O víkendu se v bavorském městečku Freilassing sejde společnost, která toho o sobě nechce dát příliš vědět. Známí jsou jen dva hosté, český exprezident Václav Klaus a slovenský expremiér Čarnogurský. Setkání spolku „Jagsthausener Kreis“ vykazuje blízkost ke straně Alternativa pro Německo i k prokremelským kruhům. Spolupracovníci Václava Klause ale nevidí v jeho účasti na akci nic špatného.

Na konferenci Jagsthausener Kreis v malém bavorském hotelu vystoupí Václav Klaus už podruhé. V loňském projevu o Evropské unii, který ve Freilassingu pronesl, se sám podivoval, co název spolku vlastně znamená.

Z několika málo veřejně dostupných zmínek o spolku lze vyčíst, že Jagsthausener Kreis býval během studené války ultrakonzervativní platformou pro setkávání armádních důstojníků, ekonomicky vlivných osobností a například novinářů, z nichž někteří byli agenty tajných služeb.

Od Hitlerova bankéře k ultrapravici

Jak uvádí německý Výzkumný institut pro mírovou politiku, v polovině 80. let měl spolek 30 členů ze západního Německa, 24 z Rakouska, tři ze Švýcarska a pět z Itálie. Za zmínku stojí rok 1967, kdy podle institutu v Jagsthausener Kreis přednášel Hjalmar Schacht, známý jako „Hitlerův bankéř“.

Schacht s Hitlerem řadu let spolupracoval, na začátku války se s ním ale rozešel a po válce ho Norimberský tribunál osvobodil. Schachtova žena byla členkou spolku Jagsthausener Kreis také.

OBCHODNÍCI SE STRACHEM

Nová publikace HlídacíPes.org mapující český i evropský POPULISMUS.

Více informací ZDE.

Dnes má spolek blízko ke stranám, které v Německu a Rakousku sdružují i krajně pravicové radikály, tedy k německé AfD a k rakouské straně Svobodných.

HlídacíPes.org má k dispozici program setkání Jagsthausener Kreis ve Freilassingu z roku 2016. Je na něm uvedeno heslo „zavázáni pravdě“ a údaj, že jde o 115. jednání spolku. Pohled do dokumentu ukazuje, jací lidé jsou na akci zváni.

Jako jeden z hlavních řečníků je na tehdejším programu uveden Alexander Gauland, dnešní spolupředseda AfD a autor výroku, že „nacismus byl jen ptačím trusem na úspěšné, víc než tisícileté německé historii“.

Vedle Gaulanda byl dalším řečníkem v programu bývalý rakouský europoslanec a někdejší člen strany Svobodných Ewald Stadler – bývalý spolupracovník lídra rakouských pravicových populistů Jörga Haidera. Stadlerovi se pro nasazení, s jakým šéfa hájil, říkalo také „Haiderův dobrman“.

Do třetice byl na seznamu řečníků Bruno Bandulet, německý publicista oblíbený v krajně pravicových kruzích a autor knihy Beuteland, kde mimo jiné tvrdí, že se poválečné Německo stalo obětí spojenců, kteří ho „zplundrovali“. Jak mezi podobné osoby zapadá český exprezident?

Klausův institut: extremismus nevidíme

Klaus dlouhodobě německou AfD podporuje a v minulosti se účastnil i některých jejích předvolebních akcí v Německu. Jeho kontakty se stranou začaly v době po jejím vzniku, kdy se AfD profilovala především jako strana odmítající euro.

Krajně pravicové tendence vyšly naplno najevo až později. Klaus se ale k AfD i k rakouským Svobodným hlásí dál. Propojení Svobodných s extremistickým hnutím identitářů nebo buršáckými spolky a podobné vazby na krajní pravici uvnitř AfD HlídacíPes.org popsal například ZDE.

Rakouští Svobodní mají také podepsanou formální dohodu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko a německá AfD nedávno čelila aféře, kdy jeden z jejích poslanců měl být podle ruských dokumentů „absolutně kontrolován“ Moskvou.

Sám Klaus se důrazně ohrazuje vůči nálepce prokremelského politika. „O mně říci, že jsem proruský politik, to jsou dětinské věci,“ řekl například tento týden v televizi Seznam.

„My nepovažujeme lidi z vedení německé AfD za žádný nepřijatelný extrém. S panem Gaulandem se prezident Václav Klaus v minulosti opakovaně setkal a nikdy od něj žádné extremistické názory neslyšel,“ říká Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Akci ve Freilassingu podle něj nepořádá AfD, ale jde o vědeckou konferenci. „Hlavním řečníkem letošního ročníku má být bývalý předseda vlády a pozdější ministr spravedlnosti Slovenské republiky Ján Čarnogurský,“ dodává Macinka.

Noční vlci už jedou

Slovenský expremiér ovšem v posledních letech získal pověst člověka až příliš jednostranně nakloněného Kremlu. Čarnogurský je předsedou Slovensko-ruské společnosti a jak píše na svém facebookovém profilu, v dubnu navštívil Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym i samotné Rusko.

„Spíš mimochodem zopakuji, že Krym považuji za definitivně ruský,“ poznamenává Čarnogurský. V Moskvě zase prý na bezpečnostní konferenci přednesl projev o tom, jak v Evropě chybí patriotismus.

Ve stejném statusu o svých zahraničních cestách také Čarnogurský potvrzuje, že pojede o víkendu do Freilassingu (i když zřejmě omylem píše „o Freissingu v Bavorsku“, pozn. red.). Přednášet prý bude o vztahu Visegrádské skupiny a Evropské unie.

Čarnogurský také dlouhodobě podporuje slovenské samozvané polovojenské jednotky Slovenští branci, kteří mají blízko ke krajní pravici. Někteří jejich členové také absolvovali výcvik v Rusku a půjčovali si vojenské vybavení od slovenských sympatizantů motorkářského klubu Noční vlci blízkého Vladimiru Putinovi.

Institut Václava Klause přesto v účasti exprezidenta na akci Jagsthausener Kreis problém nevidí, ani v historii spolku nebo v některých hostech pozvaných v minulosti.

„To se asi už nedá srovnávat. Je to totéž, jako by měl být problém, když jsme byli na prezidentské návštěvě v bavorském Bayreuthu a obědvali v místním hotelu, kde jsme v pamětní knize našli podpis Hermanna Göringa,“ tvrdí Petr Macinka z Klausova institutu.

„Taky nebyl žádný důvod lustrovat, jestli všichni hosté 300 let starého hotelu byli z dnešního politicky korektního pohledu vždy ‚přijatelní‘,“ dodává.