Vyšetřování poválečného masakru v Postoloprtech byla jen kamufláž, říká učitel Petr Zemánek
ROZHOVOR. Od roku 2020 pořádá učitel na pražském Gymnáziu Jana Keplera Petr Zemánek vzpomínkové pochody po místech postoloprtského masakru, největší poválečné hromadné vraždy civilních německých obyvatel na českém území. V rozhovoru pro HlídacíPes.org říká, že všechna vyšetřování, která nakonec vedla k označení vraždy pěti chlapců ze stovek obětí, byla jen kamufláží, která slouží k zakrývání skutečných událostí.
„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Chceme nazývat věci a události pravými jmény.“ To jsou slova z tiskové zprávy k letošnímu ročníku vzpomínkového pochodu. Proč si myslíte, že se ani skoro 80 let od konce války nedaří nazývat věci a události pravými jmény?
Já si myslím, že se to nedá úplně vystihnout nikdy. Ani to utrpení, ani cokoli jiného. Ale tady, u masakru v Postoloprtech, je to trošku jiné. Tehdy to byla opravdu přímá akce československé armády, která přišla a byla politicky zainteresovaná. Takže v tom je ten princip jiný.
V reakcích studentů, kteří se účastnili letošního ročníku pochodu, zase čteme: „Nejvíce mě zarazila lhostejnost tamních obyvatel a zamlčování všech těch strašlivých věcí, které se v Postoloprtech staly.“ Čím je to podle vás způsobeno? Proč tyto věci dosud neumíme pojmenovat a přijmout?
Já to sám trošku nevím a někdy nechápu. Podle mě když věci otevřu, povídám si o nich, tak je pročišťuju a pročišťuju i své vlastní svědomí. Proto jsem se vůbec celou věcí kolem Postoloprt začal zabývat. Protože i já jsem byl součástí toho soukolí tím, že jsem tam byl na vojně. Nevěděl jsem, co se tam dříve stalo a pohyboval jsem se v prostoru, který sloužil této věci, tak jsem měl to špatné svědomí taky. Ale nedokázal jsem se s tím srovnat, musel jsem něco udělat.
Myslím, že je to tak, že i studenti, kteří se pochodů účastní, se s tím nechtějí smířit a chtějí to pojmenovat po svém. Něco pro to udělat. A oni už nemůžou udělat nic, že by zasáhli do děje, který tady byl. Ale mohou udělat něco, čím na to upozornit nebo čím se s tím ztotožnit.
Je to sázka na mládí, které může k historickým událostem obrátit naši pozornost?
Může, pokud se jim budou třeba politici věnovat. Nebo pokud se jim budou věnovat žurnalisté. To nejsem jen já s našimi studenty, ale i lounský pan učitel Zdeněk Zákutný, paní učitelka Svejkovská, která je z Kadaně, Brňáci, kteří s námi šli a kteří organizují brněnský pochod. A do toho je ještě akce mých studentů, kteří zprostředkovaně přese mě poprosili pana prezidenta o společnou akci s německým prezidentem nebo s někým z německé strany, aby společně navštívili Lidice i Postoloprty.
Letos to nevyšlo, z Pražského hradu se vám nikdo neozval. Zkusíte to znovu?
Související články
Léčba přátelstvím. Studenti vyzvali prezidenta Pavla ke gestu vůči Němcům
Nový dokument o poválečných vraždách Němců. „Maminka nás poslala, ať nás radši zastřelí.“
Je to zase ona zmíněná lhostejnost a neschopnost pojmenovávat věci pravými jmény?
Nevím, jak je to v tomto konkrétním případě. Já totiž ani nevím, jestli se to dostalo k panu prezidentovi. A to by mě fakt zajímalo. Ale pokud to byl dopis, který byl donesen přímo do kanceláře a máme i podepsané přijetí, tak by se to k němu mělo dostat. Pokud ne, tak je zvláštní, že tam někdo dělá cenzuru, která by směrem k tomuto byla docela smutná.
Jak se studenti o historických událostech dozvídají?
