Viewminder on Foter.com, Strange Bedfellows

Velký přehled krajských úřadů: Kde se nejčastěji tají ceny zakázek?

Napsal/a Robert Malecký 27. května 2020

ANALÝZA. Od poloviny roku 2016, kdy byl spuštěn registr smluv, do něho jednotlivé krajské úřady (bez Prahy) vložily přes 140 tisíc smluv za téměř 450 miliard korun. U téměř každé sedmé – konkrétně šlo o 18 120 smluv – nebyla uvedena cena. To je podle právníků jeden ze základních indikátorů možné korupce. Zadavatelé utajení většinou vysvětlují obchodním tajemstvím.

Vůbec nejpilnějšími vkladateli jsou úředníci Kraje Vysočina, kteří od července 2016 do letošního května naplnili systém úctyhodným počtem 31 895 smluv. Pro srovnání – v Karlovarském kraji je to sedmkrát méně, přesně 4 535 smluv.

Vysvětlení je jednoduché: zatímco na Vysočině činí celkový objem smluv při takto vysokém počtu něco přes 32 miliard korun, v Karlovarském kraji je to 19,2 miliardy. Jinými slovy na Vysočině vkládají smlouvy s nižší hodnotou nebo častěji zadávají menší zakázky. Odpovídá tomu i srovnání průměrných cen zakázky: na Vysočině je to něco málo přes jeden milion korun, v Karlových Varech 4,2 milionu.

Mimochodem – průměrná cena smlouvy vložené do registru od krajských úřadů činí 3,2 milionu korun.

Vysoké korupční riziko

To se ovšem týká pouze smluv, které cenu uvedenu mají. Podíl těch, kde tomu tak není, přitom vytrvale stoupá.

Právník Transparency International Jan Dupák upozorňuje, že narušování pravidla o uvádění ceny přirozeně zvyšuje korupční potenciál.

„Stává-li se u některých subjektů, že bývá cena zatajena častěji než u jiných, vypovídá to o tom, že tento subjekt považuje cenu za obchodní tajemství mnohem častěji nebo ji častěji než jiní nedokáže přesně určit. Na tomto by měl daný subjekt zapracovat, protože časté neuvádění ceny jde proti účelu registru smluv, což je jeden z účinných protikorupčních nástrojů,“ říká Dupák.

Za korupční riziko neuvádění ceny považuje rovněž zakladatel Hlídače státu Michal Bláha. Ten dlouhodobě s daty z registru smluv pracuje a nyní vytváří korupční index, který bude na základě řady charakteristik dostupných z veřejných dat hodnotit smlouvy zveřejňované v registru a posuzovat jejich korupční potenciál. Na vzniku K-indexu, který bude testován v Ústeckém a Karlovarském kraji, s Hlídačem státu spolupracuje i HlídacíPes.org.

Jak již bylo uvedeno: z celkového počtu 141 105 krajských smluv mělo 18 120 utajenu cenu. Jde o průměrný podíl 12,8 %.

Tento podíl stoupá: v prvním „zkušebním“ půlroce v roce 2016 činil 11,9 %, o dva roky později již šlo o 13,5 % smluv, loni sice poklesl na 12,5 %, ale za prvních pět měsíců letošního roku se vyšvihl až na 14,8 procenta. V praxi je tak každá šestá smlouva krajů buď utajena co se ceny týče kvůli obchodnímu tajemství, nebo úřad tvrdí, že se cena zjistit nedá.

„Cena za poskytnuté plnění je klíčovým údajem a zpravidla by měla být podle zákona o registru smluv uvedena. Případné opomenutí má za následek neplatnost celé smlouvy od počátku,“ říká Jan Dupák z Transparency International.

Připomíná, že zákon výjimky připouští. „K zatajení ceny tak dochází především z důvodu ochrany obchodního tajemství. Je nutné posuzovat vždy v konkrétním případě, zda je cenový údaj opravdu obchodním tajemstvím, jehož znaky blíže definuje občanský zákoník. Výjimku pro obchodní tajemství nelze uplatňovat, aniž by byly tyto znaky naplněny, jinak hrozí zmiňovaná neplatnost smlouvy,“ říká Dupák.

