Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Olomouce popsal v laboratorních podmínkách protirakovinné účinky disulfiramu, běžně známého pod názvem antabus. Výsledky svého výzkumu publikovali v prestižním časopisu Nature. Pokud se povede najít způsob, jak u antabusu nekomerčně financovat klinické testy, na světě může být nová generace levných léků.
Týmu výzkumníků z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Univerzity Palackého v Olomouci vedenému profesorem Jiřím Bártkem se podařilo popsat protirakovinné účinky antabusu. Na základě několika dílčích studií vědci zjistili, že tuto látku, po mnoho dekád využívanou k léčbě závislosti na alkoholu, možná lze využít také při léčbě rakoviny.
Levné a účinné
Práce vychází z epidemiologické studie provedené na dánských pacientech – alkoholicích, kteří zároveň trpěli nádorovým onemocněním. Ukázalo se, že ti, kteří při léčbě závislosti využívali antabus, měli výrazně menší riziko úmrtí než pacienti, kteří ho nebrali.
Tato data podnítila výzkum na molekulární úrovni zaměřený na působení léku na rakovinné buňky. Ukázalo se, že antabus je v lidském těle společně s mědí metabolizován na sloučeninu, která se akumuluje v nádorových buňkách, narušuje jejich biochemické procesy a vede k jejich zániku.
Vývoj nových protinádorových léčiv je extrémně finančně i časově náročný. Podle Borise Cveka, který působí na Institutu sociálního zdraví Univerzity Palackého v Olomouci, jsou nové léky proti rakovině vyvíjené standardním způsobem čím dál dražší a málo účinné. Slibnou alternativou je tedy využití již existujících a schválených léků pro nová onemocnění.
Nový trend ve zdravotnictví
Antabus je látka s dlouhou historií. Nelze ho patentovat, komerčně využít a standardním způsobem financovat klinické testy, které jsou potřeba pro ověření vlivu na pacienty. U běžných léků tyto studie hradí farmaceutické firmy. Žádná z nich je ale podle Cveka nezaplatí u léčiv, která nenabízí možnost zisku.
Podle jeho slov je potřeba najít nové, nekomerční možnosti, jak tyto testy financovat neziskovým způsobem. Výsledkem mohou být levné léky, dostupné u nás, ale také v zemích třetího světa.
Antabusu se chemik a filosof Boris Cvek, spoluautor zmíněného článku v Nature, věnuje od roku 2007, kdy vytvořil vlastní hypotézu o tom, co může za jeho protinádorový účinek. O této látce, a neziskových lécích obecněji, publikoval řadu odborných prací v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech, ale také množství popularizačních textů.
Rozhovor s Borisem Cvekem přinese HlídacíPes.org v sobotu 23.12.
Levné léky, díky prošlé patentové ochraně existují, říká se jim generika, neziskové léky nikoliv. To farmaceutické firmy, ale ani lékaři, nepřipustí . Léky i lékaři musí léčit, ne vyléčit. Z čeho by pak byli farmaceuti a lékaři živi? Výjimkou jsou snad jenom chirurgické obory a zubaři, proto jsou jejich výkony tak drahé.