Přímým kontaktem s těmi věcmi. Studentům, co se mnou chodí – a ve třídě pana učitele Zákupného byli dokonce i Postoloprtští–, už to nikdo nesebere. Prošli si pochod, kterým šly tehdejší oběti, zmapovali si ho a dokonce jdou s visačkami, na kterých mají jména obětí, které si v těch historických událostech přednostně hledají. Máme případy dvou chlapců, kteří tam našli své příbuzné. A šli vlastně za ně. To jsou věci, které jim už nikdo neodpáře. A oni jsou teď dokonce tak daleko, že se někteří zabývají osudy těch rodin nebo jejich částí. Poslední pochod s námi šla paní, které bylo 76 let, je původně z Žatce a zůstal jí tam strýc a mám pocit, že dokonce i tatínek. Takže v tom letošním třetím ročním už šli i přímí účastníci, což mě hrozně potěšilo.
Vyšetřování masakru nikdy nemělo valné výsledky. V roce 1947 nikdo potrestán nebyl a šetření bylo uzavřeno s tím, že „tvrdé zacházení“ bylo podloženo stanným právem. Po roce 1989 byla uzavřena prakticky jediná část, vražda pěti chlapců, dokonce se závěrem vyšetřovatele, že nešlo o vraždy, ale o genocidu. Pachatelé už ovšem byli mrtví. Je podle vás možné ještě ve vyšetřování masakru pokročit?
Všechna ta vyšetřování skončila kamuflážním mechanismem. Tady je někdo, kdo zabil pět chlapců. A ostatní věci, veškerá ta utrpení, která tam byla a byla daleko horší, jsou skryta za jeden proces, který se po roce 2000 dokončil. Ale je to zastírací proces, na který se neustále odvolává třeba i postoloprtská radnice, je to ale jenom věc, která to překryje. Na tu se upozorní, že se přeci už jakoby něco dělalo, ale ve skutečnosti se nedělalo vůbec nic. Ono to všechno slouží jen k takovému kamuflování.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
17 komentářů
Byl bych rád kdyby se tohoto pochodu zúčastnili studenti Univerzity obrany. Aby viděli, kam vede ovlivňování velitelů ideologickou a politickou mocí. Oni se učí o nedílné velitelské pravomoci. Zločiny proti lidskosti spáchané Československou armádou v Postoloprtech jsou klasickou ukázkou totalitního ideologického ovlivnění armády vydáváním nepřímých rozkazů , které velitel tzv. nemůže odmítnout. A přesto mohl velitel říci: „Vraždit civilní obyvatelstvo nebudu,“ a přesto mohl každý voják v jednotce říci: „Vraždit civilní obyvatelstvo nebudu“. Tak jako každý z nás může říci: „Byl to zločin“.
Víte, to se teď říká snadno. Ale voják je povinen rozkaz vykonat a pak si může stěžovat nadřízenému.
Ono to tak je, § 375, „..Kdo odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“
Jenomže, nutno doplnit obecný § 29 Nutná obrana
„Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. “
Jinak řečeno, pokud by ten velitelův rozkaz byl tohoto druhu – třeba postřílení bezbranných civilistů. Tak potom by se pak ten voják po jeho neuposlechnutí mohl hájit tímto paragrafem a soud by mu to mohl uznat.
Je to sice smutné, že pro toho vojáka je větší právní jistota když přijme rozkaz a ty lidi postřílí (klidně i v míru, ten par. 375 to nerozlišuje), zatímco pokud by se ty lidi pokusil zachránit, pak by se musel o svou nevinu soudit.
Ale zase nemůžete čekat že zákony jsou spravedlivé pro všechny. Zrovna v případě těch vojáků, které si stát platí za to, že na rozkazy svých politiků a velitelů zabíjet mají, a nikoliv se právně hádat jako nějací aktivisté..
Jenže v té době ještě byla formálně válečná situace, proto mohli být odpírači postaveni ke zdi.
voják je placen za to,že udělá co mu bylo přikázáno a ponese za to odpovědnost.
Místní obyvatelé tam, pochopitelně, nebyli. Postoloprty byly v pomnichovském záboru, protektorát tím směrem končil u Loun. Proto tam také mohl být koncentrák. České obyvatelstvo odtud bylo vyhnáno a současní obyvatelé sem (resp. jejich předci) přišli až po válce. Takže neexistuje sebemenší spojení mezi současnými obyvateli Postoloprt a onou událostí. Navíc opravdu bylo stanné právo, Němci, kteří se vzpírali nebo u nich byla nalezena zbraň, mohli být bez dalšího zastřeleni. A likvidace dozorců, stráží atd. koncentráku a zajateckého tábora, zejména pokud se aktivně účastnili masakru vězněných před příchodem fronty, je naprosto OK.
