ANALÝZA. Skandály, aféry a přešlapy nové koaliční vlády překrývají klíčový problém Andreje Babiše. Jeho stále nevyřešený (a do značné míry neřešitelný) střet zájmů. A zatímco další soudy potvrdily, že Babišův Agrofert čerpal v minulosti neoprávněně dotace, premiér už stihl své firmě přihrát nové potenciální stamilionové příjmy „z eráru“.

Babiš jako způsob řešení svého střetu zájmů nechal založit svěřenský fond RSVP Trust. Do něj hodlá vložit akcie holdingu Agrofert, ovšem svůj další majetek – společnost SynBiol (podnikající mimo jiné ve zdravotnictví) a investiční fond Hartenberg řešit nemíní.

Původní plán, a příslib prezidentovi před jmenováním premiérem, zněl, že střet zájmů vyřeší do třiceti dnů. Termín uplynul 8. ledna.

Babiš (byť svůj střet zájmů označuje za „domnělý“) tvrdí, že je v tom nevinně: musí prý čekat na vyjádření a souhlasy ze zahraničních zemí, kde Agrofert působí, což nemůže ovlivnit.

Faktem je i to, že ryze z hlediska zákona se lhůta 30 dní vztahuje k paragrafu zakazujícímu působení ve statutárních orgánech firem. Babiš je sice vlastníkem a beneficientem, ve struktuře řízení Agrofertu ale nefiguruje.

To nic nemění na tom, že od okamžiku, kdy se Babiš stal předsedou vlády, Agrofert nesmí získávat veřejné zakázky (ani o ně usilovat) a čerpat dotace. Zákon o střetu zájmů obecně vyžaduje, aby se žádný člen vlády nedostával do situace, kdy jeho politické rozhodování ovlivňují jeho osobní zájmy.

Babišova vláda už nicméně připravila a schválila některé změny, které vlastníka Agrofertu rozhodně těšit mohou.

Ať si úředníci dají  pozor

Jak upozornil Seznam Zprávy, vláda stáhla návrh zemědělských dotačních programů na rok 2026 předložený ještě Fialovou vládou a upravila jej tak, že k původním 3,2 miliardy korun přihodili na dotace dalších 250 milionů Kč na program „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“.

Ze stejného programu – než jej Fialova vláda v roce 2023 zrušila – hojně čerpal už dříve právě Agrofert. Jak ovšem ujistila mluvčí vlády Karla Mráčková, premiér Babiš se projednávání tohoto bodu neúčastnil.

Narůst o víc než 300 milionů má i další „proagrofertí“ program na „zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat“.

Podobně vláda slibuje změnu, či rovnou zrušení vyhlášky o stravování ve školách, sotva pár měsíců poté, co začala platit. Ta omezuje ve školních  jídelnách užívání polotovarů, požaduje méně uzenin a cukru.

Podle Babiše jde o „šílenou vyhlášku“, v čemž souzní s výrobci různých polotovarů (a že se jich v koncernu Agrofert najde), kteří přicházejí o svůj díl z koláče skoro deseti miliard, které školní jídelny ročně za potraviny utratí.

Na druhé straně platí i to, že zadavatelé veřejných zakázek nový stav věcí respektují a státní instituce a úřady firmy z holdingu Agrofert hned v několika případech (aspoň dočasně) jako dodavatele škrtly.

Příkladem jsou Lesy ČR (ředitele této státní firmy nový ministr zemědělství krátce po svém nástupu odvolal) či, jak zjistil Český rozhlas, příspěvková organizace ministerstva obrany.

A třeba Krajská správa a údržba silnic Vysočiny zrušila smlouvy na zdravotní prohlídky se společností z Babišovy investiční skupiny Hartenberg Holding. Server iRozhlas.cz informoval o více než dvou desítkách institucí, které musely postupovat podobně.

