Vyspělé státy investují do umělé inteligence (AI) stamiliony dolarů. Česko celkově zaostává, i když zdejší firmy v oboru mají co nabídnout a ve svých specializacích patří ke světové špičce. Velký propad mezi Českem a lídry v rozvoji AI je vidět v oblasti obrany – podfinancovaná česká armáda umělou inteligenci systematicky nezavádí. Podle expertů se přitom horké i hybridní konflikty budoucnosti bez AI neobejdou.

Ukázal to květnový konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás, po kterém izraelská armáda oznámila, že ve válce umělou inteligenci poprvé masivně využila. Se všemi výhodami AI i jejími limity: „Sice došlo ke zrychlení reakční doby a ke zintenzivnění úderů, stále to však nestačilo k dosažení jasného vítězství,“ shrnuje čerstvá analýza Aspen Institute.

Podle ní bude za nějaký čas umělá inteligence nedílnou součástí jakékoli operace armád vyspělých zemí a Česko by se k tomuto trendu mělo přidat. Zatím má česká armáda v oblasti AI velké rezervy.

Jako výjimku analýza zmiňuje vývoj projektu českého ministerstva obrany MODES. Modulární systém by měl využívat strojové učení k automatickému rozpoznávání a klasifikaci dat na snímcích z komerčních a v budoucnosti snad i českých satelitů.

České firmy ve špičce, Česko ne

Umělou inteligenci lze v armádě již dnes využívat i v logistice, pro plánování dodávek, údržby, směn či zásobovacích tras. AI pomůže například i v oblasti takzvané prediktivní údržby, tedy snímání strojních zvuků a detekce potenciální závady. Včasné odstranění závady zlevní provoz, opravy a prodlouží životnost vojenské techniky.

Jak ale připomíná Aspen Institute, Česko patří ve stavu a rozvoji využití umělé inteligence do horší poloviny EU. Zpráva AI Readiness Report 2020 sestavená think tankem Oxford Insights zařadila Českou republiku na 18. příčku z unijních zemí a na celkové 32. místo. Některé tuzemské firmy přitom svými produkty patří do světové špičky.

Text vychází z expertní studie Aspen Institute Central Europe ke konferenci Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021. HlídacíPes.org byl mediálním partnerem akce.

Podle Eurostatu je Česko mezi trojicí zemí, v nichž nejvíce firem využívá AI pro umělou syntézu a analýzu řeči. V ČR jsou to tři procenta všech podniků s více než deseti zaměstnanci. Mezi nejúspěšnější v této oblasti patří Phonexia a SpeechTech. Široký segment firem se rovněž věnuje rozpoznávání obličejů a gest na kamerových záznamech, například Eyedea Recognition.

Zmíněnou prediktivní údržbou a analýzou strojních zvuků se zabývají ve společnosti Neuron Soundware a jejich služeb využívají giganti jako Airbus, Siemens či BMW. Firma Cogniware zase například umí pomocí AI sledovat šíření informací v kyberprostoru, kdy je schopna mapovat postup určitého narativu, například dezinformací po webových stránkách a sociálních sítích.

Umělou inteligenci využívá například i společnost Avast, jejíž software je schopný se pomocí strojového učení adaptovat na nejnovější hrozby a v reálném čase aktualizovat ochranu zákazníků. AI je také základním prvkem produktu společnosti resistant.ai, která svůj systém využívá pro odhalování finančních podvodů a padělaných dokladů.

Opatrná česká armáda

Významným centrem tuzemského výzkumu umělé inteligence jsou i české univerzity, zejména v Praze a Brně. Centrum excelence Periculum při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy například zkoumá propojení člověka a stroje z transdisciplinární perspektivy. Na brněnském VUT se zase několik výzkumných skupin zabývá těžbou dat z řeči.

„Ani přes tyto solidní dílčí výsledky Česká republika rozhodně nevyniká mezi státy EU v počtu oborů a kurzů věnujících se AI dle aktuálního žebříčku sestaveného Stanfordskou univerzitou,“ připomíná nicméně Aspen Institute. V oblasti obrany je pak podle něj pozice Česka ještě mnohem horší.

Graf: se souhlasem Aspen Institute

Jedním z důvodů je vysoký nahromaděný vnitřní dluh, z nějž vyplývá nutnost investovat do obnovy zastaralých zbraňových systémů. Podle Aspenu ale roli hraje i „hlubší česká opatrnost při zavádění nových technologií, zejména těch, které ještě nebyly operačně ověřeny“. V současné době tak není AI prostřednictvím pokročilých technologických systémů (jako například autonomní a robotické prostředky) do armády systematicky zaváděna.

Škrtejte jinde

Jakou prioritu dává Česko rozvoji umělé inteligence nejen v oblasti obrany, naznačuje i fakt, že Česká republika chybí ve sdružení AI Partnership for Defense, které loni založil americký Pentagon. Kromě USA se ho účastní Austrálie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Izrael, Japonsko, Kanada, Jižní Korea, Norsko, Švédsko a Velká Británie. Letos přibyly Nizozemsko, Německo a Singapur.

I tváří v tvář tlakům na snižování schodků státního rozpočtu by tak Česko mělo udržet (pokud ne navýšit) výdaje na vědu a výzkum v rámci armády. Aspen Institute konkrétně doporučuje vydávat dvě procenta HDP na obranu, z toho 20 % na investice, a dvě procenta z výdajů na obranu pak dávat na vědu a výzkum, včetně umělé inteligence.

„Česká armáda je dlouhodobě podfinancovaná a přes dílčí zlepšení se stále s ohledem na výši výdajů na obranu řadíme v rámci NATO mezi ty nejhorší, byť jsme v posledních letech zvýšili výdaje z 1 % na 1,42 % HDP v roce 2020,“ shrnuje analýza. Do projektů AI jde podle Aspenu v tuzemsku naprosté minimum prostředků z obranných rozpočtů.