Jsou patrně případy, které by stály za politování, ale toto rozhodně není jeden z nich.
Naprosto s Vámi souhlasím, a ještě bych dodal, že v rámci smíření se s minulostí jak Němců, tak té naší by už bylo záhodno tyto věci nechat být, protože nyní to může sloužit leda k rozdmýchávání nenávisti mezi národy co si už v této souvislosti na obou stranách vytrpěly dost. Snad to už konečně dojde i tomu ne zrovna bystrému učiteli, který může organizovat svoje oblíbené pochody pod jinou záminkou.
Aha, to je ten učitel Zemánek, který si z dějin II.sv. války přečetl jen kapitolu o poválečných excesech na Němcích během jejich odsunu. Nemá smysl mu tedy vysvětlovat, že se převážně jednalo o reakci na německá zvěrstva a snahu vyhubit český národ. On má totiž už tu svou jedinou mozkovou buňku přetíženou…
Pěkný blábol.
Čecháčkové se německým okupantům vzdali bez jediného výstřelu dobrovolně a za svůj osud si tedy mohou jedině sami. Protektorát byl v podstatě rájem na zemi, kde se pracovitým lidem žilo dobře. Říšský protektor jezdil do práce dokonce bez vojenského doprovodu v otevřeném kabrioletu, což si jinde na okupovaném území nedovolil žádný nacistický pohlavár. Nebýt výsadku z Británie, tak by v poklidu jezdil celou válku.
Z údajných 360 000 československých obětí za 2.sv. války bylo 270 000 Žídů, které jejich země vydala „na podnose“ nacistům. Dokonce ještě než přišel Adolf Hitler s nacisty do Prahy od 1.října 1938 do 15.března 1939 vyhodili sami Čecháčkové všechny Židy ze státní správy, všech lékařských a právnických komor, aby se zavděčili nacistům, kteří ještě ani nepřjeli. Hnus. 🤮
to není hnus,to je ukázka úspěšného přežití světové války.Podařilo se nám mít hned dvě vlády-jednu proněmeckou v Praze ,druhou protiněmeckou v Londýně.Takže o nás bylo postaráno ať už by válka dopadla jakkoliv.Situace Židů nebyla námi zaviněná a žádný Čech Židy plynem nedusil.To,že Češi vyšli na půl cesty vstříc okupantovi kterému byli vydáni na milost bylo jen gestem bezmocného .Uvnitř jsme však byli proti a to se projevilo krutostí poté,co se to už smělo.Jenže člověk nesmí vše co může a proto je teď třeba pochytat ty co vraždili Němce a odsoudit je za vraždy i kdyby jim bylo třeba 100 let.Tak jak to dnes dělají v Německu se svými viníky.
Bez spolupráce odboje by ten výsadek neměl nejmenší šanci.
„Zastupující říšský protektor“ si prostě nedokázal představit, že ho někdo sejme. Druhá věc je, že se začal zdravotně zhoršovat až po předání do rukou německých lékařů povolaných z Rajchu a že existuje teorie, že byl zlikvidován na příkaz admirála Canarise, který spolupracoval s Brity.
Třetí věc je, že Heydrich se už chystal na transfer do okupovaných částí SSSR, kde by patrně udělal konec zbytečným represím a něco jako Vlasovci by s největší pravděpodobností bojovalo v řadách Němců podstatně dříve a v podstatně vyšším počtu. A Němci by mohli sedět doma a vyrábět pro ně výstroj a výzbroj.
pokud bylo soudem rozhodnuto,že šlo o genocidu,pak je třeba potrestat všechny výroky a projevy které to omlouvají .Zákon nesmí platit jen někdy a pro někoho,nýbrž pro všechny !
Ale nikoliv, ze dvou důvodů, které spolu souvisí.
