Vrátí se do módy modrá knížka? Povinná vojna jako novodobý strašák české veřejnosti
V posledních dvaceti letech dospěla v Česku řada ročníků, jichž se odvody na vojnu a posuzování zdravotního stavu netýkaly. To by se ale mohlo změnit. Některé evropské země už povinnou vojnu znovu zavedly, jiné ji nikdy neopustily. A i u nás se začíná mluvit o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení.
Byl čtvrtek 18. listopad roku 2004 a řada mladých mužů měla o důvod víc zajít ten den s kamarády „na jedno“. Tehdejší prezident Václav Klaus totiž podepsal zákony, které po 140 letech ukončily na českém území povinnou základní vojenskou službu.
Uplynulo dvacet let – a časy se i vlivem ruské agrese proti Ukrajině mění.
Od 18 do 60 let věku
Od ledna 2005 sice platí, že česká armáda je plně profesionální, po celou dobu ale platila a platí branná povinnost při ohrožení státu nebo za válečného stavu pro všechny od 18 do 60 let věku.
V této věkové skupině ale ubývá lidí, kteří kdysi vojenský výcvik absolvovali a česká armáda nyní nemá ani přehled o tom, kolik potenciálních branců by mohla mít v případě nutnosti k dispozici.
Stále častěji se proto mluví o takzvaných administrativních odvodech, které by měly tyto informace zajistit. Vedle zástupců armády to nedávno zmínil i vrchní velitel – prezident Petr Pavel. Podle něj to ale „nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby“.
Na druhé straně náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka se netají přesvědčením, že by Česko mělo „zvážit zavedení povinné nebo dobrovolné vojenské služby“.
„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není,“ připustil však Řehka.
Část politiků již naznačila úvahy o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení (dobrovolník by nejprve podstoupil jen zdravotní prohlídku, výcvik by absolvoval až se zhoršením bezpečnostní situace), ale povinné odvody podle ministryně obrany Jany Černochové „nejsou na pořadu dne a neuvažujeme o tom“.
Téma povinné vojenské služby se ale už stalo strašákem pro část veřejnosti, která to vnímá jako cestu ke konfliktu s Ruskem. Dezinformace před prezidentskou volbou ostatně „slibovaly“, že pokud vyhraje Petr Pavel, „zatáhne nás do války, rozešle povolávací rozkazy a pošle Čechy bojovat na Ukrajinu“.
I neutrální Rakousko
Bez zajímavosti není podívat se na to, jak je to s povinnou vojnou jinde v Evropě. O znovuzavedení povinné služby už rozhodly vlády ve Švédsku (2018), Litvě (již v roce 2015), v Gruzii a v Lotyšsku.
Mluví se o ní v Polsku (to ale už v březnu 2022 zavedlo nový systém „placené dobrovolné všeobecné vojenské služby“), v Německu, v Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a už řadu let i ve Francii (zvažovanou variantou je měsíční výcvik pro všechny občany ve věku 15 až 17 let).
Nizozemsko má zatím vojenskou službu na základě dobrovolnosti, ale také tam je ve hře i vojna povinná.
Naopak v Británii, která má ryze profesionální armádu už od roku 1963, se o změně neuvažuje. Téma to zatím není, jak se zdá, ani v Itálii, ve Španělsku, v Belgii ani v Portugalsku.
Například v již zmíněném Lotyšsku, které vojnu zrušilo stejně jako Česko před dvaceti lety, má od letošního roku branná povinnost trvat 11 měsíců a týká se mužů ve věku 18 až 27 let.
Počátkem letošního roku předložil šéf srbské armády oficiálně prezidentu Aleksandaru Vučićovi návrh na návrat povinné vojenské služby v délce 100 až 120 dní (v posledních 13 letech byla povinná vojna v Srbsku zrušena).
Povinnou vojenskou službu pro své občany má v Evropě Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Turecko, Estonsko, Bělorusko, Řecko, Kypr, Ukrajina a – Rusko. Půlroční povinnou vojenskou službu (s možností vykonat jí formou civilní služby podobně jako v Česku před rokem 2004) má dokonce neutrální Rakousko.
V detailech týkajících se délky služby a odvodového věku (či účasti žen) se podmínky liší. Například v severských zemích jsou sice mladí muži (v Norsku i ženy) formálně odvedeni, ale k výcviku jich je pak reálně povolána jen část, případně (jako v Dánsku) personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci.
Strategické dokumenty české armády k roku 2030 zatím počítají s cílem třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a zhruba 4300 lidí v zálohách.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Vojnu zcela jednoznačně ano, i pro ženy. Řítíme se do doby, kdy to, co postihlo Ukrajinu, může postihnout i nás, a to rovněž vcelku bez varování.