Druhým takovým případem je, že se cena nedá jednoznačně určit. „Ministerstvo vnitra ve své metodice radí, jak určit hodnotu smluv rámcových nebo na opakující se plnění na dobu neurčitou, takže skutečně nemožné to bude pouze v méně častých případech, například závisí-li celková cena na proměnlivé ceně určité komodity nebo není zřejmé, v jakém množství se bude plnit,“ tvrdí ale Dupák.

Podíly rostou ke 30 procentům

Když prozatím pomineme letošní neuzavřený rok, zasažený hospodařením za koronavirové krize, vůbec nejvyšší podíl smluv s utajenou cenou vykázal Zlínský kraj v roce 2019: utajil 368 smluv, tedy přes 22 %. Na dvacetiprocentní hranici se dostala i Vysočina v roce 2017, blízko k ní potom Ústecký a Plzeňský kraj v roce 2018.

Detailní údaje nabízí následující tabulka:

Zdroj: Hlídač státu – porovnání krajských úřadů

Letošní rok je pak z hlediska nárůstu počtu smluv s utajenou cenou vůbec nejhorší. Jihomoravský a Karlovarský kraj se přiblížily třicetiprocentní hranici – téměř každá třetí smlouva je utajena. Přes dvacetiprocentní hranici se dostalo sedm ze třinácti krajů.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem projektu Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

5 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    V Karlovarskem kraji v tom maji dlouholetou praxi. Tzv. Karlovarska losovacka ma dokonce stranku na Wikipedii. Jsme fakt svetovi! Kolik generaci bude stacit k tomu, aby se z nas zase stala kultivovana Zapadni zeme?

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Cena je skutečně jedním ze základních ukazatelů každé smlouvy a její neuvádění, z jakýchkoliv důvodů, by mělo být u veřejných zakázek zákonem přímo zakázáno pod sankcí neplatností smlouvy a pokuty pro oba účastníky, u úředníků veřejné správy pak pokuta hodnocena a trestně stíhána, na příklad jako škoda způsobená porušením povinností při správě cizí věci.

    • pablo41 napsal:

      O této povinnosti a následcích je přesvědčeno víc lidí, ale premiér, ministrině financí i spravedlnosti jsou úplně v klidu a kašlou na to. A vlastně i na nás.

    • petrph napsal:

      To co reálně popisujete, neguje paradigma na jehož základě byl navržen celý Registr smluv. Že totiž občané (a média samosebů, i další instituce) bedlivě a prakticky nepřežitě sledují nově přidávané smlouvy (minimálně ve své blízké lokalitě a se znalostí věci) a okamžitě je analyzují, vyhodnocují – a ihned publikují zjištěné nedostatky. Jak do médií, tak i jako podnět kontrolním orgánům. Protože pouze jen tímto způsobem šlo něco ušetřit, resp. ochránit.
      Jakási souhrnná statistika za x let zpátky , ani budování korupčních indexů z těchto dat, bez dalších represivních opatření větší smysl nemá, tytéž informace se daly (možná s menší přesností) zjistit i bez registru

  3. petrph napsal:

    Nemohu nevzpomenout citát z Černých baronů „čo si představujetě pod takým slovom absurdný?“.. Protože jestli se nyní masově provádí “ zatajování ceny s argumentací ochrany obchodního tajemství. „,, tak toto byl sakra ten jediný důvod, proč se ten povinný Registr smluv vůbec zřizoval. A jestli se ani tam tam ty ceny stejně v řadě případů neuvádějí, je celý ten megaRegister pro kočku. Sice se píše že “ hrozí zmiňovaná neplatnost smlouvy“, což je ovšem iluze. Protože pokud totiž budou muset – onu legálnost zatajení, posuzovat „postaru“ soudy (v řádu spíše let než měsíců), většíma smluv už bude mezitím vypořádána,a jejich zpětné zneplatnění zbytečné, popřípadě drahé…
    I to vlastně ukazuje jak mizerně u nás funguje právní stát, i když do něj politici stále přidávají spousty dalších právních omezení každý rok

Přidávání komentářů není povoleno