Unie si půjčí stamiliardy eur na fond obnovy. Česko má ručit větší částkou, než získá, Babiš se zlobí
Evropská komise tento týden zveřejnila nový návrh finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je plán na záchranu evropských ekonomik, které zasáhla pandemie koronaviru. Česko mělo ještě před zveřejněním návrhu výhrady už jen k samotné myšlence, že by se EU měla společně zadlužit.
Plán obnovy (či „fond“ nebo „nástroj“ obnovy) má členským státům poskytnout celkem 750 miliard eur (20 bilionů korun). Komise jej chce financovat z peněz, které si jménem celé EU výhodně půjčí na finančních trzích. Spolu s investičními iniciativami obsaženými ve víceletém finančním rámci by měl evropský rozpočet na obnovu ekonomiky mít celkem 1,85 bilionu eur (32 bilionů korun).
Z dostupných dokumentů vyplývá, že ČR bude za nástroj ručit větším objemem peněz, než z něj reálně získá. Zaručit by se měla částkou 11,9 miliardy eur (cca 333 miliard korun), získat by mohla až 11,3 miliardy eur (307 miliardy korun).
Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Zveřejněný balíček má dvě části – dlouhodobý rozpočet EU zaměřený na již stanovené priority, který vychází z předložených návrhů, a nástroj označený jako „EU nové generace“ (Next Generation EU).
„Plán obnovy po těžké výzvě, které nyní čelíme, vytváří příležitost. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ říká předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Stovky miliard na vědu a zdravotnictví
Nástroj pro obnovu ekonomiky má mít tři pilíře. Prvním jsou investice a reformy v členských státech.
Komise chce v rámci tohoto pilíře vyčlenit 560 miliard eur (15 bilionů korun) na ekologickou a digitální transformaci. Peníze by se měly rozdělovat formou úvěrů i grantů. Zatímco na půjčky má jít 250 miliard eur, zbývajících 310 miliard si mají členské země rozdělit ve formě dotací. Součástí tohoto pilíře je také 55 miliard eur, které získají v rámci politiky soudržnosti nejvíce postižené země EU.
Tento nástroj Komise označila jako REACT-EU a fungovat by měl pouze do konce roku 2022. Dalších 40 miliard eur by mělo jít do Fondu spravedlivé transformace, jehož cílem bude pomoci zemím s odklonem od uhelné energetiky. Pilíř pak obsahuje také 15 miliard eur určených pro zemědělství a rozvoj venkova.
Druhým pilířem jsou soukromé investice. Komise chce uvolnit 31 miliard eur, které by mohly v důsledku mobilizovat až 300 miliard eur soukromých investic zaměřených na podporu evropských firem. Aktualizovat by se měl také již existující program InvestEU. K dispozici by měl mít 15,3 miliardy eur.
Třetím pilířem je podpora evropského zdravotnictví. Obsahuje nový program EU4Health (EU pro zdraví) s rozpočtem 9,4 miliardy eur.
Další dvě miliardy by měly jít na mechanismus rescEU, jehož cílem je pomáhat členským státům v nouzi, například distribucí zdravotnických pomůcek.
Klíčovou položkou třetího pilíře je 94,4 miliardy eur určených pro program Horizon Europe, který podporuje vědu napříč Evropou. Celkem 16,5 miliardy eur hodlá Komise vyčlenit na humanitární pomoc a další zahraniční aktivity.
Plán obnovy by se podle Komise měl opírat o tři základní priority – Zelenou dohodu pro Evropu, vnitřní trh a princip spravedlnosti.
Babiš je proti
Nástroj v celkové hodnotě 750 miliard eur doplňuje víceletý finanční rámec pro rok 2021-2027. A právě finančním rámcem chce Evropská unie za půjčky na finančních trzích ručit.
Své dluhy hodlá Evropská komise začít splácet až v roce 2028. Úvěru by se měla zbavit do roku 2058. Se splácením dluhu mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi nimiž by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Nabízí se i možnost zavedení celoevropské digitální daně, daně z transakcí nadnárodních společností nebo daně z produkce nerecyklovatelných plastů. Zavedení vlastních zdrojů rozpočtu ve svých rezolucích podpořil i Evropský parlament. Česká republika na ně však pohlíží skepticky.
„Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ divil se už dříve premiér Andrej Babiš s tím, že nevidí důvod k tomu, aby svůj názor na zadlužení měnil.
Podobně argumentoval i nyní po zveřejnění plánu. EU by si podle něj měla půjčit jen takový objem peněz, který bude odpovídat hospodářskému propadu. Ten odhadl na 10 až 15 procent.
Je zjevné, že o finální podobě fondu obnovy se povede tvrdá debata. První příležitost budou mít premiéři a prezidenti unijních zemí již 19. června, kdy by se měl uskutečnit summit lídrů EU.
