek celé katastrofy v plné šíři. Harris mluví o tzv. Eroom law. Tedy ano: pojďme dělat biomedicínu tak jako kdysi, nikoli pro desítky tisíc balastních publikací, pro živení molochů s obrovským počtem vědců, ale pro skutečné objevy. Pak mají slova o „stamilionech lidí“ velký smysl. A je nesporně pravda, že akademický výzkum hraje ve vývoji léků naprosto stěžejní roli… jasně to demonstroval nedávno článek v Health Affairs od Keselheima et al.

  3. Nemec napsal:

    Zrušme profesionální sport s reklamami všeho druhu a budou peníze na léky.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies