Proruské strany v čele státu snižují i důvěryhodnost jeho zpravodajských složek. V praxi se to v posledních letech ukázalo na Slovensku, v Maďarsku nebo v Rakousku, s nimiž zahraniční tajné služby omezily sdílení citlivých informací. Podle české Bezpečnostní informační služby něco takového zatím kvůli vznikající nové vládě ANO-SPD-Motoristé nehrozí.

„Nová vláda ještě není jmenovaná, takže je obecně tento dotaz předčasný. Každopádně spolupráce s našimi zahraničními partnery je na vynikající úrovni a BIS patří k nejrespektovanějším službám v Evropě. To je opřeno o obrovskou důvěru, kterou jsme si vybudovali našimi výsledky,“ říká mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Příklady z nejbližšího okolí Česka z nedávné doby však ukazují, jak rychle lze o důvěru v rámci mezinárodní zpravodajské komunity přijít.

Aby nic neprosáklo do Ruska

Když strana Svobodných se silným extremistickým křídlem a dlouholetou vstřícností k Rusku ovládala rakouské ministerstvo vnitra, nechala v roce 2018 provést razii v sídle jedné z rakouských tajných služeb BVT. Soud razii později označil za protiprávní, vyšetřování v souvisejících kauzách ale běží dodnes.

Nálepku „proruských“ stran dlouhodobě odmítají jak ANO, tak SPD ze vznikající vládní koalice. Například jejich evropská spojenectví se stranami typu německé AfD či zmíněných rakouských Svobodných a Orbánovy strany Fidesz ale opakovaně vytvářejí situace, kdy české vládní strany proruský charakter svých partnerů tolerují nebo ignorují.

Podle různých interpretací i svědectví bývalých zaměstnanců BVT měla razie Svobodným pomoct zjistit, kolik toho o jejích kontaktech s extrémní pravicí státní složky vlastně vědí, a také vytvořit v rakouském bezpečnostním aparátu určitou „atmosféru strachu“.

Podle tehdejší šéfky referátu BVT pro extremismus při razii „zmizel“ i vytištěný dokument, dokazující kontakty mezi vedoucím zmíněného policejního zásahu a jedním z nejznámějších neonacistů v německém jazykovém prostoru Gottfriedem Küsselem.

Součástí celé kauzy bylo i podezření, že při razii mohly do Ruska potenciálně uniknout i přísně tajné dokumenty, které v rámci informační výměny sdílely s rakouskou BVT tajné služby jiných západních zemí. Právě proto zahraniční partneři v následujícím období odstřihli Rakousko od některých citlivých zpravodajských informací.

Podobný scénář se teoreticky rýsoval i po loňském vítězství Svobodných v parlamentních volbách, vládu se jim však nakonec sestavit nepodařilo.

Problém i pro Fica s Orbánem

Také Slovensko má podle investigativního portálu Vsquare vážný reputační problém v oblasti tajných služeb kvůli proruským krokům vlády Roberta Fica. Některé tajné služby podle webu od Ficova návratu k moci v roce 2023 zastavily sdílení citlivých materiálů se slovenskými partnery.

Slovenští vládní politici se na adresu Ruska vyjadřují dlouhodobě vstřícně a nebývale často ho na poměry současné Evropské unie také navštěvují.

Robert Fico jel do Moskvy na výročí konce 2. světové války, europoslanec Luboš Blaha se v Rusku omluvil za „rusofobii na Západě“ a místopředseda parlamentu, bývalý policejní prezident Tibor Gašpar sklidil ve Volgogradu na konferenci s účastí Vladimira Putina opakovaný potlesk za svůj projev k tamnímu provládnímu publiku.

Omezení sdílení citlivých zpravodajských informací se dotklo také Maďarska. Vláda Viktora Orbána dlouhodobě usiluje o co nejlepší vztahy jak Ruskem, tak s Čínou. To se podle dostupných zpráv projevilo na nižší ochotě sdílet informace s Maďarskem jak na úrovni zpravodajských služeb, tak v rámci NATO.

Proruské kontakty SPD

Česká BIS se na podobné trajektorii zatím nevidí: „Nepředpokládáme, že by mělo dojít k jakékoliv změně i s ohledem na to, že nemáme žádné informace, že by možná budoucí vláda připravovala nějaké zásadní změny v oblasti vnitřní bezpečnosti státu,“ dodává mluvčí tajné služby Šticha.

Nálepku „proruských“ stran dlouhodobě odmítají jak ANO, tak SPD ze vznikající vládní koalice. Například jejich evropská spojenectví se stranami typu německé AfD či zmíněných rakouských Svobodných a Orbánovy strany Fidesz ale opakovaně vytvářejí situace, kdy české nastávající vládní strany proruský charakter svých partnerů tolerují nebo ignorují.

HlídacíPes.org takové příklady popisuje dlouhodobě. Při říjnových parlamentních volbách hnutí ANO do své volební centrály pustilo reportéra silně proruského německého magazínu Compact. Ten v Německu vydává například pamětní medaile s Vladimirem Putinem a letos v Německu čelil i hrozbě soudního zákazu kvůli extremismu. Podle ANO se novinář na akci dostal omylem. Ostatně, stejný reportér byl během voleb i ve štábu Okamurovy SPD.

Hnutí SPD zase dlouhodobě pěstuje kontakty s mládežníky německé AfD, kteří jsou německou kontrarozvědkou oficiálně považováni za extremistickou organizaci. Organizace Junge Alternative se letos i kvůli tomu sama rozpustila, AfD ale aktuálně pracuje na jejím restartu pod jiným názvem a s jinou strukturou, ovšem s podobným personálním obsazením.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Libor Vondráček 🐏 Svobodní 🇨🇿 jihočeský poslanec (@vondraczech.cz)

Během ustavující schůze nové sněmovny se SPD pochlubila návštěvou dvou poslanců zemského sněmu v německé spolkové zemi Porýní-Falc. Jeden z nich, Damian Lohr, byl právě dlouholetým šéfem celostátní Junge Alternative.

Spojkou SPD směrem do Německa je dlouhodobě europoslanec AfD českého původu Petr Bystroň, který je aktuálně vyšetřován kvůli podezření z braní úplatků z Ruska a praní špinavých peněz. Kvůli tomu také v květnu europarlament zbavil Bystroně imunity. On sám to odmítá a kauzu označuje za politické pronásledování.