Vládneme a plníme si sny. Manžel ústecké primátorky dostal roli v Severočeském divadle
Je to příběh jako z magazínu. Ve dvaašedesáti letech si manžel ústecké primátorky Miloslav Nechyba splnil životní sen a postavil se na prkna, která znamenají svět. V Severočeském divadle dostal jako „neherec“ malou roli řezníka Blahoráda Bejkovce v muzikále Zvonokosy podle slavné předlohy Gabriela Chevalliera. Muzikál měl premiéru tento měsíc.
SMR mobil článek Mobile (207411)
Miloslav Nechyba je velkým milovníkem divadla. Aspoň podle režiséra Martina Novotného, který ho do hry z aktuálního repertoáru Severočeského divadla obsadil.
Muž, jehož firma podniká ve stavebnictví nebo pohostinství, se teď stal i hercem. Malý háček je ale v tom, že se tak stalo v divadle, které je z půlky vlastněno městem a z půlky krajem. A otevírá se tak otázka, zda nejde obyčejný nepotismus, tedy protekci rodinných příslušníků.
Ve stopách Karla Gotta
HlídacíPes.org se v tomto smyslu dotazoval jak primátorky Věry Nechybové, tak ředitele divadla Miloše Formáčka. Na otázky ale odpověď nepřišla.
„Toto jsou otázky na mého manžela, samozřejmě mu je předám a uzná-li za vhodné, odpoví,“ odepsala primátorka Nechybová. Miloslav Nechyba za vhodné neuznal a neodpověděl.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
Otázky, které zůstaly bez odpovědi:
- Jak se k roli dostal? Bylo nějaké výběrové řízení, konkurs apod.?
- Jaká je kvalifikace pana Nechyby k herectví? Jaké je jeho občanské povolání a jaký má vztah k divadlu?
- O jakou jde roli, hraje, zpívá? A jak je role případně honorována?
- Dovolte zároveň otázku, jak vnímáte případnou kritiku, že jde o nepotismus v situaci, kdy je SD spoluvlastněno městem, v jehož čele stojíte?
V divadle se HlídacíPes.org dotazoval navíc na toto:
- Byl ze strany města v tomto smyslu uplatněn nějaký vliv?
A zatímco město, pan Nechyba i ředitel divadla mlčí, odpověď dorazila od režiséra uvedeného muzikálu Martina Novotného.
Související články
Jak ústecká kultura nakupuje „IT služby“ na úrovni 7. třídy: Převod dokumentu do .pdf za šest stovek
Konkrétně ve Zvonokosech účinkuje 38 postav, sedm z nich Novotný obsadil neherci.
„Pana Miloslava Nechybu jsem do epizodní role řezníka Blahoráda Bejkovce obsadil já, na základě jeho vhodného charismatu,“ říká Novotný.
A odkazuje na celou škálu neherců, kteří se svými rolemi proslavili – zmiňuje třeba Josefa Šebánka. „Nebo také Jaromír Hanzlík, Zdeněk Svěrák, Pavel Vondruška, Josef Dvořák či dámy M.Švecová, M.Pilátová, V.Kaplanová, a řada dalších, o Karlu Gottovi nemluvě,“ odepsal Novotný.
Jakékoli zasahování města do obsazení muzikálu odmítá. „Spojování záměru mého obsazení muzikálu Zvonokosy s praktickou politikou města Ústí nad Labem je zcela zcestné, až úsměvné – ostatně, pokud se mohu zeptat zase já – atakoval jste TV Nova kvůli obsazení ministra obrany ČR Martina Stropnického do role plukovníka Tomečka v seriálu Kriminálka Anděl?“ ptá se režisér.
Nechyba není jediný
V obsazení muzikálu zaujme i další jméno, které je spojené s ústeckou komunální politikou.
V roli jednoho ze starousedlíků se objevuje další z významných manželů města Ústí nad Labem, bývalý ředitel kulturního střediska Emil Vraspír.
Ten se do funkce dostal v roce 2011 v době, kdy jeho manželka, lékařka Blanka Vraspírová (SZSP) vykonávala funkci radní města. (Na fotografii je Vraspírová vpravo spolu s primátorkou Věrou Nechybovou a jejím náměstkem Pavlem Dufkem. Zdroj: facebookový profil Blanky Vraspírové)
Vraspír čelil kritice, že se k místu dostal podvodem: jeho koncepce rozvoje kultury ve městě byla ze tří čtvrtin plagiátem. Celé pasáže prostě opsal z podobných dokumentů v Plzni a v Havířově.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
2 komentáře
„Nebyl vložen žádný komentář“, není divu!
Tady se dostáváme do dost složitého dilematu vztahů na různích úrovních – a je skutečně otázka, zda právě novinář má být tím „morálním ideovým soudcem“. který by měl rozhodovat o tom co je správně a co ne, Nebo-li na jedné straně – zda funkce primátorky města je natolik „politicky i ekonomicky mocná“ – aby se všichni členové její rodiny měli vzdát svých osobních a odborných ambicí – protože vždycky budou pranýřováni že cokoliv je tlačenka..(Ad absurdum by se pak ani jejich dítě nemohlo hlásit na žádnou školu, vždycky bude podezření, že mu to tatínek/maminka „zařídili“.)
A na druhé straně, tedy zda i vedoucí institucí jakkoliv spojených s městem měli zakázáno tyto jejich rodinné příslušníky zaměstnávat přijímat či spolupracovat s nimi -jinak budou „napráskáni“ za to že tu tlačenku poskytují..
A to – i navzdory tomu co se píše v článku – že byli požádání aby své důvody (a případné benefity) vysvětlitlili. Protože – v tom je (bohužel) nedůvěra médií (i „zmedializovaných“ našvaných občanů, že těmto vysvětlením věří úplně nejméně…Aniž bych hodnotil kdo má v tomto případě pravdu (a právo), je skutečně tragické kam jsme se za těch cirka 20 let posunuli – od dob „pravdy a lásky“ do doby absolutní nedůvěry všech mezi všemi,…kde jedním z mála prostředků jak si alespoň minimalně vynucovat etické (natož právní) vztahy mezi lidmi by mělo být vzájemné mediální fízlování a udávání…