Ministr vnitra Milan Chovanec v kauze olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila obviněného z úplatkářství přišel s několika návrhy, které u odborníků na trestní právo vyvolávají údiv. Navrhl například to, aby případ  ještě před soudem mohla posoudit veřejnost a členové ČSSD.

Hejtman by tak podle Chovance mohl očistit své jméno, pokud se cítí nevinen. Plán je to jistě dobrý, naráží ale na nikoli nepodstatnou maličkost – trestní řízení se v Česku stále ještě vede před soudem, který také provádí důkazy a má výlučné právo rozhodovat o vině a trestu.

To, aby se obviněný hejtman Jiří Rozbořil dohodl se státním zástupcem a zveřejnil o své kauze víc informací, navrhl Chovanec v neděli v diskusním pořadu Partie TV Prima. „Jediný člověk, který pravdu může osvětlit, je Rozbořil. Doufám, že se domluví se státním zástupcem… Pokud se cítí nevinen, jediná šance, jak to veřejnosti a členům strany ukázat, je víc informací a jít touto cestou,“ uvedl Chovanec.

Lidový soud? Nebo stranický?

Jak přesně by v případě, že by Rozbořil nějaké informace nakonec zveřejnil, vypadalo veřejné nebo stranické posuzování jeho viny či neviny, Chovanec neupřesnil. Ani nemusel, protože nic takového nepřipadá v právním státě v úvahu.

Právě na rozpor se základními právními principy upozorňuje vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. „Základním právem obviněného je osobně se účastnit projednání své věci v řízení před soudem. O vině se rozhoduje v řízení před soudem. Tam se mají provádět důkazy,“ říká Jelínek.

Psali jsme: V Langerově kauze nejde o solární byznys, ale “prorůstání”, stopa vede až k Mynářovi. Podívejte se na pavouka vztahů

Robert Malecký: Válka policajtů v přímém přenosu aneb co nám mělo uniknout?

Dovedeno ad absurdum. Politik není před zákonem nijak privilegován, stejně jako Rozbořil by podle Chovancova schématu mohly o zveřejnění spisu žalobce žádat tisíce lidí. Třeba se zdůvodněním, že potřebují dokázat nevinu před svou manželkou nebo že na tom trvají chlapi v hospodě. Z hlediska zákona má nápad Milana Chovance naprosto stejný základ.

Jako v 50. letech

Jelínek připomněl i další překážky, například fakt, že trestní spisy nejsou veřejně přístupné. „Není to tak, jako třeba v 50. letech, že se trestní spisy nejprve probíraly na nějakém grémiu, které teprve usoudilo, zda trestní stíhání je účelné, nebo nikoli,“ říká prof. Jelínek.

Podle něho nic nebrání tomu, aby hejtman zveřejnil například usnesení o zahájení trestního stíhání s anonymizovanými údaji ostatních osob, k tomu ale žádný souhlas státního zástupce nepotřebuje.

Chovanec v neděli řekl, že se obviněný hejtman může sám ukrátit na procesních právech a po dohodě se státním zástupcem informace už nyní poskytnout. O této možnosti by mělo diskutovat i vedení sociální demokracie, a pokud na tom najde shodu, vyzve Rozbořila, aby se touto cestou vydal.

Podle vedení strany by měl Rozbořil na svou funkci rezignovat a vrátit se případně až po svém očištění. Hejtman rezignovat odmítl, podpořil ho v tom i krajský výbor strany.

Rovněž další vyjádření ministra vnitra kolidují se zvyklostmi typickými pro právní stát. Například vyzval vyšetřovatele, aby postupovali rychle a případ do čtyř či šesti měsíců dostali před soud.

Skutečnost, že trestní řízení běží bez průtahů, je přitom dalším z práv, která stojí na straně jeho účastníků. Ministři vnitra obvykle vyšetřujícím orgánům pokyny ohledně délky trestního řízení neudělují.