ANALÝZA. „Jako stand-up komik by asi neuspěl. Jeho výběr vtipů je dost nepříjemný,“ tvrdil u londýnského soudu v pondělní závěrečné řeči obhájce islámského kazatele Anjema Choudaryho. Ten je obviněn z vedení teroristické organizace Al-Muhajiroun a jejích dalších odnoží. Na zakázanou skupinu Al-Muhajiroun byla různými způsoby napojena velká část pachatelů islamistických atentátů na území Spojeného království za posledních dvacet let.

Právě na zvráceném smyslu pro humor staví advokáti Anjema Choudaryho jeho obhajobu. Protože humor, jakkoliv nekorektní, přece v demokratické společnosti zakázán není.

Ze závěrečné řeči advokáta „nejznámějšího islamisty Velké Británie“ zkrátka Choudary vychází jako velký vtipálek. Paul Hynes jen opomněl během obhajoby zmínit, že klientův „nepříjemný smysl pro humor,“ si za posledních dvacet let vyžádal životy 68 civilistů a další stovky zraněných.

Počítejte do 11. září…

Během soudního procesu u korunního soudu ve Woolwichi například také zaznělo, že 57letý Choudary před televizním rozhovorem pro televizi CNN kolem roku 2016 vtipkoval o teroristických útocích v Londýně, při kterých v roce 2005 zemřelo 56 lidí, i o útocích v USA z 11. září 2001. Podle prokurátora při zvukové zkoušce před přenosem počítal do deseti a do počítání zahrnul i kalendářní data zmíněných útoků (7.7. a 11.9.).

Když se na to žalobce Choudaryho během soudního procesu zeptal, vše popřel. Stejně tak popírá, že by vedl zakázanou teroristickou organizaci Al-Muhajiroun a její další odnože.

Pobyt devítičlenné rodiny stál britské daňové poplatníky odhadem 250 tisíc liber (přibližně 7,5 milionu korun). Po tuto dobu hlava rodiny, ale i někteří její další členové, usilovně pracovali na podrývání demokratického systému a otevřeně propagovali zničení západní civilizace.

Choudary tvrdí, že se sama rozpustila v roce 2004, tedy rok před teroristickými útoky v Londýně. Jenže on i další zakládající člen Al-Muhajiroun Omar Bakri Muhammad byli prokazatelně v kontaktu jak s organizátorem londýnských útoků Muhamedem Sidique Khanem, tak pachateli pozdějších útoků na britského vojáka Lee Rigbyho v roce 2013, útoku na civilisty kolem London Bridge v roce 2017 a útoku na konferenci Cambridgské univerzity v centru Londýna v roce 2019.

Už měsíc probíhá v Londýně soud s islámským kazatelem Anjemem Choudarym. Ten je některými médii označován jako neznámější islámský radikál Velké Británie. 57letý Choudary čelí obvinění z vedení teroristické organizace, členství v zakázané organizaci a podpory zakázané organizace. Podle obžaloby od roku 2014 řídil organizaci Al-Muhajiroun a její další odnože. Ačkoliv Choudary všechna obvinění popírá, soud s ním naznačuje změnu v přístupu britských úřadů vůči radikálním islamistům. Své osobní setkání s členy Al-Muhajiroun popsala reportérka HlídacíPes.org Tereza Engelová v předchozích dílech seriálu.

Organizace Al-Muhajiroun sice podle Choudaryho formálně neexistovala, oba radikální islamisté své aktivity – tedy kázání k džihádu formou boje proti Západu a zavedení světového chalífátu – aktivně provozovali pod hlavičkami organizací „náhradních,“ které v průběhu let nesly v závislosti na aktuálních zákazech britských úřadů různá jména. Například Al Ghurabaa, Islam4UK, Sharia4UK a další.

Islamisté byli v tomto ohledu velmi přizpůsobiví a také postupně zvyšovali svou opatrnost. Zatímco před útoky v Londýně veřejně velebili teroristy z 11. září 2001 a označovali atentáty za velkolepý počin, po londýnských útocích v roce 2005 a zvýšeném zájmu britských tajných služeb o jejich aktivity přešli více do uzavřených online skupin a přednášek krytých tématem „volnočasových aktivit pro mládež“.

Když teroristé přednášeli dětem

Ty provozovali i pod hlavičkou Al-Muhajiroun před útoky v Londýně v roce 2005. Na jednu takovou školní akci vzpomínal v rozhovoru s reportérem BBC Richardem Watsonem ředitel střední školy Hazelwick v městečku Crawley.

