V hlavě M. Ransdorfa: Peníze ve švýcarských bankách mohou sloužit k boji s uprchlickou krizí

Evropská unie by měla usilovat o to, aby získala peníze židovských obětí ze švýcarských bank, je přesvědčen europoslanec za KSČM Miroslav Ransdorf.

V záplavě informací o okolnostech zadržení Miroslava Ransdorfa v Curychu a o tom, čí peníze se pokoušel získat, zapadla pozoruhodná pasáž „exkluzivního rozhovoru pro Parlamentní listy“.

V ní europoslanec nabízí neotřelý způsob financování uprchlické krize i boje proti terorismu.

Švýcaři, odevzdejte peníze

Evropská unie by peníze měla získat ze švýcarských bank, kde stále zůstává uschováno – slovy Miroslava Ransdorfa – „mimořádné množství finančních prostředků patřících zejména Židům“.

Podle Ransdorfa lze předpokládat, že se o tyto peníze více než 70 let po válce už nikdo nepřihlásí.

„Považuji za správné, aby tento majetek sloužil veřejným účelům a nezůstával ve švýcarských bankách. Bylo by dobré vyvolat tlak EU na švýcarské banky, aby vznikl fond, kam budou z bank převedeny veškeré ukryté prostředky z takzvaných mrtvých fondů, a z něho budou vypláceny na humanitární účely,“ řekl v rozhovoru Ransdorf.

Humanitárními účely Ransdorf myslí například „útok na Evropu a příchod miliónů uprchlíků, o kterých nikdo neví, kdo mezi nimi je“.

Peníze ze švýcarských bank by proto Ransdorf nasměroval do oblastí, odkud uprchlíci a imigranti přicházejí. „Myslím si, že by právě k tomuto účelu, tedy k ochraně Evropy a státu Izrael a ke  zlepšení ekonomické situace nejchudších v místech konfliktů, měly být tyto prostředky použity,“ říká Ransdorf.

Speciální účet s miliardou dolarů

Jeho pokus v curyšské bance lze podle něj chápat i jako pokus vyzkoušet si na konkrétním příkladu postup švýcarských bank. „Považoval za vhodné si na jednom konkrétním, údajně problematickém případu ověřit postup švýcarských bank, když navíc osoba, po které se mělo dědit, měla mít podle některých zpráv židovské kořeny,“ vysvětluje Ransdorf.

Švýcarské banky se kvůli židovskému majetku ale předmětem hromadných žalob styl už v polovině 90. let.

„Šlo o velkou lobby Světového židovského kongresu. Výsledkem bylo mimosoudní vyrovnání, jež se ale vztahovalo na všechny, nejen občany Spojených států,“ upozorňuje publicista a někdejší předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek. Celkově šlo o sumu 1,25 miliardy dolarů, jež švýcarské banky v roce 2000 poukázaly do speciálního fondu spravovaného Izraelskou bankovní asociací. V roce 2009 bylo oprávněným majitelům či dědicům vyplaceno zhruba půl miliardy dolarů.

Ve švýcarských bankách se v důsledku hromadné žaloby podařilo dohledat zhruba 50 tisíc účtů patřících zřejmě zavražděných evropským židům.

„Jednotlivé účty se stále mohou najít, i když je zásadní otázka, jak se pozná spící židovské konto. Ale celkově vzato, to, co říká Ransdorf je nesmysl,“ konstatuje Jelínek.