ROZHOVOR. Česká televize a Český rozhlas mají být pod ještě pečlivější kontrolou veřejnosti než dnes – pravomoc hlídat efektivitu jejich hospodaření má nově získat Nejvyšší kontrolní úřad. Jenže zatímco úprava příslušného paragrafu Ústavy ČR je už v běhu, nezbytnou novelizaci zákona o NKÚ zatím nikdo nepřipravil. A sám úřad také mírní očekávání, že by snad šel do detailů typu „kolik bral Moravec“, jak natěšeně doufají někteří diskutéři na sociálních sítích.

„Nezávislost a nestrannost našeho úřadu stojí také na tom, že my prostě neděláme ty věci na zakázku. My analyzujeme, rozhodneme se, která z oblastí má vyšší riziko a tam se jdeme podívat. A taky je důležitý ten rozměr, že tam cítíme potenciál, že by šlo věci spravit,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Ten si také nechal zpracovat analýzu toho, v jakých oblastech se kontrolují veřejnoprávní média v zahraničí. Za Česku nejbližší pak považuje pravomoci britského National Audit Office a BBC.

Z analýzy plynou i základní oblasti, na něž by se budoucí kontroly ČT a ČRo mohly zaměřovat:

• plnění strategických s výkonnostních cílů
• výběr koncesionářských poplatků
• hospodaření s majetkem a efektivita jeho využívání
• nákup služeb a dalších nákladů provozního charakteru
• realizace rozvojových projektů

Kreativní stránku a obsah vysílání NKÚ nijak neplánuje řešit. Jak píše „NKÚ by měl v každém případě respektovat specifickou funkci veřejnoprávních médií v demokratickém státě spočívající v poskytování veřejné služby a vyvarovat se hodnocení obsahové nabídky a zaměření veřejnoprávního vysílání.“

Jak prezident Kala dále říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org, úvahy o změně financování veřejnoprávních médií podle něj nepřicházejí i s ohledem na změnu pravomocí NKÚ v ideální čas: „Já bych v této zjitřené situaci spíš nechal ten systém běžet ještě nějakou dobu tak, jak je.“

Politické tlaky na mě moc nefungují. Tlak ve smyslu, že by mi volal někdo z vlády nebo odněkud, ať tam buď jdeme, nebo nejdeme, tak takový jsem necítil a necítím.

Do budoucna máte získat možnost kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas. Mění se kvůli tomu ústava, vy jste se už ale nechal slyšet, že když už se do ústavy sahá, mělo by se vaše kontrolní portfolio rozšířit výrazně více. Na koho všeho ideálně?

Sterilní odpověď zní, že Limská deklarace říká, že všechny veřejné prostředky mají být pod kontrolou nezávislého státního auditora, což jsme v našem případě my. A ta věta pokračuje: (…) bez ohledu na to, jak jsou zobrazovány v rozpočtech státu. To znamená nejenom obce a kraje, ale i různé majetkové účasti a státní podniky. Tak by to mělo být správně. Tady se bohužel politická reprezentace zaměřila jenom na tu část veřejnoprávních médií. Navíc schválení změny ústavy je jedna věc, ale není schválena novela zákona o NKÚ a moc legislativní iniciativy na straně zákonodárců v této věci nevidím.

Takže, abyste ČT a ČRo mohli kontrolovat, musí se navíc novelizovat zákon o NKÚ. To tedy v běhu vůbec není?

Zatím o tom nevím. V běhu to není. Problém je i to, že my nejsme resort, pod nikoho nespadáme, takže legislativní návrh by předkládali buď poslanci nebo by to zaštítil Úřad vlády nebo premiér, prostě někdo. Teď jsme v takovém vzduchoprázdnu, my sami nemáme ambici si ten zákon napsat, protože by s tím některá ze stran byla nespokojená. Říkáme to všem, s kým mluvíme, zmínil jsem to na jednání Ústavněprávního výboru a dalších ve Sněmovně a opakujeme, že schválení ústavy je jedna věc, ale pak musí následovat ten druhý krok.

Prezentuje se to tak, že vaše nová pravomoc má být účinná od 1. července 2026, ale to je teda nesmysl?

To je jenom účinnost změny ústavy, pokud takhle projde.

Skupina senátorů navrhla, aby v ustanovení čl. 97 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, byla na konci odstavce 1 doplněna věta: „Nejvyšší kontrolní úřad dále vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání.“. Nabytí účinnosti ústavního zákona se navrhuje dnem 1. července 2026. Vláda vydala souhlasné stanovisko, nyní je návrh v Poslanecké sněmovně.

