U hranic s Tureckem se tísní statisíce uprchlíků z Idlibu. Jsou v pasti, říká humanitární pracovník
Islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která v poslední době kontrolovala většinu území poslední syrské opoziční provincie Idlib, utrpěla významné porážky. Mezitím ale podle OSN na sever provincie uteklo od prosince 900 tisíc lidí a několik jich v posledních dnech zemřelo. Situace je kritická, popisuje syrský humanitární pracovník Džuma Alkasem v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Syrská armáda podporovaná Ruskem a íránskými milicemi dobývá v poslední syrské opoziční provincii Idlib jedno území za druhým. Podařilo se jí dostat plně pod kontrolu strategickou silnici M5 – spojnici mezi Aleppem a Damaškem. Postup syrských vládních vojsk, ale vzbuzuje čím dál hlasitější odpor Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělním projevu varoval, že Turci chtějí udržet pohraniční oblasti bezpečné – tedy pod svou kontrolou – za „jakoukoliv cenu“. Nevyloučil ani zapojení tureckého letectva.
Ankara viní Damašek z porušení dohod o deeskalačních zónách posvěcených Ruskem a hrozí plným zapojením svých vojáků do konfliktu. Těch je v Sýrii podle tureckých zdrojů připravených k boji kolem 6,5 tisíce.
Kdo je tu „umírněný“
Z porušení dohod jsou ale viněni také Turci, a to naopak Moskvou. Podle domluvy z Astany měli totiž zařídit rozpuštění nebo alespoň deradikalizaci islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví Al-Káidy. Jenže za poslední 3 roky skupina naopak v Idlibu významně posílila a po loňské ofenzivě ovládala 90% území opoziční provincie.
Turecko tak čelí přímým obviněním z Damašku i nepřímým z Moskvy, že podporuje teroristické skupiny. Prezident Erdogan syrské džihádisty označuje jako ozbrojený odboj.
Turkům v Sýrii při jejich ofenzívách proti Kurdům pomáhali a pomáhají bojovníci z nejrůznějších ozbrojených skupin. Některé jsou označovány jako „umírněné“ a sdružují se pod hlavičkou Národní osvobozenecké armády, jiné – jako například a Nour al-Din al-Zenki či Ahrar aš-Šám – byly z větší části provincie vloni vytlačeny HTS, ale podle místních novinářů se na idlibská bojiště nyní vrátily.
Pro Turky zajišťují pomyslnou sunnitskou protiváhu asadovsko-íránsko-hizbaláhské šíitské kliky. Ve finální bitvě o Idlib jí ale nakonec je i Haját Tahrír aš-Šám. Podle tureckého novináře Fehima Tastekina je míra „umírněnosti“ jednotlivých skupin, které Turecko v Idlibu podporuje, diskutabilní. Všechny staví na myšlence salafismu, konzervativního islámského proudu, který požaduje návrat ke kořenům islámu.
Turecko v současné chvíli kontroluje v okolí Idlibu tzv. Eufratský štít, severní část provincie Aleppo a kanton Afrín, odkud byla v lednu 2018 vyhnána velká část místní kurdské populace. Právě do Afrínu teď prchá největší počet lidí, které před sebou ženou postupující syrské vládní jednotky.
900 tisíc lidí v pasti
Podle nejnovějších statistik OSN k tureckých hranicím uteklo od začátku prosince 900 tisíc lidí, velkou část z nich tvoří ženy a děti. Situace na stále zmenšujícím se území, kde jsou relativně v bezpečí, je pro civilisty čím dál neúnosnější.
V posledních dnech se noční teploty pohybovaly pod nulou a podle humanitárního pracovníka ze syrské organizace Watan Džumy Alkasema zemřelo na následky podchlazení za poslední dva týdny sedm lidí, především dětí. Sociálními sítěmi se šířily také fotografie několikačlenné rodiny, která se otrávila oxidem uhelnatým, když se snažila ve stanu ohřát prostřednictvím otevřených kamínek.