Důležitá je ale i plošná příprava obyvatelstva a její materiální zajištění. Aby bylo dost krytů (a železných zásob potravin a vody do nich) a dalších potřeb pro ochranu obyvatelstva. Je nutné, aby lidé věděli, jak se mají chovat při bombardování, ostřelování děly nebo drony, případně při teroristickém útoku.
Přimlouval bych se i za stavební revize budov, které by v případě bombardování apod. byly zdrojem skleněných střepů, masakrujících široké okolí.
Rozhodně jsou tyhle věci důležitější než US stíhačky, které přijdou někdy za deset let, kdy už může být dávno po válce.
a z čeho by se to mělo platit? na armadu jde sotva 2% HDP . to by musel stát dost podstatně zatopit pod kotlem
Ideální by bylo to zaplatit zrušením ekologických dotací. Všech. Pak by bylo peněz dost. Zrušení Green Dealových omezení by zase zvedlo ekonomiku na straně příjmů, a to dost podstatně.
Už od slavného díla se Švejkem Jaroslava Hašeka a Franty Sauera víme že odvody do války tschechische Simulantenbande teda posuzování zdravotního stavu se toho netýkaly. Ale branou povinost jsme nikdy neopustily jen nám pánové zapmněli zdělit pokad z dotyčných hned neudělají Kanonenfutter v RUSkym mlýnku na maso kde chtěj dotyčné školit cvičit ubytovat stravovat o výstroji a výzbroji těch MILIONů LIDově DEMOkratické armády ani nnemluvit nebo NATO buden čekat na letišti jak na roušky od KOMUN-IStů z číny ?!? Až si to někdo vymyslí že ted hned a ber kde ber.
Mladí zdraví lidé by měli fyzicky pracovat a sloužit v armádě. 200 let to v českých zemích bylo samozřejmostí. Tak jako je povinná školní docházka, měla by být povinná i prezenční vojenská služba. Po roce 1989 byla veřejnost zděšena, když se ulejváci, především z řad umělců, v mediích chlubili tím hrdinstvím, že nesplnili občanskou povinnost a všelijakými podvody byli uznáni za kriply s modrou knížkou. Neznal jsem nikoho, kdo by se vojně vyhýbal, naopak někteří mladí muži se nemohli dočkat a dobrovolně narukovali o rok dřív, než byla jejich povinnost. Tvrdit, že vojna nikomu nic nedala, je lež, vojna byl vysokou školou občanského soužití, smyslu pro povinnost a disciplínu.
modrou knizku ma napr zeman, sam se tim chlubil
…
jako spagat sem musel po 4 semetry jeden den v tydnu na vojnu, abych misto 2 roku kroutil jen rok
vzdycky sme pak sli do hospody, abych ten bolsevickej zelenej hnus z hlavy vyplachli
a nikdo z nas nebyl ochotnej nasadit krk za komunisty.
prvni o co bychom se snazili v pripade, ze by komunisti zahajili invazi na Zapad, se na tom Zapade vzdat a pripadne bojovat proti komunistum
…
ty budes mit nejspis vysokou skolu zivota …
Souhlasím,jen bych dodal smysl pro pořádek.Také jsem kroutil dva roky,
Hlavně by měli jít na vojnu tzv. Chciválkové, kteří mají plnou klávesnici podpory války na Ukrajině. Já na vojně byl 2 roky. Děkuji, již nechci. Ale těším se jak budou Chciválkové mašírovat na Moskvu. Možná se brzy dočkají. Válka je na dostřel.
Nedovolím aby moji synové šli bránit tenhle prohnilej stát
Kolik modraku slouzi v profi armade? To by meli udelat revizi! At se gen stab nedivi. Proc neni zajem o aktivni zalohy. Pro nas vzs to je stale ziva rana!
Mezi odvedenci s odpovídajícím věkem,jsou kluci,kteří mají hypotéky na bydlení. Bez jejich příjmu nebude rodina schopna hypotéku splácet. Řešilo se někdy toto téma?
V případě války stát na hypotéky kašle, protože bojuje o přežití.
Česká republika se vrací oklikou k prezenční vojenské službě a bude to hodně složité ji zrealizovat. Válka na Ukrajině je slozity geopoliticky problém, který nemá dobrá řešení, pokud do něj zasahují USA. Samozřejmě se objeví politici, kteří se vidí na audienci v Bílém domě, kdysi to byl Kreml, a ještě dřív vídeňský Hofburg. Teroristické útoky jsou nebezpečne jevy, které eskaluji ukrajinskou válku, která musí být ukončena, příměřím. Bude následovat dlouhe vyjednavani a neutralita Ukrajiny a její rekonstrukce bez vítěze a poraženého.. Mírový vyvoj je podmínka nutná o který musí usilovat obě strany konfliktu, bez vyměšování mimoevropskych mocnosti.