Pro jakékoli vracení dotací nevidíme důvod ani právní opodstatnění. Nárokových dotací například na plochu obhospodařované půdy se zákon o střetu zájmů podle Agrofertu nijak netýká.

Svůj střet zájmů Andrej Babiš musel řešit i v době svého prvního premiérování v letech 2017 až 2021. Tehdy se ale mělo za to, že vše je v pořádku, protože premiér svůj byznys vložil do dvojice svěřenských fondů.

Postupem času se ale ukázalo, že Babiš je nadále konečným uživatelem výhod, de facto stále majitelem. To, že byl Babiš ve střetu zájmů konstatovala jak Evropská komise, tak pravomocné rozsudky českých soudů.

Důsledek? Agrofert by měl vrátit zhruba sedm miliard korun vyplacených dotací. Ministerstvo pro místní rozvoj některé dotace odmítlo proplatit už na začátku roku 2023.

Krátce před loňskými parlamentními volbami ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že resort bude po Agrofertu oněch sedm miliard vymáhat. Argumentoval při tom právní analýzou, která prý neoprávněné čerpání potvrzuje.

„Agrofert nikomu nic nedluží, protože soudy rozhodovaly o dotacích, které nám nebyly vyplaceny. Zároveň žádný soud nerozhodoval o přímých dotacích. Sporné jsou dotace pouze podle slov odstupujícího ministra zemědělství, jinak to nikdo nepotvrdil,“ reagoval ještě před volbami Agrofert.

Andrej Babiš pak (také ještě před volbami) v rámci rozhovoru pro Deník.cz poznamenal, že zodpovědní úředníci by si měli „dobře rozmyslet, co budou dělat, protože můžou způsobit škodu“.

A to i sobě – chtělo by se dodat. Na konci ledna Babišova koalice zatím v prvním čtení v Poslanecké sněmovně schválila změnu služebního zákona, která výrazně zjednoduší vyhazovy úředníků.

A naopak: na pozici náměstkyně ministra pro místní rozvoj se vrátila právnička Olga Nebeská, která se dříve ve stejné pozici za první Babišovy vlády podepsala pod odpověď Evropské komisi, v níž konstatovala, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů. Byť soudy pak konstatovaly opak.

Zveřejněte statut svěřenského fondu

Ministerstvo zemědělství pak vede Martin Šebestyán, dříve ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu, který právě tyto miliardy dotací Agrofertu vyplatil. Byl i předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, jejímž významným členem je i Agrofert.

Ten zdůrazňuje, že „pro jakékoli vracení dotací nevidíme důvod ani právní opodstatnění“ – nárokových dotací například na plochu obhospodařované půdy se zákon o střetu zájmů podle holdingu nijak netýká.

Výše zmíněná analýza ovšem tvrdí opak – tedy to, že ustanovení zákona o střetu zájmů dopadá i na dotace poskytované Státním zemědělským a intervenčním fondem, tudíž i na nárokové dotace.

To, jak jsou dotace pro Agrofert zásadní, dokazuje pohled do poslední zveřejněné výroční zprávy:

ZDROJ: Výroční zpráva Agrofertu za rok 2024

Protikorupční společnost Transparency International (TI) na konci ledna otevřeným dopisem vyzvala premiéra Babiše, aby s ohledem na veřejný zájem zveřejnil statut svého svěřenského fondu RSVP Trust.

„Vše, co nyní o svěřenském fondu RSVP Trust z veřejných zdrojů víme, nasvědčuje tomu, že premiér a obchodník Andrej Babiš je nadále ve střetu zájmů. Nový fond působí šitý horkou jehlou a opět jen na oko, jako v době jeho předchozí vlády,“ říká David Kotora, výkonný ředitel TI.

Babiš na to v rámci vystoupení v Poslanecké sněmovně reagoval po svém: organizaci označil za zkorumpovanou neziskovku placenou za to, aby proti němu útočila. A stanovy prý zveřejnit nemůže, protože on tento fond nezaložil.