Uprchlíci jsou nejen z Idlibu, ale i dalších částí Sýrie, odkud uprchli před Asadovým režimem. Na severu Sýrie jsou teď v pasti. Postupující vládní jednotky jim nedovolí utéct na jih. Směrem na východ pouštějí pouze rodinné příslušníky místních obyvatel. Lidé se tak tísní na zmenšujícím se prostoru a nemají žádnou možnost útěku kamkoliv dál.
Vystudovaný politolog Džuma Alkasem pracuje pro syrskou humanitární organizaci Watan tři roky. Do Idlibu pravidleně dojíždí s pomocí z tureckého Gaziantepu, kde žije s manželkou a dětmi. Část jeho rodiny musela nedávno uprchnout z druhého největšího města provincie Idlib Maarat an-Numán, které rozbombardovaly nálety syrské armády, popisuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Chtěli se ohřát, udusili se…
Můžete popsat situaci na územích, kam prchají lidé před postupující ofenzivou?
V samotném Idlibu je v současné době 4,5 miliónu lidí a pak ještě další zhruba milion lidí v oblasti tzv. Eufratského štítu. Všichni jsou namačkaní v pásu území, který má maximálně 60 kilometrů čtverečních na šířku. Je obrovský nedostatek ubytovacích kapacit. Lidé se schovávají ve vybydlených domech, mnoho z nich ve stanech.
V posledních dvou týdnech udělala syrská vládní vojska obrovský posun, takže počty urpchlíků rapidně vzrostly. Představte si tedy obrovský počet lidí namačkaných na velmi malém území. Mimochodem původní obyvatelé Idlibu tvoří asi 40%, dalších 60% jsou uprchlíci z dalších částí Sýrie – Homsu, Ghúty, Hamá a dalších míst. Teď jsou všichni v Afrínu, není už kam utéct, je to jak pásmo Gazy.
Kdo pokrývá životní potřeby uprchlíků? Pomáhají na místě humanitární organizace, mají k uprchlíkům bezpečný přístup?
Já pracuji pro jednu z největších syrských humanitárních organizací. Poskytujeme lidem stany, pokrývky, matrace, hygienické balíčky, zásoby vody. Je tam několik syrských humanitárních organizací. Jejich provoz ale hodně závisí na podpoře OSN a ta může brzy skončit. Asi jste zaznamenali, že Rusko v lednu blokovalo schválení tzv. Přeshraniční rezoluce, která zajišťuje přísun humanitární pomoci ze sousedních států. (Na pomoci závisí podle OSN čtyři miliony lidí, především na územích obývaných Kurdy a v Idlibu – pozn.red.)
Rezoluce je nakonec schválená, ale pouze do poloviny července. Pokud se ji nepodaří prodloužit, miliony lidí zůstanou bez pomoci, bez jídla, léků. To skutečně vzbuzuje velké obavy. Co bude dál? Uprchlíci tady na severu Idlibu jsou zcela odkázáni na pomoc. Nemají nic. Mnoho z nich opouštělo domov už poněkolikáté za sebou.
V médiích se objevily fotografie malých dětí, které umrzly kvůli nízkým teplotám v posledních dnech. Ještě mrazivé počasí trvá?
Teď se situace trochu zlepšila, už není pod nulou. Ale stále je velmi vlhko. Tato zima je na místní poměry hodně drsná. Na podchlazení zemřelo v posledních dvou týdnech sedm lidí, především dětí. Často v důsledku toho, že se lidé snažili ve stanech ohřát zapálením kamínek a udusili se zplodinami.
Otevřít hranice do Evropy?
Zdá se, že syrský režim chce dostat zpět pod kontrolu celý Idlib. Jaké mají místní lidé vyhlídky? Většina z nich před Bašárem Asadem utekla z původních domovů. Co s nimi bude dál?
Pokud jste z Idlibu a máte to napsané v papírech, nepustí vás z provincie nikam. Vládní vojska to kontrolují na hranicích mezi jejich a opozičním územím. Všechny, kdo žijí v Idlibu, vracejí zpět. Takže z provincie se stalo svého druhu vězení. Stejné je to směrem na kurdská území k Mandbidži. Tam také nepouštějí.
Takže z Idlibu nelze utéct ani na jih, ani na východ?