1) V tom článku se píše „… Po roce 1989 byla uzavřena prakticky jediná část, vražda pěti chlapců, dokonce se závěrem vyšetřovatele, že nešlo o vraždy, ale o genocidu. Pachatelé už ovšem byli mrtví.“
Takže z té věty na konci „Pachatelé už ovšem byli mrtví.“ se snad dá spolehlivě usoudit, že se žádný soud s nimi nekonal, a nemohl tedy rozhodnout svým rozsudkem zda šlo o genocidu ..Názor vyšetřovatele v
tom není rozhodující. Je to až věcí soudu (pokud se koná), aby sám rozhodl o jaký trestný čin jde.
ale a souvisí to s tím
2) Ten náš složitý paragraf 405 hovoří pouze o schvalování a popírání genocidy – což je konkrétní trestný čin popsaný dále v tr. zákoníků.
Jenomže těch druhů trestných činů vůči menšinám je v tr. zákoníku více.
Dokonce i v případě té zmíněné vraždy je přitěžující okolnost „vražda na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost“ .
Ovšem v tomto případě už to schvalování a popírání vraždy trestné není.
Pouze v případě té genocidy, která by ovšem musela být napřed nějakým soudem, (asi mezinárodním, pro válečné zločiny) rozsudkem odsouzena)…
Bylo by opravdu nešťastné aby se to dělo obráceně, napřed policejně vyšetřovat a obvinovat lidi pro jejich názory a až potom, požadovat na soudu, aby v jednom rozsudku vyhlásil zpětně i tu genocidu, aby je za ty jejich názory mohl dát zavřít.
Proč hned kamufláž? Prostě během vyšetřování nebyli s patřičnými důkazy nalezení a obvinění konkrétní pachatelé.To by snad pan učitel měl vědět že to se stává i dneska. Nebo že dokonce i obvinění jsou ale pak jim hodné soudy ty důkazy z formálních důvodu škrtnou.
Ten případ je jistě brutálně tragický ale přitom nesmyslný. Pro vedení armády ani vládní politiky nebyl žádný důvod ty Němce zabíjet protože byli stejně určení k odsunu.
Spekulace že prý místní dustojnici dostali tajný rozkaz seshora je spíše z oblasti konspiraci kterým se prý věřit nemá.
Dalo by se to vysvetlit nějakým výbuchem lokální msty, ovšem i to je při téhle počtech mrtvých nepředstavitelné.
Ostatně – a jak i uvedeno, poprava těch asi 5 kluků kteří tam byli obvinění z kolaborace se prokázat dala. Tak proč ne i těch ostatních. Něco tam zkrátka chybí.
Nicméně a že jsem to tu napsal minule, vzhledem k tomu že je to už tak všechno naprosto jásno a dnešní proněmecké spolky tam ty pietní akce pořádají, tak zase moc nestojí se k nim diplomaticky připojit s morální omluvou.
Kdyz už je tedy ten historicky výklad postaven z obou stran tak že napřed zabíjeli zlí Němci hodné Čechy a potom zase zlí Češi hodné Němce, tak ať se to aspoň říká společně a s morálním odpuštěním vůči dnesku. Škoda že tuhle diplomacii ani náš pan generál prezident přijmout nechce
Pan prezident podle jména asi nemá čistě české kořeny a má možná nějakou rodinnou zábranu vůči Němcům .Vysoce pravděpodobně jeho rodina protektorátem bez škody neprošla.
…Napřed zabíjeli zlí Čecháčci hodné Němce. 14. března 1919, demonstrovali Němci v Sudetech. Chtěli volit s Rakouskem. Přijela „nejstatečnější“ československá armáda na světě a postřílela 54 neozbrojených civilistů včetně dětí a žen…
Po volbách v roce 1935, dostala vítězná Sudetoněmecká strana o 2 poslanecká křesla v parlamentu méně než druzí v pořadí agrárníci…
Tohle ti, kteří si chtějí říkat hodní nedělají.
Je smutné, že i mezi učiteli jsou slaboduší jedinci s klapkami na očích, co nejsou schopni vnímat události komplexně a posuzují věci vytržené z kontextu optikou dnešní doby. Co jim předcházelo, proč bylo nutné kolaboranty, škůdce a rozvraceče republiky s krví našil lidí na rukou odsunout. Jaké byly nálady mezi obyvatelstvem po 7 letech útlaku, strachu a sousedním státem řízeném vyvražďování našeho národa? Obrýlený blbeček v rámci svého zviditelňování začne cosi organizovat, a ještě se diví, že nestojí prezidentovi ani za odpověď natož aby se takové protinárodně orientované akce zúčastnil.