Zatím není jasné, zda se bude jednat o další videokonferenci, či zda se už hlavy států sejdou v Bruselu osobně.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Babiš je proti? To všichni určitě padnou na zadek, když do toho kecá ten, který je ve svém ukrutném střetu zájmů, podezřelý ze zneužívání evropských peněz? To je k němu von Laydenová ještě slušná, když mu to rovnou nevpálí přímo do obličeje …..
Takže těch 307 miliard Kč dostaneme ve formě dotací z EU. Na ně si EU půjčí . A splácet by to měla z nějakých nově zavedených „vlastních zdrojů“ o kterých se zatím jen dohadujeme a není jisté, zda se zavedou. Aha…. Ptám se :
1) a potřebujeme vůbec těch 307 miliard ?
2) pokud ano, nemůžeme si je půjčit sami na finančních trzích ?
3) pokud těch 307 miliard obdržíme od EU, bude nám EU kecat do toho, na co je musíme použít ? ( a schvalovat to… ? )
No to je přece to hlavní v EÚ – rozhodovat o tom na co ty naše peníze co jsme jim tam poslali dovolí použít, pokud nám je pošlou zpátky jako dotaci.
Ostatně když to nedávno vysvětloval Okamura, tak ta blbá redaktorka Kroužková ( je ještě blbější než Fridrichová i s Fridrichem dohromady) furt demagogicky tvrdila, že jsme vlastně příjemci a nechtěla slyšet, jak nás EU ždímá jinde – třeba těma jejich předpisama na stavbu baráku atd.
Naprosto souhlasím
Je to sebevražda., kolektivně ručit za takový balík peněz, to čemu jsme se chtěli vyhnout nepřijetím eura se nám vrací z jiné strany..Cpát peníze státům, které můžou zbankrotovat a následně další peníze aby nezbankrotovaly..Jako dávat někomu peníze či mu ručit když už mu nikdo půjčit nechce..
Mnohé státy jsou příliš zadluženy,tak proč je podporovat
No přece ze solidarity….. Tak jako, když třeba soused propije výplatu, tak mu ze solidarity nějakou tu svou tisícovku dáte, ne? Jestli ne, tak porušujete hodnoty, na nichž naše obecní komunita stojí.
Je to stejný hospodářský zločin asi tak jako kdyš si NWR na dividendy pujčilo u svých vlastních akcionářů z AHG a ručilo OKD ješ stoho ani nic nemnělo !!!
A co se splácením dluhu týče kdy mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi nimiž by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Jenže to neni výnos z vlastnictví nebo své činsti ale druh odvodu a dani coby vchnosti.
1) 1,85 bilionu EUR? Co to je proti Babisem vyfabulovanych 1000 mld. Kc? 2) Zni to neuveritelne, ale EU je zalozena hlavne na solidarite. Takze vic penez obdrzi zeme, ktere jsou vic postizene. Ale vysvetlujte to ceskym balikum v cele s Babisem.
To je sice hezké (solidarita), ale má to zásadní háček: Ty státy se do průšvihu nedostaly nějakou živelnou katastrofou, ale vlastní vinou, respektive vinou lidí, které si zvolili do čel svých států. Viz pořádání feministických shromáždění ve Španělsku v době, kdy se už u nás začínaly nosit roušky.
Ti lidé by, řečeno s trochou zjednodušení, měli pocítit negativně na vlastní kůži, že si zvolili neschopnou pakáž do čela státu. Nebo to udělají příště znovu.
A my bychom naopak měli pocítit, že v čele našeho státu stojí lidé jakžtakž schopní.
Druhou věcí je, že snaha krýt dluhy těchto zemí cestou tisku nekrytých peněz, jak o tom uvažuje (docela nahlas) ECB, je cesta, na kterou se vydala Výmarská republika v době Velké hospodářské krize. A došli po ní až ke jmenování Hitlera říšským kancléřem. I EU (nebo alespoň EUrozóně) by se snadno mohlo stát něco podobného.
Díky Bohu za Babiše. Kdyby na jeho místě byl někdo jiný, třeba Fiala, tak by to byl náš konec. Eu je v rozpadu a platit dluhy za někoho druhého je čirý nesmysl!!!
Kdyby se všichni premiéři v EU řídili stát jako firmu, neměli by finanční potíže.
Tohle slavné RVHP které si říká EU bychom měli hodně rychle opustit. Tady žádná suverenita není, jen budeme poslouchat diktát z řad EU. Tohle přeci není normální!
Osobně bych byl PRO vystoupení z EU
EU by především měla zrušit nebo dlouhodobě odložit Green Deal. Pak by tyto peníze vůbec nepotřebovala.
