Severoatlantická aliance chce, aby klíčové kábulské mezinárodní letiště i po odchodu jejích jednotek z Afghánistánu střežily mezinárodní síly, konkrétně turečtí vojáci. Islámské hnutí Tálibán, které v zemi nadále posiluje, ale vzkázalo, že Turky bude považovat za „okupační síly“, pokud se v létě nestáhnou se zbytkem amerických jednotek. Samotné Turecko by místo vlastních vojáků mohlo do Kábulu poslat nájemné žoldáky ze Sýrie.

Kábulské letiště posledních dvacet let střežili společně s afghánskými silami i vojáci mezinárodních sil NATO. Po jejich stažení z Afghánistánu by kontrola nad mezinárodním letištěm zůstala hlavně v afghánské gesci. V takovém případě se však mezinárodní společenství obává o bezpečnost budoucích zahraničních diplomatických misí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve snaze vylepšit napjaté vztahy se Spojenými státy navrhnul, že by se na zabezpečení letiště mohlo i nadále částečně podílet zhruba 500 tureckých vojáků. Ti už v současné chvíli zodpovídají za vedení vojenské sekce na kábulském letišti. Jako muslimové se mezinárodním vyjednavačům zdáli být přijatelným kompromisem i pro vedení Tálibánu, jehož moc v Afghánistánu významně roste.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Konzervativní islámské hnutí se ale proti přítomnosti tureckých vojáků vymezilo už v minulosti a pondělní prohlášení mluvčího Tálibánu Zabihulláha Mudžáhida dává jasně najevo, že pokud se Turci nestáhnou do konce léta s ostatními mezinárodními jednotkami, budou považováni za okupační sílu:

„Turci jsou v Afghánistánu posledních 20 let s NATO, s Tureckem máme spoustu společných rysů. Jsou muslimové, pokud ale ponechají své jednotky v naší zemi, ponesou za to odpovědnost. Budou považováni za okupanty a zasáhneme proti nim,“ řekl Mudžáhid pro Arab News.

„Syrští žoldáci“ do Afghánistánu?

Navzdory výhrůžkám Tálibánu ale vyjednávání o turecké misi pokračuje, což potvrdil i tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby.

„Stále jednáme o tom, jak bude vypadat bezpečnost na letišti, existují určité modality a některé požadavky, na kterých s Turky stále pracujeme,“ řekl Kirby. Komplikace se totiž začaly objevovat i na turecké straně.

Turecký novinář Fehim Tastekin s odvoláním na kurdská média poukázal v deníku Al-Monitor na tajná vyjednávání, která měli vést členové tureckých zpravodajských služeb v Sýrii se zástupci povstaleckých frakcí sdružených pod hlavičkou Syrské národní armády (SNA). Bojovníky několika islamistických povstaleckých skupin Ankara podporuje v Sýrii a podle kurdských médií je chce částečně využít také pro misi v Afghánistánu.

Podle kurdského Eufratského mediálního centra se 24. června měli sejít turečtí agenti se členy skupin Sukur al Šám, Fajlak al Madž, brigády Samarkand, Sulejman Šáh, Hamza a dalšími, aby je přesvědčili k přesunutí části bojovníků do Afghánistánu. Podle kurdských médií má jít o zhruba 2600 mužů. Část z nich by se pod hlavičkou soukromých bezpečnostních firem měla podle Kurdů podílet i na ochraně afghánského mezinárodního letiště.

Turecko v posledních letech nasadilo placené žoldáky do konfliktů v Libyi i v Náhorním Karabachu, což ostře kritizovali představitelé OSN i Spojených států. Právě ke kontroverznímu tureckému plánu se v souvislosti s jednáním kolem kábulského letiště nepřímo vyjádřil také mluvčí Pentagonu Kirby. Uvedl, že by bylo „mimořádně důležité“, aby všechny síly rozmístěné na kábulském letišti „podléhaly mezinárodní vládě zákona“ a „správnému chování a chování mezinárodních bezpečnostních sil“.

Politicky únosná smrt

„Správné chování“ by Ankara podle Fehima Takstekina zajistila oficiálními smlouvami, které by žoldáci dostali – na rozdíl například od libyjské mise – od soukromých bezpečnostních agentur. Využívání takových agentur a žoldáků se ostatně stává trendem novodobých válečných konfliktů. Ve válce v Iráku si  Američané najímali – později nechvalně proslulou – agenturu Blackwater, podobně pak v Sýrii agenturu Academi. Rusové zas používají tzv. Wagnerovu armádu.

Soukromé bezpečnostní agentury a nasazení jejích žoldáků v nebezpečných oblastech totiž vládám nestrhává u veřejnosti „politické body“ v případě, že dochází k větším ztrátám na životech. Neumírají totiž vojáci, ale „dobře placení žoldáci“. Výraznějších obětí se zřejmě obává v případě afghánské mise i turecký prezident Erdogan.

Kábulské mezinárodní letiště bude pro Tálibán důležitým cílem. Obranná strategie letiště, které se nachází u afghánského hlavního města bude zahrnovat i ochranu cest na letiště a další bezpečnostní plány v rámci metropole.

Půjde o náročný úkol. Moc Tálibánu navíc zásadně sílí. Hnutí získalo nově kontrolu nad územími na severu a západě země, tedy i podél hranic s Íránem, Tádžikistánem a Uzbekistánem. Mluvčí Tálibánu minulý týden oznámil, že Tálibán ovládá už 85% afghánského území. To sice rozporuje oficiální vláda, nicméně vlastní statistiku území, které má pod kontrolou, neuvedla.