Přesně tak. Ani na jih ani na východ. Pouští pouze přímé příbuzné lidí, kteří tam žijí. Ale zbytek je v pasti. Ozývají se hlasy, které požadují, aby Turecko otevřelo hranice a lidé by mohli utéct do Evropy. Je to teď také určitý narativ, se kterým operuje i Turecko ve vyjednáváních s Ruskem. Je to skutečně šílená situace.
Rusko a syrský režim tvrdí, že bojují s teroristy, kteří mají Idlib pod kontrolou, že se potřebují zbavit islamistů na syrském území. Jak vnímáte jejich vyjádření na místě?
Je to omluva, kterou Rusko a syrský režim obhajují svůj postup. 45 tisíc bojovníků na území Idlibu nemůže přeci být důvodem pro legalizaci vyhnání čtyř milionů civilistů z domova. To přeci nedává smysl. Bohužel je to reálná politika Asadova režimu. Obhajují vyháněním radikálů zločiny proti lidskosti. Turecko nedokázalo rozpustit HTS, ale to stále není důvod pro krveprolévání civilistů.
Co by tedy bylo únosné řešení pro místní lidi?
Konflikt trvá devět let. Ideální řešení, které si místní lidé představovali, bylo odstoupení Asada a transparentní volby, kde by si Syřané zvolili novou vládu. Ale to už je utopie. Asad je vítěz. Kompromisním řešením by bylo zachování části Idlibu pod tureckou kontrolou.
Nebojíte se tedy, že by Idlib v rámci takového scénáře stejně skončil pod vládou islamistů?
Pokud by se Turecku podařilo rozpustit HTS, což slíbilo udělat, myslím, že provincie může fungovat dobře. Domnívám se, že rozpuštění HTS je v silách Turecka, pokud bude chtít. Je to proveditelné.
Proti vládě HTS se v posledních měsících pořádaly v různých městech provincie demonstrace. Znamená to, že i místní lidé by jejich rozpuštění podporovali?
Lidé byli velmi nespokojení s jejich správou provincie. Především nadměrnými daněmi, které vybírali. Lidé jsou tu chudí, neměli už na daně prostředky, také bezpečnostní situace nebyla dobrá.
V případě, že syrská vláda dostane Idlib pod kontrolu celý, co se stane lidem, kteří se hlásili k opozici?
Bude je zabíjet. Zlikviduje je. Lidé mají obrovský strach. Je tu tolik lidí, kteří ze strachu před tím sadistickým režimem utekli z původních domovů, a teď neví, co s nimi bude dál. Mají strach o život.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Zátah ve třiceti tureckých provinciích. Zatčeni byli novináři, politici i aktivisté
Konec front u pokladen? Lidl a Kaufland na ně nasadí umělou inteligenci
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
Proč by Asad ty lidi zabíjel , samozřejmě musí potrestat vrahy , kteří se provinili proti syrskému lidu ! Asad snad na osvobozených územích někoho zabíjel ? Islámisti v Idlibu by v první řadě měli složit zbraně a vzdát se legálně zvolené syrské vládě ! !
ŠÍLENÝ!
Tak Extrémní tlak na Syrské občany co chtějí pouze žít, je šílený! Už 9 let pekla, děti, ženy, muži, starci musí snášet občanskou a naboženskou váku vyprovokovanou chemickými koktejly Bašára Asada. Zde vidíme v přímém přenosu šílenství Mocných Autoritářských Démonů Asada-Putina-Erdogana.
A kdo to zastaví?
Chemické kokteily Asada , vy tomu ještě věříte ? To vraždění v Syrii začali západní kapitalisti , protože Asad nepovolil stavbu plynovodu z Kataru ke Středozemnímu moři , proto byla stvořena Američany jakási ozbrojená „umírněná“ opozice , začalo vyzbrojování vyzbrojování islámistů a likvidace Syrie začala !
