Postoloprty, 3.6.2010, odhalení pomníku zavražděných Němců v roce 1945. Foto: Martin Adamec/ MAFRA/ Profimedia

Nový dokument o poválečných vraždách Němců. „Maminka nás poslala, ať nás radši zastřelí.“

Napsal/a Robert Břešťan 8. listopadu 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

RECENZE. Až Česká televize odvysílá nový dokument Postoloprty 1945 – česká odplata, výsledkem může být bouřlivá debata i hluboké ticho. „Sám jsem zvědav, jak to zarezonuje a jak se diskuse povede. Pokud se povede,“ říká dramaturg České televize Patrik Diviš.

Hodinový dokument vracející se k největšímu poválečnému masakru civilního obyvatelstva na českém území odvysílá Česká televize dnes (8. listopadu) na ČT 2 ve 21:50.

Jde o dílo přístupné široké veřejnosti ani ne tak vysílacím časem, jako hlavně dlouhými hranými pasážemi. Ty mají filmové parametry, nerekonstruuje se v nich však přímo vraždění stovek Němců, nýbrž průběh vyšetřování komisí tehdejších poslanců.

Dobré jméno republiky

Podkladem byly autentické záznamy z dlouho záměrně zapomenutých výslechových protokolů takzvané Bunžovy komise. Tu v roce 1947 ustavil tehdejší parlament k vyšetření informací o poválečných popravách a mučení německých zajatců a civilistů v květnu a červnu 1945.

Příznačně až poté, co se o masakru v Postoloprtech začalo dva roky po válce psát a mluvit v západních médiích a „poškozovalo to dobrou pověst republiky“, jak herci v rolích tehdejších československých poslanců opakovaně připomínají.

Tato forma hereckého ztvárnění záznamů z protokolů, jejichž pouhé předčítání by navzdory mnohdy šokujícímu obsahu diváka spíše uspalo, je na poměry tuzemských dokumentů rozhodně divácky příjemnou novinkou.

Postupně se tak dávkuje a otevírá tehdejší realita. Fakt, že za vražděním německých civilistů stáli příslušníci Obranného zpravodajství – vojenské skupiny vytvořené po vzoru sovětské NKVD, na přímý příkaz velení sovětské armády a podléhající přímo KSČ.

Vychází též najevo, že příkaz „k odplatě“ vydal osobně generál Oldřich Španiel, vedoucí vojenské kanceláře prezidenta republiky. Jeden z vykonavatelů, Jan Čupka, se tím před komisí nijak netajil a jeho výpověď vyznívá mrazivě: „Řekl nám: Závidím vám, máte teď velkou možnost. Pamatujte, že dobrý Němec je mrtvý Němec. Čím méně jich zůstane, tím méně budeme mít nepřátel. Čím méně jich půjde přes hranice, tím méně budeme mít nepřátel.“

Mýtus obětního beránka

Výsledkem bylo nejméně 763 potvrzených zastřelených. Možná jich ale bylo mnohem více. Po výsleších a rekonstrukcích sice nechala komise v Postoloprtech vykopat pět hromadných hrobů a exhumovat těla, všechny lokality se však prozkoumat nepodařilo a počet tehdy zmizelých německých občanů se odhaduje na více než 1600.

„Jeden z oblíbených mýtů je mýtus obětního beránka. Představa, že my jsme ti hodní a že jsme v roli oběti – jednou Německa, podruhé Ruska. Toto je asi nejtemnější událost českých dějin a je z kolektivní paměti totálně vytěsňována,“ říká publicista a scénárista filmu Jan Vávra.  

Tvůrci dokázali dohledat i dva německé pamětníky událostí, kteří v té době byli ještě dětmi. „Už jsme to nemohli vydržet. Matka mne se sestrou poslala, abychom požádali o to, aby nás tři zastřelili, že už to nevydržíme,“ vzpomíná pamětnice na věznění v krutých podmínkách.

Druhý pamětník potvrzuje zastřelení pěti čtrnáctiletých až patnáctiletých chlapců za to, že se pokusili o útěk. „Šlo vesměs o členy hitlerjugend,“ komentuje to před komisí s kamennou tváří jeden z organizátorů masakru kapitán Vojtěch Černý.

„Němci napáchali tolik zla, že i kdyby se prováděly exekuce každý den, nedokázalo by je to nahradit,“ ožívá téměř 80 let starý protokol ústy herce o chvíli později.

Dlužno dodat, že za podíl na masakru nebyl nikdy nikdo potrestán, zločiny, včetně krádeží, znásilňování a vražd, pokryly poválečné amnestijní zákony.

Důstojný památník chybí

Poválečnou realitu i okolnosti odsunu Němců přibližují a srozumitelně vysvětlují historici (jedním z nich je i stálý spolupracovník redakce HlídacíPes.org Jan Urban), dokument prokládají dobové záběry – v tom nijak nevybočuje z tuzemské běžné dokumentární produkce zaměřené na minulost.

Jedním z mluvčích je i filosof Václav Bělohradský, jehož promluvy na téma historie Čechů a Němců – možná vlivem nezbytného krácení – jsou spíše obsahově matoucí a vlastně by se nic nestalo, když by bylo o „mluvící hlavu“ méně.

Přebytek natočeného materiálu Česká televize koneckonců využije i jinak. V souvislosti s dokumentem o Postoloprtech připravila i čtyři patnáctiminutové díly o historii česko-německého soužití, přičemž až poslední část je věnována poválečnému odsunu.

Možná i dokument samotný mohl věnovat trochu času i tomu, jak se k práci komise postavil poúnorový režim – masakr v Postoloprtech z dějin vytěsnil a předsedu komise, lidoveckého politika Bohumíra Bunžu odsoudil k trestu smrti. Ovšem v nepřítomnosti. Bunžovi se po únoru 1948 podařilo uprchnout do zahraničí; do Československa se vrátil až krátce před svou smrtí v roce 1990.

Výmluvné také je, že důstojný památník na místě hromadného vraždění stále chybí. Pamětní cedule (viz fotografie v náhledovém obrázku) nemluví o sudetských Němcích, jen o nekonkrétních nevinných obětech. Původní kasárna, kde byl internační tábor a kde probíhal masakr a byly masové hroby, jsou zbořená a na jejich místě vyrostly rodinné domy.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)