Vojenští lékaři strašili armádu hromadným odchodem. Zatím zůstali, nespokojenost trvá

Čeští vojenští lékaři platí doma i v zahraničí za špičku tuzemské armády. Slouží pravidelně v zahraničních misích i v Česku – ve třech vojenských nemocnicích v Brně, Praze, Olomouci. Kvůli změně výpočtu platů i výsluh ale panovaly obavy z toho, že lékaři odejdou hromadně do civilu.

Vloni v české armádě proběhla „platová revoluce“ – změnil se systém pro výpočet platů i výsluh. I když se obavy z hromadných odchodů zatím nepotvrdily, s novým způsobem výpočtu platů a tak i budoucích výsluh panuje mezi vojáky z povolání nespokojenost.

Nedocenění zkušení lékaři

Vojenští lékaři podle nového zákona na rozdíl od civilních zaměstnanců nemohou dostávat odměny za přesčasové hodiny, zákonem byly zrušeny i osobní příplatky a příplatky za vedení, zachována zůstala jen možnost odměn.

A ty se odvíjejí striktně podle hodností. Zatímco začínající vojenští lékaři jsou na tom díky změně s platy o něco lépe než civilní kolegové, u zkušených lékařů s vyššími hodnostmi je to naopak.

„U lékaře s první atestací – hodnost major – je měsíční příjem zhruba stejný, u lékařů s vyšší atestací a malým oddělením – hodnost podplukovník – nebo větším oddělením – plukovník – je ocenění podle nového zákona pro takto kvalifikovaného lékaře horší než v civilním státním zařízení a mnohem horší, než u soukromých praktických lékařů nebo stomatologů,“ připouští ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda.

„Shrnu-li to – mladí, méně vzdělaní vojenští lékaři si polepšili, starší, zkušenější jsou novým zákonem nedoceněni. Ve spolupráci s ministerstvem obrany intenzivně pracujeme na nalezení řešení této situace,“ říká ředitel Svoboda. Vedení ministerstva i generálního štábu přitom vloni slibovalo, že ve většině případů si vojáci mírně polepší.

Přečtěte si: Česká armáda je osmá nejsilnější v Evropě. Na špici světa je USA, Rusko a Čína

Vlna odchodů tak ještě může přijít. Výsluhový příspěvek se sice nově bude vypočítávat nikoli z posledního roku služby, ale z posledních pěti let změna je ale postupná a do 1. července letošního roku se zatím stále vypočítává z posledního roku služby. Poté se bude vypočítávat s posledních dvou let a nakonec z posledních pěti let.

Ministerstvo výpočet výsluh změnilo, aby zabránilo případům, kdy si někteří vojáci pomocí vysokých odměn a přesčasů v posledním roce služby dokázali vytvořit nárok na vysoké výsluhy v řádech desítek tisíc.

„Změna výpočtu výsluh se tedy zatím nijak finančně neprojevila,“ říká za ministerstvo obrany mluvčí Petr Medek. Každý měsíc na výsluhách, na něž mají vojáci nárok po 15 letech služby, armáda vyplácí zhruba 200 miliónů korun.

Na misích doktoři nechybějí

V armádě je aktuálně 289 lékařů, z toho ve třech nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci jich pracuje zhruba 90. „Služební poměr vojáka z povolání v roce 2015 ukončilo na vlastní žádost 12 lékařů,“ vypočítává Jan Šulc, mluvčího Generálního štábu Armády ČR.

Vojenští lékaři na rozdíl od těch civilních mohou být dle vojenských předpisů pozváni do účasti v zahraničních misích. Obavy, že by se mise nepodařilo naplnit nejsou podle ministerstva obrany na místě.

„Odchod těchto lékařů se žádným výrazným způsobem neprojevil. I požadavky na obsazení míst lékařů v zahraničních operacích jsou zabezpečeny,“ komentuje to mluvčí Šulc.

Letos má vláda připravit návrh účasti českých vojáků na zahraničních misích pro roky 2017 a 2018 účastnit. První letošní půlrok je česká armáda i součástí společné jednotky visegrádské skupiny, která drží za Evropskou unii vojenskou pohotovost. Zasáhnout mohou kdekoli v okruhu 6000 kilometrů od Bruselu „v rámci humanitární pomoci nebo v operaci na udržení míru“.

Vloni se na jedenácti zahraničních vojenských misích vystřídalo 800 českých vojáků. Aktuálně v zahraničních misích působí 400 vojáků, z toho vojenští lékaři na misi v Afghánistánu.

Nejvíce vojenských lékařů skončilo vloni v Ústřední vojenské nemocnici v Praze – Střešovicích, kde služební poměr ukončilo osm lékařů. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke připouští, že „za důležitý faktor lze považovat změnu podmínek výkonu služby, včetně finančních podmínek“.

Nejvěrnější jsou vojenští lékaři zatím v Brně. Jak říká ředitel tamní vojenské nemocnice Antonín Vodák, vloni neodešel žádný z nich. Výše platů mezi vojáky a civilisty se podle něj liší jen v řádu jednotek procent.

Od platnosti nového zákona nepodal žádost o propuštění ani žádný z vojenských lékařů v nemocnici v Olomouci. „Nicméně diskuse o novém zákonu o vojácích z povolání a o novém nastavení výsluh, ale i platů probíhaly několik let. Asi z tohoto důvodu důvodu po řádném vypršení kontraktu celkem pět lékařů v produktivním věku v minulých třech letech kontrakt neobnovilo a odešlo do civilu,“ říká ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda s tím, že tři z nich zůstali v nemocnici jako civilní zaměstnanci.