Tato tradičně sekulární arabská republika byla vtažena do amerického plánu barevných revolucí na celém bojišti, když bylo v r. 2011 spuštěno „arabské jaro“. Americkým konceptem bylo pomoct nadnárodní klice Muslimského bratrstva dostat se k moci od Alžíru po Sýrii. Sýrie je z pohledu americké velké strategie tak významná proto, že měla být koncovým terminálem plynovodu Přátelství, sdíleného s Íránem a Irákem. Tato plynová trasa měla Íránu umožnit přístup na evropský trh a zcela zmařit režim sankcí, který proti němu v té době USA zavedly. Pokud by byl dokončen, znamenalo by to výraznou změnu v rovnováze moci na Středním východě a hrálo by to silně v neprospěch USA a jejich spojenců v Zálivu. Do r. 2011 vykazovala Sýrie roky stálého ekonomického růstu a není důvod věřit, že by se to změnilo, nebýt hybridní války proti ní. Hledejte a ptejte se, kdo rozbil fungující státy a vyhnal lidi z domovů a proč. Kdo vyzbrojoval ty „nositele demokracie“, kteří uřezávali hlavy spoluobčanům. Není to tak černobílé, jak to vidíte vy.
Měl byste si porovnat jak vypadala Syrie před deseti patnácti lety a pokusit si odvodit, kdo začal s nenávistí mezi Syřany. Znám jich několik s kterými se stýkám, co tady zůstali z minulosti (30 let a více, protože si tady založili rodiny) a jezdí do Syrie za příbuznými, ti říkají úplně něco jiného, než co se zde píše. Většina z nich je přesvědčena, že ten rozkol přišel a je podporován ze zahraničí, ze západu.
Měl byste se o dění v Syrii víc informovat ! Chemické kokteily , tomu snad už věříte jen vy !
Je mi velice líto: Ti lidé jsou islamisté a bojovali za to, aby se celá Sýrie proměnila v islámský stát. Nezaslouží si sebemenší slitování, jako si ho nezasloužili ani aktivní nacisté.
Vidím, že Pánové jsou ZNALCI?! Pokud Víte, jak zastavit Blízkovýchodní krveprolití, tak Vám náleží Nobelova cena Míru.
Všichni tři výše uvedení démoni, prohlubují krizi, která už mohla být dávno zažehnána.
Navíc Diktátor Bašár Asad má zkrvavené ruce vlastních občanů, obzvlášť dětí a žen. A TO JE NEOMLUVITELNÉ!!!
Pro doplnění Vašich „brilantních“ informací, koukněte na Wikipedii:
Chemický útok v Chán Šajchúnu
Z Vašeho hnědého smýšlení, je mi nevolno.
Sýrie je jediný (po zničení Libanonu islamisty) stát s převahou muslimského obyvatelstva, v němž existují jakž takž přijatelné životní podmínky pro nemuslimy (na celém světě).
Tento stav je, bohužel, nutno udržovat násilím, protože je v příkrém rozporu s ideologií islámu, hlavně ve fundamentalistickém pojetí. Asad to nedělá ze žádné dobročinnosti (nebo naopak nějakého sadismu), ale proto, že je alávita, což je z pohledu islámského pravověří nebezpečná sekta, jejíž členové by měli být zabíjeni na potkání. Na druhé straně má tím podporu nejen od dalších alávitů (kterých je v Sýrii poměrně dost, včetně uprchlíků ze sousedního Libanonu), ale i křesťanů, Jezídů a dalších náboženských komunit, které islám ohrožuje. Proto také s přehledem vyhrál volby bez toho, že by je byl nucen nějak falšovat.
A o pachateli chemického útoku v Chán Šajchúnu pochybují mnozí, už proto, že Asad ho nijak nepotřeboval. Naopak tento incident silně prospěl islámskému státu a prodloužil jeho existenci o týdny až měsíce (a islamisté během té doby stačili povraždit víc lidí, než kolik jich bylo v rámci tohoto incidentu usmrceno).
Stojím si pevně za svým názorem, protože 8 let informací (různých dohledatelných zdrojů), renomovaných investigativních novinářů, fotografů a vyšetřovatelů OSN, podalo svědectví o použití chemických zbraních Bašára Asada, takže jim věřím.
Obzvlášť ZABÍJENÍ DĚTÍ A ŽEN JE NEOBHAJITELNÉ!!!
Pokud čerpáte informace pouze z internetu, tak si zadejte do vyhledávače: Bašár Asad Chemické zbraně.
