Armáda ČR. Den pozemního vojska Bahna 2023 v prostoru Zadních Bahen u Strašic na Rokycansku v bývalém vojenském újezdu Brdy. Foto: ČTK/Martin Salajka, Profimedia

Vrátí se do módy modrá knížka? Povinná vojna jako novodobý strašák české veřejnosti

Napsal/a Robert Břešťan 9. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

V posledních dvaceti letech dospěla v Česku řada ročníků, jichž se odvody na vojnu a posuzování zdravotního stavu netýkaly. To by se ale mohlo změnit. Některé evropské země už povinnou vojnu znovu zavedly, jiné ji nikdy neopustily. A i u nás se začíná mluvit o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení.

Byl čtvrtek 18. listopad roku 2004 a řada mladých mužů měla o důvod víc zajít ten den s kamarády „na jedno“. Tehdejší prezident Václav Klaus totiž podepsal zákony, které po 140 letech ukončily na českém území povinnou základní vojenskou službu.

Uplynulo dvacet let – a časy se i vlivem ruské agrese proti Ukrajině mění.

Od 18 do 60 let věku

Od ledna 2005 sice platí, že česká armáda je plně profesionální, po celou dobu ale platila a platí branná povinnost při ohrožení státu nebo za válečného stavu pro všechny od 18 do 60 let věku.

V této věkové skupině ale ubývá lidí, kteří kdysi vojenský výcvik absolvovali a česká armáda nyní nemá ani přehled o tom, kolik potenciálních branců by mohla mít v případě nutnosti k dispozici.

Stále častěji se proto mluví o takzvaných administrativních odvodech, které by měly tyto informace zajistit. Vedle zástupců armády to nedávno zmínil i vrchní velitel – prezident Petr Pavel. Podle něj to ale „nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby“.

Na druhé straně náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka se netají přesvědčením, že by Česko mělo „zvážit zavedení povinné nebo dobrovolné vojenské služby“.

„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není,“ připustil však Řehka.

Část politiků již naznačila úvahy o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení (dobrovolník by nejprve podstoupil jen zdravotní prohlídku, výcvik by absolvoval až se zhoršením bezpečnostní situace), ale povinné odvody podle ministryně obrany Jany Černochové „nejsou na pořadu dne a neuvažujeme o tom“.

Téma povinné vojenské služby se ale už stalo strašákem pro část veřejnosti, která to vnímá jako cestu ke konfliktu s Ruskem. Dezinformace před prezidentskou volbou ostatně „slibovaly“, že pokud vyhraje Petr Pavel, „zatáhne nás do války, rozešle povolávací rozkazy a pošle Čechy bojovat na Ukrajinu“.

I neutrální Rakousko

Bez zajímavosti není podívat se na to, jak je to s povinnou vojnou jinde v Evropě. O znovuzavedení povinné služby už rozhodly vlády ve Švédsku (2018), Litvě (již v roce 2015), v Gruzii a v Lotyšsku.

Mluví se o ní v Polsku (to ale už v březnu 2022 zavedlo nový systém „placené dobrovolné všeobecné vojenské služby“), v Německu, v Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a už řadu let i ve Francii (zvažovanou variantou je měsíční výcvik pro všechny občany ve věku 15 až 17 let).

Nizozemsko má zatím vojenskou službu na základě dobrovolnosti, ale také tam je ve hře i vojna povinná. 

Naopak v Británii, která má ryze profesionální armádu už od roku 1963, se o změně neuvažuje.  Téma to zatím není, jak se zdá, ani v Itálii, ve Španělsku, v Belgii ani v Portugalsku.

Například v již zmíněném Lotyšsku, které vojnu zrušilo stejně jako Česko před dvaceti lety, má od letošního roku branná povinnost trvat 11 měsíců a týká se mužů ve věku 18 až 27 let.

Počátkem letošního roku předložil šéf srbské armády oficiálně prezidentu Aleksandaru Vučićovi návrh na návrat povinné vojenské služby v délce 100 až 120 dní (v posledních 13 letech byla povinná vojna v Srbsku zrušena).

Povinnou vojenskou službu pro své občany má v Evropě Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Turecko, Estonsko, Bělorusko, Řecko, Kypr, Ukrajina a – Rusko. Půlroční povinnou vojenskou službu (s možností vykonat jí formou civilní služby podobně jako v Česku před rokem 2004) má dokonce neutrální Rakousko.

V detailech týkajících se délky služby a odvodového věku (či účasti žen) se podmínky liší. Například v severských zemích jsou sice mladí muži (v Norsku i ženy) formálně odvedeni, ale k výcviku jich je pak reálně povolána jen část, případně (jako v Dánsku) personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci.

Strategické dokumenty české armády k roku 2030 zatím počítají s cílem třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a zhruba 4300 lidí v zálohách.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)