Teroristické útoky i přírodní katastrofy v posledních letech přibývají i v kdysi klidných oblastech světa včetně západní Evropy. Na nový vývoj by se podle ministerstva zahraničí měli naučit správně reagovat i čeští velvyslanci. Ne vždy to umějí. 

„Nepředvídatelné události často přicházejí pozdě v noci, v sobotu, v neděli a schopnost zareagovat je bohužel různá. Zažili jsme brilantní reakce, ale někdy mi přijde, že není velvyslancům jasné, že v takové chvíli jde vše ostatní stranou,“ řekl na nedávném setkání s českými velvyslanci ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

BBC vám to neřekne

„Přál bych si, aby ta série neštěstí skončila, ale bohužel to není nic, co můžeme očekávat, všichni s tím musíme počítat. Když se to odehraje ve vaší zemi, chceme po vás, abyste na to okamžitě reagovali,“ zdůraznil směrem k velvyslancům Zaorálek.

Klíčové je podle něj rychlá informace přímo z místa. „Potřebujeme vědět, co se stalo, ideálně přímo z místa. Nejde o informace z médií. Po nás se chce vědět, co se děje s našimi občany a to nám BBC a CNN neposkytnou,“ řekl Zaorálek s tím, že ministerstvo zahraničí má připravený konkrétní manuál pro, jak se v krizových situacích zachovat.

Sami velvyslanci s takovým přístupem podle svých slov problém nemají. „Byl jsem v New Yorku jako generální konzul, když bylo 11. září. Takže si pamatuji přesně to, co pan ministr říkal. Naše úloha nebyla skutečně psát nějaké zpravodajství o tom, co se stalo. To přenášela všechna média. Naším úkolem bylo zjišťovat, jestli nebyli oběťmi čeští občané. A tento základní úkol trvá dodneška,“ říká velvyslanec v USA Petr Gandalovič.

Podle jeho slov to není jednoduché, protože místní orgány se po jakékoli katastrofě starají hlavně o to, jak situaci obecně zvládnout, a identita jednotlivých obětí je druhořadá.

„I tak je naše práce co nejúčinněji zjistit, zda nebyli poškozeni čeští občané. Pak následuje otázka, jak jim pomoct. Ve dnech po 11. září jsme organizovali pátrání po nezvěstných, pomáhali jsme lidem, kteří uvázli na letištích, když byly zrušeny linky a podobně a to platí dodnes. Myslím, že ten manuál bude spíše pomocí v tom, aby si to člověk odškrtával jako checklist, aby na něco důležitého nezapomněl,“ podotýká Gandalovič.

S tím souhlasí i velvyslanec v Japonsku Tomáš Dub. „Manuál nemůže nikdy popsat všechny situaci Důležitá je hodnocení situace na místě a aktivita. Zrovna v případě Japonska se dá očekávat skoro cokoli – zemětřesení, tsunami, výbuchy vulkánů, přelidněnost a z toho plynoucí infekční onemocnění,“ poznamenává Dub.

„Doufám že k ničemu nedojde, ale pokud ano, tak to bude sice vyžadovat souladu s předpisy a třeba i nějakého manuálu, ale rozhodně i vysokou míru improvizace. To, že bezpečnost českých občanů, starost o ty, kdo se ocitnou v nesnázích či ohrožení života, je na prvním místě je a musí být samozřejmé,“ dodává.

Nová zkušenost pro Evropu

Podle statistiky českých konzulárních případů se mezi lety 2009 – 2015 stalo obětí trestných činů v zahraničí 8309 Čechů, 2842 jich v těchto letech v cizině zemřelo, Češi byli účastníky 2021 dopravních nehod a 2237 jich bylo hospitalizováno v nemocnicích.

Na dotaz HlídacíPes.org ministerstvo zahraniční upřesnilo, jakou podobu by „krizový manuál“ měl mít.

„Řešení a postupy při krizových situacích jsou již dnes obsaženy v interních směrnicích MZV. Co pan ministr myslel, je, že tyto krizové situace se čím dál častěji přesouvají z Blízkého východu a dalších teritorií do Evropy, a proto je nutné, aby i ambasády v Evropě reagovaly na tyto situace pružně a rychle,“ říká mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

„Předpokládá se, že bezpečnostní sekce MZV sjednotí tyto směrnice do jednoho materiálu, tak aby to bylo přehledné právě i pro ty ambasády, které v minulosti tolik krizových situací neřešily,“ doplňuje Lagronová.