Rusko verbuje žoldáky z Asie a Afriky prakticky od začátku své invaze na Ukrajinu. Většinou nejde o vojáky z povolání, ale o ty, kteří se nechali zlákat vidinou vysokého platu a příslibem ruského občanství už za pouhý rok služby či práce v Moskvě nebo v týlu. Výjimkou ale není ani to, že jsou do Ruska nalákáni lstí a prakticky ihned končí ve válečné zóně jako „potrava pro děla“. V ruské armádě se tak ocitli muži z Nepálu, Indie, Somálska a řady dalších zemí.

Běžná je i další cesta, jak získat pro ruskou armádu nové síly: cizince obviní z trestných činů a z vězení je naverbují s příslibem odpuštění trestu.

Příkladem je osud studenta ze Zambie Lemekani Nyirenda. Ten získal vládní stipendium na studium v Rusku, později ho v Moskvě zatkli za prodej drog, v srpnu 2022 se připojil k tzv. Wagnerově armádě a 22. září 2022 padl během útoku na ukrajinské pozice.

A jsou i další cesty, jak Rusko podvodně klame cizince, aby je přimělo bojovat v rusko-ukrajinské válce.

Přestupní stanice válka

Propagátoři a verbíři hojně využívají sociální sítě. Třeba youtubový kanál Baba Vlogs indického bloggera Faisala Khana, který má více než 300 tisíc odběratelů. V jednom ze svých videí dělal otevřeně reklamu na práci „vojenského asistenta“ v Rusku.

Khan tvrdil, že na této pozici je zaručena práce v týlu a v bezpečí, vysoký plat a povolení k trvalému pobytu v Rusku. Když jej s tvrzeními konfrontovali britský novináři, přiznal, že takto do Ruska pomohl odjet 26 lidem, teprve později si prý uvědomil, že ho ruský zprostředkovatel „uvedl v omyl ohledně povahy práce“.

Práce v Rusku zní pro řadu zájemců lukrativně. Natolik, že zprostředkovatelům zaplatí vysokou sumu a koupí si drahé letenky, čímž jim často vzniknou dluhy v řádech tisíců dolarů. I to je později nutí do podpisu smlouvy. Pokud chce někdo couvnout, verbíři mu odeberou pas a smlouvu ho nakonec stejně přinutí podepsat, i když obsahu textu nerozumějí.

Až později zjistí, že se takto přihlásili k roční službě v ruských ozbrojených silách. Jeden z takových oklamaných z Indie, Azad Yusuf Kumar, například zaplatil agentovi 300 tisíc rupií. To je zhruba 84 tisíc korun. Měl pracovat v Dubaji, místo toho skončil nejdřív v ruském výcvikovém táboře a pak i v pekle války na Ukrajině.

Někteří lidé jsou do války prakticky uneseni. Například Nepálec Nandaram Poon se ucházel o volné místo v Německu a v Rusku se ocitl jen v rámci mezipřistání. Na letišti ho vyzvedl údajný kontakt a odvezl ho do vojenského výcvikového tábora. I on pak skončil na frontě.

Jako verbíř funguje i běloruská pohraniční stráž. Její pracovníci například zadrželi a předali Rusům skupinu Indů, kteří slavili Nový rok v Rusku.

Později jim jejich doprovod navrhl cestu do Běloruska. Na hranicích je ale zastavili, protože neměli víza. Průvodce slíbil, že vše vyřeší, místo toho si od nich vzal „na řešení“ peníze a zmizel. Mladé Indy pak Rusové přinutili pod hrozbou vězení podepsat smlouvy a poslali je do války na Ukrajinu.

Jedním z nich je Ind Gurpreet Singh. Jak popsal, Rusové mu vyhrožovali deseti lety vězení, sebrali mu telefon, osobní věci a zavřeli ho do izolace. Po několika hodinách mu umožnili telefonický hovor s tlumočníkem.

Ten Singhovi vysvětlil, že by měl vstoupit do ruské armády, protože jinak „shnije ve vězení“. Slíbili mu práci v týlu v Moskvě s platem sto tisíc rublů, jenže za dva dny ho poslali na vojenský výcvik a pak na frontu.

Nepálci se bouří

Jedno z výcvikových středisek pro cizince se nachází ve vojensko-vlasteneckém táboře mládeže „Avangard“ v Moskevské oblasti, zhruba 50 kilometrů jihozápadně od Moskvy.

Branci se tam učí střílet a poskytovat první pomoc. Vše se vysvětluje jen v ruštině, které ale většina cizinců nerozumí. Výcvik obvykle netrvá déle než dva týdny, potom se většina „vojáků“ odešle na frontu a zbytek se převelí do jiných výcvikových středisek.

Cizinci pak bojují společně s Rusy, nikoli v samostatných jednotkách. Nosí různé identifikační znaky – ruskou trikoloru, vlajku takzvané „Doněcké lidové republiky“ nebo logo „Wagnerovy armády“. Nerozumějí rozkazům v ruštině a Rusové jim na bojišti nijak nepomáhají, pokud jsou ranění, lékaři je většinou nechávají zemřít.

Není jasné, kolik cizinců se války na straně Ruska účastní. Podle údajů nepálské vlády by v řadách ruské armády mohlo být přes dvě stě občanů Nepálu. Podle tamních médií však vláda tento údaj značně podhodnocuje a na Ukrajině může být nasazeno nejméně pět tisíc Nepálců.

Podle oficiálních údajů zemřelo ve válce dvanáct Nepálců, pět jich padlo do zajetí. Nikdo však neví, kolik je jich nezvěstných, nebo zůstalo bez identifikace ležet na bojišti.

Těla mrtvých Rusové nevracejí, takže rodiny nemohou své příbuzné zpopelnit. To je pro Nepálce obzvláště citlivé, protože podle jejich tradic se může duše osvobodit a znovu narodit jen v případě, že se tělo spálí na břehu řeky a popel se do ní vhodí.

Podle mluvčího nepálského Ministerstva zahraničí Amrita Bahadura Raie se na úřady obrátilo asi 250 rodin s požadavkem, aby byli jejich příbuzní z ruské armády zachráněni. Ministr zahraničí Narayan Kaji Shrestha letos v lednu Rusko otevřeně vyzval, aby zastavilo verbování Nepálců do armády.

Nepálská vláda také svým občanům zakázala cestovat za výdělkem do Ruska nebo na Ukrajinu. Zatčeno bylo kvůli tomu i několik agentů, kteří údajnou práci v Rusku zprostředkovávali.

V jedné z těchto skupin pracovalo dvanáct verbířů, kterým se podařilo dostat do Ruska asi dvě stě mužů, přičemž každý z nich předtím zaplatil 9000 dolarů za turistické vízum.

Sítě obchodníků s lidmi jsou však dobře organizované a obtížně se potlačují. Lze očekávat, že příliv Nepálců a dalších cizinců do řad ruské armády se pravděpodobně jen tak nezastaví.

Text je přeložená a upravená verze partnerské reportáže ukrajinské redakce Babel, která byla původně publikována v angličtině a ukrajinštině. Překlad do českého jazyka podpořila novinářská síť Science+, kterou podporuje Free Press for Eastern Europe.