Nezlobte se, ale míjíte se s problémem. Sýrie se brání v občanské válce proti islámským extrémistům a je IMHO úplně šumafu, jakým způsobem to dělá, důležité je, aby se tamní alespoň částečně sekulární režim ubránil.
Pergille. Vaše vysvětlení chápu tak, že Bašár Asad je utiskovaný chudáček, který je poctivý a musí preventivně zabíjet, aby přežil. Bravo!
Já tvrdím, že Bašár Asad je diktátor, který se neštítí použít i chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu. V Sýrii jsou i jiné náboženské směry, Šíité, Sunnité, Kurdové. A ty mají taky právo na sebeurčení. K tomu se přidávají mocenské zájmy a oheň je na střeše. A radikální hnutí islamistů
tz. Islámský stát, tak ten byl potlačen, za přispění odvážných Kurdských milicí a též Američanů.
Bašár Asad byl opakovaně zvolen ve volbách, které byly, oproti volbám v jiných islámských státech, prakticky svobodné a rovné.
Je jasné, že relativně sekulární režim na území okupovaném islámem musí permanentně bojovat proti těm, kdo se ho snaží svrhnout, což jsou v podstatě všichni fundamentalisticky orientovaní muslimové. Pokud by se Asad svrhnout nechal, zavládly by v Sýrii prakticky stejné poměry jako v Íránu (podle některých odborníků i horší). Jak by to tam vypadalo, mohli jsme vidět v reportážích s území, okupovaných „islámským státem“, protože tam byl provozován skutečný islám, téměř bez předstírání nějaké mírnosti nebo humanity.
Je mi velice líto, ale ti uprchlí teroristé v Idlíbu si nezasluhují sebemenšího slitování, jako ostatně ani oni neměli slitování s těmi, kdo se jim dostali do pracek. A masakrování normálních (nebo alespoň relativně normálních) lidí se účastnily i tamní ženy a odrostlejší děti.
Asad není utiskovaný chudáček, ale je to jediná síla, schopná zabránit tomu, aby se ze Sýrie stal stát podobný Íránu nebo Saúdské Arábii. A pokud není cílem permanentní občanská válka a genocida „nežádoucích“ menšin, pak je nutno podpořit toho, kdo má reálnou možnost tomu zabránit.
Prostě pro mě jsou důležitější lidská práva lidí, hnaných do plynových komor, než tato práva obsluhy těchto komor a jejich rodinných příslušníků.
Před „černobílým“ posuzováním stavu v Sýrii ( Asad = lump vers. všichni ostatní „bojovníci za svobodu“), postrádám jaksi „vědění“ o tom kolik obyvatel Syrie prchalo před Asadem před r. 2011 ? Pak po zahájení občanské války byl Asad fakticky už jen lump – tak to bylo viděno tzv.Západem. Bývalý zpravodaj ČRo Robert Mikoláš před několika lety uváděl, že v Sýrii jsou tisíce povstaleckých skupin ( v podstatě za každým kopcem je někdo jiný) a že řešením konce války je pouze vítězství regulerní Syrské armády (a to se tzv.Západu nechce přijmout)…
1) A co jineho Asad je nez lump? Kdo nechaca strilet do vlastnich obcanu? 2) A co na to Babis? Uz dlouho se nevyjadrila jeho tovarna na lzi. Zase by to pomalu chtelo nejake vyjadreni ve stylu – ani jednoho uprchlika – ktere vyplni medialni prostor a odvrati pozornost od „uspechu“ bolsevicko-korporativisticke vlady.
Asad střílel do „občanů“, kteří se snažili udělat ze Sýrie náboženskou diktaturu. Příklad Íránu ukazuje, že vůči těmto lidem nelze být nějak nadbytečně tvrdý. Kdyby Pahlaví včas vystřílel o pár tisícovek islamistů víc, tak by byl Írán dodnes civilizovaným státem a nedošlo by ani k válce s Irákem.
Trpké plody arabského jara….
O džihádisti by se měli postarat jejich sponzoři.
Sýrie, Rusko, Turecko, Írán, Saúdská Arábie, Izrael, USA.
Pokud se domluví beze zbraní výše uvedené státy na společném mírovém řešení v regionu, potom skončí Syrská válka.