Členské země by měly dojednat způsob, jakým se budou v EU danit pohonné hmoty a paliva. Na stůl by se měla v příštím roce dostat finální podoba směrnice, která nově stanoví minimální sazby daní na uhlí, zemní plyn, benzin nebo naftu.

Minimální zdanění má vycházet ze dvou faktorů: množství emisí CO2 a energetického obsahu, tedy množství energie, které lze z daného paliva získat. Daně na energetické produkty by tak měly podle nové směrnice lépe zapadat do evropské klimatické politiky.

Pravidla pro minimální zdanění energie pro sektory mimo systém obchodování s emisními povolenkami platí v EU už dnes. Brání mimo jiné narušování hospodářské soutěže. I současná podoba by navíc měla zvýhodňovat čistší paliva.

V dubnu 2011 ale Evropská komise navrhla revizi s tím, že regulace z roku 2003 ve skutečnosti se snahou o snižování emisí příliš nesouzní. Evropský parlament návrh dávno schválil, v Radě EU se ovšem legislativa zasekla.

Ministři financí o ní naposledy jednali v říjnu. Z novějších členských zemí se v minulosti ozývaly obavy, že zdanění může být nevýhodné pro ekonomiky s vysokou energetickou náročností a vysokým podílem klasických paliv – tedy i Česko. Tyto země ovšem mohou využít přechodného období do roku 2021.

Členské státy se shodují například v tom, že zdanění by mělo být mírnější pro energeticky náročné podniky nebo firmy, které přijímají opatření na snižování emisí a zvyšování účinnosti.

Zdůraznily také, že by mělo být zachováno nižší zdanění pro LPG a zemní plyn, které se využívají v dopravě. Na tom záleželo i českému Senátu, který se ke směrnici v minulosti vyjadřoval.

Radost by to mohlo udělat zastáncům aut na stlačený zemní plyn (CNG), kteří v Česku usilují o zvýhodnění tohoto paliva i v dalším desetiletí. Chtějí, aby se na něj dál vztahovala výrazně snížená sazba, kterou má zajištěnu do roku 2020.

Autorka je redaktorka EurActiv.cz