Špatně to chápete – to není půjčka, ale vstupenka do vězení ze kterého nebude úniku. Ohromné dluhy zajistí Bruselu neomezenou moc nad státy a než bude půjčka splacena najde Brusel další záminku si opět půjčka a pak znovu a znovu. Ručení za dluhy bude skvělý nástroj k vydírání Evropských států, aby dělali do písmene to co vymyslí bezmozci z EU. Nacisté by bledli závistí, jak lehce nás EU připraví o suverenitu a svobodu. Sedře nás z kůže emisními povolenkami a na oplátku nám sem začne cpát pod tlakem verbež z Afriky a rozvrácených islámských zemí, aby totéž mohli udělat v té naší. Čekají nás horší věci, než za protektorátu – tehdy jsme doufali, že ti šmejdi Německý jednou odtáhnou, ale tohle je definitivní konec našeho státu…
Doporučuji jako povinnou četbu román „Kašpar Lén, mstitel“ od K. M. Čapka-Choda (bylo to i zfilmováno). Tam je popisováno, jak na přesně stejném principu fungovaly veřejné domy – každá z pracovnic něco bordelmamá dlužila a dluh byl prakticky nesplatitelný, takže se odtamtud nedostala, dokud to nebylo „nohama napřed“.
Takže oni ( vedení EU ) si v podstatě od nás a laskavě nám část vrátí a my pak si ještě zaplatíme to co si vedení EU vymyslelo, takže budeme platit dvakrát. Tak to bych taky svedl, půjčím si od EU a oni mi pak tuto půjčku zaplatí se ziskem. Takže dlužník bude EU a já se budu smát. Dokonale vymyšlené a nedivím se Babišovi že se zlobí
Tak tzv. Spořivá čtyřka si dala podmínky, že se bude jednat pouze o půjčky a to nikoliv státům, ale přímo firmám. A taky jako podmínka souhlasu je i restrukturalizace italského ev. španělského rozpočtu. Takže nic není jisté a bude to ještě hezká tahanice. Do toho nález Ústavního soudu Německa. Proti tomu Macron s podmínkou nejen půjček, ale i přímých dotací… A absence dohody jak to celé financovat. Asi by se naše firmy měli postarat o sebe samý. A dcerám zahraničních matek ať pomohou v první řadě ty matky.
Nemyslím si, že bychom měli příspívat nejvíce postiženým zemím, ty země jako Itálie, Španělsko, bohužel i Francie ukázaly jejich systémové slabiny, zejména ve zdravotnictví, státní správy a samosprávy. Proto bych pomoc viděl spíš v tom ukázat jim jak to dělají země, které tyto věci mají v mnohem lepším stavu, cpát jim peníze, to je černá díra. Celá EU by měla být o tom že, když nějaký stát má něco nejlepšího, tak ty zbylé by to měly převzít. Nemá to fungovat tak, že někdo má v něčem binec a ostatní se na to budou skládat. Jinak EU dle mého nemá mandát na to se zadlužovat.
Co se týče ekologie, tak vše se zatím ukázalo jako diskutabilní. V zónách kde se zakázal vjezd dieselu se hodnoty nesnížily, tak že touto cestou bych nešel, spíš bych řešil vývoj pohonu na vodíkové články, jinak bateriové elektomobili jsou slepá ulička, nikdy nebude možné aby všude bylo nabíjení a pokud jo, tak by to elektrárny neutáhly. Co se týče principu spravedlnosti, tak každý si ho představuje jinak, se solidaritou je to stejné. Co se týče zdravotnictví tak zemím které nepřebudují zdravotnictví tak aby fungovalo i v zátěži bych nedal ani korunu. Globálně se dá řící, že celý současný stav je hodně o strukturálních a systémových vadách. A pokud ve vedení EU budou sedět lidé, kteří tam byli odloženi ze své země pro neschopnost, tak EU zkvétat nebude. Potřebujeme osobnosti s jasnou a čitelnou vizí. Nepotřebujeme Evropu jako megastát, ale jako konfederaci států, kteří si budou schopni pomoci. Peníze do vědy jsou jasné, aby byla Evropa soběstatčná a konkurenceschopná. To se ukazuje v rámci ochranných pomůcek a preparátů. Obecně lze říci, že EU stojí před možností reformovat se do funkčního stavu včetně narovnávání dotací, tím by došlo i ktomu, že by všechny státy měly stejnou pozici a nemohlo by se stávat, že by potraviny ze západu byly levnější než naše. Domácí zvířata všude na světě mají stejnou spotřebu potravy i vody. Tak že jediné proč jsou západní potraviny levnější, jsou dotace jejich zemědělcům, tím mohou dát cenu nižší než naši s dotacemi nižšími. V tomto se páni vyjednavači fakt nevyznamenali.