Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová

Unie si půjčí stamiliardy eur na fond obnovy. Česko má ručit větší částkou, než získá, Babiš se zlobí

Napsal/a Euractiv.cz 29. května 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Evropská komise tento týden zveřejnila nový návrh finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je plán na záchranu evropských ekonomik, které zasáhla pandemie koronaviru. Česko mělo ještě před zveřejněním návrhu výhrady už jen k samotné myšlence, že by se EU měla společně zadlužit.

Plán obnovy (či „fond“ nebo „nástroj“ obnovy) má členským státům poskytnout celkem 750 miliard eur (20 bilionů korun). Komise jej chce financovat z peněz, které si jménem celé EU výhodně půjčí na finančních trzích. Spolu s investičními iniciativami obsaženými ve víceletém finančním rámci by měl evropský rozpočet na obnovu ekonomiky mít celkem 1,85 bilionu eur (32 bilionů korun).

Z dostupných dokumentů vyplývá, že ČR bude za nástroj ručit větším objemem peněz, než z něj reálně získá. Zaručit by se měla částkou 11,9 miliardy eur (cca 333 miliard korun), získat by mohla až 11,3 miliardy eur (307 miliardy korun).


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Zveřejněný balíček má dvě části – dlouhodobý rozpočet EU zaměřený na již stanovené priority, který vychází z předložených návrhů, a nástroj označený jako „EU nové generace“ (Next Generation EU).

„Plán obnovy po těžké výzvě, které nyní čelíme, vytváří příležitost. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ říká předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Stovky miliard na vědu a zdravotnictví

Nástroj pro obnovu ekonomiky má mít tři pilíře. Prvním jsou investice a reformy v členských státech.

Komise chce v rámci tohoto pilíře vyčlenit 560 miliard eur (15 bilionů korun) na ekologickou a digitální transformaci. Peníze by se měly rozdělovat formou úvěrů i grantů. Zatímco na půjčky má jít 250 miliard eur, zbývajících 310 miliard si mají členské země rozdělit ve formě dotací. Součástí tohoto pilíře je také 55 miliard eur, které získají v rámci politiky soudržnosti nejvíce postižené země EU.

Tento nástroj Komise označila jako REACT-EU a fungovat by měl pouze do konce roku 2022. Dalších 40 miliard eur by mělo jít do Fondu spravedlivé transformace, jehož cílem bude pomoci zemím s odklonem od uhelné energetiky. Pilíř pak obsahuje také 15 miliard eur určených pro zemědělství a rozvoj venkova.

Druhým pilířem jsou soukromé investice. Komise chce uvolnit 31 miliard eur, které by mohly v důsledku mobilizovat až 300 miliard eur soukromých investic zaměřených na podporu evropských firem. Aktualizovat by se měl také již existující program InvestEU. K dispozici by měl mít 15,3 miliardy eur.

Třetím pilířem je podpora evropského zdravotnictví. Obsahuje nový program EU4Health (EU pro zdraví) s rozpočtem 9,4 miliardy eur.

Další dvě miliardy by měly jít na mechanismus rescEU, jehož cílem je pomáhat členským státům v nouzi, například distribucí zdravotnických pomůcek.

Klíčovou položkou třetího pilíře je 94,4 miliardy eur určených pro program Horizon Europe, který podporuje vědu napříč Evropou. Celkem 16,5 miliardy eur hodlá Komise vyčlenit na humanitární pomoc a další zahraniční aktivity.

Plán obnovy by se podle Komise měl opírat o tři základní priority – Zelenou dohodu pro Evropu, vnitřní trh a princip spravedlnosti.

Babiš je proti

Nástroj v celkové hodnotě 750 miliard eur doplňuje víceletý finanční rámec pro rok 2021-2027. A právě finančním rámcem chce Evropská unie za půjčky na finančních trzích ručit.

Své dluhy hodlá Evropská komise začít splácet až v roce 2028. Úvěru by se měla zbavit do roku 2058. Se splácením dluhu mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi nimiž by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Nabízí se i možnost zavedení celoevropské digitální daně, daně z transakcí nadnárodních společností nebo daně z produkce nerecyklovatelných plastů. Zavedení vlastních zdrojů rozpočtu ve svých rezolucích podpořil i Evropský parlament. Česká republika na ně však pohlíží skepticky.

„Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ divil se už dříve premiér Andrej Babiš s tím, že nevidí důvod k tomu, aby svůj názor na zadlužení měnil.

Podobně argumentoval i nyní po zveřejnění plánu. EU by si podle něj měla půjčit jen takový objem peněz, který bude odpovídat hospodářskému propadu. Ten odhadl na 10 až 15 procent.

Je zjevné, že o finální podobě fondu obnovy se povede tvrdá debata. První příležitost budou mít premiéři a prezidenti unijních zemí již 19. června, kdy by se měl uskutečnit summit lídrů EU.

Zatím není jasné, zda se bude jednat o další videokonferenci, či zda se už hlavy států sejdou v Bruselu osobně.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)