Jedni říkají: „Proč už tam dávno nechodíte, vymeťte to tam.” A druzí zas říkají: „Veřejnoprávnost je víc než efektivnost a hospodárnost, tak se držte zpátky.”

Čekáte nebo už cítíte nějaký politický tlak na to, abyste tu kontrolu zahájili co nejdříve, jakkoliv je zjevné, že to hned tak nepůjde?

Se mnou je to tak, že politické tlaky na mě moc nefungují. Politický tlak ve smyslu, že by mi volal někdo z vlády nebo odněkud, ať tam buď jdeme, nebo nejdeme, tak takový jsem necítil a necítím. I když vnímám spoustu reakcí z obou táborů. Jedni říkají: „Proč už tam dávno nechodíte, vymeťte to tam.” A druzí zas říkají: „Veřejnoprávnost je víc než efektivnost a hospodárnost, tak se držte zpátky.” Nechal jsem si připravit analýzu auditních zpráv zahraničních kontrolních institucí a pro nás by klíčovým vodítkem mohli být naši britští kolegové. Ti mají bohatou zkušenost s kontrolou BBC, mají i uzavřenou určitou dohodu, kde je ta hranice veřejnoprávnosti a redakční nezávislosti médií. Mají ale právo kontrolovat nejen jejich účty, ale z pohledu finančního auditu i to, jak hospodaří s majetkem, jak efektivně využívají budovy, jaké jsou náklady na provoz, dlouhodobé plánování.

Z veřejné debaty nebo ze sociálních sítí je patrné z určitého spektra společnosti takové těšení se na to, co všechno tam NKÚ odhalí. Třeba kolik bral Moravec! Budete řešit, kolik bral Moravec?

Pochybuji. Nezávislost a nestrannost našeho úřadu stojí také na tom, že my prostě neděláme ty věci na zakázku. My analyzujeme, rozhodneme se, která z oblastí má vyšší riziko a tam se jdeme podívat. A taky je důležitý ten rozměr, že tam cítíme potenciál, že by šlo věci spravit. Pokud já tu budu, tak budeme přistupovat i k médiím. Je taky zajímavé, že se nikdo tak moc netěší na Český rozhlas…

Vámi zmínění britští kolegové z National Audit Office v BBC kontrolují hospodaření, ale neřeší tu kreativní stránku věci. To znamená výrobu pořadů, dokumentů, filmů atd. Budete to chtít podobně?

Myslím, že to tak bude, ale právě to má určit ten zákon. My už takové postavení vůči jedné instituci máme – vůči České národní bance. My můžeme kontrolovat, za kolik si koupili křeslo nebo kolik stály letenky a podobně, ale to, kolik stojí jejich intervence v měnové oblasti, k tomu se nevyjadřujeme.

Já bych v této zjitřené situaci spíš nechal ten systém běžet ještě nějakou dobu tak, jak je.

Mimochodem, National Audit Office a BBC mají k obsahu kontrol uzavřeno mezi sebou memorandum.  Plánujete nebo přemýšlíte o tom, že byste ho uzavřeli s Českým rozhlasem a Českou televizí?

Mně by se to líbilo, myslím, že by to bylo dobré. Pak je ale i otázka protistrany, jestli by to třeba uzavírala Rada České televize nebo kdo. Otázek se tam tedy vynořuje hodně.

To, jestli budou pokračovat koncesionářské poplatky, nebo budou ČT a ČRo financovány ze státního rozpočtu, je vám z hlediska kontroly jedno?

Ve skutečnosti ne. V tomto smyslu přichází ta iniciativa v nevhodnou dobu. Pokud se budeme připravovat na kontrolu a bude to financováno koncesionářskými poplatky, nepochybně by nás mělo zajímat, jaké jsou třeba náklady s tím spojené nebo kolik je neplatičů. Pokud se v té době začne měnit způsob financování, tak nám to do nějaké míry zkomplikuje situaci.

A co vy si myslíte, že by bylo lepší pro Českou televizi a rozhlas?

Já bych v této zjitřené situaci spíš nechal ten systém běžet ještě nějakou dobu tak, jak je. Rozhodně se nebráním myšlence, že výběr koncesionářských poplatků je nákladný, na druhou stranu se musí zhodnotit, jak stávající systém vyvažuje nezávislost veřejnoprávních médií. To se musí zhodnotit a proto se spíš přikláním k tomu to v tuto chvíli nechat být.