Omara Bakriho Muhammada do školy pozvali, aby žákům šestých tříd povídal o náboženské toleranci. Za zmínku stojí, že právě tuto střední školu navštěvovali hned dva z pozdějších strůjců takzvaného „hnojivového útoku“, který měl za pomoci bomby vyrobené z hnojiv rozmetat v roce 2004 noční klub v Londýně a obchodní dům v Kentu a který se podařilo tajným službám překazit.

V roce 2019 však jeden z „úspěšných“ absolventů takového programu zavraždil dva přednášející přímo na konferenci, kde hovořili o výsledcích své práce.

„Naše spolupráce tehdy spočívala pouze v podpoře náboženské tolerance, porozumění a inkluzivity,“ popsal BBC na první pohled neškodné téma Bakriho přednášky ředitel Gordon Parry: „Teď zvednu ruku a řeknu, že to bylo naprosto naivní. Ale v té době jsem nechápal, co Bakri představuje.“

A skutečně – ačkoliv se v odborných kruzích Londýnu už v té době v nadsázce přezdívalo „Londonistán“, politici o islamistické hrozbě mlčeli a ani média ji příliš neřešila. Veřejnost tak prakticky neměla kde čerpat informace o tom, jak nebezpeční islamističtí kazatelé a konkrétně skupina Al-Muhajiroun můžou být.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Británie přitom tehdy už měla za sebou kauzy takzvaného ricinového spiknutí (údajný, neuskutečněný plán islamistů na bioteroristický útok na londýnské metro v roce 2003 – pozn.red.) a vraždy protiteroristického policejního detektiva Stephena Oaka, kterého v roce 2003 během zatýkání zabil islamista hledaný v souvislosti s ricinovým spiknutím napojený také na Al-Muhajiroun.

Riziko se naplno ukázalo až po útocích na londýnskou veřejnou dopravu v roce 2005, po kterých z Británie uprchl dosavadní šéf Al-Muhajiroun Omar Bakri Muhammad. Britové se tehdy také dozvěděli částky, které za roky jeho azylu v jejich zemi Bakriho rodina odčerpala na sociálních dávkách.

Pobyt devítičlenné rodiny stál britské daňové poplatníky odhadem 250 tisíc liber (přibližně 7,5 milionu korun). Po tuto dobu hlava rodiny, ale i někteří její další členové, usilovně pracovali na podrývání demokratického systému a otevřeně propagovali zničení západní civilizace.

Dvacet let debaty o riziku islamismu

Tato mírně bulvární linka celého příběhu ale spustila v Británii mnohem vážnější debatu. O tom, jak velkou míru tolerance může demokratická společnost mít, aby nebyla ohrožena její samotná podstata, a co vlastně dělat s lidmi, kteří se otevřeně staví proti hodnotám společnosti, ve které žijí. Tato diskuse trvá ve Spojeném království dodnes a její součástí je i probíhající soud s Anjemem Choudarym.

Labouristické vlády Tonyho Blaira a Gordona Browna přijaly v letech 2000-2008 pět protiteroristických zákonů. S dalšími změnami pak přišel v roce 2015 konzervativní premiér David Cameron v podobě Zákona o boji proti terorismu a bezpečnosti.

Cameron také předestřel strategii boje proti radikalizaci mezi britskou muslimskou mládeží. Ta navazovala na řadu medializovaných případů mladých muslimských teenagerů, kteří odcestovali do Sýrie, aby se připojili k takzvanému Islámskému státu. Většinou šlo o druhou generaci přistěhovalců, tudíž rodilých Britů, kteří propadli vlivu britských radikálních kazatelů.

Součástí této strategie byla například ochrana před náborem islamistů ve školách. Nezanedbatelné peníze šly také na programy deradikalizace mládeže i například vězňů ve výkonu trestu. Podle některých odborných studií totiž k radikalizaci dochází často právě ve věznicích.

V roce 2019 však jeden z „úspěšných“ absolventů takového programu zavraždil dva přednášející přímo na konferenci, kde hovořili o výsledcích své práce.

I tomuto případu se bude podrobněji věnovat závěrečný díl seriálu HlídacíPes.org o skupině Al-Muhajiroun a o rizicích spojených s radikálním islamismem v současné Velké Británii.